Vyhledá příklady, kdy lidské zásahy do prostředí přinesly původně nepředvídané důsledky, a vysvětlí, jak je možné se z daných příkladů do budoucna poučit.

• nalezne nejprve jednoduché příklady situací, u kterých neumíme přesně předpovědět jejich budoucí vývoj (např. předpověď počasí, dopravní situace), a následně komplexnější příklady týkající se životního prostředí (např. environmentální důsledky změn hospodářského využívání krajiny, skladby lesa, používání DDT, freonů, spalování fosilních paliv apod.)

PŮVODNĚ NEPŘEDVÍDATELNÉ DŮSLEDKY

Žáci objevují nepředvídatelnost některých jevů v běžném životě a zkoumají nezamýšlené důsledky lidských zásahů do přírody.

Zadání pro žáka

Žák uvede jednoduché příklady z běžného života, kdy neumíme přesně předpovědět budoucí vývoj, dle potřeby mu dopomáhá učitel nabídkou různých situací k posouzení, zda a jak přesně je dokážeme přesně předpovědět (např. předpověď počasí, dopravní situace, šíření nákazy - epidemická situace...)

Následně žák přispívá příklady závažných zásahů do prostředí, opět dle potřeby s dopomocí učitele návodnými otázkami (např. „Používají nebo produkují lidé nějaké látky, které znečišťují prostředí? Znáš nějaké? Vysazují lidé nějaké organismy na místa, kde původně tyto organismy nežily? Znáš nějaký příklad?...). V debatě se spolužáky a s případnou pomocí učitele se následně zamýšlí nad záměry, proč byly tyto zásahy provedeny – „Proč je lidé udělali/dělají, k čemu jim slouží?“ (např. vysazení nepůvodních druhů – zajištění potravin, zatížení prostředí jedovatými látkami z některých druhů pesticidů – záměrem zde bylo zvýšení zemědělské produkce a zajištění dostatku potravin pro světovou populaci, změna pestrých přirozených lesů na stejnověké jednodruhové monokultury snadno podléhající poškození – záměrem zde byla dostatečná a rychlá produkce dřeva, apod.)

Následně ve skupině či samostatně žák vyhledává na internetu, v literatuře, s využitím AI či dalších informačních zdrojů další příklady týkající se závažných zásahů do prostředí (např. environmentální důsledky změn hospodářského využívání krajiny, používání freonů, spalování fosilních paliv apod.).

Popis ověřování

Žák by měl samostatně svými slovy vyjádřit alespoň jednoduché příklady situací, u kterých neumíme přesně předpovědět jejich budoucí vývoj a dopad, a objasnit jejich důvody a neočekávané důsledky na životní prostředí.

• na nalezených příkladech pojmenuje některé příčiny omezené předvídatelnosti a nejistot scénářů budoucího vývoje 
• vysvětlí princip předběžné opatrnosti a diskutuje možnosti jeho uplatnění

PŘÍBĚHY ZÁSAHŮ DO PŘÍRODY

V aktivitě žáci zkoumají konkrétní případy lidských zásahů do životního prostředí, analyzují jejich nepředvídané důsledky a objevují důležitost principu předběžné opatrnosti.

Zadání pro žáka

Žák ve skupině či samostatně zjišťuje u vybraných příkladů závažných zásahů do životního prostředí, jaký byl jejich vývoj v čase a jaké byly jejich příčiny a následky. Lze využít a dle možností kombinovat zážitkovou formu sehrávky a rozboru simulační hry, kritický rozbor videa či textu, vyhledávání informací na internetu, v literatuře, s využitím AI a dalších informačních zdrojů. Práci žáka lze směrovat vhodnými otázkami („Byly následky pro lidi překvapivé? Jak rozsáhlé a závažné byly důsledky pro lidi a pro přírodu? Zjistili je včas, aby dokázali vrátit stav prostředí do původního stavu? Měli lidé o rizicích dostatek informací a věnovali jim dostatečnou pozornost? Jakou roli v tom sehrál vědecký výzkum? Reagovali dostatečně rychle na vědecká zjištění? Byly by důsledky menší, kdyby lidé reagovali dříve? Jaké byly příčiny toho, že lidé nereagovali dostatečně rychle? Dalo se následkům na začátku předejít“)

Následně žák porovnává svá zjištění s ostatními u různých typů zásahů a s průvodcováním učitele hledá jejich společné rysy a zkouší určit některé příčiny omezené předvídatelnosti a nejistot scénářů budoucího vývoje (vliv náhodných okolností a nejistot na vývoj, zpoždění mezi příčinou, následkem a jeho zjištěním, zpětné vazby zesilující změny, omezenost dostupných informací a nedostatečná pozornost věnovaná dostupným informacím, setrvačnost v myšlení a chování lidí..).

Žák navrhuje, jak lze na omezenou předvídatelnost důsledků vhodně reagovat. Seznámí se s principem předběžné opatrnosti nebo jej s pomocí učitele odvodí na základě předchozí debaty (raději počítat i s možnými významnými nežádoucími účinky, i když nejsou předem zcela jisté či dokázané – https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5 %99edb%C4 %9B%C5 %BEn%C3 %A1_opatrnost.

Diskutuje ve skupině, jak může vypadat uplatnění principu předběžné opatrnosti ve vybrané konkrétní situaci (např. zavádění nové chemické látky do užívání).

Popis ověřování

Žák by měl samostatně:

• ilustrovat na konkrétních příkladech omezenou předvídatelnost důsledků zásahů do prostředí
• uvést a vysvětlit některé příčiny omezené předvídatelnosti a nejistot scénářů budoucího vývoje
• popsat, jak lze na omezenou předvídatelnost reagovat a jak může prakticky vypadat uplatnění principu předběžné opatrnosti při ochraně životního prostředí

• Aplikuje získané poznatky na vybrané aktuální situace a problémy (např. dopady klimatické změny a možné reakce na ni v lokálním i globálním měřítku).

Zadání pro žáka

V evokační části žák nejprve uvede jednoduché příklady z běžného života, kdy neumíme přesně předpovědět budoucí vývoj (např. předpověď počasí, dopravní situace).

Následně žák přispívá příklady závažných zásahů do prostředí.

V debatě se spolužáky a s případnou pomocí učitele se následně zamýšlí nad záměry, proč byly tyto zásahy provedeny (např. zatížení prostředí jedovatými látkami z některých druhů pesticidů – záměrem zde bylo zvýšení zemědělské produkce a zajištění dostatku potravin pro světovou populaci, změna pestrých přirozených lesů na stejnověké jednodruhové monokultury snadno podléhající poškození – záměrem zde byla dostatečná a rychlá produkce dřeva, apod.)

Následně ve skupině či samostatně vyhledává na internetu, v literatuře, s využitím AI či dalších informačních zdrojů další příklady týkající se závažných zásahů do prostředí (např. environmentální důsledky změn hospodářského využívání krajiny, používání freonů, spalování fosilních paliv apod.).

Podle vyčleněné délky učebního bloku zkoumá do větší hloubky podrobnější sociální, ekonomické a ekologické souvislosti (příčiny a důsledky) a celkový vývoj v čase u jednoho vybraného zásahu či více vybraných zásahů. 

Dle vyčleněné délky učebního bloku sehraje se spolužáky vhodnou simulační hru, při níž zažívá překvapení z neočekávaných důsledků rozhodnutí v rámci své skupiny (třídy) a svých vlastních, volí strategie, které by přispěly ke snížení dopadů, a následně se spolužáky tuto zkušenost reflektuje a porovnává se skutečnými událostmi. 

Na základě těchto zkušeností zkouší určit některé příčiny omezené předvídatelnosti a nejistot scénářů budoucího vývoje.

Seznámí se, nebo s pomocí učitele odvodí, principy, které je při plánování zásahů do prostředí vhodné uplatňovat z hlediska možných budoucích důsledků pro udržitelnost (potřeba dlouhodobé perspektivy, předběžné opatrnosti, prevence, mezigenerační odpovědnosti a propojenosti ekonomické, sociální a ekologické oblasti). 

Diskutuje se spolužáky a učitelem možnosti uplatnění jednotlivých principů na různé aktuální situace a problémy (např. dopady klimatické změny a možné reakce na ni v lokálním i globálním měřítku, možné dopady technologických trendů, jako je AI, objevy v oblasti medicíny, biologie, energetiky, atd.). Navrhne konkrétní způsob uplatnění některého principu pro vybranou situaci či problém (např. příprava obce na možné budoucí dopady klimatické změny). 

Reflektuje význam předvídavého myšlení v různých oblastech a sférách života.

Popis ověřování

Předmětem ověření je nejen schopnost vysvětlit omezenou předvídatelnost důsledků zásahů do prostředí a principy, jak takovým důsledkům předcházet či je minimalizovat, ale především schopnost aplikovat tyto principy na uvažování o možném budoucím vývoji (vhodnými způsoby ověřování mohou být např. dialog či esej). Pro ověřování je důležitý individuální přístup, beroucí v potaz možnosti každého žáka. Náročnost či měřítko žákem zvolených příkladů a míra jejich komplexnosti (lokální, regionální situace či závažný celosvětový problém) se mohou proto lišit, stejně jako schopnost zobecnit principy, které je vhodné uplatňovat při zásazích do prostředí. Každý žák by však měl být schopen samostatně svými slovy vyjádřit alespoň jednoduché příklady a vyjádřit, jak postupovat a co posuzovat při realizaci zásahů do prostředí.

Vyhledá příklady, kdy lidské zásahy do prostředí přinesly původně nepředvídané důsledky, a vysvětlí, jak je možné se z daných příkladů do budoucna poučit.