Rozlišuje komunikační funkce výpovědi a porozumí smyslu konkrétního neuměleckého textu.

• porozumí zadání či obsahu, na který má tvořit text nebo adekvátně reagovat v komunikační situaci
• adekvátně reaguje v konkrétní komunikační situaci (otázky, odpovědi, přání, prosba, rozkaz apod.)
• rozlišuje mezi tím, co se říká, a jak se to říká

Jak rozumíme sdělením

Úloha se zaměřuje na pragmatiku a funkci jazyka v různých komunikačních situacích, na schopnost interpretovat význam výpovědí nad rámec explicitního obsahu, což je klíčové v každodenní i formální komunikaci. Žák se učí porozumět zadání či obsahu, podle něhož má tvořit text nebo adekvátně reagovat v komunikační situaci

Metoda:

• tvořivost, reflexe. Učitel nechává žáky samotné přijít na významy minikonverzací. Zaujímá roli moderátora a průvodce.

Forma práce:

• individuální, ve dvojicích, skupinová

• rozlišuje mezi tím, co se říká, co se píše, a s jakým cílem nebo záměrem se to říká, píše
• rozpozná záměr mluvčího, autora textu, a podle toho adekvátně reaguje
• rozliší adresáta a komunikační sféry (styly) v textu, uzpůsobuje svůj projev k dosažení komunikačního cíle nebo záměru (kamarádi při hře, diskuse na internetu, přednáška před spolužáky, dopis organizaci apod.)

Analýza a tvorba textů v různých komunikačních situacích

Úloha se zaměřuje na rozvoj schopnosti žáků analyzovat a vytvářet texty v různých komunikačních situacích a sférách. Klíčové oblasti, které úloha ověřuje, jsou analýza textů, určování komunikační sféry, tvorba textu a práce s funkčním stylem. Úloha propojuje dovednosti čtenářské gramotnosti s písemným vyjadřováním, přičemž se klade důraz na praktické využití jazyka v každodenních i formálních situacích.

Metoda: vyvozování, tvořivost, analýza. Učitel zaujímá roli moderátora a průvodce.

Forma práce:  individuální, ve dvojicích, skupinová.

• Zvolí a uplatní vhodné etické a funkční postupy pro danou komunikační sféru (styl), záměr a adresáta (např. argumentace na základě vhodných zdrojů, oslovení, tykání/vykání, naslouchání, vzájemný respekt).
• Diskutuje o variantách komunikačních výpovědí, které již zná (otázka, oznámení, výzva, prosba námitka ad.) a roztřídí je pomocí charakteristických znaků (např. doplnění o novou informaci, dosažení toho, co chceme).
• Analyzuje obsah i způsob sdělení (jazykové prostředky) a tyto znaky následně porovná se záměrem komunikační výpovědi (o co autorovi šlo).
• Svůj komunikační záměr popíše a adekvátně vyjádří.

Žáci diskutují o komunikačních funkcích různých typů textu a posuzují je v konkrétních komunikačních situacích.

Příklad úlohy pro výuku na 2. stupni ZŠ (v návaznosti na učivo – rozvoj komunikačních dovedností u odborných textů, obohacování slovní zásoby, textová analýza v českém jazyce a komunikační výchově, prozkoumávání organismů a prostředí v přírodopise). Metodika je vhodná pro individuální výuku. V metodice není záměrně uvedena časová dotace, a to z důvodu individuální variability každé školy či vyučujícího. Očekáváný výstup lze naplňovat v rámci rozvojového kontinua napříč ročníky, a nemusí se tedy vztahovat k výstupu v konkrétním ročníku.