Obecné části

Pokud není určeno jinak, platí vše, co je v RVP ZV stanoveno pro 2. stupeň základního vzdělávání (resp. pro 6.–9. ročník) i pro odpovídající ročníky středních škol.

Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd.

Důležité informace jsou v textu zdůrazněny tučným písmem a v rámečcích za jednotlivými kapitolami.

V souladu s principy vzdělávací politiky ve Strategii 2030+ a se zásadami a obecnými cíli vzdělávání vymezenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou kurikulární dokumenty vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní.

Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP), které vymezují závazné rámce vzdělávání pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání.

Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v jednotlivých školách a ve školských zařízeních. ŠVP jsou zpracovávány pro vzdělávání, pro nějž byl vytvořen RVP, i pro vzdělávání bez RVP (školní družiny, školní kluby atd.).

Schéma 1 – Systém kurikulárních dokumentů

Legenda: RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP JŠ – Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky; RVP ZUV – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání; RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP DG – Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP ZŠS – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální; RVP SOV – Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je závazným dokumentem pro obor vzdělání základní škola. Je realizován na 1. stupni (1. až 5. ročník) a na 2. stupni (6. až 9. ročník) základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých středních škol. Podmínky povinnosti základního vzdělávání, přijímání žáků do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia jsou uvedené v § 36 a v § 61 ŠZ. 

Úspěšným absolvováním tohoto vzdělávacího programu na základní škole, nižším stupni víceletých středních škol získává žák základní vzdělání (ŠZ § 45). Současně žák naplňuje povinnou školní docházku (ŠZ § 36–43). RVP ZV je závazným dokumentem i pro individuální vzdělávání žáka (ŠZ § 41).

RVP ZV stanovuje aktuální hodnoty a cíle vzdělávání, k nimž základní vzdělávání směřuje, pojetí základního vzdělávání na 1. a 2. stupni, podmínky pro uskutečňování základního vzdělávání, včetně kultury školy, wellbeingu (všestranné pohody žáků a učitelů) a pravidel pro podporu žáků při společném vzdělávání, vzdělávací obsah jako povinný společný základ ve formě očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí, základních gramotností, průřezových témat a vzdělávacích oborů v rámci vzdělávacích oblastí, rámcový učební plán s celkovou časovou dotací pro společný základ a disponibilní časovou dotací pro rozvoj individuálních předpokladů žáků, pravidla pro hodnocení žáků a zásady pro tvorbu, vyhodnocování a úpravu ŠVP.

Hlavním cílem základního vzdělávání je utvářet a postupně u žáků rozvíjet klíčové kompetence a základní gramotnosti a poskytnout jim spolehlivý základ všeobecného vzdělání.

Znamená to směřovat se žáky k těmto dílčím cílům:

• osvojit si potřebné strategie učení a na jejich základě být motivováni k celoživotnímu učení; 
• učit se tvořivě myslet a řešit přiměřené teoretické i praktické problémy; 
• účinně komunikovat a spolupracovat, včetně zdravého a bezpečného využívání digitálních technologií;
• chránit své fyzické a duševní zdraví i zdraví jiných; oceňovat, odpovědně využívat a chránit kulturní hodnoty, životní a přírodní prostředí;
• být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám;
• poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými znalostmi a dovednostmi při rozhodování o své životní dráze a profesním uplatnění.

Vzdělávání si klade za cíl připravit mladou generaci zejména na environmentální, technologické a sociální změny, aby mohl každý aktivně a spokojeně prožívat svůj život a odpovědně spoluvytvářet budoucnost a uspět v současném světě výzev a změn. Uvedené základní postoje a hodnoty vycházejí ze vzdělávacích dokumentů UNESCO a OECD a jsou formulovány jako sdílené poznání (schopnost obohacovat se o společné znalosti a dovednosti), respektování potřeb planety (schopnost chránit přírodu a životní prostředí), podpora udržitelných technologií a inovací (schopnost poznávat a účelně využívat nové technologie, kriticky myslet a čelit dezinformacím), důstojný život pro všechny (schopnost utvářet a dodržovat společná pravidla soužití). Viz UNESCO: Vzdělávání pro cíle udržitelného rozvoje; OECD: Vzdělávání a dovednosti pro budoucnost 2030 – Kompas učení 2030)

Základní vzdělávání vede k uplatnění hodnot důležitých pro odpovědné zapojení do života společnosti. 

Cíle základního vzdělávání směřují k získávání klíčových kompetencí a základních gramotností nezbytných pro uplatnění každého žáka v osobním, občanském i profesním životě.

Základní vzdělávání: 

• vytváří bezpečné prostředí, atmosféru a klima školy založené na respektujících vztazích, aktivitě, samostatnosti a tvořivosti žáků i učitelů a účinné spolupráci školy, zákonných zástupců žáků, školských poradenských zařízení a dalších osob, jež se na vzdělávání podílejí;
• umožňuje, aby se každý žák vyvíjel zdravě a dosahoval svého osobního maxima;
• rozvíjí předpoklady, zájmy a nadání s respektem k individuálním potřebám všech žáků;
• vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu řešení problémů a vytváření dobrých vzájemných vztahů;
• klade důraz na činnostní a praktický charakter výuky – žáci si osvojují schopnosti samostatně konstruktivně jednat;
• motivuje žáky k dalšímu učení a hledání, nalézání a tvoření optimálních cest jednání v každodenních, studijních i pracovních situacích uplatňováním vhodných metod, forem a prostředků;
• využívá průběžnou diagnostiku, formativní hodnocení na základě sledování osobního pokroku každého žáka a podporuje ho v participaci na plánování své další práce a přebírání odpovědnosti za proces a výsledky vlastního vzdělávání;
• zaměřuje se na vnitřní diferenciaci a individualizaci výuky, variabilní organizaci výuky, včetně propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Základní vzdělávání je založené na poznávání, respektování a rozvíjení předpokladů, zájmů a nadání každého žáka v bezpečném, motivujícím a tvůrčím prostředí školy.

Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání na maximální úrovni svých možností:

získal základy klíčových kompetencí, které mu umožňují:

• řídit vlastní procesy učení;
• komunikovat prostřednictvím vhodných výrazových prostředků, aktivně naslouchat a s porozuměním reagovat na projevy jiných, využít cizojazyčné dovednosti k řešení každodenních situací;
• utvářet a udržovat okruh vztahů, přistupovat s respektem k jiným lidem, rozvíjet vlastní fyzickou a psychickou odolnost, aktivně se rozhodovat ve prospěch zdraví a bezpečí a utvářet osobní pohodu (wellbeing);
• respektovat živé bytosti a přírodu, přispívat k udržitelnosti, přebírat odpovědnost za lidi a věci kolem sebe, respektovat jejich zájmy a práva;
• využívat příležitosti pro realizaci aktivit přispívajících k vlastnímu rozvoji, přispívat ke spolupráci;
• zohledňovat problémy s ohledem na navrhovaná řešení, kriticky hodnotit informace z různých zdrojů, rozhodovat se na základě ověřených informací, zkoumat a navrhovat způsob řešení problému;
• vyjadřovat myšlenky, emoce, prožitky a hodnoty prostřednictvím umění a kultury a kreativně je zpracovávat;
• využívat bezpečně a zdravě digitální technologie pro zjednodušení pracovních postupů, účelně sdílet data a informace v digitálním prostředí, předcházet situacím ohrožujícím jeho zdraví a bezpečí i bezpečí digitálních zařízení;

osvojil si základní gramotnosti, které mu umožňují:

• číst přiměřeně náročné texty a vyvozovat z nich hlavní myšlenky a celkový význam textů;
• vybírat si texty podle vlastního zájmu i vzdělávacích potřeb;
• psát a pozměňovat texty s ohledem na jejich účel a efektivitu sdělení;
• řešit matematické situace v různých kontextech;
• kontrolovat správnost řešení matematických postupů;
• hodnotit získané výsledky ve vazbě na výchozí matematickou situaci;

osvojil si společný obsahový základ vymezený v jednotlivých vzdělávacích oborech zařazených do základního vzdělávání, který mu umožňuje pokračovat v další etapě vzdělávání na vyšším stupni školy i v neformálním a zájmovém vzdělávání.

Kultura školy zahrnuje vzájemně propojený soubor prvků, k nimž patří pravidla, symboly, tradice a rituály, sdílené hodnoty, vztahy uvnitř školního společenství, materiální a organizační podmínky.

Utváření kultury školy vychází ze strategie rozvoje školy (odkaz na materiál ČŠI – Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání), zejména ve stanovených vizích a cílech rozvoje školy, které se promítají do ŠVP.

Kultura školy se týká každého žáka, učitele či dalších aktérů vzdělávání a má významný vliv na kvalitu vzdělávání a vzdělávací výsledky v dané škole, regionu i státu.

Ve prospěch směřování k rozvinuté kultuře školy se počítá s tím, že škola:

• prostřednictvím interních opatření nastavuje procesy tak, aby dosáhla rozvinuté kultury, kdy se žáci učí už jen samotným životem ve škole; s tím také souvisí nastavení a formování příkladných vzorců chování;
• významnou roli zastává v procesu vedení školy, které vlastním příkladem a podpůrným přístupem k jednotlivým pracovníkům a žákům kulturu školy spoluvytváří;
• při stanovování sdílených hodnot, k nimž má škola směřovat, klade důraz především na bezpečné prostředí a kvalitu života ve škole (wellbeing), demokratické principy ve škole (zapojování), udržitelný rozvoj ve škole (odpovědnost), respektující komunikaci, digitální nástroje a média ve škole (vzájemnost). 

Pravidla, symboly, tradice a rituály, sdílené hodnoty představují základní stavební kameny kultury školy, které jsou klíčové pro stanovování cílů i procesů ve škole a lze je promýšlet z osobní, školní a mimoškolní perspektivy. 

Ve prospěch realizace žádoucích změn ve vzdělávání má probíhat rozvoj a řízení kultury školy zejména v těchto oblastech:

• Aktéři vzdělávání – péče o vztahy ve škole 
• Vytváření a rozvoj personálních kapacit
• Organizace výuky a vzdělávací strategie
• Reflexe a hodnocení kvality výuky
• Propojování formálního a neformálního vzdělávání
• Organizační, prostorové a materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky  

Konkrétní pojetí kultury školy v ŠVP vychází ze strategie rozvoje školy a zahrnuje konkrétní oblasti, ve kterých stanovuje a pravidelně vyhodnocuje své cíle.

3.1.1 Aktéři vzdělávání – péče o vztahy ve škole

3.1.2 Vytváření a rozvoj personálních kapacit

3.1.3 Organizace výuky a vzdělávací strategie

3.1.4 Reflexe a hodnocení kvality výuky

3.1.5 Propojování formálního a neformálního vzdělávání

3.1.6 Organizační, prostorové a materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, úprava obsahu a výstupů ze vzdělávání se řídí platnými pravidly (§ 16 ŠZ, odst. 2 písm. b, e) pro poskytování podpory žákům, u nichž vzdělávací potřeby výrazně převyšují nebo naopak nedosahují adekvátním způsobem cílů základního vzdělávání (odkaz na možné způsoby práce se vzdělávacím obsahem). Rozhodnutí o přiznání podpůrných opatření a jejich účelu uskutečňuje v případě podpůrných opatření prvního stupně škola, v případě druhého až pátého stupně školské poradenské zařízení (dále jen ŠPZ). V případě podpůrných opatření druhého až pátého stupně je způsob jejich poskytování žákovi podrobně specifikován ŠPZ v Doporučení ke vzdělávání. Doporučeným nástrojem pro realizaci podpůrného opatření může být Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP). 

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními se uskutečňuje v běžné třídě/škole nebo na základě doporučení ŠPZ ve třídě/škole zřízené podle § 16 odstavce 9 zákona.

V případě poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola na základě svého rozhodnutí hledá pro žáky funkční způsoby motivace a aktivace respektující míru nadání žáků a jejich specifika. Jestliže tento postup vyžaduje součinnost více pedagogických pracovníků nebo součinnost s rodinou žáka, může být školou vytvářen Plán pedagogické podpory (dále jen PLPP).

Škola v ŠVP vymezuje specifické úpravy vzdělávacího obsahu: 

• pro žáky nadané a mimořádně nadané škola rozšiřuje vzdělávací obsah (odkaz na práce s nadaným žákem);
• pro žáky s lehkým mentálním postižením škola využívá minimální doporučenou úroveň (dále jen MDÚ) pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření (§ 16 vyhláška č. 27/2016 Sb.); na základě Doporučení je realizace podpůrného opatření – úprava výstupů ze vzdělávání v kontextu MDÚ - závazná (odkaz na formulace MDÚ);
• pro žáky, kteří používají při vzdělávání jiný komunikační systém než mluvenou řeč (§ 16 odst. 7 ŠZ) škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám žáka, přednostně v tom, který preferuje; žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce, jsou využívány metody jako ve výuce českého jazyka jako jazyka cizího; výsledky učení z naukových předmětů jsou u žáků, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině (odkaz na práci s žákem, který používá při vzdělávání jiný komunikační systém než mluvenou řeč); pro žáky, kteří při komunikaci využívají prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace (dále jen AAK), škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jejich potřebám (§ 16, odst. 8 ŠZ) (odkaz na využití AKK);
• pro žáky cizince je realizována bezplatná intenzivní jazyková příprava k začlenění do základního vzdělávání nebo náhrada výukou češtiny jako dalšího cizího jazyka; 
• pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny a odlišnými kulturními a životními podmínkami škola na základě Doporučení ŠPZ zařazuje do výuky posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího (druhého) (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., odd. 3, část A); pro žáky s neznalostí nebo minimální znalostí češtiny (úroveň A0, A1 dle SERRJ) se zpravidla uskutečňuje podle kurikula češtiny jako druhého jazyka (odkaz na kurikulum češtiny jako druhého jazyka);
• pro žáky se zrakovým, se sluchovým, s tělesným postižením, s narušenou komunikační schopností, s poruchou autistického spektra, se specifickými poruchami učení, chování možnosti úprav obsahu a výstupů ze vzdělávání odpovídajících závažnosti jejich znevýhodnění (specifika úprav pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 ŠZ).

V základním vzdělávání je vymezených osm klíčových kompetencí:

• Klíčová kompetence k učení
• Klíčová kompetence komunikační
• Klíčová kompetence osobnostní a sociální
• Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti
• Klíčová kompetence k podnikavosti a pracovní
• Klíčová kompetence k řešení problémů
• Klíčová kompetence kulturní
• Klíčová kompetence digitální

V pojetí kompetenčního vzdělávání představují klíčové kompetence stěžejní obsahovou kategorii, k jejímuž naplnění základní vzdělávání směřuje.

Klíčové kompetence představují funkční propojení vybraných znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou důležité jak pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti, tak i pro společnost a svět jako celek. Rozvíjejí se v průběhu celého života, a to nejen ve škole. Společně se základními gramotnostmi jsou hlavními kategoriemi kurikula na státní i školní úrovni. 

Klíčové kompetence mají vlastní obsahovou strukturu, která umožňuje zvýšit srozumitelnost a uchopení klíčových kompetencí. Jednotlivé klíčové kompetence obsahují charakteristiku, jsou tvořeny složkami a komponentami, které obsahují závazné očekávané výsledky učení na úrovni 5. a 9. ročníku a jsou propojeny s očekávanými výsledky učení vzdělávacích oborů.

Klíčové kompetence přiřazují k jednotlivým očekávaným výsledkům učení strategie učitele, tj. postupy jimiž se dosahuje očekávaného výsledku učení klíčových kompetencí, a projevy žáků, které jsou dílčími kroky dosahování očekávaných výsledků učení. Učitel z projevů žáků vybírá takové projevy, které odpovídají jejich individuálním potřebám. Klíčové kompetence je ve vztahu k oborům nutno chápat jako vzdělávací strategii. 

V RVP ZV jsou vymezené dvě základní gramotnosti:

• Logicko-matematická
• Čtenářská a pisatelská

Základní gramotnosti ve dvou zásadních oblastech představují schopnost praktického uplatnění širokého souboru znalostí, dovedností, postojů a hodnot v rozmanitých životních situacích.  

Každá základní gramotnost obsahuje charakteristiku. Ke každé základní gramotnosti jsou přiřazeny komponenty základní gramotnosti, které obsahují projevy žáků. Základní gramotnosti jsou na úrovni 3., 5. a 9. ročníku popsané očekávanými výsledky učení. Na úrovni 5. a 9. ročníku jsou propojené s očekávanými výsledky učení vzdělávacích oborů. Na úrovni 3. ročníku provazby neexistují a školy rozpracovávají tyto výsledky učení až v ŠVP. 

Základní gramotnosti neobsahují strategie učitelů jako klíčové kompetence, ale vytvářejí zřejmý prostor pro rozvoj v oblasti čtenářství, pisatelství a logicko-matematického myšlení v konkrétních učebních úlohách.  

V RVP ZV jsou vymezená tři průřezová témata, která podporují nadoborový přístup ke vzdělávání a umožňují žákům porozumět sobě, společnosti a světu v širších souvislostech a vzájemné provázanosti:

• Péče o wellbeing 
• Společnost pro všechny
• Udržitelné prostředí

Průřezová témata mají svou obsahovou strukturu, která umožňuje zvýšit srozumitelnost a uchopení průřezových témat. Jednotlivá průřezová témata obsahují charakteristiku, jsou vymezena očekávanými výsledky učení na úrovni 5. a 9. ročníku, které jsou provázány s vybranými výsledky učení vzdělávacích oborů, ve kterých žáci dosahují pro dané průřezové téma znalostní základ. 

Všechny výsledky učení průřezových témat jsou současně provázány s klíčovými kompetencemi. K dosažení očekávaných výsledků učení jsou na úrovni metodické podpory zpracovány postupné kroky a u každého očekávaného výsledku učení je uveden alespoň jeden ilustrativní příklad důkazu o učení (způsobu ověřování). 

V základním vzdělávání je vymezených deset vzdělávacích oblastí, které obsahují vzdělávací obory (jeden či více):

• Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk
• Matematika a její aplikace – Matematika
• Informatika – Informatika 
• Člověk a jeho svět – Člověk a jeho svět
• Člověk a společnost – Dějepis, Výchova k občanství
• Geografie - Geografie
• Člověk a příroda – Fyzika, Chemie, Přírodopis
• Umění a kultura – Hudební, taneční a dramatická výchova, Výtvarná a filmová výchova   
• Člověk, zdraví a bezpečí – Výchova ke zdraví a bezpečí, Tělesná výchova
• Člověk, jeho osobnost a svět práce – Osobnostní a sociální výchova, Polytechnická výchova 
  a praktické činnosti

Každá vzdělávací oblast obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti. Dále obsahuje vzdělávací obory dané oblasti, jejichž součástí jsou charakteristiky vzdělávacích oborů a na úrovni 5. nebo 9. ročníku (případně obou ročníků) jsou vymezené očekávané výsledky učení.

Každý očekávaný výsledek učení je doplněn upřesňujícím popisem a zdůvodněním, které vysvětluje, proč byl očekávaný výsledek učení zařazen do společného obsahového základu. Dále jsou uvedeny tzv. postupné kroky, které vymezují postup žáka k dosažení očekávaného výsledku učení výstupu a jeho vazbu na klíčové kompetence, průřezová témata a jiné vzdělávací obory. U každého očekávaného výsledku učení je pak zařazen na optimální úrovni alespoň jeden ilustrativní příklad důkazu o učení (způsobu ověřování) daného očekávaného výsledku učení a další podpůrné a metodické informace.

Školní vzdělávací program:

• je zpracováván v souladu s RVP ZV podle stanovené struktury pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání; jeho součástí jsou i ŠVP pro školní družinu a školní kluby;
• vychází z vize a strategických cílů školy;
• využívá analýzu dosavadní práce školy, hodnocení dosavadních výsledků vzdělávání, sociálního klimatu školy, společných představ o dalším rozvoji vzdělávání;
• konkretizuje cíle, pojetí a obsah vzdělávání vyjádřené v RVP ZV pro podmínky školy;
• stanovuje vzdělávací strategie, na jejichž základě se utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence;
• zohledňuje specifika školy v místních podmínkách a vymezuje je v kultuře školy; propojuje formální, zájmové a neformální vzdělávání;
• zajišťuje rovnocenný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich věkovým zvláštnostem, individuálním potřebám a možnostem; 
• umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vzdělávání pro všechny žáky, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných;
• je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky.

Škola vyhodnocuje funkčnost ŠVP zejména podle následujících kritérií:

• stručnost a konkrétnost zpracování ŠVP, srozumitelnost pro učitele, zákonné zástupce žáků i další zájemce o ŠVP;
• způsob rozpracování očekávaných výsledků učení do školních výstupů ŠVP a specifikace vzdělávacích strategií podporujících plánování konkrétní výuky a utváření klíčových kompetencí;
• úroveň osvojení očekávaných výsledků učení žáků rozpracovaných v ŠVP dle očekávaných výsledků učení v RVP;
• naplňování pravidel pro uplatňování formativního hodnocení žáků.

Úpravy a změny ŠVP:

• změny ŠVP v souvislosti s revidovaným RVP ZV nebo v souladu s platnými právními předpisy, včetně náběhu vzdělávání v jednotlivých ročnících podle upraveného ŠVP stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opatřením ministra;
• inovace ŠVP na základě zkušeností z plánování, realizace a vyhodnocování ŠVP nebo změn ve škole samotné (změna podmínek, průběhu vzdělávání atd.) provádí škola obvykle s účinností od 1. září nebo od 1. února; podle upraveného nebo nového ŠVP se vzdělávají žáci ve všech ročnících daného stupně od účinnosti daného ŠVP; ředitel školy rozhodne o způsobu postupného náběhu tak, aby nevznikla situace, že by žáci v důsledku změn neabsolvovali povinný vzdělávací obsah stanovený v RVP ZV;
• doplnění ŠVP formou dodatku v situacích, kdy se jedná o dílčí změny obsahu nebo časově omezené a jiné organizační změny.

Forma vydání úprav a změn (ŠVP nový, upravený, s dodatkem) je v pravomoci ředitele školy, musí být zajištěna jednoznačnost a srozumitelnost upraveného ŠVP, musí být zřejmé, odkdy a pro které ročníky jsou změny platné a účinné a že změny vydal ředitel školy. ŠVP i jeho úpravy se archivují ve shodě se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady pro úpravy ŠVP ve vztahu k žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními:

Škola musí v ŠVP v Charakteristice ŠVP v části Zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními  uvést: 

• popis způsobu identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření prvního stupně; 
• popis identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření druhého až pátého stupně; zodpovědné osoby, jejich role v systému, způsoby spolupráce uvnitř i vně školy včetně zohlednění specifik jednotlivých období;
• specifikaci provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se SVP, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin a organizace výuky češtiny jako cizího (druhého) jazyka; 
• specifikaci provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků nadaných a mimořádně nadaných, jakými jsou například: vytváření skupin žáků napříč ročníky 1. a 2. stupně, obohacování učiva, akcelerace vzdělávání.

Zásady pro úpravy ŠVP tříd/škol zřízených podle § 16, odst. 9 školského zákona:

Pro úpravy ŠVP tříd škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s vybranými druhy znevýhodnění platí:

• popis vyučovaného předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP), pokud má PSPP charakter vyučovacího předmětu, musí být součástí ŠVP; ŠVP obsahuje odpovídající časovou dotaci a rozpracování vzdělávacího obsahu; 
• v případě třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona musí škola vypracovat ŠVP formou samostatné části ke stávajícímu ŠVP (bez částí, které by se opakovaly);
• pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona je možné v ŠVP upravit očekávané výsledky učení nebo nahradit vzdělávací obsah jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z Doporučení ŠPZ.

Zásady pro tvorbu a úpravy ŠVP v základních školách při zdravotnických zařízeních, ve školách při dětských diagnostických ústavech a ve školách při školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy: 

V případě tvorby ŠVP v základních školách při zdravotnických zařízeních, ve školách při dětských diagnostických ústavech a ve školách při školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, která pečují o žáky vyžadující léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění, může ředitel školy nebo školského zařízení upravit ŠVP, případně způsob a rozsah vzdělávání obecně stanovené v RVP ZV podle konkrétních podmínek, vzdělávacích potřeb a možností žáků (§§ 9–11 vyhlášky č. 438/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Body označené kurzivou jsou určené pro ŠVP na víceletých středních školách.

1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

• Identifikační údaje (údaje o škole, řediteli a zřizovateli)
• Popis školy (základní údaje o škole)
• Podmínky (nezbytné podmínky pro realizaci ŠVP)
• Kultura a prostředí školy (základní představa školy o kvalitním vzdělávání) 

Upřesňující údaje: 

Název ŠVP
Vzdělávací program, Studijní forma vzdělávání 
Údaje o škole: název a adresa školy, jméno ředitele, kontakty – telefon, mail, web 
Údaje o zřizovateli: název zřizovatele, adresa zřizovatele, kontakty – telefon, mail, web 
Platnost nového, aktualizovaného ŠVP od: datum, podpis ředitele, razítko školy

Velikost, typ a zaměření školy

Organizační, prostorové, materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky pro vzdělávání

Vize školy, sdílené hodnoty, vztahy mezi aktéry vzdělávání, vzdělávací strategie na úrovni plánování a organizace vzdělávacího procesu, včetně wellbeingu žáků i učitelů, hodnocení kvality výuky, propojování formálního a neformálního vzdělávání. 

2. CHARAKTERISTIKA ŠVP

• Východiska vzniku ŠVP (na základě jakých podkladů ŠVP vznikl)
• Vzdělávací strategie (strategie pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí)
• Zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (postupy při vzdělávání žáků s podporou)
• Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (pravidla a způsoby hodnocení žáků)
• Hodnocení ŠVP (kritéria hodnocení ŠVP)

Upřesňující údaje: 

Modelové ŠVP, jiné ŠVP, metodické materiály apod.

Společné postupy učitelů a výukové situace využívané ve výuce

Konkrétní způsoby vzdělávání žáků s podporou na dané škole, zabezpečení výuky žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (popis způsobu identifikace, realizace, vyhodnocení podpůrných opatření), spolupráce se specializovanými pracovišti a jednotlivci

Postupy hodnocení žáků, používané na škole pro podporu formativního hodnocení, vč. sebehodnocení žáků, vzájemného hodnocení

Způsoby a časové rozložení hodnocení ŠVP, využití zjištěných údajů o vzdělávání podle ŠVP

3. OBSAHOVÝ RÁMEC

• Učební plán
• Tabulace učebního plánu (pro 1. a 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky středních škol)
• Poznámky k učebnímu plánu (další informace o vyučovacích předmětech)
• Obsahový rámec
• Název vyučovacího předmětu (projektu, modulu atd.) 
• Charakteristika vyučovacího předmětu nebo jiných forem výuky (nejdůležitější informace o daném vyučovacím předmětu)
• Specifikace obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů a jiných forem (distribuce vzdělávacího obsahu do jednotlivých ročníků)

Upřesňující údaje: 

Výčet povinných nebo volitelných vyučovacích předmětů, časové dotace pro dané předměty, využití časové dotace pro společný základ a disponibilní časové dotace, celkové součty hodin za předměty, ročníky

Potřebné informace, které nelze vyčíst z tabulace učebního plánu

Název, který pro daný vyučovací předmět zvolila škola

Základní informace, které vymezují pojetí, organizaci a obsah daného vyučovacího předmětu na konkrétní škole, specifické vzdělávací strategie v daném předmětu atd.

Distribuce a rozpracování očekávaných výsledků učení jednotlivých vzdělávacích oborů, KK, ZG a PT RVP ZV do školních očekávaných výsledků učení jednotlivých ročníků povinných nebo volitelných vyučovacích předmětů či jiných forem výuky, v odůvodněných případech do delších časových úseků, včetně potřebných vazeb.

Další doporučené údaje: kurzy, semináře, exkurze, edukační programy a akce pro školy

4. NÁVAZNÉ DOKUMENTY - DOPORUČUJÍCÍ 

• ŠVP pro školní družinu a školní kluby
• Dodatky k ŠVP