Interpretuje výtvarná díla s využitím odborné terminologie a zasazuje je do historického, kulturního, společenského nebo environmentálního kontextu.

Komentář:

Žák rozvíjí schopnost porozumět výtvarnému dílu v širších souvislostech a vytvářet jeho vlastní interpretaci na základě pozorování, zkušenosti a dostupných informací. Neučí se hledat jednu „správnou odpověď“, ale zkoumá dílo z různých hledisek – co vidí, jakými výtvarnými prostředky je dílo vytvořeno, jak působí a v jakém kulturním, společenském, historickém nebo environmentálním kontextu vzniklo. Učí se vnímat, že význam díla není dán pouze záměrem autora, ale vzniká také ve vztahu k době, prostředí a zkušenosti diváka. 

Žák při interpretaci používá odborné oborové pojmosloví odpovídající úrovni absolventa II. stupně. Využívá například pojmy související s prvky výtvarného jazyka, kompozicí, výtvarnými technikami, médii, stylem nebo významem díla a učí se je používat věcně a v souvislostech. Nejde o mechanické osvojování odborných termínů, ale o schopnost využívat je jako nástroj pro přesnější popis, interpretaci a sdílení vlastních postřehů. 

Žák propojuje vlastní interpretaci s informacemi o kontextu vzniku díla a opírá své závěry o pozorování a argumenty. Učí se vysvětlit, jak k interpretaci dospěl, a přijímá skutečnost, že jedno dílo může být vnímáno různými způsoby. Důležité je, aby své porozumění dokázal pojmenovat, zdůvodnit a zasadit do širších souvislostí. 

OVU rozvíjí především klíčovou kompetenci kulturní, protože žák interpretuje výtvarná díla v historických, kulturních, společenských nebo environmentálních souvislostech. Současně podporuje klíčovou kompetenci komunikační a klíčovou kompetenci k učení, neboť žák propojuje pozorování s odbornými poznatky a s využitím oborové terminologie svou interpretaci formuluje a zdůvodňuje.