vyjadřuje svoje prožitky literárního, divadelního a audiovizuálního díla

• vyjádří svůj prožitek z uměleckého textu.
• nachází souvislosti mezi dílem a vlastními životními zkušenostmi.
• postihne tematickou stránku díla.
• sdílí své čtenářské a divácké prožitky s prožitky ostatních a přijímá jejich možnou odlišnost.
• je schopen/schopna v ústním projevu dostát požadavkům na jeho obsah (věcná správnost, kvalitní argumentace při vyjadřování názoru) i formu.

Úlohy jsou zaměřeny na schopnost žáka najít souvislosti mezi dílem a vlastními životními zkušenostmi, sdílení čtenářských prožitků s ostatními a schopnost přijímat možnou odlišnost prožitků jednotlivých příjemců textu.

Způsob ověřování ze strany vyučujících:

• Posuzuje písemné záznamy zpracované žákem či žákyní na základě úkolů v pracovních listech.
• Posuzuje ústní projev žáků s ohledem na kvalitu obsahu i formy.

OTA PAVEL: ČERNÁ ŠTIKA (PAVEL Ota: Jak jsem potkal ryby. Městská knihovna v Praze, 1. elektronické vydání, verze 1.0 z 23. 4. 2020, ISBN 978-80-274-0738-5 /pdf/)

Metodické poznámky:

Úloha je členěna na jednotlivé úkoly. Vzhledem k tomu, že časovou dotaci pro některé z úkolů nelze přesně odhadnout (závisí na zájmu a schopnostech žáků), neuvádíme časové doporučení pro úlohu jako celek. Jako vhodné se jeví spojení dvou vyučovacích hodin.

Žáci pracují s pracovními listy, do nichž vpisují záznamy k jednotlivým úkolům. Pokud není uvedeno jinak, ke každé úloze si zapisují řešení. Společně (na tabuli apod.) se uvádí řešení jednoznačné (tam, kde je to možné) či naznačuje řešení potenciální.

1.

Před čtením:

Metodické poznámky:

V této fázi pracujeme formou ústní diskuse, bez společného (a následně učitelem posuzovaného) zápisu.

Učitel žáky může motivovat krátkým vyprávěním z vlastního života, popř. vyprávěním z jiného díla (nejen literárního).

Úkoly pro žáky:

Představte si, že si s kamarády vyprávíte o svých zážitcích z doby, kdy jste začali chodit do školy. Chcete jim přiblížit zábavnou nebo dobrodružnou situaci nebo příhodu. Co se vám k tomu vybaví?

Měli jste v tomto věku nějakou zálibu? Co bylo vaší oblíbenou zábavou? Přetrvává záliba nebo obliba zábavy dodnes?

2.

Čteme text:

Metodické poznámky:

Mějme na paměti, že vybraný literární text neslouží pouze jako podklad pro naplňování obsahu výstupu, ale prvotně by měl žákovi přinést čtenářský (estetický) prožitek. Z toho důvodu věnujeme maximální pozornost zajištění nerušeného a kvalitního průběhu četby (příp. poslechu textu); tím spíše, že školní prostředí se nemůže plně vyrovnat podmínkám, které čtenář vyhledává (které si vytváří) při četbě podnícené toliko jeho individuálními potřebami.

Černá štika

Bylo mi kolem šesti. Bráškové mě do své společnosti moc nebrali. Nebyl jsem jich hoden. Přihlížel jsem jejich radovánkám zdálky. Většinou jsem si na břehu řeky Berounky jenom cucal prst. Nejraději chodil Hugo s Jirkou na ostrůvek, kde chytali do ruky ryby v zelených řasách. Hugo byl hezký a jemný. Jirka byl pořízek a lump, s kdekým se pral.

Na ostrůvku rostly dlouhé, čarokrásné zelené řasy, které se podobaly rozpleteným vlasům říčního vodníka Oskara. Ty vlasy mu vlály po proudu, jako by ležel utopený v žlutém písku. Občas na řasách rostly kvítky, nevím už, jakou měly barvu, snad růžovobílou jako nevěsty. Bylo tu mělko a v řasách se pásly jak na louce buchanky a berušky vodní. Parmy s ostatními rybami sem přijížděly a čapaly po broučkách a mlaskaly přitom jak prasátka. V té době nastoupili bratři jen v trenýrkách a promakávali řasy, až sáhli na studené tělo ryby. Ryba strnula, pak vyrazila, bráška se vzpamatoval a skočil po ní, minul se, voda stříkala, bráška křičel. Jako rodeo.

Jednou objevili v řasách obrovskou rybu, původně mysleli, že je to splavený kmen. Byla to ale černá štika, zajela sem za rybičkami a nemohla ven. Když se rozjela, podobala se torpédu. Voda lítala na všechny strany. Hugo hulákal:

„Nečum a pojď nám s ní pomoct!“

Najednou jsem jim byl dobrej. Ale mně se tam nechtělo. Došel jsem pomalu mezi řasy. Štika křižovala, dojela až ke mně a zastavila se. Viděl jsem, jak oddychuje, dívá se na mě krutýma očima a má v pootevřené hubě plno zubů. Chce mě sežrat. Začal jsem natahovat. Rozjela se. Skočila. Přenesla se přes mělčinu a zmizela v hloubce. Jirka mi řekl: „Pitomče! Měl jsi ji na dosah! Jen ji za krkem zmáčknout!

Ve skutečnosti jsme si všichni oddychli, že je fuč. Bráškové si na ni také nesáhli. A ta příhoda jako by byla předurčením, jako by ta obrovská štika byla naší sudičkou. Chytí někdo z nás v životě skutečně velkou rybu? Možná, že nám to nebude dopřáno, protože jsme tenkrát nebyli stateční.

3.

Práce s textem:

Metodické poznámky:

Po dočtení by se měl učitel snažit navodit takové podmínky, aby žáci měli možnost text nechat emocionálně doznít.

Pracujeme postupně s jednotlivými úlohami, po každé z nich v diskusi hledáme řešení nebo možné/á řešení. Diskuse vychází ze sdílených zápisů žáků.

Úkoly pro žáky:

• Vraťme se k tomu, o čem jsme hovořili před čtením: O jakou zálibu se v povídce jedná?
• Procházejte text, označte pocity, které podle vás postavy v textu postupně pociťují nebo které ke konkrétním místům v textu patří – můžete využít smajlíky, barevné značení, drobné ilustrace. Zkuste si přitom vybavit chvíle ze svého života, kdy jste daný pocit prožívali sami.

Uvádějte myšlenky, které vás při procházení textu napadly.

• Sdílejte své záznamy se spolužáky ve skupině, kterou po domluvě s nimi vytvoříte.

Metodické poznámky:

Skupinová práce. Skupiny nemusí být početně úplně stejné, důležitá je volba žáků, aby pracovali ve skupině, kde se nebudou bát vyjádřit.

• Za skupinu si připravte shrnující výstup – co zajímavého jste zjistili, jaký pocit vás překvapil, kde se vaše pohledy odlišovaly a proč…

Metodické poznámky:

Své výstupy skupiny (jejich zástupci) prezentují třídě. Lze využít aplikaci typu Mentimeter.

Pocity atd. mohou být i jen předpokládané, možné. K téže pasáži se mohou vztahovat i dva jevy (zlost – zahanbení), podle toho, z čí perspektivy obsah nahlížíme.

• Představte si, že jste jednou z postav povídky. Znovu si přečtěte text a napište, o čem byste přemýšleli při cestě domů.

Metodické poznámky:

Po zapsání žáci sdílejí své záznamy s ostatními. Sdílení je dobrovolné.

• S využitím řešení předchozích úkolů uveďte, do jaké míry jsou příběh a vypravěčovy prožitky uvěřitelné.
• Vypracujte stručné obsahové shrnutí povídky: Uveďte, kdo je vypravěčem příběhu, které postavy v povídce vystupují; postihněte v několika větách děj povídky.
• Napište krátkou, jednoduchou recenzi povídky, zaměřenou na čtenáře vašeho věku, jejímž výsledkem bude konkrétní čtenářské doporučení: Uveďte svůj názor na tematiku a úroveň zpracování povídky, uveďte další případné klady či zápory povídky a svůj čtenářský prožitek.

Metodické poznámky:

Zadání pro domácí práci.