diskutuje o společenském významu jazyka a popíše vztah češtiny k dalším jazykům

• rozliší hlavní evropské jazyky a zařadí češtinu mezi jazyky slovanské na základě hlavních znaků, kterými je čeština charakterizována.
• popíše základní rozvržení jazykové mapy Evropy a světa, zdůvodní rozšiřování jazyků do jednotlivých světových regionů s využitím základních znalostí z geografie a historie (zámořské objevy, kolonizace území, války, dlouhodobé soužití národů, vliv náboženství apod.).
• orientuje se v požadavcích vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů ve svém regionu na jazykovou vybavenost uchazečů (zná požadavky k přijímacím zkouškám, orientuje se v základní nabídce jazykových škol ve svém městě, zhodnotí nejčastější veřejně dostupné požadavky zaměstnavatelů na jazykovou vybavenost pracovníků)
• má povědomí o jazykových úrovních dle Společného evropského referenčního rámce jazyků, vysvětlí výhody jednotných kritérií pro zařazení do konkrétní úrovně A0 – C2)
• dokáže zhodnotit jazykovou situaci ve své rodině a třídě, rozpoznává rozdíly ve vyjadřování lidí ve veřejném a soukromém prostoru, v dané komunikační situaci použije společensky vhodné vyjádření
• zaujme stanovisko ke své vlastní situaci ve vztahu k (celoživotnímu) rozvoji svých vyjadřovacích schopností v mateřském jazyce a učení se cizím jazykům a navrhne možnosti svého dalšího vzdělávání v této oblasti.

 Metodická podpora při naplňování tohoto očekávaného výstupu:

Aby mohl žák o něčem diskutovat, musí se nejprve seznámit s fakty a souvislostmi. Tento výstup je zaměřen na vyšší úrovně Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, ale vychází z úrovní nižších. Při jeho plnění se zaměřujeme na to, aby žáci svojí učební aktivitou získali poznatky o češtině v kontextu ostatních jazyků a mohli tyto poznatky aplikovat na vlastní celoživotní učení se jazykům, včetně češtiny. Cílem tohoto výstupu je, aby se žák naučil pracovat s češtinou jako s efektivním nástrojem pro rozvoj své kariéry a společenského postavení. Z podstaty věci je tento výstup silně provázán se vzdělávacími obsahy z oborů historie, geografie a cizích jazyků.

 Při plnění tohoto výstupu aplikujeme zejména následující didaktické zásady, a to konkrétně takto:

1) Zásada směřování od jednoduššího ke složitějšímu a od známého k novému: Postupně seznamujeme žáky s postavením češtiny v evropském a jazykovém prostoru, navazujeme na základní znalosti z 1. stupně o jazycích užívaných v okolních státech. Postupně rozšiřujeme poznatky o základních milnících historického vývoje češtiny, směřujeme však vždy k současné jazykové situaci ve společnosti.

2) Zásada názornosti: Je velmi důležité nabízet žákům možnosti práce s praktickými ukázkami, autentickými texty a nahrávkami. Využíváme možnosti práce s jazykovými korpusy, s bankou textů, Českým jazykovým atlasem, usilujeme o to, aby žáci získali možnost osobní zkušenosti s nejbližšími cizími jazyky. Metodicky jsou k tomuto vhodné projekty typu e-twinning zvláště se školami ze Slovenska a Polska, kde mohou žáci zažít rozdíly i podobnosti v obou jazycích. Využíváme příležitostí, které k úvodu do této problematiky nabízí např. Evropský den jazyků (26. září).

3) Zásada zřetele k věkovým zvláštnostem žáků: Probírané učivo přizpůsobujeme zejména žité realitě žáků dle jejich věku, bereme v úvahu zájmy žáků, z nichž mnohé vyžadují specifickou jazykovou výbavu, ať už v cizím jazyce, nebo v češtině. Z těchto potřeb (např. nutnost umět se vyjádřit mimo svoji zájmovou komunitu tak, aby mi rozuměli i vrstevníci, kteří nesdílejí můj zájem, nebo moji rodiče či prarodiče) pramení zájem žáků rozvíjet své jazykové dovednosti, a postupně i úspěšnost ve společnosti.

4) Zásada vědomého osvojování učiva: Tento výstup je metodicky vhodný zejména k badatelské práci žáků, k tvorbě projektů, vedení diskuzí na základě dostupných fakt a souvislostí. Aby bylo toto učivo osvojeno vědomě, nelze ho předkládat jako hotový produkt k mechanickému naučení, protože individuální jazyková situace každého žáka a jeho potenciál k rozvoji jsou odlišné. Výstup směřuje k vědomému přijetí jazyka (mateřského i cizího) jako nástroje pro rozvoj vlastního postavení ve společnosti a k vybudování vztahu k celoživotnímu učení se jazykům. Tohoto cíle nelze dosáhnout pouhým memorováním názvů jazykových větví apod.

5) Zásada aktivnosti: Tento výstup je postaven na aktivní participaci žáků ve výuce. Zásadu aktivnosti tedy v tomto případě naplňujeme nabízením badatelských aktivit, projektů mezinárodní i národní spolupráce, uplatněním práce s autentickými texty i se zdroji informací, jako je korpus češtiny nebo Český jazykový atlas.

6) Zásada soustavnosti: učivo o společenském významu jazyka představuje výchozí bod pro veškeré další učení se jazyku. V tomto výstupu ozřejmujeme žákům důvody, proč se mají učit češtinu i cizí jazyky po celý život. Je proto nutné soustavně propojovat obsah tohoto výstupu se všemi ostatními výstupy a probíranými tématy.

7) Zásada trvalosti: Jelikož cílem tohoto výstupu je celoživotní vztah k mateřskému jazyku jako nástroji pro rozvoj společenského postavení, je nutné pohlížet na tento výstup jako na trvale přítomný ve vzdělávání. Metodicky mohou k tomuto cíli napomoci různé druhy hodnocení vlastní jazykové úrovně, čtenářské, pisatelské deníky a portfolia, práce s evropským jazykovým pasem apod. Žádný z těchto dokumentů by však neměl být pouze formálním dokladem o plnění tohoto výstupu, ale trvale užívaným zdrojem poznání žáků o jejich vlastním učení v této oblasti.

8) Zásada lingvistického přístupu: Cílem tohoto očekávaného výstupu není teoretická průprava žáků pro studium lingvistiky, nýbrž získání povědomí o významu učení se jazykům pro úspěšné fungování ve společnosti. Žáky bychom měli seznámit s odbornými pojmy vztahujícími se k této tematice (např. jazykové úrovně SERRJ, jazykový atlas, korpus češtiny, pasivní / aktivní užívání jazyka apod.).

9) Zásada integrity jazykového vyučování: V tomto očekávaném výstupu tvoří učivo o společenském významu jazyka a vztahu češtiny k dalším jazykům nejen spojovací prvek pro všechny složky předmětu český jazyk a literatura, ale zároveň velmi těsně provazuje češtinu s obsahem vzdělávacích oboru cizí jazyk, druhý cizí jazyk, geografie, historie a ekonomie. Cílem je zprostředkovat žákům komplexní pohled na význam studia jazyků pro jejich úspěšné fungování ve společnosti.

Zdroj:

ČECHOVÁ, Marie a STYBLÍK, Vlastimil. Čeština a její vyučování: didaktika českého jazyka pro učitele základních a středních škol a studenty učitelství. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 1998. ISBN 80-85937-47-6.

Způsob ověřování ze strany učitele:

• Posuzuje jednotlivé zpracované žákovy úlohy a realizované aktivity směřující k prokázání žákových znalostí o pozici češtiny v evropském jazykovém prostoru a o jejím vztahu k dalším jazykům,
• Hodnotí kvalitu výstupů badatelských a projektových aktivit se zaměřením na společenský význam jazyka, zaměřuje se na práci se zdroji, ověřování pravdivosti předkládaných informací, sleduje schopnost žáka vyvodit z prezentovaných faktů obecnější závěry ve vztahu k vlastnímu celoživotnímu učení se jazykům,
• Diskutuje se žákem o získaných poznatcích, sleduje vývoj v postojích žáka k jazykům, v jeho názorech na význam jazykové vybavenosti, jeho motivaci k učení se jazykům, při hodnocení akcentuje afektivní cíle.

Příklad úlohy pro 8. ročník s možností dalšího využití v 9. ročníku:

Cílem úlohy je rozlišit hlavní evropské jazyky a zařadit češtinu mezi jazyky slovanské. Žáci se orientují v jazykové mapě Evropy a světa, zdůvodní rozšiřování jazyků do jednotlivých světových zhodnotí jazykovou situaci ve své rodině a třídě, rozpoznají rozdíly ve vyjadřování lidí ve veřejném a soukromém prostoru.

Zaujmou stanovisko k vlastní situaci ve vztahu k celoživotnímu rozvoji svých vyjadřovacích schopností v mateřském jazyce a učení se cizím jazykům.

V 8. ročníku:

1. Ve skupinách zpracujte informace o 3 zaměstnavatelích ve vašem regionu. (Firmy si rozdělte ve třídě tak, aby se neopakovaly). Zaměřte se na požadavky, které mají firmy na uchazeče o zaměstnání ve vztahu k jejich jazykové vybavenosti. Zjistěte odpovědi na tyto dílčí otázky:

• Uvádějí firmy mezi informacemi o sobě také to, jestli spolupracují se zahraničními partnery? (Považují to za prestižní? Uvádějí to jako svoji výhodu nebo dobrou vlastnost?)
• Které cizí jazyky požadují firmy u uchazečů o zaměstnání a na jaké úrovni?
• Musí uchazeč o zaměstnání umět mluvit česky? Na jaké úrovni?
• Nabízejí firmy mezi svými výhodami pro zaměstnance (tzv. benefity) jazykové kurzy? Jaké?
• Existují firmy, které znalost cizího jazyka nevyžadují? Ve kterých oborech působí?

Informace zpracujte do vhodné grafické podoby (poster, infografika, prezentace) a prezentujte spolužákům. Výsledky zpřístupněte tak, aby byly dostupné pro další použití (uložte do společného úložiště, vyvěste ve třídě a vyfoťte si je apod.).

 2. Na základě získaných informací diskutujte ve třídě o situaci ve vašem regionu a zhodnoťte požadavky firem na jazykovou vybavenost uchazečů o zaměstnání. Závěry diskuze zpracujte formou společného zápisu.

 3. Na volný papír nebo na počítači napiš esej / úvahu na téma „Firmy, jazyky a já“. Využij informace získané při skupinové práci i poznatky, které vzešly z diskuze ve třídě, a vztáhni je ke své osobě, zájmům, přístupu k učení se češtině a cizím jazykům. Zhodnoť své možnosti pro další studium češtiny i cizích jazyků, formuluj svůj názor na důležitost jazykových dovedností při tvém uplatnění ve společnosti. Text odevzdej vyučujícímu. Vyučující ti k textu dá zpětnou vazbu.

Možnost uplatnění pro 9. ročník:

4. Po společném zhodnocení vlož text do obálky, nadepiš svým jménem a slovy „Mému budoucímu já“ a ulož u vyučujícího. Text dostaneš na konci 9. třídy jako součást svého portfolia k volbě povolání a profesnímu rozvoji a budeš mít příležitost posoudit, jestli se tvé názory na společenský význam jazyka za uplynulý čas proměnily a jak.