Navrhne, jak by v budoucnosti mělo vypadat místo, kde žije, a jak by takový vývoj mohl podpořit.

• uvede příklady změn, ke kterým v místě, kde žije, došlo v průběhu jeho života 
• změny dává do souvislostí se změnami, které zjistí od místních obyvatel, kteří na místě žijí déle – rodičů, sousedů, pamětníků, či z historických pramenů a literatury (u celoškolního projektu se počítá s různou věkovou skladbou žáků) 
• podle možností některé změny samostatně či ve skupině zkoumá a zamýšlí se nad příčinami proměn 
• vysvětlí, že komunita, místo, ve kterém žije, nezůstává stejné, některé změny mu prospívají, jiné naopak může vnímat negativně

PROMĚNY MÍSTA V ČASE

Žáci zkoumají minulé i současné změny ve svém okolí, hledají jejich příčiny a zamýšlí se nad budoucími proměnami svého životního prostoru.

Zadání pro žáka

Ve vyučovací hodině žák zaznamená a sdílí s ostatními, jakých změn fyzického prostředí si za svého života v místě, kde žije, všiml. Následně dostane za úkol, aby od rodičů či jiných pamětníků, kteří v jeho bydlišti žijí delší dobu, zjistil příklady dalších proměn místa, kde žije. Lze využít porovnání starých fotografií či obrazů místa. Při hodině pak svá zjištění s ostatními sdílí. Pozornost lze zaměřit jak na konkrétní objekty (budovu, výrobní podnik, vodní plochu či tok, stromy...), tak např. na celkový rozsah a charakter zástavby, zeleně, zalesnění či velikost polí v okolní krajině. Náměty na techniky na zkoumání místa lze nalézt v publikaci Učíme se dobře rozhodovat pro budoucnost.

U vybrané změny ve skupině na základě diskuse či dle možností přímého zkoumání zhodnotí její příčiny. Společně s ostatními hodnotí, zda a čím vybrané změny místu prospěly či jej negativně ovlivnily. Uvede příklady možných budoucích prospěšných či negativních změn místa.

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Popsat několik změn životního prostředí, které nastaly v jeho okolí.
• Na základě předchozí diskuse ve skupině uvést příčiny vybrané změny.
• (S případnou dopomocí) zhodnotit pozitivní či negativní dopady vybrané změny na život lidí.
• (S případnou dopomocí) uvést příklad možných budoucích prospěšných i negativních změn životního prostředí.

Zdroje

HUŠKOVÁ, Blažena; KULICH, Jiří; PTÁČEK, Ladislav. Učíme se dobře rozhodovat pro budoucnost. www.skolaprozivot.cz [online]. Středisko ekologické výchovy SEVER a PARTNERSTVÍ, o. p. s., 2010 [cit. 2025-03-15]. Dostupné online z WWW: https://www.skolaprozivot.cz/Ke-stazeni.html

• na základě podnětů od učitele, či podnětů získaných vlastním průzkumem (např. dotazováním se místních obyvatel, pozorováním v přírodě a obci), či aktuálního dění ve společnosti diskutuje o tom, jak se jejich komunita bude v budoucnosti proměňovat (u celoškolního projektu se počítá s různou věkovou skladbou žáků) 
• porovnává různé varianty budoucího vývoje komunity, z hlediska jejich časové vzdálenosti, pravděpodobnosti a toho, jestli takovou změnu preferuje, či nikoliv 
• reflektuje, jaké změny ve své komunitě a okolí by si nepřál a co může udělat pro to, aby nenastaly

NAŠE BUDOUCÍ OKOLÍ: CO MŮŽEME OVLIVNIT

Žáci předvídají možné budoucí změny ve svém okolí, hodnotí jejich pravděpodobnost a přínos a hledají způsoby, jak mohou sami přispět k pozitivnímu vývoji svého prostředí.

Zadání pro žáka

Ve třídě žák s ostatními diskutuje, jak se může v budoucnosti proměňovat místo, kde žije - např. z hlediska množství zeleně, zástavby, dopravy, okolní přírody... Využije k tomu dle možností předchozí průzkum dosavadních změn místa a podněty získané od lidí ve svém okolí nebo vlastním pozorováním. 

S průvodcováním učitele a spolu s ostatními:

• vybere několik možných budoucích změn, u nichž zhodnotí, jak rychle by mohly nastat, zda je považuje za pravděpodobné a zda jsou podle něj žádoucí.

Příklad: Zamyslete se nad různými změnami ve vašem okolí a analyzujte je podle následujících kritérií. U každé změny vždy uveďte:

1) Název/popis změny: (žák doplní konkrétní změnu)

2) Rychlost změny: do roka, než vyjdu ze školy, za mého života apod.

3) Pravděpodobnost změny: velmi pravděpodobné, možné, velmi málo pravděpodobné

4) Jak je změna žádoucí: (+) pro žádoucí změnu, (?) pro neutrální či nejistý postoj , (-) pro nežádoucí změnu

• porovná a diskutuje své názory na to, jak mohou být změny rychlé, pravděpodobné a žádoucí, s názory spolužáků
• individuálně nebo v malé skupině navrhne, co může udělat, aby nežádoucí změny nenastaly

Popis ověřování

Žák by měl být schopen:

• Popsat několik změn životního prostředí, které mohou nastat v jeho okolí.
• Zhodnotit v jaké časové perspektivě mohou nastat, nakolik jsou pravděpodobné a zda jsou žádoucí.
• Navrhnout, co může udělat, aby nežádoucí změny nenastaly.

• Formuluje vlastní pozitivní vizi vývoje své komunity, tj. to, jak by se měla měnit směrem k její větší udržitelnosti. 
• Navrhuje, jak by sám či s jinými lidmi mohl takový vývoj vlastním úsilím podpořit.

MOJE MÍSTO V PROMĚNÁCH ČASU

Žáci zkoumají historické změny svého okolí očima pamětníků, realizují průzkum veřejného mínění o budoucím vývoji lokality a formulují vlastní vizi pro její rozvoj.

Zadání pro žáka 

Ve vyučovacích hodinách žák nejprve diskutuje se spolužáky o tom, jakých změn si za života ve svém okolí všiml. Následně dostane za úkol, aby od rodičů či jiných pamětníků, kteří v okolí jeho bydliště žijí delší dobu, zjistil příklady dalších proměn místa. Při hodině pak svoje objevy prezentuje ostatním. Spolu s ostatními shromáždí příklady proměn místa a diskutuje, zda místu prospěly, či nikoliv. 

Následně se zapojuje do třídního nebo celoškolního projektu, jehož cílem je pomocí jednoduchých badatelských metod zjistit, jaké názory mají lidé, žijící v okolí školy na to, jak by se oblast měla v budoucnosti vyvíjet. Před průzkumem si se spolužáky promyslí, jakým způsobem budou sbírat odpovědi (např. pomocí dotazníku či rozhovory s vybranými obyvateli, online či v terénu), jak budou vybírat respondenty (např. kolemjdoucí na vybraných lokalitách či cíleně vybrané obyvatele) a jak budou zpracovávat data (např. zda budou názory obyvatel třídit do nějakých skupin a pak počítat jejich četnost atd.). Před průzkumem si také mohou formulovat otázku, kterou chtějí ověřit (např. Bude mezi respondenty více než třetina těch, podle kterých by se okolí školy měnit vůbec nemělo?). Po ukončení průzkumu žáci prezentují svoje výsledky ve třídě, případně ve školním časopise, na nástěnce, webu, či jinak. Společně diskutují o tom, co zjistili. Ujasní si, zda by sami s navrženými změnami souhlasili, či nikoliv, případně jaké jiné změny okolí školy by sami navrhli. Uvádí příklady toho, co by pro takové změny mohli sami udělat.

Popis ověřování

Pro ověřování je důležitý individuální přístup, beroucí v potaz možnosti každého žáka i skupiny jako celku. Pro některé školy může být vhodnější realizace pouze malého projektu, ve kterém žáci získají odpovědi od svých rodičů, sourozenců, sousedů či jiných osob, ke kterým mají snadný přístup. Jiné školy mohou realizovat ambicióznější projekty, pokusit se například sebrat odpovědi pomocí online dotazníku šířeného školou, vedením obce atd. Analogicky, podíl žáka na projektu se může lišit v závislosti na jeho osobnostních dispozicích a kompetencích. Každý žák by se ale do projektu měl alespoň v malé míře zapojit. Každý žák by také měl být schopen samostatně shrnout, co žáci v projektu zkoumali, jak postupovali, co zjistili a jaký je jeho vlastní názor na výsledná zjištění.

Navrhne, jak by v budoucnosti mělo vypadat místo, kde žije, a jak by takový vývoj mohl podpořit.