Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vymezuje hlavní principy, zpřesňuje požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. [1] Je závazný pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, v lesních mateřských školách, v přípravných třídách základních škol a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální, zařazených do sítě škol a školských zařízení.
[1] Základní požadavky, podmínky a pravidla jsou legislativně vymezené právními předpisy, kterými se musí každá škola řídit, a to v souladu s jejich aktuálním zněním. V době vydání tohoto dokumentu jsou to zejména tyto: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, středním odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 563/2004, o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných; vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (a příslušné prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin); popř. další související předpisy.
Hlavní principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání
RVP PV je formulovaný tak, aby:
definoval kvalitu předškolního vzdělávání z hlediska cílů vzdělávání, podmínek, obsahu i výsledků, které má přinášet;
zajišťoval srovnatelnou pedagogickou účinnost a kvalitu vzdělávacích programů vytvářených a poskytovaných jednotlivými mateřskými školami;
vytvářel prostor pro rozvoj různých programů a koncepcí i pro individuální profilaci každé mateřské školy;
umožňoval mateřským školám využívat různé formy i metody vzdělávání a přizpůsobovat vzdělávání konkrétním regionálním i místním podmínkám, možnostem a potřebám;
poskytoval rámcová kritéria využitelná pro autoevaluaci i vnější evaluaci mateřské školy a poskytovaného vzdělávání.
Cíle a pojetí předškolního vzdělávání
Předškolní vzdělávání podporuje zdravý rozvoj a prospívání každého dítěte, jeho učení, socializaci i společenskou kultivaci. Pojem předškolní vzdělávání v sobě proto zahrnuje všechny aspekty výchovy, vzdělávání a péče.
Pro život dítěte má vzdělávání v předškolním období dalekosáhlý význam. Poznatky pedagogů, psychologů a lékařů dokazují, že většinu toho, co dítě prožije v prvních letech života a přijme z podnětů okolního prostředí, má pro něj trvalou hodnotu.
Cíle předškolního vzdělávání
Hlavním cílem předškolního vzdělávání je rozvíjet osobnost dítěte po stránce sociální, emocionální, kognitivní i fyzické s ohledem na jeho dispozice a jedinečnost tak, aby na konci předškolního vzdělávání bylo samostatnou osobností, schopnou zvládat nároky života, které jsou na ni běžně kladeny v prostředí jí blízkém, především v prostředí rodiny a školy.
Cíle předškolního vzdělávání jsou formulované očekávanými výsledky učení v klíčových kompetencích, očekávanými výsledky učení ve vzdělávacích oblastech a vymezením základních gramotností.
Pojetí předškolního vzdělávání
Předškolní vzdělávání přináší dítěti první zkušenost s institucionálním vzděláváním. Jeho záměrem je podporovat a doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti prostředí s dostatkem podnětů k jeho vývoji, socializaci a učení. Nabízí vstřícné a podnětné vzdělávací prostředí, ve kterém se každé dítě cítí jistě, bezpečně a spokojeně. V souladu s demokratickými a humanistickými hodnotami naší společnosti je předškolní vzdělávání orientované na osobnostní rozvoj dítěte, který staví na respektu k jeho individualitě a jedinečnosti. Jedná se o individualizované vzdělávání.
V předškolním věku jsou vytvářeny předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pro celoživotní učení tím, že jsou za všech okolností maximálně podporovány rozvojové možnosti každého dítěte, jeho vývojová specifika a potenciality. V etapě předškolního vzdělávání jsou přítomny osobnostní rozdíly mezi dětmi, stejně tak jako rozdíly ve výsledcích jejich učení. Předškolní vzdělávání neusiluje o vyrovnávání těchto rozdílů, ale o vyrovnávání vzdělávacích šancí každého dítěte.
Předškolní vzdělávání je založené na inkluzivních principech, usiluje o otevřenost a respekt k rozmanitostem ve společnosti a ke vzájemnému porozumění mezi lidmi. Vychází z podstaty, že odlišnost je běžným společenským jevem. Společné vzdělávání je chápáno jako podnětné a obohacující. Představuje právo na začlenění každého dítěte do vzdělávacího systému s respektem k jeho jedinečnosti z různých úhlů pohledu.
Rozvoj klíčových kompetencí a základních gramotností
Klíčové kompetence jsou univerzální nadoborové vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty potřebné k úspěšnému osobnímu, pracovnímu i společenskému životu v 21. století.
Gramotnosti patří k celoživotně se rozvíjející vybavenosti člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami. Uplatňují se zejména tam, kde je kladen důraz na jejich praktické využití v různých individuálních i sociálních kontextech, v rozmanitých životních situacích.
Klíčové kompetence v předškolním vzdělávání směřují k osobnostnímu rozvoji dítěte. Společně s utvářením gramotností představují propedeutiku pro vzdělávací oblasti a obory, se kterými se dítě setká později.
Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčovépovažovány kompetence k učení, komunikační, osobnostní a sociální, k občanství a udržitelnosti, k podnikavosti a pracovní, k řešení problémů, kulturní, digitální. Za základní gramotnosti jsou považovány čtenářská a matematická.
Klíčové kompetence a základní gramotnosti tvoří základ pro další příznivý rozvoj a vzdělávání dítěte. Jejich rozvíjení souvisí zejména se vzdělávacími strategiemi, které jsou využívány, a podmínkami, které jsou pro vzdělávání vytvářeny. Předškolní vzdělávání otevírá možnosti pro systematické utváření jejich prvotních základů v míře odpovídající individuálním možnostem každého dítěte.
Klíčové kompetence nejsou normou, ale směrem či metou rozvoje dítěte. To znamená, že děti vzájemně neporovnáváme a nehodnotíme ve vztahu k normě, které by měly v určitém věku dosáhnout. Na základě pedagogického diagnostikování přihlížíme k individuálním schopnostem a možnostem každého dítěte. Podporujeme rozvoj každé klíčové kompetence v míře pro dítě dosažitelné. Směřování ke klíčovým kompetencím je přítomné ve všech činnostech, které v mateřské škole realizujeme. Ztotožňujeme se s nimi, volíme vzdělávací strategie vedoucí k jejich naplňování a eliminujeme rizika, která dosažení klíčových kompetencí ohrožují.
Směřování ke klíčovým kompetencím je celoživotní proces, který nemůžeme nikdy prohlásit za ukončený a označit jej jako „splněný“. Každá klíčová kompetence vyžaduje stálou podporu. Podmínkou k naplňování všech klíčových kompetencí je vytvoření subjektivního stavu pohody u všech jednotlivých aktérů vzdělávání, který je charakterizován pozitivními emocemi, prostorem pro zaujetí činností, pozitivními vztahy, smysluplností a úspěšným pokrokem. Rizikem je chvat, nervozita a soutěživost. Působením některého z rizik může snadno dojít k deformaci či ztrátě klíčové kompetence.
Pro předškolní vzdělávání jsou vymezené dvě základní gramotnosti: matematická a čtenářská. Gramotnost spočívá v tom, že si dítě uvědomuje smysl toho, co se naučilo. Nabyté zkušenosti a vědomosti jsou pro něj užitečné v nejrůznějších životních situacích, dokáže je v případě potřeby prakticky použít. Rozvoj gramotností můžeme založit na maximální podpoře samostatnosti dítěte. Využíváme k tomu co nejvíce prvků formativního přístupu. Je dobré, pokud dítě zná vzdělávací cíle a kritéria hodnocení, učí se je používat a tím jim lépe rozumět při sebehodnocení a vrstevnickém hodnocení.
Čtenářskou gramotnost rozvíjíme kladením otázek vedoucích k porozumění obsahu a hledáním odpovědí na ně, odhalováním podstatných informací, formulováním hlavních myšlenek textu, předvídáním obsahu, odhadováním významu neznámých slov. Děti také tvoří vlastní díla (obrázkový seriál, ilustraci k textu či krátké záznamy), vyvozují závěry, diskutují s ostatními, obhajují své názory nebo se učí přijmout názor druhých, reflektují své čtenářské zážitky. Zásadní úlohu pro rozvoj čtenářské gramotnosti od nejranějšího věku sehrává rodina, která by měla dítěti připravit prostředí s dostatečným množstvím kvalitních podnětů. Mateřská škola může rodinu v tomto ohledu vhodně podpořit vlastním příkladem, vzájemným předáváním inspirace, zapojením rodičů do života školy.
Předškolní období je rozhodující pro založení vztahu dítěte ke knize, k seznamování s různými formami mluveného a čteného projevu. Vedeme děti k rozvoji řeči a rozšiřování slovní zásoby, k pozornosti, soustředění a koncentraci, umění naslouchat, zapamatování si a následnému vyjádření různými způsoby. Pokud u dítěte vznikne zaujetí četbou, vytvoří si také návyk pravidelného čtení, který mu přináší zážitek z četby, zvyšuje se šance, že se jeho čtenářské dovednosti a znalosti budou rozšiřovat. Chceme, aby se z dítěte stal nezávislý a přemýšlivý čtenář, který uvážlivě volí četbu, reflektuje průběh svého čtení a čtenářství, využívá vhodné strategie a postupy při práci s texty.
Základním prostředkem pro rozvoj matematické gramotnosti v předškolním vzdělávání je hra, didaktická hra, manipulativní činnosti, situační učení, v geometrii pak modelování a konstruktivní činnosti. Podporujeme děti v rozvoji prostorového vnímaní a vnímání kvantity. Při řešení problémů děti využívají metodu pokus-omyl, experimentování a postřehování. Při řešení logických úloh rozvíjíme jejich důležité myšlenkové operace (třídění, uspořádání, analýza, syntéza, analogie) a práci s podmínkami. Vedeme děti k objasňování postupů a řešení. Vhodným nástrojem je i práce s chybou. V předškolním vzdělávání využíváme „čtení“ obrázkového písma a didakticky laděných pohádek, hádanek, písniček a říkanek s matematickým obsahem. Dítě předškolního věku využívá symbolický jazyk (např. šipky) a rozpozná význam piktogramů, vhodných pro svou věkovou kategorii. Zdokonaluje se při používání pojmů, rozšiřuje si svou slovní zásobu adekvátně věku a situaci. Na své vývojové úrovni zobecňuje získané dílčí zkušenosti a znalosti, objevuje zákonitosti a zdůvodňuje (argumentuje), aktivně používá různé jednoduché matematické záznamy.
V praxi mateřské školy obvykle nelze jednotlivé gramotnosti rozvíjet samostatně, v jedné činnosti se otevírá prostor pro utváření obou základních gramotností i klíčových kompetencí. Záleží na učiteli, jeho plánování činností, volbě vzdělávacích cílů a strategií.
Vzdělávací strategie
K dosažení cílů předškolního vzdělávání jsou využívány vzdělávací strategie, které v plné míře respektují vývojová specifika a způsoby učení dětí předškolního věku, jejich individuální dispozice, potřeby a zájmy. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných učitel zahrnuje do volby vzdělávacích strategií přizpůsobených jejich individuálním potřebám současně i podpůrná opatření, která umožňují plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte. Východisky k volbě vzdělávacích strategií jsou konstruktivismus, vycházející z konstruování poznatků na základě vlastních zkušeností, a informace o osobnosti dítěte získané prostřednictvím metod pedagogického diagnostikování.
Při volbě vzdělávacích strategií je důležité respektovat poznatky o způsobech učení dítěte předškolního věku. K nejvýznamnějším způsobům učení patří spontánní učení, probíhající zejména v rámci hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. Spontánní činnosti a hra jsou významnou součástí denního programu.
Vedle spontánních činností a her jsou v předškolním vzdělávání dětem nabízeny vzdělávací činnosti, které připravuje učitel. Z hlediska míry vedení učitelem mohou být koncipovány jako nepřímo řízené, v nichž učitel dává dítěti možnost výběru z rozmanité nabídky. Dalším typem jsou řízené vzdělávací činnosti. V obou typech vzdělávacích činností působí učitel v roli průvodce dítěte na jeho cestě za poznáním. Jeho přístup je podporující, projevuje se respektující komunikací, vylučuje manipulaci s dítětem a vytváření soutěživého prostředí.
Vzdělávací činnosti je vhodné realizovat prostřednictvím prožitkového, kooperativního, situačního a sociálního učení.
Prožitkové učení je založené na přímých prožitcích dítěte, na učení se v autentických situacích nebo situacích blízkých reálnému životu. Podporuje zvídavost dítěte, jeho aktivitu a potřebu objevovat.
Kooperativní učení, založené na spolupráci dětí, ponechává dostatek prostoru pro vyjádření sebe sama, umožňuje dětem rozvíjet se v souladu s jejich dispozicemi.
Situační učení staví na využití situací, které se kolem nás v reálném životě dějí. Pomáhá dítěti lépe porozumět světu a dění v něm.
Sociální učení je hlavním nástrojem socializace, při kterém si děti osvojují komplexní způsoby chování a jednání, a to všemi třemi základními formami: sociálním posilováním, nápodobou a identifikací.
V předškolním vzdělávání jsou uplatňovány všechny základní organizační formy: skupinová, individuální a hromadná. Zařazování skupinové formy vzdělávání založené na kooperativním učení představuje důležitou vzdělávací strategii předškolního vzdělávání.
Návaznost předškolního a základního vzdělávání
RVP PV definuje pojetí a cíle předškolního vzdělávání, vymezuje klíčové kompetence a jim odpovídající vzdělávací strategie, určuje vzdělávací obsah. Na tyto atributy předškolního vzdělávání plynule navazuje základní vzdělávání, které zejména ve svém počátku uplatňuje stejné vzdělávací strategie. Tím umožňuje dítěti postupně se adaptovat na změnu prostředí, přijímat nové povinnosti a výzvy, přijmout sociální roli žáka. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) je tato návaznost podchycena v klíčových kompetencích, základních gramotnostech, vzdělávacích oblastech a průřezových tématech.
Očekávané výsledky učení v klíčových kompetencích a vzdělávacích oblastech z RVP PV dávají učiteli v 1. ročníku základní školy představu o tom, k čemu jsou děti v předškolním vzdělávání vedeny a co obvykle na vstupu do základního vzdělávání dokážou. Učitel na tyto výsledky navazuje s respektem k jejich aktuálním potřebám, možnostem a zájmům.
Dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla:
projevuje zájem o učení, objevování a poznávání světa kolem sebe;
poradí si v běžných situacích;
má osvojené základní sebeobslužné návyky;
vyjadřuje své potřeby;
pojmenuje své silné a slabé stránky, zájmy;
domluví se s ostatními, spolupracuje;
dodržuje základní společenská pravidla;
chová se ohleduplně k druhým;
adaptuje se na nové prostředí a přijímá změny.
Pedagogický tým školy
V souladu s pojetím a cíli předškolního vzdělávání je nutné, aby pedagogičtí pracovníci kromě předepsané odborné kvalifikace soustavně prohlubovali své profesní i osobnostní kompetence. Tím je zásadně ovlivněna kvalita předškolního vzdělávání.
Ředitel jako lídr mateřské školy
Má jasnou vizi a strategii rozvoje mateřské školy.
Podporuje týmovou spolupráci směřující ke kvalitě a rozvoji mateřské školy.
Pečuje o příznivé klima a kulturu školy.
Podporuje respektující spolupráci a prosociální vztahy mezi všemi aktéry předškolního vzdělávání.
Cíleně podporuje rozvoj a vytváří účinný adaptační program pro začínající učitele.
Provádí systematické hodnocení zaměstnanců, poskytuje jim zpětnou vazbu a na jejím základě společně s nimi plánuje jejich profesní rozvoj.
Vytváří podmínky pro samostudium a další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Motivuje pedagogické pracovníky k sebereflexi a poskytování vzájemné zpětné vazby.
Nastavuje otevřenou a srozumitelnou vnitřní i vnější komunikaci.
Podněcuje vzájemné učení a sdílení zkušeností.
Spolupracuje se zřizovatelem a dalšími partnery školy.
Realizuje pravidelnou autoevaluační činnost zahrnující všechny stránky chodu školy.
Výsledky autoevaluace využívá k dalšímu rozvoji mateřské školy.
Provádí sebereflexi a na jejím základě soustavně pracuje na svém osobnostním i profesním rozvoji.
Člověk pracující v mateřské škole je laskavý a trpělivý, s otevřeným srdcem naslouchá dětským potřebám a pocitům. Díky jeho empatii se každé dítě cítí v bezpečí a přijaté. Kreativita a hravost mu umožňují vytvářet zábavné a podnětné aktivity, které podporují dětskou zvídavost. Je výborným komunikátorem, schopným spolupracovat s rodiči i kolegy, čímž přispívá k harmonickému prostředí, kde se každý cítí vítaný. Nápaditost a flexibilita mu umožňují se přizpůsobit různým potřebám.
Každá role má nezastupitelnou úlohu, která je vymezena právními předpisy, ale zároveň v sobě skrývá osobnostní rozměr.
Ředitel je inspirativní a motivující osobností, která se aktivně podílí na každodenním životě mateřské školy. Jeho schopnost empatie a vedení týmu přispívá k vytvoření pozitivní atmosféry, kde se každý cítí cenný a podporován. Neustále hledá nové způsoby, jak zlepšit vzdělávací procesy a podmínky pro děti. Jeho odhodlání a angažovanost jsou klíčovými faktory, díky nimž mateřská škola vzkvétá a poskytuje dětem kvalitní základy pro jejich další vzdělávání.
Učitel jako průvodce dětí ve vzdělávání
Uplatňuje k dětem respektující přístup.
Zapojuje děti do rozhodování o věcech, které se jich týkají, poskytuje příležitosti vyjádřit jejich názor.
Vědomě pracuje se svými předsudky a zažitými stereotypy.
Provádí pedagogické diagnostikování, při kterém průběžně sleduje, zaznamenává a vyhodnocuje individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení. Výsledky využívá pro plánování a další práci.
Využívá formativní přístup, podporuje sebehodnocení a vrstevnické hodnocení.
Věnuje pozornost prevenci rizikového chování.
Provádí sebereflexi a na jejím základě soustavně pracuje na svém osobnostním i profesním rozvoji.
Využívá vzdělávací strategie, které vedou k naplňování cílů předškolního vzdělávání.
Aktivně se podílí na vytváření příznivého klimatu a kultury školy.
Spolupracuje s dalšími členy týmu a sdílí s nimi své poznatky a zkušenosti.
Svým chováním a jednáním je vzorem lidskosti.
Domlouvá se se zákonnými zástupci na společném postupu podpory dítěte při jeho výchově, vzdělávání a plynulém přechodu do základní školy.
Zodpovídá za plánování a realizaci vzdělávání na úrovni třídy, do plánování témat a vzdělávací nabídky zapojuje děti.
Vnímá rozmanitost jako přirozenou podmínku vzdělávání.
Koordinuje svoje pedagogické působení s asistentem pedagoga tak, aby mohl sám poskytovat individuální podporu.
Umožňuje dítěti vybrat si činnost, respektuje jeho tempo, poskytuje mu dostatek času pro dokončení činnosti.
Člověk pracující v mateřské škole je laskavý a trpělivý, s otevřeným srdcem naslouchá dětským potřebám a pocitům. Díky jeho empatii se každé dítě cítí v bezpečí a přijaté. Kreativita a hravost mu umožňují vytvářet zábavné a podnětné aktivity, které podporují dětskou zvídavost. Je výborným komunikátorem, schopným spolupracovat s rodiči i kolegy, čímž přispívá k harmonickému prostředí, kde se každý cítí vítaný. Nápaditost a flexibilita mu umožňují se přizpůsobit různým potřebám.
Každá role má nezastupitelnou úlohu, která je vymezena právními předpisy, ale zároveň v sobě skrývá osobnostní rozměr.
Učitel mateřské školy je laskavý a citlivý k potřebám dětí, respektuje jejich individualitu a podporuje jejich rozvoj. Inspiruje děti a vytváří pozitivní a bezpečné prostředí, ve kterém se mohou učit a růst. Spolupracuje se zákonnými zástupci a kolegy, aby zajistil harmonický a efektivní vzdělávací proces.
Asistent pedagoga jako partner učitele
Je součástí týmu.
Je oporou učitele, pracuje na základě jeho pokynů.
Uplatňuje k dítěti respektující přístup.
Spolupodílí se na plánování, realizaci a hodnocení vzdělávání.
Provádí sebereflexi a na jejím základě soustavně pracuje na svém osobnostním i profesním rozvoji.
Svým chováním a jednáním je vzorem lidskosti.
Aktivně se podílí na vytváření příznivého klimatu a kultury školy.
Člověk pracující v mateřské škole je laskavý a trpělivý, s otevřeným srdcem naslouchá dětským potřebám a pocitům. Díky jeho empatii se každé dítě cítí v bezpečí a přijaté. Kreativita a hravost mu umožňují vytvářet zábavné a podnětné aktivity, které podporují dětskou zvídavost. Je výborným komunikátorem, schopným spolupracovat s rodiči i kolegy, čímž přispívá k harmonickému prostředí, kde se každý cítí vítaný. Nápaditost a flexibilita mu umožňují se přizpůsobit různým potřebám.
Každá role má nezastupitelnou úlohu, která je vymezena právními předpisy, ale zároveň v sobě skrývá osobnostní rozměr.
Asistent pedagoga zastává roli, která je velmi důležitá k doladění celkové pohody ve třídě. Doplňuje učitele tam, kde je třeba. Svým přístupem je učiteli partnerem a dětem oporou.
Podmínky pro realizaci předškolního vzdělávání
Zajištění příznivých podmínek má zásadní vliv na kvalitu předškolního vzdělávání a naplňování jeho cílů. Základní podmínky jsou legislativně vymezené příslušnými právními normami. V návaznosti na ně RVP PV podrobněji specifikuje a doplňuje psychosociální podmínky, spolupráci s rodinou, organizaci, životosprávu a věcné podmínky. Mateřské školy vytvářejí uvedené podmínky s ohledem na aktuální potřeby, možnosti a zájmy všech dětí.
Psychosociální podmínky
Mateřská škola vytváří otevřené a vstřícné klima, ve kterém každé dítě zažívá úspěch, cítí se bezpečně a přijímané.
Vztahy mezi dospělými a dětmi jsou založené na vzájemném respektu, důvěře, toleranci, ohleduplnosti a zdvořilosti, solidaritě, vzájemné pomoci a podpoře.
Osobní svoboda dětí je vyvážená potřebou dodržovat řád a pravidla soužití.
Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Děti mají možnost využít klidný koutek a rozhodnout se, zda se zúčastní společných činností.
V mateřské škole je dítěti po dohodě s učitelem umožněno mít osobní předmět pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.
Respektujeme rozdíly mezi dětmi, přijímáme jejich individualitu, využíváme prvky respektující komunikace.
Chováme se k ostatním tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.
Při každodenních činnostech v mateřské škole myslíme především na zájmy dítěte. Jsou situace, kdy je třeba, aby se dítě podřídilo skupině. Vyvažujeme je tím, že si dítě v jiných situacích samo zvolí, zda se činností zúčastní či nikoli, nebo si může činnost vybrat.
Vytváříme prostor, kde má dítě možnost být zcela stranou veškerého dění. Poskytujeme dítěti, které to potřebuje, soukromí při hygieně či dalších osobních činnostech.
Osobní předmět může zajistit dítěti lepší adaptaci a jistotu v mateřské škole. Je důležité se domluvit s rodiči na tom, jaký předmět mají vybrat. S dítětem pak domlouváme pravidla pro používání a ukládání.
Spolupráce školy s rodinou
Zaměstnanci školy přistupují k jednotlivým rodinám s porozuměním a respektem, vytvářejí podmínky ke spolupráci, chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost informací, které jim byly svěřeny.
Mateřská škola ve spolupráci s rodinou vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.
Mateřská škola umožňuje zákonným zástupcům podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se vzdělávání i různých programů.
Mateřská škola nastavuje systém předávání informací o pokrocích v učení, vývoji a další podpoře rozvoje dítěte.
Mateřská škola podporuje informovanost zákonných zástupců o podmínkách plynulého přechodu dítěte z mateřské do základní školy.
Mateřská škola informuje zákonné zástupce o možnostech spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími odborníky.
Pro kvalitní spolupráci s rodinou je důležitá pravidelná, vstřícná a laskavá komunikace. S informacemi o rodině zacházíme citlivě a ohleduplně. Poskytujeme rodinám efektivní zpětnou vazbu, jejímž cílem není hodnotit a srovnávat. Nedáváme nevyžádané rady.
Kontakt s dítětem a jeho rodinou začíná již před jeho nástupem do mateřské školy. Zaměřujeme se na seznamování zákonných zástupců s jejím prostředím, filozofií a organizačními podmínkami. V tomto období využíváme společných návštěv dítěte s rodiči na zahradě nebo ve třídě. Cílem je nastavení důvěry a jistoty rodičů, kteří tak mohou své dítě lépe podpořit. Zároveň toto období využíváme k získávání informací o dítěti, jeho rodinném zázemí a potřebách. Po nástupu dítěte se zaměřujeme na jeho podporu, vytváření pocitu bezpečí a jistoty. Podle možností a po dohodě s rodiči nastavujeme postupnou adaptaci. Cílem je zvládání odloučení dítěte od rodiny a sladění potřeb dítěte a možností rodiny. Adaptace je ukončena ukotvením dítěte v mateřské škole.
V případě zájmu rodičů se domluvíme na možnostech jejich zapojení do činností v mateřské škole. Kromě společných akcí využíváme příležitosti k zapojení jednotlivých rodičů formou ukázky svého povolání nebo zájmové činnosti. Rodiče, prarodiče i sourozenci mohou dětem předčítat v domluvených časech. Můžeme pro ně připravit setkání s odborníkem. Zapojujeme rodiče do autoevaluace školy.
Systém předávání informací o pokrocích dítěte je vytvořen tak, aby zajišťoval pravidelnost a pozitivní dopad na rozvoj dítěte. Na jeho tvorbě a realizaci spolupracuje celý pedagogický tým. Nejefektivnější formou předávání informací jsou individuální schůzky se zákonnými zástupci. Je vhodné rodiče osobně pozvat. Domluvíme s nimi čas, který jim bude vyhovovat. Schůzky realizujeme v soukromí, přátelské a klidné atmosféře. Cílem je společný zájem o dítě a jeho rozvoj. Ke schůzce můžeme přizvat i dítě, které pak samo s využitím portfolia hodnotí své pokroky.
Iniciujeme maximální informovanost rodičů o možnostech, které zajistí jejich dítěti dobrý start v základní škole.
V případě potřeby a v zájmu dítěte doporučíme zákonným zástupcům obrátit se na příslušného odborníka, předáme odpovídající kontakt.
Organizace
Mateřská škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí. K výkonu dohledu patří i pravidelná kontrola vybavení, nastavení pravidel pro vstup třetích osob a přijímání dalších opatření. Konkrétní podmínky nastavuje ve školním řádu.
Mateřská škola zajišťuje pravidelný denní režim a řád, který je současně natolik flexibilní, aby umožňoval přizpůsobit průběh dne aktuální situaci.
Součástí denního režimu je prostor pro odpočinek dětí po obědě.
Vzdělávací činnosti dětí se realizují ve vnitřním i venkovním prostředí.
Hra, spontánní a nepřímo řízené činnosti převažují nad činnostmi řízenými.
Mateřská škola poskytuje podpůrná opatření dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a dětem nadaným. Spolupracuje s odborníky školských poradenských zařízení.
Dětem-cizincům v povinném předškolním vzdělávání je podle příslušného právního předpisu poskytována jazyková podpora. Bezplatná jazyková příprava v rozsahu jedné hodiny týdně je rozdělená do dvou až tří bloků.
Překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů ve třídě je zajištěno minimálně v rozsahu 2,5 hodiny denně, v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona 3,5 hodiny denně. Škola je povinna upravit dobu přímé pedagogické činnosti asistentů pedagoga, případně dalších pedagogických pracovníků tak, aby nedošlo k porušení ustanovení o nejvyšším přípustném počtu pedagogických pracovníků ve třídě.
Spojování tříd je maximálně omezeno.
Pokud to situace umožňuje, přizpůsobujeme průběh dne aktuálním potřebám a zájmům dětí. Reagujeme na vzniklé podněty a využíváme nabízené příležitosti s ohledem na možnosti dětí. Každému dítěti umožníme vybírat si z pestré nabídky spontánních i řízených činností. Pro řízené i nepřímo řízené činnosti nemáme vyhrazený pevný čas. Vycházíme ze situací a momentálního zájmu dětí. Využíváme aktivně i pobyt venku.
Do časového harmonogramu dne je nutné každodenně zařadit relaxační chvilku po obědě. Poobědový klidový režim pozitivní měrou ovlivňuje růst, psychický rozvoj, zdraví, náladu i chování dětí, a proto jej nelze vynechat. Doba odpočinku závisí na potřebách dítěte, více v komentáři k životosprávě.
Je efektivní a žádoucí realizovat vzdělávací činnosti také ve volné přírodě nebo na zahradě mateřské školy kdykoli během dne. Pobyt venku není určený jen ke spontánním aktivitám, je třeba ho využívat k realizaci promyšlené vzdělávací nabídky.
Hra a další činnosti bez přímého působení učitele jsou nepostradatelným prostředkem pro aktivní učení dětí a jsou příležitostí pro pedagogické diagnostikování. Pravidelně vyhodnocujeme, kolik času během dne se děti věnují hře.
Jazyková příprava dětí cizinců v povinném předškolním vzdělávání je financována ze státního rozpočtu nastavením PHmax.
Překrývání učitelů v daném rozsahu je financováno ze státního rozpočtu nastavením PHmax.
Vzhledem k pocitu bezpečí a jistoty dětí je vhodné vyhýbat se spojování tříd.
Životospráva
V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity a odpočinku každého dítěte.
Dětem je nabízena pestrá a vyvážená strava. Stravování probíhá s respektem k dítěti.
Mateřská škola vytváří podmínky pro samostatnost dítěte při stolování. Je podporována kultura stolování.
Mateřská škola zajišťuje po celý den pitný režim.
Mateřská škola zajišťuje každodenně dostatek volného pohybu ve třídě i venku.
Posláním učitele je vytvářet pro děti příjemné prostředí, vnímat a naplňovat individuální potřeby dětí. Děti mají možnost využít klidný kout k relaxaci kdykoliv během dne. Odpočinek po obědě nelze zcela vynechat, vice v komentáři k organizaci. Dětem s nižší potřebou spánku nabízíme po relaxační chvilce klidové činnosti. Nucení dětí do spánku nebo dlouhého ležení na lehátku je nepřípustné.
Při stravování hledáme různé způsoby, které u dětí podporují chuť k jídlu. Řídíme se heslem: učitel nabízí a dává možnost volby, dítě vybírá a rozhoduje se, co sní. Nucení dětí do jídla je nepřípustné.
Podporujeme sebeobsluhu a samostatnost při jídle. Samostatnost povzbuzuje sebevědomí dítěte a motivuje k jídlu. Vedeme děti k tomu, že stravování je zároveň společenská událost, při které se posilují sociální vztahy. Při stolování vytváříme příjemnou atmosféru, současně však dodržujeme pravidla slušného chování.
Dbáme na dodržování zdravého pitného režimu dětí. Děti mají k dispozici celý den vodu a jsou vedeny k tomu, aby pily pravidelně.
Každodenní fyzická aktivita je pro děti velmi důležitá. Využíváme maximální dobu pobytu venku. Co nejvíce využíváme zahradu. Podporujeme spontánní pohyb dětí, pestrost pohybu, střídání činností. Nabízíme jim k tomu dostatek pomůcek, nářadí a náčiní.
Věcné podmínky
Vnitřní prostředí a zahrada mateřské školy jsou logicky strukturované, umožňují rozmanité typy činností dětí.
Hračky, pomůcky a materiály odpovídají potřebám dětí, jsou dětem dostupné a přehledně uspořádané. Jsou stanovena pravidla pro jejich používání.
Hračky, pomůcky a materiály podporují naplňování cílů vzdělávání, jsou průběžně doplňovány, obměňovány a účelně využívány.
Prostředí mateřské školy je bezpečné, umožňuje dítěti pohyb, volnost a samostatnost ve většině denních činností. Pestrost, estetičnost a účelnost zajišťují bohaté vzdělávací možnosti, nabízejí efektivní organizaci vzdělávání, podněcují dětskou fantazii a umožňují lepší orientaci dětí v prostředí mateřské školy.
Dbáme na potřeby dětí zajištěním přiměřeného množství podnětů, prostředí nepřehlcujeme. Dostupnost, přehlednost a nastavená pravidla napomáhají rozvoji samostatnosti. Pravidla využíváme také v případě, pokud jsou pomůcky určené jen určité skupině dětí nebo vyžadují speciální zacházení.
Poutavá a rozmanitá nabídka hraček a pomůcek vede k aktivizaci dítěte, přispívá k experimentování a podporuje představivost a kreativitu. Pravidelná obměna hraček a pomůcek umožňuje zachovat střídmost a přehlednost. Hry a pomůcky nabízíme a obměňujeme dětem podle jejich zájmů, silných stránek či v souladu s aktuálními tématy.
Vzdělávací obsah
Vzdělávací obsah v RVP PV:
odpovídá specifikům předškolního vzdělávání;
vytváří příležitosti pro učení a vzbuzuje u dětí přirozený zájem o objevování a poznávání;
představuje kompaktní, vnitřně propojený celek, jehož členění do vzdělávacích oblastí je orientační;
zohledňuje činnostní a integrované pojetí předškolního vzdělávání;
stanovuje se s respektem k nerovnoměrnému vývoji dětí předškolního věku.
Uspořádání vzdělávacího obsahu
Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádaný do čtyř vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, sociálně-kulturní a environmentální, které se prolínají, ovlivňují a podmiňují.
Vzdělávací oblasti jsou nazvané:
Dítě a jeho tělo
Dítě a jeho psychika
Dítě, ten druhý a společnost
Dítě a svět
Každá vzdělávací oblast obsahuje okruhy s očekávanými výsledky učení, které jsou formulované pro dobu, kdy dítě předškolní vzdělávání ukončuje. Vyjadřují, co učitel průběžně sleduje, u dítěte podporuje a k jakým cílům směřuje. Každé dítě dosahuje těchto výsledků v míře odpovídající jeho individuálním možnostem.
Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. Témata integrovaných bloků vycházejí ze života, zkušeností a zájmů dětí. Integrované bloky vytvářejí podněty a příležitosti pro celkový rozvoj dítěte.
Autoevaluace mateřské školy
Autoevaluace poskytuje škole zpětnou vazbu ke korekci vlastní činnosti a současně slouží jako východisko pro další práci. Jedná se o systematické, pravidelné a komplexní hodnocení jednotlivých oblastí práce školy:
podmínky vzdělávání
průběh vzdělávání
výsledky vzdělávání
Mateřská škola si v rámci tvorby ŠVP vytváří vlastní plán autoevaluace, podle kterého bude postupovat.
Proces autoevaluace
Autoevaluaci provádí ředitel školy s týmem pedagogických i nepedagogických pracovníků a zákonnými zástupci dětí. Pro autoevaluaci si mateřská škola vytváří kritéria, která konkretizují požadavky uvedené v tomto dokumentu.
Výsledky autoevaluace propojuje mateřská škola s výsledky externího hodnocení České školní inspekce. Na jejich základě přijímá opatření vedoucí ke zkvalitnění předškolního vzdělávání. S výsledky autoevaluace jsou její aktéři seznamováni.
Autoevaluace školy neboli vlastní hodnocení školy je systematický proces, při kterém si školy hodnotí své vlastní výkony a výsledky na základě předem stanovených kritérií. Tento proces zahrnuje sběr a analýzu dat, které poskytují zpětnou vazbu o kvalitě a úrovni dosažených cílů ve vztahu k cílům projektovaným. Záměrem autoevaluace je získat aktuální informace o stavu školy a využít je pro plánování a realizaci jejího dalšího rozvoje. Autoevaluace pomáhá identifikovat silné stránky i oblasti, které je třeba zlepšit. Tento proces je důležitý pro efektivní řízení školy a neustálé zlepšování kvality vzdělávání.
Proces autoevaluace zahrnuje několik kroků:
Stanovení oblastí. Oblasti pro autoevaluaci si nastavuje škola v ŠVP.
Stanovení cílů. Cíle autoevaluace navazují na konkrétní oblasti popsané v ŠVP ke zlepšení.
Stanovení kritérií.Kritéria jsou specifické ukazatele, relevantní pro hodnocení dosažení cílů. Kritéria pro autoevaluaci jsou formulována v souladu s požadavky RVP PV pro jednotlivé cíle, které si škola stanovila na dané období realizace ve svém ŠVP.
Sběr dat.Pro sběr a analýzu dat lze použit různých metod a nástrojů. Realizace sběru dat je klíčová pro objektivní hodnocení. Data mohou zahrnovat kvantitativní informace (jako jsou například statistické údaje) nebo kvalitativní informace (jako jsou například zpětné vazby od vedení MŠ, kolegů, rodičů, případně dětí).
Nastavení termínů. Stanovení termínů pro jednotlivé kroky autoevaluace pomáhá udržet proces na správné cestě. Termíny by měly být reálné a měly by zohledňovat čas potřebný na sběr dat, jejich analýzu a zpracování zpětné vazby.
Určení odpovědnosti. Určení, kdo je za co zodpovědný, je důležité pro efektivní provádění autoevaluace.
Analýza a interpretace dat. Po sběru dat následuje jejich analýza a interpretace. Tento krok zahrnuje vyhodnocení získaných informací a jejich porovnání s cíli a kritérii. Analýza by měla být objektivní a měla by identifikovat jak silné stránky, tak oblasti pro zlepšení.
Zpětná vazba a plánování. Zpětná vazba by měla být konstruktivní a zaměřená na zlepšení činnosti školy. Na základě výsledků autoevaluace stanoví MŠ nové cíle a pro další období a zapracuje je do nového ŠVP.
Mateřská škola může využít pro svou autoevaluaci mimo jiné i kritéria pro externí hodnocení Českou školní inspekcí. V modifikaci pro předškolní vzdělávání dostupná na webu ČŠI. https://www.csicr.cz/cz/cz/DOKUMENTY/Kriteria-hodnoceni
Hodnocení výsledků vzdělávání
Důležitou oblastí autoevaluace je vyhodnocování výsledků vzdělávání, které spočívá v míře dosahování očekávaných výsledků učení ve vzdělávacích oblastech a klíčových kompetencích. Učitel je vyhodnocuje průběžně a systematicky prostřednictvím metod a nástrojů pedagogického diagnostikování s cílem podpořit každé dítě v jeho učení.
Informace získané o dítěti dokladují učitelé v diagnostickém portfoliu. Do jeho tvorby zapojují dítě, případně i zákonné zástupce. Nasbírané informace jsou zpětnou vazbou o pokrocích ve vývoji a učení dítěte pro všechny tři strany: učitele, dítě i zákonné zástupce. Přístup k nim má také Česká školní inspekce, případně další aktéři vzdělávání.
Učitel je využívá:
při plánování vzdělávací nabídky,
jako podklad pro komunikaci se zákonnými zástupci,
jako nástroj podporující sebehodnocení dítěte.
Vyhodnocování výsledků vzdělávání vyžaduje úzkou spolupráci všech učitelů.
Zásadním cílem pedagogického diagnostikování je sledování vývoje a potřeb dítěte k zefektivnění vzdělávacího procesu. Diagnostické zjištění je podkladem pro nastavení cílené vzdělávací nabídky, průběžné vyhodnocování podmínek a průběhu vzdělávacího procesu tak, aby každé dítě mohlo zažít pocit úspěchu a sounáležitosti.
Nejedná se o jednorázové vyhodnocení, naopak. Jedná se o průběžné vyhodnocování změn a přizpůsobování se měnícím se potřebám jednotlivých dětí.
Cílem pedagogického diagnostikování je vytvořit systém, který umožní:
dítě poznat, vycházet z toho, jaké je, jaké jsou jeho možnosti, schopnosti, dovednosti, co již umí a zná;
identifikovat jeho silné i slabé stránky;
stanovit si výchozí bod společné cesty, míru a přiměřenost podnětů;
průběžně podporovat a vyhodnocovat přijímání podnětů, postupů, které dítěti pomáhají v procesu učení a vedou k pozitivní změně;
vyhodnocovat posuny dílčí, shrnující;
stanovovat krátkodobé i dlouhodobější cíle.
Hlavním prostředkem diagnostické činnosti učitele v mateřské škole je diagnostické portfolio. Obsahuje širokou škálu různě získaných informací o dítěti. Jeho prostřednictvím může učitel sledovat proces vzdělání a současně pokroky a výsledky vzdělávání jednotlivých dětí. Portfolio současně sumarizuje dosaženou úroveň vývoje dítěte za určité období ve vztahu k jeho předešlému vývoji a ve vztahu k stanoveným cílům, kritériím. Dokumentuje pokroky dítěte, jeho specifika, zájmy a silné stránky.
Práce s portfoliem pomáhá učiteli třídit poznatky z pedagogického diagnostikování, nastavovat, průběžně kontrolovat a reflektovat vzdělávací cíle, a také evaluovat vlastní pedagogickou práci. Podporuje efektivní spolupráci uvnitř školy, a to jak s dalšími učiteli, tak s asistenty pedagoga.
Portfolio je klíčovým nástrojem při plánování vzdělávací nabídky. Na základě informací z portfolia může učitel plánovat činnosti, které podporují rozvoj dětí v různých oblastech a zároveň zohledňují jejich individuální potřeby a zájmy.
Portfolio slouží jako nástroj pro poskytování zpětné vazby rodičůmo pokrocích a vývoji jejich dětí.
Portfolio je velmi užitečným nástrojem pro podporu sebehodnocení dítěte.Umožňuje dítěti zaznamenávat své úspěchy a pokroky v různých oblastech, což mu pomáhá vidět, jak se zlepšuje a co se mu daří. Klade důraz na silné stránky dítěte, což posiluje jeho sebevědomí a sebedůvěru. Poskytuje vizuální důkaz jeho úsilí a výsledků. Vidět své vlastní pokroky a úspěchy je pro dítě motivující. Slouží jako nástroj pro komunikaci mezi dítětem, rodiči a učiteli. Rodiče a učitelé mohou lépe pochopit, jak dítě vnímá své vlastní učení a kde potřebuje podporu.
Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravu školního vzdělávacího programu
Školní vzdělávací program (ŠVP) je dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dětí v konkrétní mateřské škole. Vychází z požadavků RVP PV. Popisuje, jak konkrétně jsou tyto požadavky naplňovány, co je pro realizaci předškolního vzdělávání v mateřské škole charakteristické. Je přehledný, podává ucelený obraz o mateřské škole. Jedná se o otevřený materiál, který je nutné aktualizovat na základě zjištění plynoucích z autoevaluace, externího hodnocení mateřské školy, úprav RVP PV nebo právních předpisů.
Pokud mateřská škola dodrží zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu, bude konkrétní ŠVP v souladu s RVP PV.
Zásady pro tvorbu ŠVP
Odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel školy. Na tvorbě ŠVP se spolupodílejí pedagogičtí pracovníci, případně další zaměstnanci školy. Svými podněty mohou přispívat i zákonní zástupci. Celkový rozsah ŠVP není stanovený.
ŠVP obsahuje identifikační údaje školy, popisuje charakteristiku školy, pedagogický tým školy, podmínky pro vzdělávání, charakteristiku vzdělávacího programu, vzdělávací obsah a plán autoevaluace.
Identifikační údaje školy
název dokumentu „Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání“ může být doplněn motivačním názvem, který charakterizuje školu nebo program
název školy, sídlo, kontakt
ředitel školy, jméno osoby zodpovědné za tvorbu ŠVP
údaje o zřizovateli
číslo jednací
platnost a účinnost dokumentu
podpis ředitele a razítko školy nebo elektronický podpis ředitele
Charakteristika školy
lokalita školy
charakteristika a specifika budovy/budov
nejvyšší povolený počet dětí v mateřské škole
specifika jednotlivých tříd
Pedagogický tým školy
obecný popis složení týmu školy
profesní rozvoj pedagogických pracovníků
Podmínky vzdělávání
psychosociální podmínky
spolupráce se zákonnými zástupci
organizace
životospráva
věcné podmínky
Charakteristika vzdělávacího programu
vize a cíle vzdělávacího programu, případně profilace školy
vzdělávací strategie, které jsou využívány k rozvoji klíčových kompetencí a základních gramotností
nastavení procesu pedagogického diagnostikování
způsob zajištění individualizace vzdělávání dětí na základě jejich potřeb, možností a zájmů
Vzdělávací obsah
integrované bloky ve flexibilním uspořádání
další projekty a programy
Flexibilně uspořádané integrované bloky, projekty a programy obsahují název, hlavní smysl a účel, očekávané výsledky učení, ke kterým jejich realizace směřuje. V ŠVP je popsané, jakým způsobem budou učitelé se vzdělávacím obsahem pracovat na úrovni třídy.
Plán autoevaluace
oblasti autoevaluace
cíle autoevaluace
kritéria autoevaluace
metody a nástroje pro autoevaluaci
termíny a frekvence autoevaluace
odpovědnost učitelů a dalších pracovníků
Spolupráce pedagogického týmu školy na tvorbě ŠVP výrazně zvyšuje jeho kvalitu. Je lépe přizpůsoben specifickým podmínkám i potřebám školy a díky různorodým pohledům lépe zohledňuje potřeby a očekávání všech aktérů vzdělávání. Všichni zúčastnění se cítí více zapojeni a aktivněji podporují realizaci programu.
Při tvorbě ŠVP je vhodné využít pedagogickou radu nebo samostatné dlouhodobější setkání pedagogického týmu, kde na základě zjištění z autoevaluace jednotliví pedagogové navrhují, jak přispět ke zkvalitnění činnosti školy. Pedagogičtí pracovníci přinášejí své odborné znalosti a zkušenosti z praxe, což zajišťuje, že ŠVP je relevantní a prakticky využitelný. Mají také možnost přinášet nové nápady a inovace do činnosti školy.
Vcharakteristice školy uvádíme údaje, které se nemění a které zároveň činí školu jedinečnou. Může jít např. o informace spojené s historií školy, její dopravní dostupností, polohou apod., které dokreslují specifičnost školy. Není nutné podat vyčerpávající informace ze všech oblastí, ale právě ty, které souvisí s popisem vzdělávání v dané mateřské škole. Při popisu specifik jednotlivých tříduvádíme nejen počet tříd a jejich velikost, ale také specifikum složení tříd. Jde zejména o informaci, zda jsou třídy uspořádávány věkově heterogenně či homogenně. Dále můžeme popsat případné zaměření či specifika tříd/y.
U každéjednotlivé podmínky vzdělávání je důležité konkrétně popsat, jak je v mateřské škole zajištěna.
Do charakteristiky vzdělávacího programu patří popis vize. To je dlouhodobá představa o tom, jakou školu chceme mít, vyjadřuje hlavní účel MŠ, její filozofii a hodnotovou orientaci. Vizi formuluje především ředitel školy, protože ji má ve své představě jako koncepci školy a snaží se zapojit do spolupráce zaměstnance, děti a rodiče. Vize je základem pro stanovení cílů MŠ. Plynou z ní konkrétní dílčí kroky, jejichž dosažení vede k naplnění vize. Při popisu vzdělávacích strategií v ŠVP je důležité jasně a konkrétně uvést, jakým způsobem budou rozvíjeny klíčové kompetence a základní gramotnosti uvedené v RVP PV. Systém pedagogického diagnostikování, který si mateřská škola nastaví, je přehledný, smysluplný a účelný a zároveň poskytuje učiteli prostor pro variabilitu. Veškerá zjištění vypovídající o dítěti a jeho pokrocích jsou důvěrná. Učitelé je dále využívají při komunikaci se zákonnými zástupci, případně pro přípravu zprávy pro odborná pracoviště (PPP, SPC, SPU). Způsob zajištění individualizace vzdělávání dětí na základě jejich potřeb, možností a zájmů může být realizován například pravidelným pozorováním dětí při různých činnostech a vedením záznamů o jejich pokrocích a potřebách v rámci pedagogického diagnostikování, individuálními vzdělávacími plány a plány pedagogické podpory, cílenými vzdělávacími strategiemi, zapojením dětí do plánování a úzkou spoluprací s rodiči.
Vzdělávací obsah jeuspořádaný do flexibilních integrovaných bloků (IB). To je takové uspořádání, kdy učitel rozhoduje o pořadí a délce realizace jednotlivých IB. Nejsou tedy ukotveny v čase. Pouze flexibilní nastavení IB umožní učiteli reagovat na aktuální zájmy a potřeby dětí a přizpůsobovat jim vzdělávací nabídku. Není svazován povinností zabývat se v daném čase určitým tématem. Při flexibilním řazení jsou IB široké a tvořené obecnějším tématy. Poskytují základní rámec, který učiteli umožní vzdělávací obsah operativně, svobodně a kreativně přizpůsobit aktuálním potřebám a zájmům dětí dané třídy a informacím získaným prostřednictvím pedagogického diagnostikování. Učitel si pro svou třídu vybírá IB, či jeho části, které v daný okamžik odpovídají jejím potřebám, případně vybírá cíle a obsahy z několika IB zároveň.
V ŠVP není cílem uvádět ke každému integrovanému bloku všechny potenciálně možné očekávané výstupy a klíčové kompetence, ke kterým by realizace mohla směřovat, ale jen ty, které mají k tématu a obsahu integrovaného bloku největší vazbu. Učitelé jsou zodpovědní za plánování a realizaci obsahu vzdělávání na úrovni třídy, do plánování témat a vzdělávací nabídky zapojují děti. Na základě ŠVP si ve vzájemné spolupráci průběžně a operativně v průběhu školního roku svůjplán připravují. Tvořivě využívají aktuální vzdělávací příležitosti, zejména to, že se ptají dětí, co by je zajímalo, co navrhují. Vycházejí ze zjištění pedagogického diagnostikování a důsledně postupují s ohledem na individuální zájmy, potřeby a vývojové možnosti dětí, a to včetně volby témat.
Projekt je chápán ve smyslu projektového a činnostního učení. Snahou je, aby děti určovaly výstup projektu a plánovaly cestu k jeho dosažení, učitel je partnerem.
Časová dotace i realizace plánovaného obsahu se řídí aktuálními zájmy, potřebami a možnostmi dětí. Striktní plánování na jeden týden je nevhodné, neboť neumožňuje prožitek dětí a proniknutí do hloubky tématu, ale vede k povrchnosti a fragmentaci poznatků.
Plán autoevaluace obsahuje oblasti, na které se MŠ v rámci autoevaluace zaměřuje. Měly by korespondovat s cíli, které si v ŠVP klade pro zkvalitnění své práce. Mohou být zaměřeny na kvalitu podmínek pro realizaci předškolního vzdělávání, kvalitu pedagogického týmu školy, kvalitu průběhu vzdělávání, kvalitu výsledků vzdělávání. Dále obsahuje kritériapro autoevaluaci, která se formulují pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovila na dané období realizace ŠVP. Stanovují, jak a podle jakých ukazatelů bude hodnocení prováděno.
Pro získání potřebných informací lze použit různýchmetod a nástrojů. Aby byl proces co nejkomplexnější, je vhodné kombinovat hospitace, vzájemné hospitace, dotazníky, rozhovory, pozorování a analýzu dokumentace atd. Je třeba definovat,kdo bude zodpovědný za jednotlivé části autoevaluace (sběr dat, analýzu dat, zpracování zprávy). Důležité je zpracovatharmonogram, který zahrnuje všechny fáze autoevaluace, a určit konkrétní termíny pro jednotlivé úkoly.
Všichni zúčastnění by měli být s plánem autoevaluace seznámeni.
Zásady pro vyhodnocování ŠVP
Mateřská škola vyhodnocuje ŠVP z pohledu kvality vzdělávání, zejména:
funkčnosti a srozumitelnosti dokumentu všem učitelům a dalším aktérům
aktuálnosti personálního zajištění a podmínek pro realizaci vzdělávání
naplňování vize a cíle, případně profilace školy
uplatňování vhodných vzdělávacích strategií s ohledem na učení dětí
funkčnosti procesu pedagogického diagnostikování
zajištění individualizovaného vzdělávání vycházejícího z aktuálních potřeb, možností a zájmů každého dítěte
aktuálnosti vzdělávacího obsahu
Mateřská škola vyhodnocuje ŠVP podle stanovené doby jeho platnosti. Z hodnocení ŠVP by měly vycházet návrhy na změny ŠVP. Znamená to, že pokud si MŠ stanovila dobu platnosti ŠVP na rok, realizuje autoevaluaci každý rok a každý rok upravuje svoje ŠVP. Pokud si MŠ stanovila dobu platnosti ŠVP na tři roky, provádí autoevaluaci minimálně jedenkrát za tři roky a na jejím základě svoje ŠVP aktualizuje.
Zásady pro úpravy a změny ŠVP
ŠVP je možné upravit na základě jeho předchozího vyhodnocení, autoevaluace školy, v souvislosti s úpravou RVP PV nebo změnou právních předpisů, které mají na ŠVP vliv. Pokud není určeno jinak, ŠVP se aktualizuje k začátku nového školního roku.
Zásadnější úpravy jsou obvykle řešeny vydáním nového ŠVP. Úpravy menšího rozsahu mohou být realizovány formou dodatku ke stávajícímu ŠVP.
Forma vydání úprav je v pravomoci ředitele školy, musí být zajištěna jednoznačnost a srozumitelnost upraveného ŠVP, musí být zřejmé, odkdy jsou změny účinné a že změny vydal ředitel školy. Každá verze ŠVP má vlastní číslo jednací.
Změny ŠVP jsou školy povinny provést na základě změn RVP PV, které vydává MŠMT formou opatření ministra, včetně pokynů ke změnám, data platnosti změn a způsobu náběhu vzdělávání v souladu s danými změnami.
Nový ŠVP je zcela přepracovaný dokument ve všech podstatných částech nebo ve většině podstatných částí. Změny mohou mít zásadní dopad na realizaci vzdělávání.
Upravený ŠVP přináší změny jen v některých podstatných částech ŠVP (integrované bloky, podmínky vzdělávání apod.) nebo v dílčích částech (dílčí změna organizace vzdělávání, změna některé z podmínek vzdělávání apod.).
Dodatek k ŠVP se využívá v situacích, kdy se jedná o dílčí nebo časově omezenou změnu, kterou je možné zapracovat do ŠVP při nějaké další větší změně ŠVP (dílčí doplnění textu některé kapitoly, dočasná změna materiálních podmínek apod.).
