Obecné části

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Je závazný pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, v lesních mateřských školách a v přípravných třídách základních škol, zařazených do sítě škol a školských zařízení. 

RVP PV je formulován tak, aby:

• definoval kvalitu předškolního vzdělávání z hlediska cílů vzdělávání, podmínek, obsahu i výsledků, které má přinášet;
• zajišťoval srovnatelnou pedagogickou účinnost a kvalitu vzdělávacích programů vytvářených a poskytovaných jednotlivými mateřskými školami;  
• vytvářel prostor pro rozvoj různých programů a koncepcí i pro individuální profilaci každé mateřské školy;  
• umožňoval mateřským školám využívat různé formy i metody vzdělávání a přizpůsobovat vzdělávání konkrétním regionálním i místním podmínkám, možnostem a potřebám;  
• poskytoval rámcová kritéria využitelná pro autoevaluaci i vnější evaluaci mateřské školy a poskytovaného vzdělávání.

RVP PV definuje pojetí a cíle předškolního vzdělávání, vymezuje klíčové kompetence a jim odpovídající vzdělávací strategie, určuje vzdělávací obsah. Na tyto atributy předškolního vzdělávání plynule navazuje základní vzdělávání, které zejména ve svém počátku uplatňuje stejné vzdělávací strategie. Tím umožňuje dítěti postupně se adaptovat na změnu prostředí, přijímat nové povinnosti a výzvy, přijmout sociální roli žáka. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) je tato návaznost podchycena v klíčových kompetencích a očekávaných výsledcích učení. Vzdělávací obsah definovaný ve vzdělávacích oblastech RVP PV je následně v RVP ZV ukotven ve vzdělávacích oblastech a průřezových tématech.

Očekávané výsledky učení v klíčových kompetencích a vzdělávacích oblastech z RVP PV dávají učiteli v 1. ročníku základní školy představu o tom, k čemu jsou děti v předškolním vzdělávání vedeny a co obvykle na vstupu do základního vzdělávání dokážou. Pro plynulý přechod z mateřské do základní školy je důležitým předpokladem, aby dítě:

• zvládalo odloučení od blízkých osob;
• bylo samostatné v sebeobsluze;
• dokázalo říct si o pomoc;
• dokázalo počkat, vydržet;
• dokončovalo započatou činnost;
• respektovalo, že ne vždy na něj přijde řada.

Hlavním cílem předškolního vzdělávání je rozvíjet osobnost dítěte po stránce sociální, emocionální, kognitivní i fyzické s ohledem na jeho dispozice a jedinečnost tak, aby na konci předškolního vzdělávání bylo samostatnou osobností, schopnou zvládat nároky života, které jsou na ně běžně kladeny v prostředí jemu blízkém, především v prostředí rodiny a školy. 

V současné vzdělávací soustavě jsou cíle vzdělávání formulovány v podobě očekávaných výsledků učení klíčových kompetencí a očekávaných výsledků učení ve vzdělávacích oblastech. 

Klíčové kompetence jsou univerzální nadoborové vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty potřebné k úspěšnému osobnímu, pracovnímu i společenskému životu v 21. století. 

Klíčové kompetence v předškolním vzdělávání směřují k osobnostnímu rozvoji dítěte. Společně s utvářením gramotností představují propedeutiku pro vzdělávací oblasti a obory, se kterými se dítě setká později.

Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány kompetence k učení, k řešení problémů, komunikační, personální a sociální, občanské, pracovní, digitální a kulturní. Za základní gramotnosti jsou považovány čtenářská a matematická.

Klíčové kompetence a základní gramotnosti tvoří základ pro další příznivý rozvoj a vzdělávání dítěte. Jejich rozvíjení souvisí zejména se vzdělávacími strategiemi, které jsou využívány, a podmínkami, které jsou pro vzdělávání vytvářeny.

Předškolní vzdělávání přináší dítěti první zkušenost s institucionálním vzděláváním. Jeho záměrem je podporovat a doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti prostředí s dostatkem podnětů k jeho vývoji, socializaci a učení. Nabízí vstřícné a podnětné vzdělávací prostředí, ve kterém se každé dítě cítí jistě, bezpečně a spokojeně. V souladu s demokratickými a humanistickými hodnotami naší společnosti je předškolní vzdělávání orientováno na osobnostní rozvoj dítěte, který staví na respektu k jeho individualitě a jedinečnosti. Jedná se o individualizované vzdělávání. 

V předškolním věku jsou vytvářeny předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pro celoživotní učení tím, že jsou za všech okolností maximálně podporovány rozvojové možnosti každého dítěte, jeho vývojová specifika a potenciality. V etapě předškolního vzdělávání jsou osobnostní rozdíly mezi dětmi, stejně tak jako rozdíly v jejich individuálních výkonech, pokládány za přirozené. Předškolní vzdělávání neusiluje o vyrovnávání těchto rozdílů, ale o vyrovnávání vzdělávacích šancí každého dítěte.

Předškolní vzdělávání je založeno na inkluzivních principech, usiluje o otevřenost a respekt k rozmanitostem ve společnosti a ke vzájemnému porozumění mezi lidmi. Vychází z podstaty, že odlišnost je běžným společenským jevem. Společné vzdělávání je chápáno jako podnětné a obohacující. Představuje právo na začlenění do vzdělávacího systému s respektem k psychickým, fyzickým, sociálním, ekonomickým, kulturním, genderovým, náboženským, etnickým, jazykovým a dalším jedinečnostem. 

K dosažení cílů předškolního vzdělávání jsou využívány vzdělávací strategie, které v plné míře respektují vývojová specifika a způsoby učení dětí předškolního věku, jejich individuální dispozice, potřeby a zájmy. Východisky k volbě vzdělávacích strategií jsou konstruktivismus vycházející z konstruování poznatků na základě vlastních zkušeností a informace o osobnosti dítěte získané prostřednictvím metod pedagogického diagnostikování.

Při volbě vzdělávacích strategií je důležité respektovat poznatky o způsobech učení dítěte předškolního věku. K nejvýznamnějším patří spontánní učení probíhající zejména v rámci hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. Spontánní činnosti a hra jsou významnou součástí denního programu.

Vedle spontánních činností a her jsou v předškolním vzdělávání dětem nabízeny vzdělávací činnosti, které připravuje učitel. Z hlediska míry vedení učitelem mohou být koncipovány jako nepřímo řízené, v nichž učitel dává dítěti možnost výběru z rozmanité nabídky. Dalším typem jsou vzdělávací činnosti řízené. V obou typech vzdělávacích činností působí učitel v roli průvodce dítěte na cestě za jeho poznáváním. Jeho přístup je podporující, projevuje se respektující komunikací, vylučuje manipulaci s dítětem a vytváření soutěživého prostředí. 

Vzdělávací činnosti je vhodné realizovat prostřednictvím prožitkového, kooperativního, situačního a sociálního učení.

• Prožitkové učení je založené na přímých zážitcích dítěte, na učení se v autentických situacích nebo situacích blízkých reálnému životu. Podporuje zvídavost dítěte, jeho aktivitu a potřebu objevovat. 
• Kooperativní učení založené na spolupráci dětí ponechává dostatek prostoru pro vyjádření sebe sama, umožňuje dětem rozvíjet se v souladu se svými dispozicemi.
• Situační učení staví na využití situací, které se kolem nás v reálném životě dějí. Pomáhá dítěti lépe porozumět světu a dění v něm. 
• Sociální učení je hlavním nástrojem socializace, při kterém si děti osvojují komplexní způsoby chování a jednání, a to všemi třemi základními formami: sociálním posilováním, nápodobou a identifikací. 

V předškolním vzdělávání jsou uplatňovány všechny základní organizační formy: skupinová, individuální a hromadná. Zařazování skupinové formy vzdělávání založené na kooperativním učení představuje zásadní vzdělávací strategii předškolního vzdělávání. 

• Mateřská škola vytváří otevřené a vstřícné klima, ve kterém každé dítě zažívá úspěch, cítí se bezpečně a přijímané.
• Vztahy mezi dospělými a dětmi jsou založeny na vzájemném respektu, důvěře, toleranci, ohleduplnosti a zdvořilosti, solidaritě, vzájemné pomoci a podpoře. 
• Osobní svoboda dětí je vyvážená potřebou dodržovat řád a pravidla soužití. 
• Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Děti mají možnost uchýlit se do klidného koutku a rozhodnout se, zda se zúčastní společných činností.
• V mateřské škole je dítěti po dohodě s učitelem umožněno mít osobní předmět pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.

• Zaměstnanci školy přistupují k jednotlivým rodinám s porozuměním a respektem, vytvářejí podmínky ke spolupráci, chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost informací, které jim byly svěřeny.
• Mateřská škola ve spolupráci s rodinou vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.
• Mateřská škola umožňuje zákonným zástupcům podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se vzdělávání i různých programů. 
• Mateřská škola nastavuje systém předávání informací o pokrocích v učení, vývoji a další podpoře rozvoje dítěte.
• Mateřská škola informuje zákonné zástupce o možnostech spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími odborníky. 

• Mateřská škola zajišťuje pravidelný denní režim a řád, který je současně natolik flexibilní, aby umožňoval přizpůsobit průběh dne aktuální situaci.
• Součástí denního režimu je prostor pro odpočinek dětí po obědě.
• Vzdělávací činnosti dětí se realizují ve vnitřním i venkovním prostředí.
• Hra, spontánní a nepřímo řízené činnosti převažují nad činnostmi řízenými.
• Dětem – cizincům v povinném předškolním vzdělávání je dle příslušného právního předpisu poskytována jazyková podpora. Bezplatná jazyková příprava v rozsahu jedné hodiny týdně je rozdělena do dvou až tří bloků. 
• Překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů ve třídě je zajištěno minimálně v rozsahu 2,5 hodiny denně, v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona 3,5 hodiny denně. 

• V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity a odpočinku každého dítěte.
• Stravování probíhá s respektem k dítěti. 
• Mateřská škola vytváří podmínky pro samostatnost dítěte při stolování. 
• Je podporována kultura stolování a nabízena pestrá a vyvážená strava.
• Mateřská škola zajišťuje po celý den pitný režim.
• Mateřská škola zajišťuje dostatek volného pohybu ve třídě i venku.

• Vnitřní prostředí a zahrada mateřské školy jsou logicky strukturované, umožňují rozmanité typy činností dětí.
• Prostředí mateřské školy podporuje dítě v samostatnosti.
• Hračky, pomůcky a materiály odpovídají potřebám dětí, jsou dětem dostupné a přehledně uspořádané. Jsou stanovena pravidla pro jejich používání. 
• Hračky, pomůcky a materiály podporují naplňování cílů vzdělávání, jsou průběžně doplňovány, obměňovány a účelně využívány.

Důležitou oblastí autoevaluace je vyhodnocování výsledků vzdělávání. Míru dosahování očekávaných výsledků učení ve vzdělávacích oblastech a klíčových kompetencích učitel provádí průběžně a systematicky prostřednictvím metod a nástrojů pedagogického diagnostikování s cílem podpořit každé dítě v jeho učení. 

Informace získané o dítěti dokladují učitelé v diagnostickém portfoliu. Do jeho tvorby zapojují dítě, případně i zákonné zástupce. Nasbírané informace jsou zpětnou vazbou o pokrocích ve vývoji a učení dítěte pro všechny tři strany, učitele, dítě i zákonné zástupce. 

Učitel je využívá: 

• při plánování vzdělávací nabídky,
• jako podklad pro komunikaci se zákonnými zástupci, 
• jako nástroj podporující sebehodnocení dítěte

S doklady vypovídajícími o osobnosti dítěte je třeba nakládat jako s důvěrnými. Přístup k nim kromě učitelů mateřské školy, dětí a zákonných zástupců má ČŠI, případně další aktéři vzdělávání.

Vyhodnocování výsledků vzdělávání vyžaduje úzkou spolupráci všech učitelů.

Odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel školy. Na jeho tvorbě se spolupodílejí pedagogičtí pracovníci, případně další zaměstnanci školy. Svými podněty mohou přispívat i zákonní zástupci. Celkový rozsah ŠVP není stanoven. 

Školní vzdělávací program obsahuje identifikační údaje školy, popisuje charakteristiku školy, pedagogický tým školy, podmínky pro vzdělávání, charakteristiku vzdělávacího programu a plán autoevaluace.

Identifikační údaje školy

• název dokumentu „Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání“, může být doplněn motivačním názvem, který charakterizuje školu nebo program
• název školy, sídlo, kontakt 
• statutární zástupce, jméno osoby zodpovědné za tvorbu ŠVP  
• údaje o zřizovateli
• číslo jednací
• platnost a účinnost dokumentu

Charakteristika školy

• lokalita školy  
• charakteristika a specifika budovy/budov 
• kapacita školy
• specifika jednotlivých tříd

Personální zabezpečení školy

• obecný popis složení týmu školy

Podmínky vzdělávání 

• psychosociální 
• spolupráce se zákonnými zástupci 
• organizace 
• životospráva 
• věcné 

Charakteristika vzdělávacího programu  

• vize a cíle vzdělávacího programu, případně profilace školy
• vzdělávací strategie, které jsou využívány k rozvoji klíčových kompetencí a základních gramotností
• nastavení procesu pedagogického diagnostikování
• způsob zajištění individualizace vzdělávání dětí na základě jejich potřeb, možností a zájmů

Vzdělávací obsah  

• integrované bloky ve flexibilním uspořádání
• další projekty a programy

Integrované bloky, projekty a programy obsahují název, hlavní smysl a účel, očekávané výsledky učení, ke kterým jejich realizace směřuje. V ŠVP je popsáno, jakým způsobem budou učitelé s integrovanými bloky pracovat na úrovni třídy.

Plán autoevaluace

• oblasti autoevaluace, na které se mateřská škola zaměří v podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání
• metody a nástroje pro autoevaluaci 
• termíny a frekvence autoevaluace  
• odpovědnost učitelů a dalších pracovníků  

Pokud mateřská škola dodrží zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu, bude konkrétní ŠVP v souladu s RVP PV. 

Mateřská škola vyhodnocuje ŠVP zejména z pohledu:

• funkčnosti a srozumitelnosti dokumentu všem učitelům a dalším aktérům
• aktuálnosti personálního zajištění a podmínek pro realizaci vzdělávání
• naplňování vize a cíle, případně profilace školy
• uplatňování vhodných vzdělávacích strategií s ohledem na učení dětí
• funkčnosti procesu pedagogického diagnostikování
• zajištění individualizovaného vzdělávání vycházejícího z aktuálních potřeb, možností a zájmů každého dítěte
• aktuálnosti vzdělávacího obsahu

ŠVP je možné upravit na základě jeho předchozího vyhodnocení, autoevaluace školy, nebo v souvislosti se změnou právních předpisů, které mají na ŠVP vliv. Pokud není určeno jinak, ŠVP se aktualizuje k začátku nového školního roku.

Zásadnější úpravy jsou obvykle řešeny vydáním nového ŠVP. Úpravy menšího rozsahu mohou být realizovány formou dodatku ke stávajícímu ŠVP. 

Forma vydání úprav je v pravomoci ředitele školy, musí být zajištěna jednoznačnost a srozumitelnost upraveného ŠVP, musí být zřejmé, odkdy jsou změny účinné a že změny vydal ředitel školy. Každá verze ŠVP má vlastní číslo jednací.