vyhledá příklady, kdy lidské zásahy do prostředí přinesly původně nepředvídané důsledky, a vysvětlí, jak je možné se z daných příkladů do budoucna poučit

• uvede alespoň tři příklady zásahů do prostředí v minulosti, které přinesly původně závažné neočekávané důsledky
• uvede a odůvodní některé principy, které je při plánování zásahů do prostředí vhodné uplatňovat z hlediska udržitelnosti
• navrhne, co znamená uplatnění některého principu na konkrétní situaci
• vysvětlí s využitím příkladů důležitost předvídaného myšlení v různých oblastech a sférách života 

Zadání pro žáka

V evokační části žák nejprve uvede jednoduché příklady z běžného života, kdy neumíme přesně předpovědět budoucí vývoj (např. předpověď počasí, dopravní situace).

Následně žák přispívá příklady závažných zásahů do prostředí.

V debatě se spolužáky a s případnou pomocí učitele se následně zamýšlí nad záměry, proč byly tyto zásahy provedeny (např. zatížení prostředí jedovatými látkami z některých druhů pesticidů – záměrem zde bylo zvýšení zemědělské produkce a zajištění dostatku potravin pro světovou populaci, změna pestrých přirozených lesů na stejnověké jednodruhové monokultury snadno podléhající poškození – záměrem zde byla dostatečná a rychlá produkce dřeva, apod.)

Následně ve skupině či samostatně vyhledává na internetu, v literatuře, s využitím AI či dalších informačních zdrojů další příklady týkající se závažných zásahů do prostředí (např. environmentální důsledky změn hospodářského využívání krajiny, používání freonů, spalování fosilních paliv apod.).

Podle vyčleněné délky učebního bloku zkoumá do větší hloubky podrobnější sociální, ekonomické a ekologické souvislosti (příčiny a důsledky) a celkový vývoj v čase u jednoho vybraného zásahu či více vybraných zásahů. 

Dle vyčleněné délky učebního bloku sehraje se spolužáky vhodnou simulační hru, při níž zažívá překvapení z neočekávaných důsledků rozhodnutí v rámci své skupiny (třídy) a svých vlastních, volí strategie, které by přispěly ke snížení dopadů, a následně se spolužáky tuto zkušenost reflektuje a porovnává se skutečnými událostmi. 

Na základě těchto zkušeností zkouší určit některé příčiny omezené předvídatelnosti a nejistot scénářů budoucího vývoje.

Seznámí se, nebo s pomocí učitele odvodí, principy, které je při plánování zásahů do prostředí vhodné uplatňovat z hlediska možných budoucích důsledků pro udržitelnost (potřeba dlouhodobé perspektivy, předběžné opatrnosti, prevence, mezigenerační odpovědnosti a propojenosti ekonomické, sociální a ekologické oblasti). 

Diskutuje se spolužáky a učitelem možnosti uplatnění jednotlivých principů na různé aktuální situace a problémy (např. dopady klimatické změny a možné reakce na ni v lokálním i globálním měřítku, možné dopady technologických trendů, jako je AI, objevy v oblasti medicíny, biologie, energetiky, atd.). Navrhne konkrétní způsob uplatnění některého principu pro vybranou situaci či problém (např. příprava obce na možné budoucí dopady klimatické změny). 

Reflektuje význam předvídavého myšlení v různých oblastech a sférách života.

Popis ověřování

Předmětem ověření je nejen schopnost vysvětlit omezenou předvídatelnost důsledků zásahů do prostředí a principy, jak takovým důsledkům předcházet či je minimalizovat, ale především schopnost aplikovat tyto principy na uvažování o možném budoucím vývoji (vhodnými způsoby ověřování mohou být např. dialog či esej). Pro ověřování je důležitý individuální přístup, beroucí v potaz možnosti každého žáka. Náročnost či měřítko žákem zvolených příkladů a míra jejich komplexnosti (lokální, regionální situace či závažný celosvětový problém) se mohou proto lišit, stejně jako schopnost zobecnit principy, které je vhodné uplatňovat při zásazích do prostředí. Každý žák by však měl být schopen samostatně svými slovy vyjádřit alespoň jednoduché příklady a vyjádřit, jak postupovat a co posuzovat při realizaci zásahů do prostředí.