tvořivě pracuje s textem a přetváří ho do jiných druhů, žánrů a forem

Důkazy o učení 

(úlohy zjišťující míru dosažení OV žákem, zejména průběžně, při podpoře jeho učení):

1. Upravte zadaný umělecký text po formální stránce (tedy po stránce jazyka, žánru, ale i vypravěče nebo stavby - například časové kompozice diskurzu).
2. Vysvětlete, ve které rovině, co se týká formy, jste zadaný text upravili a jaký účinek tato změna podle vašeho odhadu způsobí čtenářům? 
3. Upravte daný text po obsahové stránce (například rozšířením vyprávěného příběhu o další děje, postavy, a prostředí). 
4. Vysvětlete, ve které rovině, co se týká obsahové stránky,, jste zadaný uměleckých text upravili a jaký účinek tato změna podle vašeho odhadu způsobí čtenářům?

Metodika vyhodnocení důkazů o učení:

Při otevřeném zadání tohoto typu lze sledovat alespoň čtyři aspekty řešení:

• Hrubý rozsah změn provedených žákem v textu (Jaký rozsah textu žák přeměnil?)
• Měkký rozsah změn v textu provedených žákem – na kolika narativních rovinách transformace žák úpravy navrhl a provedl (Na kolika / Na kterých rovinách textu, podle modelu, pozn. pod čarou 3, žák transformoval výchozí text?)
• Odhad účinku změn na různé čtenáře (Jak kvalitně, kriticky, poučeně účinek změn žák odhaduje?)
• Diskuse ve skupině a schopnost dojít k závěru (Jak žáci došli ke shodě v rámci skupinové práce? Jak byli schopni zaznamenat rozdíly v percepci textu na základě jeho změn?)

K vyhodnocení žákova výkonu lze využít také škálu formulovanou v postupných krocích dosahování očekávaného výstupu:

• tvořivě pracuje s jednou vybranou rovinou jednoduchého uměleckého textu včetně literárního žánru, literárního druhu a intence textu
• tvořivě pracuje s více rovinami jednoduchého uměleckého textu včetně literárního žánru, literárního druhu a intence textu
• tvořivě pracuje s více rovinami i složitějšího uměleckého textu včetně problémových a přemýšlivých úloh týkajících se (přetváření) literárního žánru, literárního druhu a intence textu

Metodická podpora

Očekávaný výstup ČJL 019 vychází z transformačního pojetí literární výchovy (viz výchova literaturou, Hník, 2013; 2015; Klumparová, 2013). Tvořivá transformace vyžaduje specifickou, komplexní responzi na literární text. Navazuje tak na celostní pojetí učení scholy ludus Jana A. Komenského. Žák při čtení a elaboraci textu pracuje nejen s jeho parolovým obrazem v mysli, ale text přetváří vkládáním vhodných formálních a obsahových prvků – jde tedy o transformace na úrovni příběhu/látky textu i způsobu podání látky/diskurzu.

Mezi možné formální transformace textu, které se žákovi nabízejí, může jít o proměny/výpůjčky v rámci:

• Jazyka a stylu textu: mezi uměleckým, publicistickým, odborným, administrativním, prostě sdělovacím, rétorickým stylem; případně změnou celého textu nebo jeho doplněním o prostředky jiných jazykových vrstev, než které obsahuje výchozí text (slang, nářečí…) aj.
• Druhu a žánru textu: mezi epikou, lyrikou, dramatem; a nebo žánry specifickými pro určitý literární druh / u transformační elaborace lyriky může jít také o proměny zvukové roviny textu a roviny literární obraznosti vč. její úplné redukce apod.
• Diskurzu konkrétního díla: změny vyprávěcí perspektivy a podání, změny v času diskurzu (časově kompoziční) či změny v zaměření pozornosti čtenáře (fokalizaci)

Mezi možné obsahové transformace textu, které se žákovi nabízejí, může jít o proměny/výpůjčky v rámci:

• Prostředí: změny a doplnění období, v němž se děj odehrává, místa, okolností dějů/atmosféry lyrického podání
• Dějů: přidání či vynechání dějů, přidáním nové dějové či textové linie
• Postav: přidáním dalších postav, jejich regulací, proměnou charakteru (jednání) postav zcela nebo v průběhu textu

Očekávaný výstup je komplementární s výstupy týkajícími se obecného porozumění estetice uměleckého textu (Kód: JJK-CJL-001-ZV9-017) a jeho analýzy a interpretace (Kód: JJK-CJL-001-ZV9-018). Didaktický potenciál tohoto typu učení se literaturou proto zvýší, když žáky vedeme k tomu, aby při proměnách (transformacích) vždy dodrželi něco, co by se dalo nazvat narativním základem výchozího textu. V komplexní úloze níže, kdy budou žáci tvořivě proměňovat vybranou kapitolu textu Petry Soukupové Divné děti a smutná kočka, a tak prokazovat dosaženou úroveň tohoto očekávaného výstupu (ČJL 019), toho můžeme dosáhnout tak, že si minimální syntézu a porozumění textu zrekonstruuje třída či skupina žáků před vlastní transformační prací s textem – tím nalezne jak možnosti, co v daném textu proměnit, ale zejména to, co by mělo zůstat zachováno, tedy jakási minimální esence látky či přesněji minimální estetická esence, kterou výchozí text čtenáři podává.

(na další straně je ukázka možného komplexního pracovního listu s úlohami, které představují ilustrace důkazů o učení žáka)

Žáci prokážou, jak složitě komponovaný umělecký text dokážou transformovat, do jaké hloubky a šířky jej dokážou proměnit a jak rozumějí účinkům těchto změn na čtenáře.

Ukázka úlohy – pracovní list

Co chce bůh

Výchozí text (fotokopie):
 

1.  Před transformačními cvičeními: 

1. 1 Analýza textu podle narativních rovin (příklad dělení narativních rovin): z hlediska příběhu (postavy, děje, prostředí) a diskurzu (podání látky: vypravěč, čas, fokalizace)

K takovému úkolu mohou žáci přistoupit individuálně a následně výsledky prodiskutovat ve skupině cca 4–5 žáků; výsledky diskuse, tedy jakousi společnou mapu textu, mohou graficky znázornit například dvěma myšlenkovými mapami

1.2 Interpretace textu

Ve skupině může dále dojít k „brainstormingu“ účinku textu na čtenáře:

• které část textu a které roviny účinkovaly na které čtenáře ze skupiny?
• jaké účinky jste zaznamenali? a 
• proč tomu tak je? 

Práce by měla mít opět dva kroky, z nichž první umožní žákům chvilku samostatné práce. Vzhledem k věku (až 14–15 let) by každá samostatná práce měla mít rozsah maximálně 5 minut, protože žáci budou stejně „napjati“, co vymysleli spolužáci, co účinkovalo na ně a jak.

Výsledek následné skupinové práce bude mapa společné percepce (vnímání, porozumění estetice) výchozího uměleckého textu. Výstupem může být kupříkladu plakát s myšlenkovou mapou účinku. Mapa by měla zahrnovat konsensus ve skupině, ale i individuální rozdíly v percepci textu mezi žáky. Skupinu veďme k tomu, aby žáci své zážitky dokázali vždy propojit s konkrétní textovou rovinou (analyzovanou v úloze 1.1) a takto komplexně je teprve zaznamenávat (aby došlo k učení či výchově literaturou)

1. Vlastní tvořivá transformace

Zde se již uplatní, co se žáci naučili v oblasti tvořivé transformace. Úlohy, mají-li sloužit jako důkazy o učení; tedy zachytit žákovy dovednosti na spojité, nediskrétní škále, formulujeme je co nejobecněji, aby bylo možno tento postup využít při práci s různými uměleckými texty.

Příklad formulace zadání pro žáky: 

2.1 Upravte daný text po formální stránce.

2.2 Vysvětlete, ve které rovině jste text upravili a jaký účinek tato změna podle vašeho odhadu způsobí čtenářům? 

2.3 Upravte daný text po obsahové stránce. 

2.4 Vysvětlete, ve které rovině jste text upravili a jaký účinek tato změna podle vašeho odhadu způsobí čtenářům?

Metodika vyhodnocení důkazů o učení:

Při otevřeném zadání tohoto typu lze sledovat alespoň čtyři aspekty řešení (důkazy o učení):

• Hrubý rozsah změn provedených žákem v textu (Jaký rozsah textu žák přeměnil?)
• Měkký rozsah změn v textu provedených žákem – na kolika narativních rovinách transformace žák úpravy navrhl a provedl (Na kolika / Na kterých rovinách textu, podle modelu, pozn. pod čarou 3, žák transformoval výchozí text?)
• Odhad účinku změn na různé čtenáře (Jak kvalitně, kriticky, poučeně účinek změn žák odhaduje?)
• Diskuse ve skupině a schopnost dojít k závěru (Jak žáci došli ke shodě v rámci skupinové práce? Jak byli schopni zaznamenat rozdíly v percepci textu na základě jeho změn?)

K vyhodnocení žákova výkonu lze využít také škálu formulovanou v postupných krocích dosahování očekávaného výstupu:

• tvořivě pracuje s jednou vybranou rovinou jednoduchého uměleckého textu včetně literárního žánru, literárního druhu a intence textu
• tvořivě pracuje s více rovinami jednoduchého uměleckého textu včetně literárního žánru, literárního druhu a intence textu
• tvořivě pracuje s více rovinami i složitějšího uměleckého textu včetně problémových a přemýšlivých úloh týkajících se (přetváření) literárního žánru, literárního druhu a intence textu

Nicméně ještě vhodnější je komplexní postup (s nosnou částí v práci ve skupině) zahrnující mimo výše uvedených aspektů individuální práce také syntetické dovednosti; schopnost přispět ke skupinovému konsenzu, zaznamenat jej a respektovat při tom individuální odlišnosti (čtení a čtenářů).

Úloha, jak vidno, obsahuje již potenciál k tvořivosti a strukturované, poučené umělecké kritice a pisatelské metakognici, které jsou součástí následujícího očekávaného výstupu RVP ZV (JJK-CJL-001-ZV9-020), tvoří umělecký text podle svých schopností, reflektuje tvorbu uměleckého textu a z reflexe vyvozuje poznatky. Jeho rozpracování do podoby úloh umožňujících důkazy o učení následuje na další straně textu.