prozkoumá a vysvětlí provázanost mezi klimatickou změnou, vlastním životním stylem, životem společnosti a ekonomickou činností

• rozliší sdělení vycházejících ze stavu poznání o klimatické změně od těch, které jsou založeny na zkreslených, manipulativních, či odborně nepodložených argumentech.
• reflektuje, co ví a neví o klimatické změně, vyjadřuje, co by se chtěl dozvědět, nebojí se vyjádřit svoje emoce související s klimatickou změnou a empaticky reaguje na pocity jiných žáků.

Zadání pro žáka

Žák ve skupině vyplňuje myšlenkovou mapu na téma „klimatická změna“. Společně doplňují, co o problému vědí. Vedle na papír si píší to, co nevědí a chtěli by se dozvědět, následně prezentují před ostatními. Na základě svého zájmu pak týmy žáků dostávají za úkol, aby v dostupných informačních zdrojích (např. ověřené webové stránky s informacemi o klimatu, AI) našli odpovědi na svoje otázky, které pak prezentují ostatním. 

V následném úkolu skupiny žáků hledají příklady toho, jaké dopady má jejich životní styl na společnost a klimatickou změnu. (Např., co se stane, pokud budou chtít nový mobilní telefon? Jak to ovlivní jejich životní styl? Jak to ovlivní výrobce? Jak to ovlivní lidi v zemích, ze kterých se těží suroviny? Jaký vliv to bude mít na klima?) Ke zvolenému příkladu se seznámí s potřebnými informacemi (např. formou video dokumentů, textů atd.). 

V další části se žáci seznamují s pojmy „mitigační“ a „adaptační“ opatření. Ve skupině uvádějí příklady obou typů opatření a baví se o tom, která z nich znají z vlastního života. U zvolených opatření diskutují jejich účinnost a dosažitelnost. U vybraných opatření, která je možné prakticky demonstrovat či simulovat, pak provádějí jednoduché experimenty využívající badatelské metody (např. formou simulační hry ověřují, zda u fiktivní domácnosti přinese větší snížení emisí skleníkových plynů spíše výměna oken či pořízení solárních panelů, porovnávají v terénu rozdíly v druhové rozmanitosti sekané a nesekané louky atd.).

V dalším úkolu žák nejprve diskutuje o tom, jak rozpoznat názor založený na vědeckém poznání od názoru, který vědecké poznání zkresluje. Ve skupině prozkoumá několik příkladů stanovisek o klimatické změně založených na zkreslení vědeckého poznání a naučí se některé běžně používané dezinterpretační postupy rozeznávat (např. odvolávání se na autoritu z nesouvisejícího oboru, odvolávání se na texty, které neprošly recenzním řízením ve vědeckých časopisech atd.). Společně shrnou zásady, které by dobře podložené argumenty měly respektovat.

V navazujícím menším projektu žák ve spolupráci s dalšími provede malý průzkum názoru lidí v obci na klimatickou změnu a konkrétní mitigační či adaptační opatření realizovatelné v dané komunitě. Žáci nejprve naplánují, co se z průzkumu chtějí dozvědět (např., Podporují místní obyvatelé přijetí dalších adaptační opatření, i když budou stát peníze z obecního rozpočtu? Souhlasí s umístěním nových mlžítek v centru?), jak budou sbírat data (např. anketou se dvěma otázkami provedenou v průběhu týdne na náměstí se sto kolemjdoucími chodci), jak budou zpracovávat data (např. do grafů, s rozlišením údajů pro muže a ženy) a jak a komu je budou prezentovat (např. do školních novin, na nástěnku, do obecního zpravodaje, před zastupitelstvem, na školním webu atd.).

V průběhu celé práce při vhodných příležitostech žák mluví o emocích, jaké v něm klimatická změna vyvolává a učí se naslouchat pocitům svých spolužáků. Průběžně také reflektuje, v čem se jeho porozumění klimatické změně změnilo či prohloubilo a co dalšího by se o tématu chtěl dozvědět.

 Komentář: Pro realizaci tématu Klimatické změny doporučujeme zvolit integrovaný přístup, tj. např. vytvoření na úrovni školního vzdělávacího programu tematický celku “Klimatická změna”, na kterém se podílí více učitelů. Tematický celek by měl mít spíše dlouhodobější, než jednorázový charakter a měl by poskytovat prostor pro diskuse a samostatnou práci žáků, např. k vyhledávání informací k dílčím otázkám, které je zajímají a sami je navrhnou. Tematický celek může dále zahrnovat např. terénní sběr dat, práci s různými informačními zdroji (včetně AI), besedy s odborníky, práci s texty, videem atd.

Popis ověřování

Při realizaci tematického celku je třeba vyjít z možností školy i žáků. Žák by měl být aktivně zapojen do všech souvisejících aktivit, tj. měl by aktivně vyjadřovat svůj názor, zapojit se do plánování a realizace projektu, reflektovat svoje emoce i podpůrným způsobem reagovat na emoce ostatních. Žák by měl dále spolehlivě rozlišit mezi texty o klimatické změny založenými na vědeckém poznání od těch, které vycházejí z problematických zdrojů, používají dezinterpretační postupy či jinak zkreslují skutečnost.