Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.

• rozliší základní větné členy
• rozliší rozvíjející větné členy
• rozpozná větu jednoduchou a souvětí

 Základní větné členy, věta jednoduchá a souvětí

Úloha je zaměřena na základní větné členy, jejich rozlišení a pochopení rozdílů mezi větou jednoduchou a souvětím. Cílem je, aby žáci identifikovali podmět a přísudek v holé větě, rozvíjeli větné členy přidáváním vlastností, zpřesnění a určení (místa, času, způsobu) a spojovali větné členy do smysluplných rozvitých vět a vytvářeli z věty jednoduché souvětí, přičemž procvičují různé typy vedlejších vět. Žáci rozpoznají věty jednoduché a souvětí, vhodně spojují jednoduché věty do souvětí. Důležitá je variabilita spojovacích výrazů a jejich správné použití, což podporuje rozvoj stylistické rozmanitosti.

• vytváří komunikačně sdělné a syntakticky jednoznačné věty
• rozlišuje vztahy mezi větnými členy ve větě jednoduché
•  rozlišuje vztahy v souvětí podřadném
• zvolí vyjádření myšlenky pomocí souvětí s vedlejší větou, nebo pomocí větného členu v souladu s komunikační situací
• rozlišuje významové vztahy v souvětí souřadném
• správně aplikuje pravidla syntaktického pravopisu (shoda přísudku s podmětem)

Spojování vět do souvětí při zachování významových vztahů

Úloha je zaměřena na porozumění vztahům mezi větnými členy ve větě jednoduché – schopnost analyzovat větné struktury, rozpoznat syntaktickou funkci jednotlivých částí věty. Dále na porozumění vztahům v souvětí podřadném – schopnost rozlišit vedlejší věty, jejich druhy a významový vztah k větě řídicí. Úloha též zjišťuje, zda žák dokáže podle kontextu a potřeby zvolit vhodnou syntaktickou formu (větu jednoduchou nebo souvětí). Je zaměřena také na schopnost znázornit větné vztahy grafem, což podporuje pochopení hierarchie a závislostí mezi větami.

Celkově úloha rozvíjí analytické dovednosti při práci se syntaxí, schopnost transformace věty jednoduché na souvětí a dovednost přesně vyjadřovat významové vztahy mezi částmi textu.

• Vhodně spojuje věty do souvětí a rozděluje složitá souvětí do jednodušších větných celků, obměňuje slovosled v souladu s vlastním komunikačním záměrem.
• Zhodnotí psaný nebo mluvený projev z hlediska jeho skladby, označí odchylku od větné stavby (nikoli terminologicky, ale rozpozná problematické místo) a navrhne vhodnější formulaci.
• Při tvorbě textu správně aplikuje pravidla syntaktického pravopisu ve vztahu k větným členům, větám jednoduchým, souvětím i celému textu.

Cílem úlohy je pracovat se skladební rovinou jazyka v souladu s vlastním komunikačním záměrem. Žáci rozvíjejí svoje znalosti větné stavby a uplatňují je v praktických komunikátech.

Tvoří a zapisuje vlastní sdělení s využitím znalosti větné sklady.