v mluvené komunikaci používá osvojené jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru a dané komunikační situaci

• mluví v přiměřeném tempu, se správnou intonací, větným přízvukem, dynamikou a melodií
• vhodně užívá slovních tvarů
• tvoří souvislé větné celky
• vhodně použije slova citově zabarvená a neutrální
• používá spisovnou, nebo nespisovnou podobu jazyka podle komunikačního partnera
• dodržuje pravidla pro vedení dialogu - vhodně zahájí a ukončí rozhovor

Telefonický rozhovor nebo osobní rozhovor, práce ve dvojicích (situace dle zadání, různí komunikační partneři) 

Žáci si vyberou jeden z možných námětů pro rozhovor, mohou vymyslet i vlastní. Mají 5–10 minut na přípravu, poté prezentují své rozhovory spolužákům. 

1. Volám babičce nebo dědečkovi, prosím, aby nám v neděli uvařil oběd, např. smažený sýr.  

2. Volám spolužačce/spolužákovi a zvu ji/ho do kina.  

3. Volá maminka/tatínek, abych vyzvedl sourozence ze školy.  

4. Volám do obchodu, chci koupit křečka.  

5. Volám do školy, omluva paní učitelce, zaspali jsme. 

Další možné náměty, dramatizace v různých situacích:  

Návštěva u dětského lékaře, u veterináře, v obchodě apod. 

Reflexe: 

Otevřené otázky: Jak jsem se cítil/a? Co jsem zjistil/a při poslechu? Byly všechny telefonáty v pořádku? Proč si to myslíš?