navrhne, jak by v budoucnosti mělo vypadat místo, kde žije, a jak by takový vývoj mohl podpořit

• vyjádří, jaké změny ve zkoumané lokalitě chtějí místní obyvatelé, jaké chce on sám a uvede dva příklady opatření pro jejich dosažení, na kterých by se mohl sám podílet.

Zadání pro žáka 

Ve vyučovacích hodinách žák nejprve diskutuje se spolužáky o tom, jakých změn si za života ve svém okolí všiml. Následně dostane za úkol, aby od rodičů či jiných pamětníků, kteří v okolí jeho bydliště žijí delší dobu, zjistil příklady dalších proměn místa. Při hodině pak svoje objevy prezentuje ostatním. Spolu s ostatními shromáždí příklady proměn místa a diskutuje, zda místu prospěly, či nikoliv. 

Následně se zapojuje do třídního nebo celoškolního projektu, jehož cílem je pomocí jednoduchých badatelských metod zjistit, jaké názory mají lidé, žijící v okolí školy na to, jak by se oblast měla v budoucnosti vyvíjet. Před průzkumem si se spolužáky promyslí, jakým způsobem budou sbírat odpovědi (např. pomocí dotazníku či rozhovory s vybranými obyvateli, online či v terénu), jak budou vybírat respondenty (např. kolemjdoucí na vybraných lokalitách či cíleně vybrané obyvatele) a jak budou zpracovávat data (např. zda budou názory obyvatel třídit do nějakých skupin a pak počítat jejich četnost atd.). Před průzkumem si také mohou formulovat otázku, kterou chtějí ověřit (např. Bude mezi respondenty více než třetina těch, podle kterých by se okolí školy měnit vůbec nemělo?). Po ukončení průzkumu žáci prezentují svoje výsledky ve třídě, případně ve školním časopise, na nástěnce, webu, či jinak. Společně diskutují o tom, co zjistili. Ujasní si, zda by sami s navrženými změnami souhlasili, či nikoliv, případně jaké jiné změny okolí školy by sami navrhli. Uvádí příklady toho, co by pro takové změny mohli sami udělat.

Popis ověřování

Pro ověřování je důležitý individuální přístup, beroucí v potaz možnosti každého žáka i skupiny jako celku. Pro některé školy může být vhodnější realizace pouze malého projektu, ve kterém žáci získají odpovědi od svých rodičů, sourozenců, sousedů či jiných osob, ke kterým mají snadný přístup. Jiné školy mohou realizovat ambicióznější projekty, pokusit se například sebrat odpovědi pomocí online dotazníku šířeného školou, vedením obce atd. Analogicky, podíl žáka na projektu se může lišit v závislosti na jeho osobnostních dispozicích a kompetencích. Každý žák by se ale do projektu měl alespoň v malé míře zapojit. Každý žák by také měl být schopen samostatně shrnout, co žáci v projektu zkoumali, jak postupovali, co zjistili a jaký je jeho vlastní názor na výsledná zjištění.