Pracovní verze z března 2024, před Veřejnou konzultací.

Obecné části

divider

Poznámky

Poznámky

Pokud není určeno jinak, platí vše, co je v RVP ZV stanoveno pro 2. stupeň základního vzdělávání (resp. pro 6.–9. ročník) i pro odpovídající ročníky středních škol.

Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd.

Důležité informace jsou v textu zdůrazněny tučným písmem a v rámečcích za jednotlivými kapitolami.

Úvod

Kapitola je motivačním úvodem do RVP ZV. Při tvorbě motta a následného textu byly záměrně využity vybrané pasáže z dokumentu ZADÁNÍ PRO NPI ČR REVIZE RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, které zdůrazňují, proč je RVP ZV revidován.

Motto:

Aby mohli žáci dosáhnout úspěchu ve vzdělávání,
napomáháme ředitelům škol, učitelům, žákům i jejich zákonným zástupcům
k žádoucím změnám ve školách 
ve smyslu aktualizace, redukce a zdůraznění kompetenčního pojetí vzdělávacího obsahu. 
 

Vzdělávání má při formování myšlení, chování a rozhodování mladé generace nezastupitelnou úlohu. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je vytvořený s cílem rozvíjet kvalitu vzdělávání a podpořit vzájemné vztahy ve škole s důrazem na to, aby:

  • došlo k porozumění a přijetí principů, myšlenek i hodnot revidovaného RVP ZV školami;
  • školy naplňovaly kompetenční pojetí vzdělávání, které bude stavět na všech složkách kompetencí, tj. na znalostech, dovednostech, postojích i hodnotách; 
  • vzdělávací obsah odpovídal soudobému stavu poznání, trendům vývoje světa a společnosti i praktickým potřebám jedinců;
  • žáci měli možnost osvojit si vzdělávací obsah na úrovni, která jim umožní úspěšně a ohleduplně jednat, zvládat úkoly a situace, do nichž se budou dostávat ve studiu, v práci i v osobním životě(viz Zadání pro NPI ČR. Revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, 2023, s. 3–4).

Revidovaný kurikulární dokument je vytvářen v elektronickém informačním systému, který obsahuje úvodní obecné části, vzdělávací obsah a metodickou podporu. Součástí další metodické podpory RVP ZV jsou i modelové školní vzdělávací programy.

Obecné části RVP ZV jsou vytvářeny v podobě závazných informací pro školy, nezbytných pro tvorbu školních vzdělávacích programů a pro organizaci a realizaci výuky a života ve škole.

Na tyto závazné texty přímo navazuje tzv. zdůvodnění – podrobnější vymezení či vysvětlení závazných pokynů. 

Je žádoucí číst v obecných částech oba související texty jednotlivých kapitol. 

V rámečcích jsou pak specifika, která se týkají tvorby Školních vzdělávacích programů (ŠVP)

Kurikulární dokumenty budou mít smysl zejména za předpokladu, že učitelé a ředitelé škol přijmou kompetenční pojetí vzdělávání, které se odrazí jak ve změně přístupu ke vzdělávání žáků, tak ve výsledcích jejich učení.

1 Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

Kapitola vymezuje systém kurikulárních dokumentů na úrovni RVP a ŠVP a popisuje jejich společné prvky. Dále vymezuje základní charakteristiky RVP ZV.

 

1.1 Rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy

V souladu s principy vzdělávací politiky ve Strategii 2030+ a se zásadami a obecnými cíli vzdělávání vymezenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou kurikulární dokumenty vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní.

Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP), které vymezují závazné rámce vzdělávání pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání.

Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v jednotlivých školách a ve školských zařízeních. ŠVP jsou zpracovávány pro vzdělávání, pro nějž byl vytvořen RVP, i pro vzdělávání bez RVP (školní družiny, školní kluby atd.).

898b2c13cee8564d0ecbdfb0b3a350ed 

Schéma 1 – Systém kurikulárních dokumentů

Legenda: RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP JŠ – Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky; RVP ZUV – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání; RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP DG – Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP ZŠS – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální; RVP SOV – Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání

 

RVP a ŠVP vycházejí ze společného koncepčního, legislativního a hodnotového základu, vymezeného ve Strategii 2030+, ve školském zákoně a ve vzdělávacích dokumentech UNESCO a OECD. 

Rámcové vzdělávací programy jsou vytvářeny jako ucelený soubor závazných pravidel pro cíle, obsah a rozsah vzdělávání i pro jeho realizaci prostřednictvím ŠVP s využitím modelových ŠVP nebo jejich částí a další metodické podpory. Tento propojený systém informací a materiálů je vytvářen v digitálním informačním systému a navazujících digitálních platformách.

 

1.2 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je závazným dokumentem pro obor vzdělání základní škola. Je realizován na 1. stupni (1. až 5. ročník) a na 2. stupni (6. až 9. ročník) základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých středních škol. Podmínky povinnosti základního vzdělávání, přijímání žáků do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia jsou uvedené v § 36 a v § 61 ŠZ. 

Úspěšným absolvováním tohoto vzdělávacího programu na základní škole, nižším stupni víceletých středních škol získává žák základní vzdělání (ŠZ § 45). Současně žák naplňuje povinnou školní docházku (ŠZ § 36–43). RVP ZV je závazným dokumentem i pro individuální vzdělávání žáka (ŠZ § 41).

RVP ZV stanovuje aktuální hodnoty a cíle vzdělávání, k nimž základní vzdělávání směřuje, pojetí základního vzdělávání na 1. a 2. stupni, podmínky pro uskutečňování základního vzdělávání, včetně kultury školy, wellbeingu (všestranné pohody žáků a učitelů) a pravidel pro podporu žáků při společném vzdělávání, vzdělávací obsah jako povinný společný základ ve formě očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí, základních gramotností, průřezových témat a vzdělávacích oborů v rámci vzdělávacích oblastí, rámcový učební plán s celkovou časovou dotací pro společný základ a disponibilní časovou dotací pro rozvoj individuálních předpokladů žáků, pravidla pro hodnocení žákůzásady pro tvorbu, vyhodnocování a úpravu ŠVP.

Závazné pro ŠVP:

  • RVP ZV je závazným dokumentem pro tvorbu ŠVP v základním vzdělávání (základními školami).
  • Součástí ŠVP pro základní vzdělávání je i ŠVP pro školní družinu a školní kluby, tak, aby došlo k propojení podmínek a obsahu jednotlivých forem vzdělávání.
  • Škola musí své ŠVP zveřejnit, včetně dálkového přístupu.  
 

___________________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Principy RVP ZV:

  • navazuje pojetím a obsahem na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), je závazný pro RVP na víceletých středních školách a východiskem pro návazný obsah RVP ve středním vzdělávání;
  • vymezuje povinný společný obsah formou očekávaných výsledků učení, jichž mají žáci dosáhnout na konci 1. a 2. stupně základního vzdělávání (v 5. a 9. ročníku), v případě základních gramotností i ve 3. ročníku;
  • podporuje vnitřní diferenciaci a individualizaci výuky, variabilní organizaci výuky a využití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami a maximálními možnostmi žáků; 
  • dává prostor pro aktivitu, samostatnost a tvořivost učitelů a žáků;
  • posiluje odpovědnost učitelů i žáků za výsledky vzdělávání;
  • vytváří prostor pro participaci žáků na vyhodnocování a plánování další práce;
  • zavádí změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individualizovanému hodnocení žáků na základě sledování osobního pokroku žáků a k širšímu využívání formativního hodnocení; 
  • zdůrazňuje potřebu pečovat o wellbeing ve škole jako základní podmínku pro vzdělávání, která přispívá k příznivému klimatu školy založenému na respektujících vztazích a účinné spolupráci školy, zákonných zástupců žáků, školských poradenských zařízení a dalších osob, které se podílejí na vzdělávání žáků; 

podporuje propojování formálního, neformálního a zájmového vzdělávání a jeho uznatelnost

Principy ŠVP ZV:

  • konkretizuje požadavky RVP ZV podle stanovené struktury;
  • promítá vizi, zaměření, specifika, jedinečnosti podmínky dané školy;
  • umožňuje popsat inovace pedagogického procesu a život školy;
  • je výsledkem týmové spolupráce všech učitelů (zaměstnanců) školy.

2 Cíle, hodnoty a pojetí základního vzdělávání

Kapitola vymezuje společné hodnoty na úrovni základního vzdělávání, cíle základního vzdělávání ve shodě se školským zákonem, pojetí vzdělávání na 1. a 2. stupni základního vzdělávání a profil absolventa základního vzdělávání.

Základní vzdělávání navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání s cílem zabezpečit dětem úspěšný přechod z mateřské školy do základní školy tak, aby bylo jejich další vzdělávání založené na pozitivním postoji k učení a ke škole.

Základní vzdělávání povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních. Vzdělávání na 1. stupni základní školy vytváří základ pro veškeré další učení, na 2. stupni základní školy kontinuálně vede k formování vztahu ke vzdělání jako důležité hodnotě. 

Základní vzdělávání směřuje k obecným zásadám a cílům vzdělávání (ŠZ § 2) a k cílům základního vzdělávání (ŠZ § 44) vymezeným ve školském zákoně, je utvářeno i hodnotami podporujícími současné směřování ve vzdělávání i v životě žáků. 

 

2.1 Cíle a hodnoty vzdělávání

Hlavním cílem základního vzdělávání je utvářet a postupně u žáků rozvíjet klíčové kompetence a základní gramotnosti a poskytnout jim spolehlivý základ všeobecného vzdělání.

Znamená to směřovat se žáky k těmto dílčím cílům:

  • osvojit si potřebné strategie učení a na jejich základě být motivováni k celoživotnímu učení; 
  • učit se tvořivě myslet a řešit přiměřené teoretické i praktické problémy; 
  • účinně komunikovat a spolupracovat, včetně zdravého a bezpečného využívání digitálních technologií;
  • chránit své fyzické a duševní zdraví i zdraví jiných; oceňovat, odpovědně využívat a chránit kulturní hodnoty, životní a přírodní prostředí;
  • být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám;
  • poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými znalostmi a dovednostmi při rozhodování o své životní dráze a profesním uplatnění.

Vzdělávání si klade za cíl připravit mladou generaci zejména na environmentální, technologické a sociální změny, aby mohl každý aktivně a spokojeně prožívat svůj život a odpovědně spoluvytvářet budoucnost a uspět v současném světě výzev a změn. Uvedené základní postoje a hodnoty vycházejí ze vzdělávacích dokumentů UNESCO a OECD a jsou formulovány jako sdílené poznání (schopnost obohacovat se o společné znalosti a dovednosti), respektování potřeb planety (schopnost chránit přírodu a životní prostředí), podpora udržitelných technologií a inovací (schopnost poznávat a účelně využívat nové technologie, kriticky myslet a čelit dezinformacím), důstojný život pro všechny (schopnost utvářet a dodržovat společná pravidla soužití). Viz UNESCO: Vzdělávání pro cíle udržitelného rozvoje; OECD: Vzdělávání a dovednosti pro budoucnost 2030 – Kompas učení 2030)

Základní vzdělávání vede k uplatnění hodnot důležitých pro odpovědné zapojení do života společnosti. 

Cíle základního vzdělávání směřují k získávání klíčových kompetencí a základních gramotností nezbytných pro uplatnění každého žáka v osobním, občanském i profesním životě.

Závazné pro ŠVP:

  • V ŠVP škola zohlední dané cíle a sdílené hodnoty ve vizi školy a uplatní je ve výchovných a vzdělávacích strategiích, které učitelé využijí při utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. 
  • V ŠVP jsou hodnoty zdůrazněné zejména v dosahování očekávaných výsledků učení průřezových témat a klíčových kompetencí.
 

___________________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

RVP ZV vymezuje cíle základního vzdělávání, které vycházejí z formulace cílů ve školském zákoně a jsou úzce provázané s klíčovými kompetencemi

RVP ZV konkretizuje hodnoty podporující změnu ve vzdělávání, které se v základním vzdělávání odrážejí v klíčových kompetencích a průřezových tématech a jsou utvářeny v průběhu celého vzdělávání žáka, zejména v každodenní výuce i při zájmovém a neformálním vzdělávání. 

Hodnotový rámec RVP ZV klade důraz na čtyři aktuální hodnoty: 

Sdílené poznání 

Sdílené poznání je životní hodnotou, která obsahuje právo a možnost každého žáka kvalitně a celoživotně se vzdělávat v souladu s vlastními předpoklady a individuálními zájmy ve svůj prospěch i prospěch společnosti. Je to nezbytný předpoklad i velký vklad k dalšímu studiu a profesnímu uplatnění. Pro žáky v základním vzdělávání to představuje především přístup ke společným znalostem a zkušenostem předchozích generací, možnost z nich čerpat a přispívat k jejich obohacování. Je to hodnota směřující ke svobodě jednání, kreativnímu myšlení, k obohacování vlastního poznání i poznání jiných a ke schopnosti fungovat jako kulturní bytost ve složitém systému lidské společnosti. Její utváření předpokládá u žáků zájem o vzdělávání a vyžaduje i jejich patřičnou snahu a úsilí. Přináší také radost z vlastního i společného poznávání, objevování a vytváření společných hodnot.

Respektování potřeb planety

Respektování potřeb planety je hodnota vycházející z potřeby chránit přírodu a životní prostředí, hodnota, která chápe člověka jako součást širšího ekologického systému, jenž lze nezodpovědnými zásahy dočasně nebo trvale poškodit. Člověk uznávající tuto hodnotu tak nese odpovědnost za svá rozhodnutí, která směřují k udržitelnosti rovnováhy v přírodě a ke zdravému životu každého člověka ve zdravém prostředí i k zachování dosud vytvořených kulturních hodnot. Je to i odpovědnost za stav planety, v jakém ji předáme dalším generacím. Žáci v základním vzdělávání utvářejí tuto hodnotu ve formě prvotních návyků, posuzování konkrétních situací ve svém okolí, dílčího rozhodování o způsobech šetrného chování vůči přírodě a životnímu prostředí. 

Podpora udržitelných technologií a inovací 

Udržitelnost technologií a inovací úzce souvisí s předchozí hodnotou. Především zastaralá výroba, neochota modernizovat i velká spotřeba moderních výrobků devastují přírodní zdroje a životní prostředí. Žáci v základním vzdělávání poznávají nové technologie, které je obklopují doma, v blízkém okolí i ve světě. Posuzují na příkladech jejich účel, přínosy i negativa, jež může jejich odmítání či nadměrné užívání přinášet. Žáci rozvíjejí svou digitální gramotnost a své kritické myšlení, aby porozuměli různým vztahům v oblasti inovací, snahám prosazovat funkční novinky i novinky s různými nedostatky. Učí se tak rozpoznávat dezinformace a způsoby, jak jim čelit. Poznávají využívání technologií a jejich dopad na čerpání přírodních zdrojů a životní prostředí i význam recyklace a obnovitelných zdrojů.

Důstojný život pro všechny

Daná hodnota je předpokladem i vyústěním předchozích hodnot. Směřuje k naplňování práv a zajištění sociální spravedlnosti pro všechny lidi bez rozdílu, směřuje k mírové společnosti, k překonání diskriminace, násilí a vyloučení. U žáků v základním vzdělávání představuje tato hodnota zejména podíl na utváření společných pravidel vzájemného soužití a jejich dodržování. Žáci se učí soudržnosti, spolupráci, vzájemné solidaritě a empatii. Učí se navazovat a udržovat respektující a podporující a rozvíjející vztahy, základy etického a morálního jednání, včetně řešení konfliktů nenásilným způsobem.

2.2 Pojetí základního vzdělávání

Základní vzdělávání: 

  • vytváří bezpečné prostředí, atmosféru a klima školy založené na respektujících vztazích, aktivitě, samostatnosti a tvořivosti žáků i učitelů a účinné spolupráci školy, zákonných zástupců žáků, školských poradenských zařízení a dalších osob, jež se na vzdělávání podílejí;
  • umožňuje, aby se každý žák vyvíjel zdravě a dosahoval svého osobního maxima;
  • rozvíjí předpoklady, zájmy a nadání s respektem k individuálním potřebám všech žáků;
  • vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu řešení problémů a vytváření dobrých vzájemných vztahů;
  • klade důraz na činnostní a praktický charakter výuky – žáci si osvojují schopnosti samostatně konstruktivně jednat;
  • motivuje žáky k dalšímu učení a hledání, nalézání a tvoření optimálních cest jednání v každodenních, studijních i pracovních situacích uplatňováním vhodných metod, forem a prostředků;
  • využívá průběžnou diagnostiku, formativní hodnocení na základě sledování osobního pokroku každého žáka a podporuje ho v participaci na plánování své další práce a přebírání odpovědnosti za proces a výsledky vlastního vzdělávání;
  • zaměřuje se na vnitřní diferenciaci a individualizaci výuky, variabilní organizaci výuky, včetně propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Základní vzdělávání je založené na poznávání, respektování a rozvíjení předpokladů, zájmů a nadání každého žáka v bezpečném, motivujícím a tvůrčím prostředí školy.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP zohlední pojetí základního vzdělávání ve vizi školy, v kultuře školy a ve výchovných a vzdělávacích strategiích.
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i 2. stupni bezpečné, podnětné a tvůrčí školní prostředí. Současně je založené na poznávání, respektování a rozvíjení předpokladů, zájmů a nadání všech žáků. Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem s uplatněním odpovídajících metod, forem a prostředků motivuje žáky k dalšímu učení.

V průběhu základního vzdělávání mají žáci postupně nabývat takových kompetencí a osobnostních vlastností, které jim umožní uplatnit jejich jedinečné schopnosti a nadání. Základní vzdělávání dává žákům příležitosti spolurozhodovat o záležitostech, které se jich dotýkají, samostatně se učit a podle své volby se dále vzdělávat, propojovat své činnosti ve škole a mimo školu, řídit svoji práci, adaptovat se na změny, prožívat kvalitní osobní život a podle svých možností se aktivně podílet na životě školy, nejbližších komunit i společnosti. 

2.3 Profil absolventa základního vzdělávání

Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání na maximální úrovni svých možností:

získal základy klíčových kompetencí, které mu umožňují:

  • řídit vlastní procesy učení;
  • komunikovat prostřednictvím vhodných výrazových prostředků, aktivně naslouchat a s porozuměním reagovat na projevy jiných, využít cizojazyčné dovednosti k řešení každodenních situací;
  • utvářet a udržovat okruh vztahů, přistupovat s respektem k jiným lidem, rozvíjet vlastní fyzickou a psychickou odolnost, aktivně se rozhodovat ve prospěch zdraví a bezpečí a utvářet osobní pohodu (wellbeing);
  • respektovat živé bytosti a přírodu, přispívat k udržitelnosti, přebírat odpovědnost za lidi a věci kolem sebe, respektovat jejich zájmy a práva;
  • využívat příležitosti pro realizaci aktivit přispívajících k vlastnímu rozvoji, přispívat ke spolupráci;
  • zohledňovat problémy s ohledem na navrhovaná řešení, kriticky hodnotit informace z různých zdrojů, rozhodovat se na základě ověřených informací, zkoumat a navrhovat způsob řešení problému;
  • vyjadřovat myšlenky, emoce, prožitky a hodnoty prostřednictvím umění a kultury a kreativně je zpracovávat;
  • využívat bezpečně a zdravě digitální technologie pro zjednodušení pracovních postupů, účelně sdílet data a informace v digitálním prostředí, předcházet situacím ohrožujícím jeho zdraví a bezpečí i bezpečí digitálních zařízení;

osvojil si základní gramotnosti, které mu umožňují:

  • číst přiměřeně náročné texty a vyvozovat z nich hlavní myšlenky a celkový význam textů;
  • vybírat si texty podle vlastního zájmu i vzdělávacích potřeb;
  • psát a pozměňovat texty s ohledem na jejich účel a efektivitu sdělení;
  • řešit matematické situace v různých kontextech;
  • kontrolovat správnost řešení matematických postupů;
  • hodnotit získané výsledky ve vazbě na výchozí matematickou situaci;

osvojil si společný obsahový základ vymezený v jednotlivých vzdělávacích oborech zařazených do základního vzdělávání, který mu umožňuje pokračovat v další etapě vzdělávání na vyšším stupni školy i v neformálním a zájmovém vzdělávání.

3 Podmínky k realizaci Rámcového vzdělávacího programu

Kapitola vymezuje podmínky pro realizaci základního vzdělávání ve formě utváření kultury a prostředí školy a podmínek pro podporu žáků ve vzdělávání.

Podmínky k uskutečňování RVP ZV jsou vymezené koncepčními vzdělávacími dokumenty, obecně platnými předpisy a normami, vzdělávacími potřebami žáků a potřebami pro realizaci výchovně-vzdělávacího procesu. Škola se stává učícím se společenstvím, je třeba rozvíjet 
a podporovat kulturu školy, která má přímý vliv na kvalitu toho, jak se jednotliví aktéři cítí ve škole.

Se současnými požadavky na kvalitu vzdělávání a její zvyšování úzce souvisí systematický rozvoj a řízení procesů kultury školy.

 

3.1 Kultura a prostředí školy

Kultura školy zahrnuje vzájemně propojený soubor prvků, k nimž patří pravidla, symboly, tradice a rituály, sdílené hodnoty, vztahy uvnitř školního společenství, materiální a organizační podmínky.

Utváření kultury školy vychází ze strategie rozvoje školy (odkaz na materiál ČŠI – Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání), zejména ve stanovených vizích a cílech rozvoje školy, které se promítají do ŠVP.

Kultura školy se týká každého žáka, učitele či dalších aktérů vzdělávání a má významný vliv na kvalitu vzdělávání a vzdělávací výsledky v dané škole, regionu i státu.

Ve prospěch směřování k rozvinuté kultuře školy se počítá s tím, že škola:

  • prostřednictvím interních opatření nastavuje procesy tak, aby dosáhla rozvinuté kultury, kdy se žáci učí už jen samotným životem ve škole; s tím také souvisí nastavení a formování příkladných vzorců chování;
  • významnou roli zastává v procesu vedení školy, které vlastním příkladem a podpůrným přístupem k jednotlivým pracovníkům a žákům kulturu školy spoluvytváří;
  • při stanovování sdílených hodnot, k nimž má škola směřovat, klade důraz především na bezpečné prostředí a kvalitu života ve škole (wellbeing), demokratické principy ve škole (zapojování), udržitelný rozvoj ve škole (odpovědnost), respektující komunikaci, digitální nástroje a média ve škole (vzájemnost)

Pravidla, symboly, tradice a rituály, sdílené hodnoty představují základní stavební kameny kultury školy, které jsou klíčové pro stanovování cílů i procesů ve škole a lze je promýšlet z osobní, školní a mimoškolní perspektivy. 

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP popíše postupy pro naplňování wellbeingu ve škole s důrazem na zdravý a smysluplný rozvoj žáků a vzájemnou důvěru všech aktérů společenství školy.
  • Škola popíše své vlastní hodnoty v souladu s hodnotami uvedenými v RVP, které jsou realizovány zejména prostřednictvím vzdělávacích strategií směřujících ke klíčovým kompetencím a formou konkrétních vazeb na průřezová témata. 

Ve prospěch realizace žádoucích změn ve vzdělávání má probíhat rozvoj a řízení kultury školy zejména v těchto oblastech:

  • Aktéři vzdělávání – péče o vztahy ve škole 
  • Vytváření a rozvoj personálních kapacit
  • Organizace výuky a vzdělávací strategie
  • Reflexe a hodnocení kvality výuky
  • Propojování formálního a neformálního vzdělávání
  • Organizační, prostorové a materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky  

Konkrétní pojetí kultury školy v ŠVP vychází ze strategie rozvoje školy a zahrnuje konkrétní oblasti, ve kterých stanovuje a pravidelně vyhodnocuje své cíle.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola formuluje a realizuje realistickou koncepci a strategii svého rozvoje, obsahující vize a cíle, identifikaci podmínek potřebných pro jejich dosažení, priority a kroky, které vedení a zaměstnanci plánují pro dosažení vytyčených cílů učinit. 
  • Škola v ŠVP popíše vlastní pojetí kultury školy v podmínkách školy a ve vizi školy tak, aby se stala základem kvality školy.

 

3.1.1 Aktéři vzdělávání – péče o vztahy ve škole

Škola systematicky buduje vztahy se všemi aktéry vzdělávání a místní komunitou a rozvoj těchto vztahů pravidelně reflektuje a na základě výsledků upravuje a transparentně plánuje potřebná opatření. Škola aktivně vytváří příležitosti pro zpětnou vazbu ze strany zákonných zástupců a žáků. V dobře fungující škole s demokratickými pravidly funguje společenství, kde učitelé, žáci i zákonní zástupci participují na fungování školy a přebírají spoluodpovědnost za kvalitu jejího prostředí. 

Vedení školy aktivně podporuje vzájemnou důvěru mezi vedením, zaměstnanci školy, žáky, rodiči a dalšími aktéry tím, že: 

  • zajistí, aby byli všichni aktéři transparentně a včas informováni o záležitostech, které se jich dotýkají; 
  • využívá funkční informační systém a má pravidla pro demokratické spolurozhodování zaměstnanců, žáků a rodičů na fungování školy;
  • vytvoří a popíše nástroje průběžné zpětné vazby k výuce a fungování školy od rodičů i žáků; výsledky vyhodnocení přiměřeně zpřístupňuje zřizovateli, radě, školské radě, rodičům i žákům;
  • umožní podávání pravidelné i průběžné zpětné vazby i anonymně, aby bylo zajištěné soukromí a bezpečnost autora.

Závazné pro ŠVP:

  • Učitelé vytvářejí ŠVP tak, aby byl jasným a logickým podkladem pro utváření bezpečných, přijímajících vztahů a spolupráce ve škole, se zákonnými zástupci a dalšími partnery. 
  • Škola je povinna v ŠVP transparentně popsat jednotlivé kroky k vytvoření procesů, které žákům zprostředkují podílení se na organizaci života ve škole, způsobu výuky atd. 
  • Vedení školy se zavazuje k pravidelné evaluaci školy s četností minimálně jedenkrát za školní rok. 
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Učitelé plánují, realizují a vyhodnocují výuku v souladu s obsahem ŠVP a vzdělávacími potřebami žáků. Koncipují výuku tak, aby žáky motivovali k sebeřízenému učení a k přebírání odpovědnosti za své učení. Preferované znaky kvality práce učitelů se týkají kromě efektivního vyučování a podpory procesů učení i rozvoje vhodných vztahů ve škole. Vedení školy podporuje vzájemnou důvěru mezi učiteli a dalšími zaměstnanci školy. Škola nastaví mechanismy spolupráce učitelů, žáků i zákonných zástupců důležité pro dobré fungování školy. Aktivně sbírá zpětnou vazbu od zákonných zástupců i žáků, kterou pravidelně vyhodnocuje, a plánuje další kroky. Výsledky vyhodnocení přiměřeně zpřístupňuje zřizovateli, radě, školské radě, zákonným zástupcům i žákům. 

Péče o kvalitu vztahů ve škole zahrnuje všechny zaměstnance školy i žáky – skupiny i jednotlivce. Učitelé svým ohleduplným přístupem pomáhají vytvářet bezpečné prostředí a prostor pro efektivní učení a zdravé vztahy mezi žáky. Svým přístupem také podporují rozvíjení pozitivního vztahu žáka sama k sobě, získání zdravé sebeúcty a sebevědomí u všech členů komunity školy jako základ kvalitních respektujících vztahů mezi jejími členy. Škola pečuje o celkové prostředí školy a posiluje jeho formativní vliv na zdravý všestranný rozvoj osobnosti žáků. 

Škola cíleně vytváří a systematicky pracuje s opatřeními pro péči o vztahy ve škole, pro vytváření bezpečného a inkluzivního prostředí založeného na vzájemném respektu, důvěře a na postupech pro efektivní komunikaci a řešení konfliktů, například prostřednictvím mediace. Podle možností a počtu žáků zajistí vlastního kmenového psychologa a podpoří osobnostní rozvoj zaměstnanců i žáků školy.

3.1.3 Organizace výuky a vzdělávací strategie

Vedení školy věnuje zvláštní pozornost nezastupitelné roli kvalitní organizace výuky související s aktivizací a motivací žáků k učení. Škola systematicky vytváří a podporuje příležitosti pro přebírání odpovědnosti žáků za učení, včetně zajištění podmínek pro participaci a sebeřízené vzdělávání.

  • Učitelé při plánování, realizaci a reflexi výuky využívají vzdělávací strategie stanovené v ŠVP.
  • Učitelé zařazují do výuky didaktické postupy, které pomáhají žákům k sebeřízenému učení, skupinové a kooperativní práci.
  • Učitelé sledují vzdělávací pokroky každého žáka, zohledňují vzdělávací potřeby všech žáků.
  • Učitelé podporují vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a jejich vzájemnou spolupráci.
  • Učitelé propojují výuku ve škole jak se zájmovým vzděláváním uskutečňovaným ve školních družinách a školních klubech, tak s neformálním vzděláváním.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP závazně specifikuje vzdělávací strategie a organizaci výuky, kterými bude napříč vyučovacími předměty rozvíjet u žáků klíčové kompetence, zaměří se na způsoby plánování, realizace a vyhodnocování vzdělávacího procesu, na nichž žáci významně participují. 
  • Škola v ŠVP transparentně popíše, jak bude systematicky podporovat posilování spoluzodpovědnosti žáků za své učení, včetně podpory sebeřízeného učení jako nutné součásti wellbeingu a žádoucího rozvoje kompetencí.
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

K podpoře smysluplného a aktivního učení žáků škola využívá široké spektrum vzdělávacích strategií, které vedou k utváření klíčových kompetencí žáků ve všech oblastech vzdělávání. Vzdělávacími strategiemi dále rozumíme různé výukové metody, organizační formy práce, výukové situace, výukové prostředky, způsoby hodnocení a reflexi výuky. Zkušenosti s uplatňovanými vzdělávacími strategiemi jsou pedagogickým týmem školy sdíleny, učitelé spolupracují na jejich rozvoji a vzájemně se od sebe učí. Škola v souladu se strategií rozvoje školy vyjádřenou v ŠVP organizuje výuku tak, aby vytvářela bezpečné a podnětné prostředí, fyzické i digitální, které podporuje vnitřní motivaci žáků k učení, iniciativu a tvořivost každého z nich. Škola pracuje se strategiemi, které podporují dobré klima, pozitivní vztahy, vzájemnou spolupráci mezi žáky a rozvoj dalších sociálních kompetencí.

Vedení školy podporuje výuku založenou na pedagogickém konstruktivismu, která propojuje nová témata a dovednosti s předchozími dovednostmi, zkušenostmi a vědomostmi žáků a vytváří situace, v nichž žáci aplikují to, co se naučili ve škole i v každodenním životě. Škola organizuje výuku do flexibilních časových struktur (úpravy rozvrhu, různá délka vyučovacích jednotek, bloková výuka, projektová výuka, tandemová výuka), umožňujících integrované pojetí vzdělávacího obsahu. Organizace výuky podporuje vrstevnické učení a učení ve věkově smíšených skupinách a napříč vzdělávacími stupni.

Při naplňování strategie učitelé zároveň uplatňují, popřípadě ověřují inovativní formy a metody výuky, které vedou k aktivnímu a kooperativnímu učení žáků. Učitelé individualizují výuku s ohledem na dispozice, zájmy, potřeby i možnosti jednotlivých žáků. Učitelé aktivně utvářejí hodnotné příležitosti k učení žáků založeném na praktických zkušenostech, problematizují zažité postupy, jsou iniciátory jejich změn. Učitelé rovněž cíleně uplatňují prožitkové a badatelské aktivity na různých úrovních a různými formami. Učitelé pomáhají vytvářet možnosti ke smysluplnému využívání školního času mimo výuku a využívání bezprostředního okolí mimo školu k výuce.

3.1.2 Vytváření a rozvoj personálních kapacit

Vedení školy cíleně vytváří podmínky pro soustavné rozvíjení kapacit, zejména pro seberozvoj a vzdělávání učitelů, vytváření vztahů na principech partnerství a spolupráce s využitím vnitřních i vnějších zdrojů, podporu osobního wellbeingu pracovníků školy, včetně digitálního wellbeingu učitelů a dalších zaměstnanců školy. 

Vedení školy v souladu s vizí a strategií rozvoje školy a plánem dalšího vzdělávání vychází při budování personálních kapacit z vlastního systému rozvoje učitelů. Poskytuje učitelům prostor a podporu, aby mohli naplňovat své rozmanité role a získali tak relevantní kompetence (viz Rámec profesních kvalit učitele, Kompetenční rámec absolventa učitelství) pro týmovou spolupráci učitelů založenou na principech vzájemného učení, sdílení a vyhodnocování výchovně-vzdělávacího procesu s ohledem na vizi a strategii rozvoje školy.

  • Škola má vytvořený systém profesního rozvoje učitelů a ředitele školy (např. portfolio učitele), včetně plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který pravidelně vyhodnocuje.
  • Učitelé a další aktéři se na plánování, realizaci a hodnocení svého rozvoje aktivně podílejí.
  • Škola v rámci pedagogického rozvoje cíleně používá metody a prostředky dobré praxe.
  • Vedení školy plánuje profesní rozvoj učitelů v oblasti hodnocení a nese zodpovědnost za jeho realizaci. 
  • Vedení školy vytváří plán podpory začínajících učitelů, včetně uvádějících a provázejících pracovníků. (odkaz)

Závazné pro ŠVP:

  • Škola má povinnost zařadit do ŠVP vizi a strategii rozvoje, jejíž součástí bude vytváření a rozvoj personálních kapacit.
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Škola systematicky podporuje učitele v jejich celoživotním profesním rozvoji, ve zvyšování učitelské odbornosti, zejména v oblasti profesního vidění a uvažování o vlastní práci, o procesech učení žáků a jejich výsledcích, což vyžaduje zajištění dostatečného prostoru k sebehodnocení a poskytování zpětné vazby mezi učiteli. Škola rovněž podporuje vzdělávání učitelů v oblasti wellbeingu (např. zvládání zátěže, konfliktů, stresu, self management, time management) a také další vzdělávání učitelů v oblasti digitálního vzdělávání (viz Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027, str. 30 a 28). S tím také úzce souvisí očekávaná podpora realizace supervizí ze strany škol.

3.1.4 Reflexe a hodnocení kvality výuky

Inovace přístupu k výuce vyžaduje cílené vytváření prostředí k vyučování a učení, které staví na reflexi a hodnocení kvality výuky

  • Učitelé systematicky reflektují svou vlastní výuku, průběžně vyhodnocují dosahování stanovených cílů a využívají zpětnou vazbu od žáků a také od kolegů, zákonných zástupců a dalších aktérů ve vzdělávání. 
  • Učitelé analyzují výuku, stanovují si kritéria jejího hodnocení a vyhodnocují kvalitu každé výukové situace, sledují dopad výuky na učení žáků a na základě těchto pozorování plánují další výuku (viz Kompetenční rámec absolventa učitelství).

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP stanoví a transparentně popíše procesy evaluace výuky, včetně kritérií kvalitní pedagogické práce, vytváření prostředí, ve kterém je přijímána konstruktivní zpětná vazba, případně také anonymního hodnocení žáky.
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Učitelé vedou žáky k sebereflexi a reflexi jejich učení, podporují předávání i přijímání zpětné vazby mezi žáky navzájem. Školy ke kritickému hodnocení kvality výuky přistupují ve prospěch žádoucí aktivizace žáků a individualizace výuky, cíleného rozvoje postojů a dovedností žáků, systematické podpory a rozvoje funkčních gramotností žáků.  

Vedení škol věnuje zvláštní pozornost vytváření vhodných podmínek a dostatku příležitostí pro rozvoj učitelů s důrazem na žádoucí posilování schopnosti uvědomělé reflexe, která je jedním z nejdůležitějších příznaků profesionality. Na základě sebepoznání a aktuálních potřeb učitelé dále rozvíjejí své osobnostní i profesní kvality a jsou otevření změnám, které na ně kladou nové nároky, a vyhledávají nové výzvy. Škola zároveň systematicky vytváří prostor pro očekávaný vznik širšího profesního společenství směřujícího k žádoucímu zvyšování kvality výuky.

3.1.5 Propojování formálního a neformálního vzdělávání

Vzdělávání žáků v 21. století jistě nelze spojovat jen se školou. Cílené využívání bohatého a pestrého vzdělávacího potenciálu celé škály mimoškolních institucí v rámci realizované výuky napříč vyučovacími předměty či jinými organizačními formami výuky patří ve světě k moderním vzdělávacím trendům.

Škola realizuje propojování formálního a neformálního, příp. zájmového vzdělávání ve třech rovinách: 

  • Učitelé při výuce cíleně využívají prvky a metody neformálního vzdělávání.
  • Učitelé při plánování i realizaci výuky reflektují výsledky neformálního vzdělávání u jednotlivých žáků a na tyto získané znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty navazují a dále je rozvíjí. 
  • Učitelé aktivně vyhledávají a systematicky využívají možnosti neformálního vzdělávání, především ve svém okolí, a to jak ve škole, tak mimo ni (ve spolupráci s institucemi či pracovníky institucí a samostatnými aktéry neformálního vzdělávání).

Závazné pro ŠVP:

  • Škola závazně popíše způsoby propojování formálního, neformálního a zájmového vzdělávání do ŠVP, včetně případného promítnutí do školního řádu – pravidel pro hodnocení, pokud se rozhodne uznávat výsledky neformálního vzdělávání. 
  • Škola popíše, jak konkrétně budou učitelé reflektovat výsledky neformálního vzdělávání u žáků a na tyto získané znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty navazovat a dále je rozvíjet. 
  • Škola integruje vzdělávací programy školní družiny a školního klubu do ŠVP.
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Učitelé a poskytovatelé neformálního vzdělávání (včetně zájmového) mají intenzivně navazovat spolupráci s pedagogicky zaměřenými odborníky působícími v různých institucích, aby docházelo k rozšiřování prostředí pro vzdělávání a k výměně zkušeností ve prospěch žádoucího zvyšování smysluplnosti kvality výuky žáků.

Úspěšné propojování nastane díky promyšlenému uplatňování vstřícného přístupu ze strany učitelů k zapracování výhod i specifik edukace do realizované školní výuky napříč vzdělávacími oblastmi i obory nebo vhodnému využití jiných organizačních forem v mimoškolním prostředí. Hlavním cílem je rozvoj interakčních dovedností žáků, porozumění sobě samému (wellbeing) a napomáhání posílení požadovaných gramotností i rozvoje klíčových kompetencí u jednotlivých žáků.

Školy mohou doložené výstupy neformálního a zájmového vzdělávání zohlednit při hodnocení žáků, např. ve školním portfoliu jednotlivých žáků nebo při přijímacím řízení.

3.1.6 Organizační, prostorové a materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky

Škola systematicky vytváří podmínky ke vzdělávání s důrazem na zajištění organizačních, prostorových, materiálních, hygienických, bezpečnostních podmínek a digitálního bezpečí v souladu s platnými předpisy a normami. Škola sleduje rizikové faktory ohrožující fyzický, psychický, sociální, emocionální a duchovní wellbeing žáků i zaměstnanců školy. Škola dbá na kvalitu prostředí s respektem k principům udržitelnosti a společenské odpovědnosti za vzdělávání. 

  • Škola popíše a uplatňuje mechanismy podpory zdraví žáků, zejména utváření návyků zdravého životního stylu.
  • Škola systematicky uplatňuje zásady ochrany osobních údajů a předcházení rizikům vyplývajícím z využívání digitálních technologií, zejména při využívání sociálních sítí, hrozbě kyberšikany a využívání umělé inteligence. 
  • Při vytváření podmínek klade škola důraz na kvalitu a funkčnost prostorového a materiálního vybavení, dbá na hygienické požadavky a estetičnost prostředí. V rámci environmentální charakteristiky provozu školy si škola stanoví vlastní cíle šetrného hospodaření, navrhne realistické postupy jejich naplňování.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP popíše, jak bude s podporou zřizovatele podmínky rozvíjet, aby přispívaly k naplňování vzdělávacích cílů ve všech jeho oblastech, včetně zájmového a neformálního vzdělávání a mimoškolních aktivit.  
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

Škola vytváří prostředí podporující zdraví žáků. Nejdůležitějším faktorem podpory zdraví je utváření návyků zdravého životního stylu. Ve škole to znamená dbát na posilování hygienických návyků a bezpečnosti žáků ve všech prostorách a při všech činnostech školy. K tomu je třeba zajistit odpovídající hygienické a bezpečnostní podmínky. Pro podporu zdravého životního stylu je podstatný pravidelný denní režim, který nabízí možnosti střídání práce a odpočinku, jednostranné zátěže v sedu i její kompenzace dostatečným množstvím pohybu (odkaz). Škola by měla k realizaci pohybových aktivit nabídnout žákům všechny bezpečné prostory ve škole a jejím zázemí, včetně vhodného tělocvičného náčiní.

Další složkou podpory zdravého životního stylu je pitný a stravovací režim, tedy možnost žáků pít podle jejich potřeby, mít časový prostor pro dopolední svačinu a oběd ve vhodné skladbě stravy a nápojů. Škola může podpořit zdravý životní styl navozováním dobré nálady a odbouráváním stresu, vytvářením otevřených a nekonfliktních vztahů, motivujícím hodnocením, zamezením šikany, vytvářením a vyhodnocováním pravidel chování za účasti žáků, nabízením schránky důvěry atd. To vše spolu s příjemným prostředím vytváří podmínky pro wellbeing.

Škola umožňuje žákům chránit digitální zařízení a data a porozumět nástrahám a hrozbám v digitálním prostředí; porozumět opatřením zajišťujícím bezpečí; ochraňovat osobní data a soukromí v digitálním prostředí; vědět, jak používat a sdílet osobní a identifikovatelné údaje, a zároveň chránit sebe i ostatní před újmou; vědět, že digitální služby používají „zásady ochrany osobních údajů“ jako poučení o tom, jakým způsobem je nakládáno s osobními údaji; vyhýbat se zdravotním rizikům a potenciálnímu ohrožení fyzické a psychické pohody při používání digitálních technologií; ochránit sebe i ostatní před možnými riziky digitálního prostředí (např. kyberšikanou); mít povědomí o možnosti využití digitálních technologií pro rozvoj společnosti (využívání umělé inteligence) i sociální začleňování a o jejich možném vlivu na životní prostředí. Škola omezuje vstup nepovolaných osob do školy. Škola má preventivní plán ochrany žáků proti šikaně, kouření, zneužívání návykových látek.

Kromě vymezení organizačních, hygienických, technických, bezpečnostních a dalších faktorů podmínek je nutné věnovat pozornost péči o estetické, hygienické a environmentální charakteristiky prostředí školy, a to ze strany jak technického personálu, tak učitelů i žáků. Především oni by měli mít možnost vyjádřit se k tomu, co se jim ve škole líbí, co ne, jak by si školní prostředí představovali, zpříjemnili, aby se cítili ve škole ještě lépe.

Škola jako celek plní závazek společenské odpovědnosti ve všech oblastech provozu instituce.

3.2 Společné vzdělávání – podpora žáků ve vzdělávání

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, úprava obsahu a výstupů ze vzdělávání se řídí platnými pravidly (§ 16 ŠZ, odst. 2 písm. b, e) pro poskytování podpory žákům, u nichž vzdělávací potřeby výrazně převyšují nebo naopak nedosahují adekvátním způsobem cílů základního vzdělávání (odkaz na možné způsoby práce se vzdělávacím obsahem). Rozhodnutí o přiznání podpůrných opatření a jejich účelu uskutečňuje v případě podpůrných opatření prvního stupně škola, v případě druhého až pátého stupně školské poradenské zařízení (dále jen ŠPZ). V případě podpůrných opatření druhého až pátého stupně je způsob jejich poskytování žákovi podrobně specifikován ŠPZ v Doporučení ke vzdělávání. Doporučeným nástrojem pro realizaci podpůrného opatření může být Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP)

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními se uskutečňuje v běžné třídě/škole nebo na základě doporučení ŠPZ ve třídě/škole zřízené podle § 16 odstavce 9 zákona.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP závazně popíše nastavení systému péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními ve škole, zodpovědné osoby a jejich role včetně zohlednění specifik jednotlivých období.

V případě poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola na základě svého rozhodnutí hledá pro žáky funkční způsoby motivace a aktivace respektující míru nadání žáků a jejich specifika. Jestliže tento postup vyžaduje součinnost více pedagogických pracovníků nebo součinnost s rodinou žáka, může být školou vytvářen Plán pedagogické podpory (dále jen PLPP).

Škola v ŠVP vymezuje specifické úpravy vzdělávacího obsahu: 

  • pro žáky nadané a mimořádně nadané škola rozšiřuje vzdělávací obsah (odkaz na práce s nadaným žákem);
  • pro žáky s lehkým mentálním postižením škola využívá minimální doporučenou úroveň (dále jen MDÚ) pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření (§ 16 vyhláška č. 27/2016 Sb.); na základě Doporučení je realizace podpůrného opatření – úprava výstupů ze vzdělávání v kontextu MDÚ - závazná (odkaz na formulace MDÚ);
  • pro žáky, kteří používají při vzdělávání jiný komunikační systém než mluvenou řeč (§ 16 odst. 7 ŠZ) škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám žáka, přednostně v tom, který preferuje; žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce, jsou využívány metody jako ve výuce českého jazyka jako jazyka cizího; výsledky učení z naukových předmětů jsou u žáků, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině (odkaz na práci s žákem, který používá při vzdělávání jiný komunikační systém než mluvenou řeč); pro žáky, kteří při komunikaci využívají prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace (dále jen AAK), škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jejich potřebám (§ 16, odst. 8 ŠZ) (odkaz na využití AKK);
  • pro žáky cizince je realizována bezplatná intenzivní jazyková příprava k začlenění do základního vzdělávání nebo náhrada výukou češtiny jako dalšího cizího jazyka; 
  • pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny a odlišnými kulturními a životními podmínkami škola na základě Doporučení ŠPZ zařazuje do výuky posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího (druhého) (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., odd. 3, část A); pro žáky s neznalostí nebo minimální znalostí češtiny (úroveň A0, A1 dle SERRJ) se zpravidla uskutečňuje podle kurikula češtiny jako druhého jazyka (odkaz na kurikulum češtiny jako druhého jazyka);
  • pro žáky se zrakovým, se sluchovým, s tělesným postižením, s narušenou komunikační schopností, s poruchou autistického spektra, se specifickými poruchami učení, chování možnosti úprav obsahu a výstupů ze vzdělávání odpovídajících závažnosti jejich znevýhodnění (specifika úprav pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 ŠZ).

4 Vzdělávací obsah

Kapitola charakterizuje kategorie společného vzdělávacího obsahu pro všechny žáky v základním vzdělávání - klíčové kompetence, základní gramotnosti, průřezová témata, vzdělávací oblasti a vzdělávací obory - a jejich vztahy.

Vzdělávací obsah je v RVP ZV vymezen očekávanými výsledky učení klíčových kompetencí, základních gramotností, průřezových témat a vzdělávacích oborů. Očekávané výsledky učení jsou závazné, stanovují výsledek vzdělávání žáků na úrovni 5. a 9. ročníku, u základních gramotností rovněž na úrovni 3. ročníku. Jsou určující pro tvorbu ŠVP a učitelé cíleně se žáky směřují k jejich osvojení.

Očekávané výsledky učení jednotlivých vzdělávacích oborů jsou vzájemně provázané s očekávanými výsledky učení klíčových kompetencí, základních gramotností, průřezových témat a ostatních vzdělávacích oborů.

 

0918d4e323ed6fe88d9b3c54cfa6be25

Schéma 2 – Vzájemné vazby cílových a obsahových kategorií RVP ZV

 

Závazné pro ŠVP:

  • Škola směřuje k podpoře uceleného rozvoje všech žáků tím, že v ŠVP závazně rozpracuje očekávané výsledky učení vzdělávacích oborů a propojí je s očekávanými výsledky učení klíčových kompetencí, základních gramotností a průřezových témat a vymezí vztahy mezi nimi.
  • Škola při specifikaci vzdělávacího obsahu může využít vybrané modelové ŠVP nebo jiné podklady.

4.1 Klíčové kompetence

V základním vzdělávání je vymezených osm klíčových kompetencí:

  • Klíčová kompetence k učení
  • Klíčová kompetence komunikační
  • Klíčová kompetence osobnostní a sociální
  • Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti
  • Klíčová kompetence k podnikavosti a pracovní
  • Klíčová kompetence k řešení problémů
  • Klíčová kompetence kulturní
  • Klíčová kompetence digitální

pojetí kompetenčního vzdělávání představují klíčové kompetence stěžejní obsahovou kategorii, k jejímuž naplnění základní vzdělávání směřuje.

Klíčové kompetence představují funkční propojení vybraných znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou důležité jak pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti, tak i pro společnost a svět jako celek. Rozvíjejí se v průběhu celého života, a to nejen ve škole. Společně se základními gramotnostmi jsou hlavními kategoriemi kurikula na státní i školní úrovni. 

Klíčové kompetence mají vlastní obsahovou strukturu, která umožňuje zvýšit srozumitelnost a uchopení klíčových kompetencí. Jednotlivé klíčové kompetence obsahují charakteristiku, jsou tvořeny složkami a komponentami, které obsahují závazné očekávané výsledky učení na úrovni 5. a 9. ročníku a jsou propojeny s očekávanými výsledky učení vzdělávacích oborů.

Klíčové kompetence přiřazují k jednotlivým očekávaným výsledkům učení strategie učitele, tj. postupy jimiž se dosahuje očekávaného výsledku učení klíčových kompetencí, a projevy žáků, které jsou dílčími kroky dosahování očekávaných výsledků učení. Učitel z projevů žáků vybírá takové projevy, které odpovídají jejich individuálním potřebám. Klíčové kompetence je ve vztahu k oborům nutno chápat jako vzdělávací strategii. 

Závazné pro ŠVP:

  • V ŠVP jsou očekávané výsledky učení klíčových kompetencí propojovány s očekávanými výsledky učení konkrétních vyučovacích předmětů, které vznikají ze vzdělávacích oborů.
  • K utváření klíčových kompetencí jsou využívány vzdělávací strategie (strategie učitele), tj. cíleně uplatňované postupy a situace, kterými učitel konstruuje pojetí uchopení vzdělávacího obsahu oboru tak, aby na úrovni vyučovacího předmětu (či jiné formy vzdělávání) směřovalo k utváření očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí. Příklady vzdělávacích strategií jsou formulovány v metodické podpoře a jsou součástí modelových ŠVP.
  • Projevy žáků slouží k pozorování, naplňování a ověřování očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí.

4.2 Základní gramotnosti

V RVP ZV jsou vymezené dvě základní gramotnosti:

  • Logicko-matematická
  • Čtenářská a pisatelská

Základní gramotnosti ve dvou zásadních oblastech představují schopnost praktického uplatnění širokého souboru znalostí, dovedností, postojů a hodnot v rozmanitých životních situacích.  

Každá základní gramotnost obsahuje charakteristiku. Ke každé základní gramotnosti jsou přiřazeny komponenty základní gramotnosti, které obsahují projevy žáků. Základní gramotnosti jsou na úrovni 3., 5. a 9. ročníku popsané očekávanými výsledky učení. Na úrovni 5. a 9. ročníku jsou propojené s očekávanými výsledky učení vzdělávacích oborů. Na úrovni 3. ročníku provazby neexistují a školy rozpracovávají tyto výsledky učení až v ŠVP. 

Základní gramotnosti neobsahují strategie učitelů jako klíčové kompetence, ale vytvářejí zřejmý prostor pro rozvoj v oblasti čtenářství, pisatelství a logicko-matematického myšlení v konkrétních učebních úlohách 

Závazné pro ŠVP:

  • Škola propojuje očekávané výsledky učení vzdělávacích oborů s očekávanými výsledky učení základních gramotností na úrovni ŠVP. Základní gramotnosti jsou rozpracovány do dílčích očekávaných výsledků učení na úrovni 3., 5. a 9. ročníku. 
  • Při rozpracování vzdělávacího obsahu oborů a klíčových kompetencí do ŠVP škola detailně popíše projevy základních gramotností žáků na úrovni zvolených metod, technik a způsobů hodnocení.

4.3 Průřezová témata

V RVP ZV jsou vymezená tři průřezová témata, která podporují nadoborový přístup ke vzdělávání a umožňují žákům porozumět sobě, společnosti a světu v širších souvislostech a vzájemné provázanosti:

  • Péče o wellbeing 
  • Společnost pro všechny
  • Udržitelné prostředí

Průřezová témata mají svou obsahovou strukturu, která umožňuje zvýšit srozumitelnost a uchopení průřezových témat. Jednotlivá průřezová témata obsahují charakteristiku, jsou vymezena očekávanými výsledky učení na úrovni 5. a 9. ročníku, které jsou provázány s vybranými výsledky učení vzdělávacích oborů, ve kterých žáci dosahují pro dané průřezové téma znalostní základ. 

Všechny výsledky učení průřezových témat jsou současně provázány s klíčovými kompetencemi. K dosažení očekávaných výsledků učení jsou na úrovni metodické podpory zpracovány postupné kroky a u každého očekávaného výsledku učení je uveden alespoň jeden ilustrativní příklad důkazu o učení (způsobu ověřování). 

Závazné pro ŠVP:

  • K rozpracování očekávaných výsledků učení průřezových témat přistupuje škola obdobně jako k očekávaným výsledkům učení vzdělávacích oborů.
  • V ŠVP školy rozpracují očekávané výsledky učení průřezových témat do dílčích očekávaných výsledků učení jednotlivých ročníků vyučovacích předmětů nebo dalších forem organizace vzdělávání. V poznámkách uvedou vazby na hodnoty uvedené v RVP ZV.

4.4 Vzdělávací oblasti a vzdělávací obory

V základním vzdělávání je vymezených deset vzdělávacích oblastí, které obsahují vzdělávací obory (jeden či více):

  • Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk
  • Matematika a její aplikace – Matematika
  • Informatika – Informatika 
  • Člověk a jeho svět – Člověk a jeho svět
  • Člověk a společnost – Dějepis, Výchova k občanství
  • Geografie - Geografie
  • Člověk a příroda – Fyzika, Chemie, Přírodopis
  • Umění a kultura – Hudební, taneční a dramatická výchova, Výtvarná a filmová výchova   
  • Člověk, zdraví a bezpečí – Výchova ke zdraví a bezpečí, Tělesná výchova
  • Člověk, jeho osobnost a svět práce – Osobnostní a sociální výchova, Polytechnická výchova 
    a praktické činnosti

Každá vzdělávací oblast obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti. Dále obsahuje vzdělávací obory dané oblasti, jejichž součástí jsou charakteristiky vzdělávacích oborů a na úrovni 5. nebo 9. ročníku (případně obou ročníků) jsou vymezené očekávané výsledky učení.

Každý očekávaný výsledek učení je doplněn upřesňujícím popisem a zdůvodněním, které vysvětluje, proč byl očekávaný výsledek učení zařazen do společného obsahového základu. Dále jsou uvedeny tzv. postupné kroky, které vymezují postup žáka k dosažení očekávaného výsledku učení výstupu a jeho vazbu na klíčové kompetence, průřezová témata a jiné vzdělávací obory. U každého očekávaného výsledku učení je pak zařazen na optimální úrovni alespoň jeden ilustrativní příklad důkazu o učení (způsobu ověřování) daného očekávaného výsledku učení a další podpůrné a metodické informace.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola rozpracuje v ŠVP očekávané výsledky učení vzdělávacích oborů do jednotlivých vyučovacích předmětů a ročníků tak, aby bylo zřejmé, že postupně naplňuje všechny očekávané výsledky učení jednotlivých vzdělávacích oborů.
  • Očekávané výsledky učení oborů škola v ŠVP jednoznačně prováže s očekávanými výsledky učení klíčových kompetencí, průřezových témat, základních gramotností.
  • Škola v jednotlivých vyučovacích předmětech vyznačí vazby na vyučovací strategie vedoucí k osvojení očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí a základních gramotností.

5 Rámcový učební plán

Kapitola uvádí rámcový učební plán pro základní vzdělávání v novém pojetí vymezení časové dotace jako společný obsahový základ a disponibilní časovou dotaci na 1. a 2. stupni základního vzdělávání.

Rámcový učební plán (dále jen RUP) závazně stanovuje celkovou časovou dotaci pro vzdělávání žáků na 1. a 2. stupni základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých středních škol.

Celková časová dotace na 1. i 2. stupni zahrnuje časovou dotaci pro povinný společný základ, která je ze 4/5 určená pro osvojování očekávaných výsledků učení a z 1/5 pro upevnění a prohloubení obsahu společného základu. Druhou část celkové časové dotace tvoří disponibilní časová dotace, která vytváří prostor pro rozšíření vzdělávacího obsahu nad společný základ. Má umožnit maximální rozvoj potenciálu každého žáka a tím přispět ke snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.

 

43af160bf36061b97bb9c9304714e885

Schéma 3 – Časové dotace pro základní vzdělávání

 

RUP pro základní vzdělávání závazně stanovuje: 

  • celkovou časovou dotaci pro základní vzdělávání v rozsahu 118 hodin na 1. stupni a 122 hodin na 2. stupni;
  • povinnost realizovat se všemi žáky obsah společného základu; 
  • časovou dotaci pro společný základ v rozsahu 100 hodin na 1. stupni a 86 hodin na 2. stupni základního vzdělávání;
  • disponibilní časovou dotaci v rozsahu 18 hodin na 1. stupni a 36 hodin na 2. stupni základního vzdělávání; 
  • poznámky k využití disponibilní časové dotace; 
  • poznámky ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 

Při konstrukci učebního plánu v ŠVP a realizaci výuky musí být dodržena:  

  • celková časová dotace pro společný základ na 1. a 2. stupni základního vzdělávání;  
  • disponibilní časová dotace; 
  • maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání školským zákonem: 1. a 2. ročník 22 hodin, 3.–5. ročník 26 hodin, 6. a 7. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 30 hodin, 8. a 9. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 32 hodin (ŠZ, § 26);
  • minimální týdenní hodinová dotace pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání takto: 1. a 2. ročník 18 hodin, 3.–5. ročník 22 hodin, 6. a 7. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 28 hodin, 8. a 9. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 30 hodin. 

Disponibilní časovou dotaci lze využít k: 

  • rozšíření vzdělávacího obsahu nad společný základ, ale i k jeho posílení a procvičování;
  • vytváření volitelných vzdělávacích obsahů a dalších forem výuky navazujících na obsah společného základu, dotvářejících zaměření školy, vycházejících ze zájmů žáků, propojujících formální a neformální vzdělávání, využívajících místa školy k propojení s místními informačními zdroji a děním na úrovni místní a regionální komunity;
  • realizaci vzdělávacích obsahů podporujících vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných a mimořádně nadaných v rámci předmětů speciálně pedagogické péče i jiných forem vzdělávání, jsou-li tato podpůrná opatření žákovi doporučena školským poradenským zařízením a zákonný zástupce žáka souhlasí s jejich poskytováním; 
  • zařazení vzdělávacího obsahu „češtiny jako druhého jazyka“ pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (viz Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání).

Závazné pro ŠVP:

  • Tvůrci ŠVP dodržují všechny závazné pokyny, které stanovuje RUP pro tvorbu učebního plánu ŠVP. 
  • Škola zpracuje na základě RUP konkrétní učební plán školy s rozvržením hodin společného základu a disponibilních hodin do povinných i volitelných vyučovacích předmětů či jiných organizačních forem realizace vzdělávání.

6 Pojetí hodnocení žáků

Kapitola uvádí základní přístupy k hodnocení žáků v základním vzdělávání, včetně specifik hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí §§ 51–53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v §§ 14-16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Škola v ŠVP stanoví, jakým způsobem budou žáci hodnoceni na vysvědčení (§ 69 ŠZ). Získání stupně vzdělání se řídí § 45 a ukončení základního vzdělávání §§ 54–56 školského zákona. Hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními probíhá podle Doporučení ŠPZ, které se může odlišovat od hodnocení ostatních žáků ve třídě.  

Škola v souladu s právními předpisy a na základě své vzdělávací koncepce, která zohledňuje specifika žáků, vzdělávací obsahy a klíčové kompetence, popíše v ŠVP pravidla a způsoby hodnocení žáků. Každému hodnocení závazně předchází srozumitelné seznámení žáků s očekávanými výsledky učení a k nim náležejícími kritérii hodnocení. Hodnocení odráží osobní pokroky žáků při osvojování konkrétních dovedností, znalostí a návyků bez srovnávání s ostatními žáky.

  • Učitelé formativním přístupem k hodnocení stanovují společně se žáky adekvátní cíle učení 
    a formulují kritéria hodnocení. 
  • Učitelé poskytují žákům průběžnou popisnou zpětnou vazbu, vedou žáky k řízení jejich učení 
    a obohacují žáky o sociální a komunikační dovednosti. 
  • Učitelé dávají žákům příležitost k sebehodnocení vlastního pokroku a vrstevnickému hodnocení, kterým se žáci učí hodnotit druhé podle předem stanovených kritérií.
  • Učitelé podporují sebedůvěru, motivaci žáků a umožňují jim komplexně rozvíjet svou osobnost.
  • Učitelé pracují s chybou tak, aby byla chyba žáky vnímána jako nedílná součást učení. 
  • Učitelé při plánování výuky nejen volí vhodné vzdělávací strategie, ale také reflektují vlastní vyučovací činnosti ve vztahu ke vzdělávacím výsledkům žáků.
  • Škola se při plánování profesního rozvoje učitelů zaměřuje také na oblast hodnocení.
  • Škola a učitelé zajistí, aby žáci a zákonní zástupci dostatečně porozuměli způsobům a kritériím hodnocení sumativního hodnocení, hodnocení na vysvědčení.
  • Škola specifikuje pravidla pro uznávání výsledků neformálního, případně zájmového vzdělávání. 

Hodnocení žáků v základním vzdělávání je zpětnou vazbou pro učitele, žáky i zákonné zástupce, je výsledkem dialogu učitelů a žáků, kteří se na svém hodnocení aktivně podílejí. 

Hodnocení motivuje žáky k vyššímu zájmu o učení a rozvíjení klíčových kompetencí.

Hodnocení podává objektivní zprávu o výsledcích učení žáků.

Závazné pro ŠVP:

  • Škola v ŠVP jednoznačně a transparentně popíše přístupy a formy hodnocení žáků v souladu s principy formativního hodnocení. 
  • Učitelé volí způsoby hodnocení s ohledem na vývojová specifika žáků, náročnost vzdělávaného obsahu na 1. stupni a návazně na 2. stupni základního vzdělávání. 
 

_____________________________

ZDŮVODNĚNÍ (nezávazná část)

V průběhu vzdělávacího procesu učitelé identifikují individuální vzdělávací potřeby každého žáka a na základě těchto potřeb vytvářejí takové podmínky pro učení, aby každý žák dosáhl maxima svého potenciálu. Formativní přístup k hodnocení pracuje s jasnými kritérii sumativního hodnocení, odlišuje fázi učení a vyhodnocování. K zachycení vzdělávacího i osobního pokroku je vhodné využít portfolio žáka. Sumativní hodnocení využívají učitelé výhradně na konci vymezeného období vzdělávacího procesu a jeho prostřednictvím shrnují dosažené výsledky žáků – úroveň jejich znalostí, dovedností a postojů ve srovnání s relevantními milníky (např. dlouhodobě sledované dosahování výsledků vzdělávání v dané škole, úroveň očekávaných výsledků učení RVP ZV). 

Podkladem pro sumativní hodnocení je objektivní výkon žáků na konci vzdělávacího cyklu (např. na konci pololetí školního roku, na konci tematického celku, případně kratších uzavřených obsahových celků). Učitelé zajistí, aby byli žáci o ověřování výsledků vzdělávání předem informováni, byli seznámeni s kritérii hodnocení a rozuměli jim. 

Hodnocení na vysvědčení vyjadřuje dosažení očekávaných výsledků učení, přístup žáka ke vzdělávání, jeho individuální pokrok a dosahování osobních vzdělávacích cílů. V případě, že se škola rozhodne uznávat výsledky neformálního vzdělávání, je povinna tuto oblast specifikovat v pravidlech pro hodnocení žáků. 

7 Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravu školních vzdělávacích programů

Kapitola přináší údaje týkající se zpracování, vyhodnocování a úprav ŠVP, včetně závazné struktury ŠVP.

Každá škola realizující základní vzdělávání musí zpracovat ŠVP v souladu s RVP ZV (ŠZ § 5). Z identifikačních údajů ŠVP musí být zřejmé a kontrolovatelné, že byl zpracován podle RVP ZV. ŠVP je vytvářen v souladu s vizí a strategickými cíli stanovenými v koncepci školy, s využitím výsledků vlastního hodnocení školy. Při tvorbě či úpravách může škola využít zejména modelové ŠVP, metodickou podporu v informačním systému RVP, konzultační a poradenskou podporu odborných institucí, škol a dalších organizací zaměřených na vzdělávání.

Tvorba ŠVP, jeho následné vyhodnocování a úpravy jsou odrazem pedagogické autonomie a odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání. Na zpracování, realizaci, vyhodnocování a případné úpravě ŠVP se podílejí všichni učitelé a vedení školy, kteří nesou spoluodpovědnost za realizaci jednotlivých částí ŠVP v podmínkách dané školy. Za všechny kroky odpovídá ředitel školy, který práci koordinuje, případně pověří funkcí koordinátora ŠVP svého zástupce nebo jiného člena pedagogického sboru. K návrhu ŠVP se vyjadřuje školská rada (ŠZ § 168) nebo ho schvaluje rada (ŠZ § 132).

ŠVP je součástí povinné dokumentace školy(ŠZ § 28), musí být zveřejněn i prostřednictvím dálkového přístupu, aby měl každý zájemce možnost seznámit se s jeho obsahem, mohl do něj nahlížet nebo z něj pořizovat opisy a výpisy, popřípadě požádat o kopii (ŠZ § 5).

ŠVP je příležitostí vytvořit a naplnit společnou, reálnou a pravdivou vizi o dobrém vzdělávání v každé škole, posouvá žáky i učitele k lepším výsledkům.

Učitelé pracují na ŠVP společně, propojují své poznatky, zkušenosti a nápady. Dohadují se na společném postupu, jak působit na žáky, jak spolupracovat se zákonnými zástupci a partnery školy.

Učitelé pravidelně vyhodnocují výsledky vzdělávání. Procházejí trvalou reflexí a sebereflexí vlastní i společné práce – objektivně a bez iluzí. Na základě nových zkušeností ŠVP upravují a inovují.

 

7.1 Zásady pro zpracování ŠVP

Školní vzdělávací program:

  • je zpracováván v souladu s RVP ZV podle stanovené struktury pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání; jeho součástí jsou i ŠVP pro školní družinuškolní kluby;
  • vychází z vize a strategických cílů školy;
  • využívá analýzu dosavadní práce školy, hodnocení dosavadních výsledků vzdělávání, sociálního klimatu školy, společných představ o dalším rozvoji vzdělávání;
  • konkretizuje cíle, pojetí a obsah vzdělávání vyjádřené v RVP ZV pro podmínky školy;
  • stanovuje vzdělávací strategie, na jejichž základě se utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence;
  • zohledňuje specifika školy v místních podmínkách a vymezuje je v kultuře školy; propojuje formální, zájmové a neformální vzdělávání;
  • zajišťuje rovnocenný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich věkovým zvláštnostem, individuálním potřebám a možnostem; 
  • umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vzdělávání pro všechny žáky, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných;
  • je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky.

7.2 Zásady pro vyhodnocování ŠVP

Škola vyhodnocuje funkčnost ŠVP zejména podle následujících kritérií:

  • stručnost a konkrétnost zpracování ŠVP, srozumitelnost pro učitele, zákonné zástupce žáků i další zájemce o ŠVP;
  • způsob rozpracování očekávaných výsledků učení do školních výstupů ŠVP a specifikace vzdělávacích strategií podporujících plánování konkrétní výuky a utváření klíčových kompetencí;
  • úroveň osvojení očekávaných výsledků učení žáků rozpracovaných v ŠVP dle očekávaných výsledků učení v RVP;
  • naplňování pravidel pro uplatňování formativního hodnocení žáků.

7.3 Zásady pro úpravy a změny ŠVP

Úpravy a změny ŠVP:

  • změny ŠVP v souvislosti s revidovaným RVP ZV nebo v souladu s platnými právními předpisy, včetně náběhu vzdělávání v jednotlivých ročnících podle upraveného ŠVP stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opatřením ministra;
  • inovace ŠVP na základě zkušeností z plánování, realizace a vyhodnocování ŠVP nebo změn ve škole samotné (změna podmínek, průběhu vzdělávání atd.) provádí škola obvykle s účinností od 1. září nebo od 1. února; podle upraveného nebo nového ŠVP se vzdělávají žáci ve všech ročnících daného stupně od účinnosti daného ŠVP; ředitel školy rozhodne o způsobu postupného náběhu tak, aby nevznikla situace, že by žáci v důsledku změn neabsolvovali povinný vzdělávací obsah stanovený v RVP ZV;
  • doplnění ŠVP formou dodatku v situacích, kdy se jedná o dílčí změny obsahu nebo časově omezené a jiné organizační změny.

Forma vydání úprav a změn (ŠVP nový, upravený, s dodatkem) je v pravomoci ředitele školy, musí být zajištěna jednoznačnost a srozumitelnost upraveného ŠVP, musí být zřejmé, odkdy a pro které ročníky jsou změny platné a účinné a že změny vydal ředitel školy. ŠVP i jeho úpravy se archivují ve shodě se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

 

Zásady pro úpravy ŠVP ve vztahu k žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními:

Škola musí v ŠVP v Charakteristice ŠVP v části Zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními  uvést: 

  • popis způsobu identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření prvního stupně; 
  • popis identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření druhého až pátého stupně; zodpovědné osoby, jejich role v systému, způsoby spolupráce uvnitř i vně školy včetně zohlednění specifik jednotlivých období;
  • specifikaci provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se SVP, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin a organizace výuky češtiny jako cizího (druhého) jazyka; 
  • specifikaci provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků nadaných a mimořádně nadaných, jakými jsou například: vytváření skupin žáků napříč ročníky 1. a 2. stupně, obohacování učiva, akcelerace vzdělávání.

Zásady pro úpravy ŠVP tříd/škol zřízených podle § 16, odst. 9 školského zákona:

Pro úpravy ŠVP tříd škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s vybranými druhy znevýhodnění platí:

  • popis vyučovaného předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP), pokud má PSPP charakter vyučovacího předmětu, musí být součástí ŠVP; ŠVP obsahuje odpovídající časovou dotaci a rozpracování vzdělávacího obsahu; 
  • v případě třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona musí škola vypracovat ŠVP formou samostatné části ke stávajícímu ŠVP (bez částí, které by se opakovaly);
  • pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona je možné v ŠVP upravit očekávané výsledky učení nebo nahradit vzdělávací obsah jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z Doporučení ŠPZ.

Zásady pro tvorbu a úpravy ŠVP v základních školách při zdravotnických zařízeních, ve školách při dětských diagnostických ústavech a ve školách při školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy: 

V případě tvorby ŠVP v základních školách při zdravotnických zařízeních, ve školách při dětských diagnostických ústavech a ve školách při školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, která pečují o žáky vyžadující léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění, může ředitel školy nebo školského zařízení upravit ŠVP, případně způsob a rozsah vzdělávání obecně stanovené v RVP ZV podle konkrétních podmínek, vzdělávacích potřeb a možností žáků (§§ 9–11 vyhlášky č. 438/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

7.4 Struktura ŠVP pro základní vzdělávání

Body označené kurzivou jsou určené pro ŠVP na víceletých středních školách.

 

1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

  • Identifikační údaje (údaje o škole, řediteli a zřizovateli)
  • Popis školy (základní údaje o škole)
  • Podmínky (nezbytné podmínky pro realizaci ŠVP)
  • Kultura a prostředí školy (základní představa školy o kvalitním vzdělávání) 

Upřesňující údaje: 

Název ŠVP
Vzdělávací program, Studijní forma vzdělávání 
Údaje o škole: název a adresa školy, jméno ředitele, kontakty – telefon, mail, web 
Údaje o zřizovateli: název zřizovatele, adresa zřizovatele, kontakty – telefon, mail, web 
Platnost nového, aktualizovaného ŠVP od: datum, podpis ředitele, razítko školy

Velikost, typ a zaměření školy

Organizační, prostorové, materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky pro vzdělávání

Vize školy, sdílené hodnoty, vztahy mezi aktéry vzdělávání, vzdělávací strategie na úrovni plánování a organizace vzdělávacího procesu, včetně wellbeingu žáků i učitelů, hodnocení kvality výuky, propojování formálního a neformálního vzdělávání. 

 

2. CHARAKTERISTIKA ŠVP

  • Východiska vzniku ŠVP (na základě jakých podkladů ŠVP vznikl)
  • Vzdělávací strategie (strategie pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí)
  • Zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (postupy při vzdělávání žáků s podporou)
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (pravidla a způsoby hodnocení žáků)
  • Hodnocení ŠVP (kritéria hodnocení ŠVP)

Upřesňující údaje: 

Modelové ŠVP, jiné ŠVP, metodické materiály apod.

Společné postupy učitelů a výukové situace využívané ve výuce

Konkrétní způsoby vzdělávání žáků s podporou na dané škole, zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (popis způsobu identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření), spolupráce se specializovanými pracovišti a jednotlivci

Postupy hodnocení žáků, používané na škole pro podporu formativního hodnocení, vč. sebehodnocení žáků, vzájemného hodnocení

Způsoby a časové rozložení hodnocení ŠVP, využití zjištěných údajů o vzdělávání podle ŠVP

 

3. OBSAHOVÝ RÁMEC

  • Učební plán
  • Tabulace učebního plánu (pro 1. a 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky středních škol)
  • Poznámky k učebnímu plánu (další informace o vyučovacích předmětech)
  • Obsahový rámec
  • Název vyučovacího předmětu (projektu, modulu atd.) 
  • Charakteristika vyučovacího předmětu nebo jiných forem výuky (nejdůležitější informace o daném vyučovacím předmětu)
  • Specifikace obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů a jiných forem (distribuce vzdělávacího obsahu do jednotlivých ročníků)

Upřesňující údaje: 

Výčet povinných nebo volitelných vyučovacích předmětů, časové dotace pro dané předměty, využití časové dotace pro společný základ a disponibilní časové dotace, celkové součty hodin za předměty, ročníky

Potřebné informace, které nelze vyčíst z tabulace učebního plánu

Název, který pro daný vyučovací předmět zvolila škola

Základní informace, které vymezují pojetí, organizaci a obsah daného vyučovacího předmětu na konkrétní škole, specifické vzdělávací strategie v daném předmětu atd.

Distribuce a rozpracování očekávaných výsledků učení jednotlivých vzdělávacích oborů, KK, ZG a PT RVP ZV do školních očekávaných výsledků učení jednotlivých ročníků povinných nebo volitelných vyučovacích předmětů či jiných forem výuky, v odůvodněných případech do delších časových úseků, včetně potřebných vazeb.

Další doporučené údaje: kurzy, semináře, exkurze, edukační programy a akce pro školy

 

4. NÁVAZNÉ DOKUMENTY - DOPORUČUJÍCÍ 

  • ŠVP pro školní družinu a školní kluby
  • Dodatky k ŠVP