vyhodnotí, jaké dopady má jeho chování na udržitelný život, a navrhne, v jakých oblastech by mohl dosáhnout zlepšení situace

• Žák uvede příklady tří konkrétních opatření, která by mohlo být realistické přijmout a která sníží dopad života žáka na životní prostředí. Opatření zdůvodní. 

Zadání pro žáka

V několika vyučovacích hodinách nebo při realizaci třídního projektu žák nejprve se spolužáky hledá příklady toho, jak jeho vlastní chování ovlivňuje životní prostředí. Spolu s učitelem a ostatními žáky zařazuje uvedené příklady do širších skupin (např. dojíždění do školy, cestování na dovolenou, hraní digitálních her, pravidelné koupání, vytápění, atd.). Navržené příklady chování seřadí podle jejich předpokládaných dopadů na životní prostředí (např., cestování letadlem má vyšší dopady na životní prostředí, než hraní her na tabletu). Učitel může žákům vysvětlit koncept tzv. ekologické stopy. Společně pak mohou pomocí některého z volně dostupných kalkulátorů vypočítat, jakou ekologickou stopu žáci mají. V další vyučovací hodině žák ve spolupráci se spolužáky zařadí vybrané činnosti do grafu (na připraveném pracovním listu), ve kterém jedna osa vyjadřuje náročnost případné změny (např. méně časté létání) a druhá osa přínos takové změny pro životní prostředí. Diskutuje se spolužáky o výsledcích.

Na základě společné domluvy učitele s žáky, může žák dostat za úkol, aby pro svoji domácnost (či prostředí, kde žije) vybral tří konkrétní opatření, které by mohlo být realistické a smysluplné udělat. U každého pak vyhodnotí jeho předpokládanou náročnost a přínos pro životní prostředí. Žák posuzuje každé opatření z hlediska konkrétních podmínek své domácnosti (např., pokud bydlí v nízkoenergetickém či pasivním domě, bude mít změna v trávení volného času větší dopad, než další snižování spotřeby energie). V průběhu úkolu si formuluje otázky, na které s pomocí učitele, rodičů, či jiných informačních zdrojů (např. AI, kalkulátorů ekologické či uhlíkové stopy) hledá odpověď (např., Jak velké snížení emisí uhlíkových plynů by přineslo, kdybychom na dovolenou do Řecka nelétali každý rok, ale jen jednou za tři roky? Souhlasili by s takovou změnou moji rodiče?). V průběhu rozvíjí svoje kritické myšlení. Uvědomuje si, že některá smysluplná opatření s velkým přínosem pro životní prostředí může být velmi obtížné realizovat (např. kvůli vysoké ceně, nesouhlasu jiných členů jeho domácnosti), jiná mohou být naopak snadno realizovatelná, ale mají malý dopad (např. vypínání světel na chodbě). Učí se hledat realistická řešení, chápat pohled jiných lidí a zvažovat konkrétní situaci.

Žák následně prezentuje výsledky svého úkolu před spolužáky. Společně diskutuje, co se při jeho zpracování naučil a uvědomil si nového.

Popis ověřování

Při hodnocení dosaženého výsledku učení je třeba respektovat možnosti žáka a jeho socioekonomické zázemí. Pro některé žáky proto může být dostačující, pokud prezentují návrhy poměrně jednoduchých opatření odrážející pouze základní míru kritické reflexe. Každý žák by ale měl být schopen porovnat několik činností z hlediska jejich významu pro životní prostředí a dosažitelnosti v kontextu vlastního života. Žák by měl prokázat schopnost kritického myšlení, tj. uvádět argumenty, proč něco má či nemá smysl, je či není realistické zkoušet, na úrovni vlastního způsobu vyjadřování a kognitivního vývoje.