Prozkoumá a vysvětlí provázanost mezi klimatickou změnou, vlastním životním stylem, životem společnosti a ekonomickou činností.

• diskutuje o tom, co již sám ví o klimatické změně a co by se chtěl ještě dozvědět 
• na základě podnětů z předchozí diskuse vyhledává informace a získává nové poznatky o klimatické změně, jejích příčinách, projevech, možných důsledcích a řešeních 
• uvádí příklady a diskutuje souvislosti mezi vlastním životním stylem, životem společnosti, ekonomickou činností a klimatickou změnou 
• diskutuje různá mitigační a adaptační opatření a porovnává jejich dosažitelnost a účinnost v různém kontextu

OD MIKROKLIMATU V OKOLÍ ŠKOLY KE GLOBÁLNÍMU KLIMATU

Aktivita propojuje lokální měření teplot v okolí školy s širšími souvislostmi klimatické změny a hledání praktických řešení pro místní komunitu.

Zadání pro žáka

Aktivita navazuje na předchozí měření teplot v okolí školy. Žáci pracují ve stejných skupinách jako při měření.

Každá skupina vytvoří myšlenkovou mapu souvislostí, kde uprostřed je "mikroklima okolí školy". Žáci zapisují, jak podle nich souvisí naměřené rozdíly teplot s:

• jejich každodenním životem (např. kde tráví volný čas);
• životem místní komunity (např. kde se lidé v okolí školy scházejí);
• další aktivitou v okolí (např. parkování aut).

Následně skupiny své mapy představí ostatním. Společně diskutují, zda podobné souvislosti platí i v širším měřítku – ve městě, v České republice, ve světě. Učitel moderuje diskuzi směrem ke klimatické změně.

Skupiny si vyberou jeden aspekt ze své mapy (např. parkování, okolní zeleň) a pomocí dostupných zdrojů zjišťují:

• Jak tento aspekt souvisí se změnou klimatu?
• Jaké jsou možnosti řešení? (např. výsadba stromů, zelené střechy)
• Která řešení jsou snadno proveditelná a která obtížná?
• Která řešení by měla největší efekt?

Žáci společně diskutují o tom:

• co nového se dozvěděli o klimatické změně;
• jaké souvislosti je překvapily;
• která řešení by mohli sami realizovat;
• co by chtěli o tématu ještě zjistit.

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Vysvětlit, jak souvisí pozorované rozdíly teplot v okolí školy s širším tématem klimatické změny.
• Uvést alespoň tři příklady, jak jejich každodenní život či život společnosti ovlivňuje klimatickou změnu.
• Navrhnout a porovnat alespoň dvě možná řešení zjištěných problémů z hlediska jejich proveditelnosti a účinnosti.
• Formulovat další otázky, které ho/ji k tématu zajímají.

• pomocí badatelských postupů zkoumá příčiny, projevy či účinnost různých opatření na řešení klimatické změny v konkrétním prostředí 
• na základě práce s médii či průzkumem v komunitě zjišťuje a vyhodnotí názory veřejnosti na klimatickou změnu či konkrétní mitigační či adaptační opatření 
• zjišťuje a hodnotí argumentaci používanou v různých sděleních o klimatické změně (např. v médiích), na konkrétních případech pak rozpoznává interpretační a argumentační postupy či účelové využívání informací (např. rozezná, zda autoři odkazují na primární data, zda jsou jejich zdroje publikovány ve vědeckých časopisech), vysvětlí, v čem se rozebíraná sdělení odchylují od stavu poznání, rozlišuje zda jsou publikované scénáře, argumenty či závěry postaveny na vědeckých důkazech či zda jde o zavádějící a odborně problematická tvrzení 
• v průběhu práce naslouchá ostatním a vyjadřuje a emoce, které v něm klimatická změna vyvolává

FAKTA O KLIMATICKÉ ZMĚNĚ

V rámci aktivity žáci zkoumají různé scénáře klimatické změny, porovnávají vědecká data s mediálním obrazem a zjišťují vnímání problému ve své komunitě.

Zadání pro žáka

Učitel představí žákům tabulku klimatických dopadů obsahující čtyři scénáře oteplení (+1.5 °C, +2 °C, +3 °C, +4 °C) a vysvětlí základní principy práce s vědeckými daty versus mediálními sděleními.

Žáci ve dvojicích vyberou si jeden klimatický jev a prostudují jeho dopady v různých scénářích. Následně vyhledají tři různá mediální sdělení o svém jevu a analyzují, jak se liší od dat v tabulce. Poté provedou krátký průzkum mezi spolužáky z jiných tříd nebo v komunitě o vnímání závažnosti jejich jevu. V závěru vytvoří přehledné schéma zobrazující:

• změny závažnosti jevu při různých scénářích;
• rozdíly mezi informacemi v médiích a vědeckými daty;
• výsledky svého průzkumu mezi spolužáky / v komunitě.

Učitel moderuje prezentace dvojic, během kterých:

• každá dvojice představí své schéma a zjištění;
• ostatní žáci sdílejí své myšlenky a názory k prezentovanému jevu;
• společně diskutují o kvalitě různých zdrojů informací a argumentů.

Na závěr učitel vede diskuzi o emocích spojených s klimatickou změnou a pomáhá žákům formulovat jejich pocity, obavy a názory.

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Správně interpretovat údaje z tabulky klimatických scénářů a vytvořit srozumitelné schéma jejich dopadů.
• Rozpoznat rozdíly mezi vědeckými daty a mediálními interpretacemi.
• Provést a vyhodnotit jednoduchý průzkum názorů v komunitě.
• Prezentovat své závěry a odpovídat na otázky.
• Vyjádřit a diskutovat své emoce související s tématem.

• Navrhne badatelský postup k prozkoumání vybraného aspektu klimatické změny, vyhodnotí výsledky svého badatelského postupu a diskutuje o nich v souvislosti s klimatickou změnou. 
• Reflektuje průběžně postup své práce, ale i vlastní názor na diskutovaná témata, celkové porozumění problému. 
• Na konkrétních příkladech mediálních sdělení vyhodnotí objektivitu použité argumentace o klimatické změně.

KLIMATICKÁ ZMĚNA

Komplexní badatelská aktivita zaměřená na klimatickou změnu, která vede žáky od mapování vlastních znalostí přes výzkum dopadů, analýzu opatření a kritické hodnocení informací až po místní průzkum názorů komunity.

Zadání pro žáka

Žák ve skupině vyplňuje myšlenkovou mapu na téma „klimatická změna". Společně doplňují, co o problému vědí. Vedle zapisují otázky, na které chtějí najít odpovědi, a poté prezentují před ostatními. Týmy následně v ověřených informačních zdrojích hledají odpovědi na své otázky, které pak sdílejí s třídou.

Skupiny žáků dále identifikují dopady svého životního stylu na společnost a klima (např. důsledky nákupu nového telefonu na výrobu, těžbu surovin a životní prostředí). K vybraným příkladům získávají informace z dokumentů či textů.

V další části se žáci seznamují s pojmy „mitigační" a „adaptační" opatření, uvádějí jejich příklady a diskutují o známých opatřeních z vlastního života. Hodnotí jejich účinnost a dosažitelnost. U vybraných opatření provádějí jednoduché badatelské experimenty nebo simulační hry (např. porovnávání účinnosti různých energetických řešení nebo druhové rozmanitosti různě udržovaných ploch).

Následně žáci diskutují o rozpoznávání vědecky podložených názorů od zkreslených informací. Ve skupinách analyzují příklady dezinterpretací vědeckého poznání (odvolávání na autority z nesouvisejících oborů, nerecenzované zdroje) a formulují zásady pro hodnocení argumentů.

V navazujícím projektu žáci realizují průzkum názorů místních obyvatel na klimatická opatření v komunitě. Plánují cíle průzkumu, metodologii sběru dat, způsob zpracování a prezentaci výsledků (např. do školních novin, na web nebo před zastupitelstvem).

V průběhu celé aktivity žáci sdílejí své emoce spojené s klimatickou změnou, naslouchají pocitům spolužáků a reflektují vývoj svého porozumění tématu i oblasti dalšího zájmu.

Komentář: Pro realizaci tématu Klimatické změny doporučujeme zvolit integrovaný přístup, tj. např. vytvoření na úrovni školního vzdělávacího programu tematický celku “Klimatická změna”, na kterém se podílí více učitelů. Tematický celek by měl mít spíše dlouhodobější, než jednorázový charakter a měl by poskytovat prostor pro diskuse a samostatnou práci žáků, např. k vyhledávání informací k dílčím otázkám, které je zajímají a sami je navrhnou. Tematický celek může dále zahrnovat např. terénní sběr dat, práci s různými informačními zdroji (včetně AI), besedy s odborníky, práci s texty, videem atd.

Popis ověřování

Při realizaci tematického celku je třeba vyjít z možností školy i žáků. Žák by měl být aktivně zapojen do všech souvisejících aktivit, tj. měl by aktivně vyjadřovat svůj názor, zapojit se do plánování a realizace projektu, reflektovat svoje emoce i podpůrným způsobem reagovat na emoce ostatních. Žák by měl dále spolehlivě rozlišit mezi texty o klimatické změny založenými na vědeckém poznání od těch, které vycházejí z problematických zdrojů, používají dezinterpretační postupy či jinak zkreslují skutečnost.

Uvede konkrétní příklady provázanosti mezi klimatickou změnou, vlastním životním stylem a životem společnosti.