Experimentuje s jazyky a buduje si vztah k učení se jazykům.

• napodobuje to, co je řečeno v jiných jazycích (např. pozdravy, pojmenování zvířat, barvy, čísla)

Žáci hrají hry zaměřené na poznávání různých jazyků. Metodické příručky pod odkazem obsahují ukázky jejich zpracování i realizace ve výuce.

• pozoruje podobnost některých jazyků s češtinou (např. "Gdje je pošta." - chorvatština)
• všimne si, že některá podobně nebo stejně znějící slova mají odlišný význam (např. jagody - v polštině borůvky)
• získává poznatky o rozmanitosti jazyků
• vytváří si pozitivní vztah k učení se jazykům

Žák si najde běžné české slovo z nabídky. Společně s učitelem pomocí překladače s možností přehrání zvukové stopy dané slovo přeloží do jazyků, které je napadnou či s nimi mají zkušenost. Slovo v různých jazycích si žák poslechne. Cílem je hledat podobnosti a rozdíly zvukové stránky. 

Žáci si uvědomují, jak cizí jazyky mohou ovlivnit naši slovní zásobu. V češtině se lze zaměřit na velkou spojitost nespisovných výrazů přejatých z němčiny. Novotvary přejaté z angličtiny. Nebo slova, která jsou brána jako česká, ačkoliv jsou přejaty z jiných jazyků (garáž - z francouzštiny...). Žák si sám nebo ve skupině ověřuje původ daného slova. Zjišťuje jaký význam má dané slovo v původním jazyce a zda se co češtiny význam přenesl nebo byl pozměněn. 

• Odhaduje význam běžně používaných slov cizího původu.
• Uvede příklad podobnosti některých jazyků s češtinou. 
• Uvede příklad podobně nebo stejně znějících slov, která mají v češtině odlišný význam.
• Vyjádří svůj vztah k učení se cizím jazykům a zdůvodní ho.

Ilustrace vychází k aktivity „Miluji tě“ publikované v příručce Chystáme se na cizí jazyky (NPI ČR, 2023). 

Žáci mají před sebou věty z přílohy:

• Zkusí věty samostatně přečíst.
• Věty předčítá učitel nebo využije překladač a výslovnost vět žákům přehraje. 
• Žáci se snaží odhalit, o kterou větu se jedná.
• Odhadují význam vyjádření (pomůže jim grafické znázornění srdce kolem vět).
• Odhadují, o jaké jazyky se jedná a v jakých zemích se těmito jazyky mluví. 
• Porovnávají, zda jsou uvedené jazyky podobné češtině.
• Všímají si, že některá slova z vět se navzájem podobají. 
• Na základě poslechu a zrakové opory porovnávají a přiřazují k sobě ty, které se vzájemně podobají. Pravděpodobně roztřídí věty do dvou skupin. První skupinu budou tvořit ty, které jsou napsané ve francouzštině, italštině, španělštině a portugalštině, a druhou skupinu budou tvořit dánština, norština a švédština.

Vysvětlí význam používaných slov a rozšiřuje si slovní zásobu.