Naplánuje a uskuteční se spolužáky opatření zaměřená na posílení udržitelnosti ve škole, obci či okolní krajině.

• diskutuje společně s ostatními, jakým způsobem souvisí provoz jejich školy (či stav okolní krajiny, fungování obce) s udržitelností (např. spotřeba energie, nakládání s odpady, péče o okolní zeleň a krajinu)

PROPOJUJEME ŠKOLU S OKOLNÍM SVĚTEM

Žáci objevují, jak jejich škola souvisí s životním prostředím, a společně identifikují nejdůležitější vazby mezi školním životem a okolní přírodou.

Zadání pro žáka

Na začátku hodiny se učitel zeptá žáků, jak rozumí pojmu „životní prostředí“. Podle potřeby jednoduchými slovy vysvětlí (např. životní prostředí je všechno, co nás obklopuje a díky čemu můžeme žít – voda, vzduch, půda, zvířata atd.). Následně na konkrétním příkladě vysvětlí princip myšlenkové mapy. Žáci pracují ve dvojicích. Jejich úkolem je přijít na co nejvíc souvislostí mezi tím, jak funguje jejich škola a životním prostředím (učitel může podle situace poradit – např. ve škole vyhazujeme odpadky, které se pak musí spalovat, a to ovlivní čistotu ovzduší).

Po deseti minutách žáci sdílejí své nápady a učitel z nich na tabuli vytváří společnou myšlenkovou mapu. Po jejím dokončení žáci diskutují ve dvojicích a z nalezených souvislostí vybírají tři souvislosti, které považují za nejdůležitější. 

Společně pak prezentují svoje nápady před ostatními. Na konci hodiny společně dokončí větu: „Naše škola ovlivňuje životní prostředí tak, že….“

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Vysvětlit pojem „životní prostředí“.
• Uvést a stručně vysvětlit nejméně tři souvislosti mezi provozem jeho školy a životním prostředím.

• vyhodnocuje společně s ostatními, v jakých oblastech by bylo možné udržitelnost v dané lokalitě posílit 
• diskutuje o jednotlivých návrzích projektů, podílí se na výběru vhodného projektu, jeho plánování a prezentaci postupu k jeho řešení

PRO UDRŽITELNOU ŠKOLU: OD NÁPADU K AKCI

Žáci společně identifikují, vybírají a plánují konkrétní akci na podporu udržitelnosti ve své škole, přičemž se učí demokratickému rozhodování a týmové spolupráci.

Zadání pro žáka

Na začátku hodiny učitel připomene žákům předchozí aktivitu a tři souvislosti mezi provozem jejich školy a životním prostředím. Zeptá se jich, jak rozumí pojmu „udržitelný život“. Podle potřeby jednoduchými slovy vysvětlí (např. takový život, ve kterém nebudeme ničit přírodu, a lidem se bude dobře žít – teď i v budoucnosti). Žáci nyní ve dvojicích diskutují o tom, co by mohli ve škole či jejím okolí (např. na školním pozemku) změnit, aby pomohli životnímu prostředí a jejich škola byla více „udržitelná“. 

Dvojice se následně spojí do čtveřic. Jejich úkolem je přijít se dvěma konkrétními návrhy na akci, kterou by mohli společně jako třída podniknout. Čtveřice pak navrhují své nápady před ostatními a učitel je zapisuje na tabuli.

Učitel následně uvede, že žáci budou mít možnost společně jednu akci vybrat a realizovat. Pro výběr je důležité, aby akce splnila následující podmínky:

1. Většina žáků s ní bude souhlasit a nikdo nebude „proti“.
2. Většina žáků se shodne, že vybraná akce pomůže podpořit udržitelnost na škole.
3. Většina žáků se shodne, že vybraná akce je pro ně zvládnutelná.
4. S akcí bude souhlasit i učitel.

Učitel řídí diskusi a případné hlasování o výběru akce. 

V následné hodině (či hodinách) žáci společně plánují realizaci zvolené akce. Učitel dohlíží na to, aby se všichni žáci měli možnost zapojit a nikdo nezůstal stranou. Současně dává žákům prostor k tomu, aby navrhovali vlastní postupy k řešení.

Poznámka: Zvolená akce by měla vycházet z možností žáků i školy. Je v pořádku, pokud si některé třídy vyberou i poměrně malou akci bez přímého dopadu na životní prostředí (např. výstava o ochraně přírody pro mladší spolužáky). Jiné akce mohou být realizovány na pozemku školy (např. hmyzí hotel). Důležité je, aby žáci cítili, že mohli výběr akce i její realizaci sami ovlivnit a považovali výsledek za „svůj“.

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Vysvětlit, co znamená udržitelný život.
• Uvést konkrétní příklady akcí, které by se na jejich škole mohly podniknout pro posílení udržitelnosti.
• Vysvětlit, jakým postupem se dobrali ke společnému rozhodnutí o volbě akce a vlastními slovy vyjádřit, co se mu v použitém postupu líbilo a co ne.
• Uvést, jak se do výběru a plánování akce sami zapojili a jak by v podobné situaci postupoval příště.

• Zapojuje se do realizace zvoleného projektu a spolupracuje s ostatními. 
• Vyhodnotí společně s ostatními výsledky projektu, reflektuje postup práce a oslaví výsledek.

Zadání pro žáka

Vyučující nejprve nechá žáky ve skupině diskutovat o tom, jakým způsobem jejich škola ovlivňuje životní prostředí. Žáci mohou v této chvíli uvádět různé nápady, a to od zřejmých (např., že ve škole vzniká odpad, do školy jezdí autem) až po takové, které se dotýkají jiných oblastí udržitelnosti (např., díky škole žijí v obci vzdělaní lidé, kteří mohou lépe pomáhat životnímu prostředí i jiným lidem). V dalším kroku se žáci zamyslí nad tím, v jaké oblasti by se mohla škola zlepšit a společně vyberou projekt, který by pak spolu s učitelem realizovali. 

Následně zvolený projekt naplánují a uskuteční. Po jeho realizaci si povídají o tom, jak jsou s výsledkem spokojeni a co se v průběhu práce naučili. Na závěr pak svoji práci spolu s učitelem oslaví. 

Poznámka: Při výběru nápadu pro následnou realizaci projektu je důležité vyjít z možností žáků i školy. Pokud škola v minulosti již některé projekty, ze kterých vzešla konkrétní opatření realizovala, může být prostor pro další zlepšování poměrně malý. V takovém případě mohou žáci např. realizovat projekt, který je informačního či vzdělávacího charakteru: mohou například připravit výuku pro mladší žáky, žáky mateřské školy, prezentaci („konferenci“) pro rodiče apod. V jiných případech mohou být realizované projekty náročnější a směřovat ke konkrétním opatřením, která pomohou např. lépe třídit odpad, snížit spotřebu energie v učebně, zlepšit stav školního pozemku apod.

Popis ověřování

Kritériem pro ověřování není rozsah projektu, ale jeho smysluplnost v prostředí školy a míra zapojení žáků do řešení. Podíl žáka na projektu se může lišit v závislosti na jeho osobnostních dispozicích a kompetencích. Každý žák by také měl být schopen samostatně odůvodnit výběr tématu (nápadu) projektu, popsat kroky, které společně podnikli k jeho realizaci, případné překážky, na které narazili, vyhodnotit vlastními slovy výsledek a shrnout, co se při realizaci sám naučil a co se díky projektu změnilo.

Se spolužáky naplánuje a uskuteční opatření zaměřená na posílení udržitelnosti ve škole, obci či okolní krajině.