Na základě vlastní zkušenosti uvede příklady, jak může konzumace médií ovlivnit jeho postoje nebo postoj jeho vrstevníků k určitému tématu.

• vysvětluje výběr filmů, televizních pořadů, internetových stránek, sociálních sítí apod., které sleduje (záměrný/nezáměrný výběr

 Varianta 1

Jsem novinář!

Krátký textový popis

Žáci si pomocí hry vyzkoušejí práci novinářů, kteří chtějí upozornit na vybraný konkrétní problém ve svém okolí. Navrhují způsoby, jak problém zveřejnit tak, by se o něm dovědělo co nejvíce lidí. Zároveň si všímají specifik (výhod/nevýhod) jednotlivých druhů médií a toho, jak mohou například letáky, článek v místních novinách, letáky, videa aj. ovlivnit vnímání a následné utváření postojů k určitému tématu. Aktivita se zaměřuje na to, aby si žák rozvíjel schopnost vysvětlit výběr filmů, televizních pořadů, internetových stránek, sociálních sítí apod., které sleduje (záměrný/nezáměrný výběr).

Zadání pro žáka:

Úvod hodiny je věnován tomu, že žáci odpovídají na otázku učitele: Co byste chtěli zlepšit v naší škole a jejím okolí? (Co byste chtěli změnit v naší obci?) – obsah otázky záleží na učiteli. Odpovědi žáků učitel zapisuje na tabuli – po společné diskusi vybere učitel jeden problém, který zazníval nejčastěji, a sdělí žákům, že se stanou novináři, kteří budou o problému informovat, a to různými způsoby. Po rozdělení žáků do 4 až 5 skupin si každá skupina vybere, jak by chtěla problém zpracovat – buď jako zprávu do školního rozhlasu, nebo jako zprávu do místních novin, popřípadě jako video pro školní internetovou televizi, i jako leták k rozdávání po chodbách školy (popř. po obci). Poté následuje skupinová práce. Po jejím skončení jednotlivé skupiny prezentují výsledek své práce a diskutují o tom, čím se odlišují jednotlivé způsoby, jak bylo o problému informováno – uvádějí výhody a nevýhody.

Žáci pod vedením učitele uvádějí, které filmy, televizní pořady, internetové stránky sleduje a za volně vedené diskuse případně uvádí proč.

Způsob ověření 

Učitel vede úvodní brainstorming, který směřuje k výběru jednoho problému pro společnou práci ve skupinách a ke zpracování mediálních výstupů. Při práci ve skupinách pozoruje práci žáků, přichází případně s radou a sleduje diskusi v produktivní činnosti žáků. Poté pomocí otázek zjišťuje, jak žáci úkol zvládli, například: Jak se liší informace na letáku od natočeného videa? Čím se liší zpracování informace pro školní rozhlas od informace určenou pro školní internetovou televizi? Které zpracování problému vás nejvíce oslovilo/přesvědčilo? A proč?

Ke zpracování byl využit zdroj: 

Být v obraze 2. Mediální vzdělávání s využitím audiovizuálních prostředků. Jeden svět na školách 2019. Aktivita: Oslov veřejnost. s. 52-55 

Ilustrace VARIANTA 2

Proč na to koukám?

Aktivita se zaměřuje na to, aby si žák rozvíjel schopnost vysvětlit výběr filmů, televizních pořadů, internetových stránek, sociálních sítí apod., které sleduje (záměrný/nezáměrný výběr).

Zadání pro žáka:

Žáci pod vedením učitele sestavují takový televizní program na rodinný večer, který by považovali za nejlepší, a to pro různé příležitosti (na prázdninách za špatného počasí, doma ve všední den, doma v pátek, doma na Štědrý večer apod.). Uvádějí, které filmy či pořady by do programu zařadili a proč. Vykládají, které filmy/pořady by určitě nezařadili. Komentují návrhy ostatních, hlasují o nejlepším návrhu ve třídě.

Způsob ověření 

Zapojení do diskuse: učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují, a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žáci nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na otázku „proč“. 

• zvažuje, zda příliš časté užívání médií může mít negativní důsledky a jak se u něho mohou projevit, případně s jakými negativními projevy se setkal o svých kamarádů, spolužáků 
• nachází příklady toho, zda a jak užívání médií ovlivňuje jeho zájmy a koníčky 
• hledá a popisuje pravidelnosti, které vysledoval v užívání médií u sebe sama, svých vrstevníků a svém okolí 
• vysvětluje důvody setrvávání se skupině utvořené v prostředí sociálních sítí, případně zdůvodňuje její opuštění

Já v online světě

Aktivita se zaměřuje na hledání možných negativních důsledků užívání médií (např. kyberšikany, návykovosti apod.), a to na základě žákovy vlastní zkušenosti či zkušeností odpozorovaných u vrstevníků a v jeho okolí. Aktivita by měla vést k tomu, aby si žák postupně uvědomoval význam odpovědného chování v online prostoru, aby postupně dokázal spravovat a kultivovat svou digitální identitu a uvědomoval si neodvolatelnost vlastních činů v online světě. Součástí aktivity by se měly stát i zásady chování v online prostoru v rámci duševního zdraví (well-being).

Zadání pro žáka

Žáci ve skupinách shlédnou jeden z krátkých animovaných příběhů ze série „ovce.sk: (https://www.youtube.com/watch?v=XlJcKAI8V94). Pak dostanou zadání, aby vymysleli a předvedli vlastní autorskou scénku na podobné téma, jaké shlédli v animovaném provedení. Scénky si navzájem předvádějí. Ve skupinové diskusi pod vedením učitele pak hodnotí „poselství“ scénky a postupně se seznamují se základními charakteristikami online prostoru a odpovědným chováním v něm, případně na konkrétních příbězích začíná rozpoznávat rizika, která pro něj i pro ostatní představuje zveřejňování soukromí na internetu a spolu s učitelem na konkrétních příkladech uvádí zásady bezpečného užívání 

Způsob ověření 

Podíl na přípravě a předvedení scénky vrcholící zapojením do diskuse o jejím „poselství“. Schopnost hledat podobnost mezi příběhy oveček, secvičenými scénkami a vlastními zážitky z „reálného“ života.

Zdroje/Materiály k využití

https://www.jsns.cz/lekce/416867-v-digitalnim-svete-jak-mluvit-na-internetu

https://e-bezpeci.cz/index.php/61-o-projektu-1/4183-materialy-pro-pedagogy-rodice-a-verejnost

• Vyhodnotí uživatelské návyky v konzumaci médií u sebe i u svých vrstevníků.
• Sdělí, proč jsou pro něj některé mediální produkty přitažlivé (videa, počítačové hry, hudební klipy, Instagram, WhatsApp apod.).
• Najde mediální obsahy s přímými či nepřímými výzvami k rizikovému jednání (např. k šikaně).
• Najde a pojmenuje projevy kyberšikany.

Já, moje třída a média 

Realizace projektů umožňuje žákovi lépe pochopit, jak se masová a síťová média podílejí na utváření každodenního životního rytmu i na formování postojů a vzorců chování. Média nabízejí různé alternativní přístupy k světu a tím ovlivňují jednání svých konzumentů a tím celkovou náladu ve svém okolí. Cílem je, aby si žák zvyšoval vnímavost k těmto procesům, posilovat toleranci k rozmanitému vidění světa i prožitek sdílení pohledů na život. 

Zadání pro žáka

Aktivním zapojením se do třídního projektu „Já, moje třída a média" a svými odpozorovanými postřehy žák přispěje do společné (skupinové) „banky postřehů“. O jednotlivých pozorováních vedou žáci diskuse ve skupinách, třídí postřehy podle podobnosti a pod. 

Utříděné postřehy pak v rámci projektu srovnává se svým vlastním chováním jako uživatele médií.

Každý žák ve třídě si podobu několika dní (například týden) zapisuje do učitelem předem připravené osnovy (pracovní list) poznámky/postřehy, které se týkají jeho dne s médii. (Vypustit ???) Poznámky se týkají nejprve časového rozvrhu dne a s tím spojeného užívání médií (např. ráno před cestou do školy kontroluji Instagram nebo dívám se na ČT Déčko atd. až do doby před usnutím), ke každému časovému údaji zároveň žák zapisuje, co se mu líbilo/nelíbilo, potěšilo/rozesmálo, polekalo/vyděsilo a proč. 

 Poté prezentují před ostatními své postřehy, učitel moderuje tato vystoupení a řízenou diskusí vede žáky například k tomu, zda by dokázali uvést, jak média ovlivňují vztahy mezi žáky ve třídě, rozdělují je nebo spojují, mění se klima ve třídě? apod.  

Způsob ověření:

Žáci prezentují své zpracované záznamy ve skupinách, diskutují o nich, a nalézají společné momenty, které vyplynuly z jejich skupinové práce. 

Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žáci nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.    

Vytvářejí myšlenkové mapy, které obsahují jejich zkušenosti s užíváním masových a síťových médií. Učitel se soustřeďuje na to, které momenty s užíváním médií jsou předmětem obdivu, případně ztotožnění nebo nápodoby. 

Odkaz

Krátký textový popis

Já, moje třída a média 

Realizace projektů umožňuje žákovi lépe pochopit, jak se masová a síťová média podílejí na utváření každodenního životního rytmu i na formování postojů a vzorců chování. Média nabízejí různé alternativní přístupy k světu a tím ovlivňují jednání svých konzumentů a tím celkovou náladu ve svém okolí. Cílem je, aby si žák zvyšoval vnímavost k těmto procesům, posilovat toleranci k rozmanitému vidění světa i prožitek sdílení pohledů na život. 

Zadání pro žáka

Aktivním zapojením se do třídního projektu „Já, moje třída a média" a svými odpozorovanými postřehy žák přispěje do společné (skupinové) „banky postřehů“. O jednotlivých pozorováních vedou žáci diskuse ve skupinách, třídí postřehy podle podobnosti a pod. 

Utříděné postřehy pak v rámci projektu srovnává se svým vlastním chováním jako uživatele médií.

Každý žák ve třídě si podobu několika dní (například týden) zapisuje do učitelem předem připravené osnovy (pracovní list) poznámky/postřehy, které se týkají jeho dne s médii. (Vypustit ???) Poznámky se týkají nejprve časového rozvrhu dne a s tím spojeného užívání médií (např. ráno před cestou do školy kontroluji Instagram nebo dívám se na ČT Déčko atd. až do doby před usnutím), ke každému časovému údaji zároveň žák zapisuje, co se mu líbilo/nelíbilo, potěšilo/rozesmálo, polekalo/vyděsilo a proč. 

 Poté prezentují před ostatními své postřehy, učitel moderuje tato vystoupení a řízenou diskusí vede žáky například k tomu, zda by dokázali uvést, jak média ovlivňují vztahy mezi žáky ve třídě, rozdělují je nebo spojují, mění se klima ve třídě? apod.  

Způsob ověření:

Žáci prezentují své zpracované záznamy ve skupinách, diskutují o nich, a nalézají společné momenty, které vyplynuly z jejich skupinové práce. 

Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žáci nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.    

Vytvářejí myšlenkové mapy, které obsahují jejich zkušenosti s užíváním masových a síťových médií. Učitel se soustřeďuje na to, které momenty s užíváním médií jsou předmětem obdivu, případně ztotožnění nebo nápodoby.