vybírá, plánuje, realizuje a vyhodnotí společně se spolužáky nebo dalšími lidmi opatření potřebná pro posílení udržitelnosti v místní komunitě či ve světě

• Vlastními slovy vyjádří, jaké zkušenosti s realizací projektu považuje za nejdůležitější pro realizaci jiných společných projektů v budoucnosti.
• Na základě dostupných informací o zvoleném problému pojmenuje, jaké názory existují na jeho řešení.

Zadání pro žáka

Spolu se třídou a učitelem jde na procházku po obci. Po cestě zaznamenává, co se mu nelíbí a co by bylo možné změnit. Ve třídě na velkou mapu obce zakresluje, co objevil. Se spolužáky případně doplňuje další problémy, které v souvislosti s udržitelností jejich obec řeší. 

O vybraných problémech obce pak diskutuje se spolužáky. S pomocí učitele u zvoleného problému přemýšlí nad jeho širšími souvislostmi (např., Souvisí špatný stav obecního parku s nezaměstnaností v obci?).

Se spolužáky si určí kritéria, podle kterých by společně vybrali projekt, který pak budou řešit (např. co má největší smysl, co jsme schopni zvládnout za rok práce). O vybraném problému diskutuje a ujasňuje si, co se o něm potřebuje dozvědět. K formulovaným otázkám najde v dostupných informačních zdrojích (např. AI) odpovědi. Diskutuje o tom, jaká řešení vedou k jednorázovému a jaká k systémovému řešení problému (např., úklid parku vyřeší problém jednorázově, situace se ale může opět zhoršit, lepší ostraha parku může problém vyřešit systémově, ale problém se může objevit v jiné části obce, atd.). Porovnává účinnost a realizovatelnost různých řešení. Zjištěné názory shrne a prezentuje ostatním. Uvědomuje si provázanost mezi sociálními, ekonomickými a environmentálními problémy a důležitost hledání dlouhodobých, demokraticky projednaných řešení.

V dalším kroku provede se spolužáky průzkum názorů veřejnosti na zvolený problém a jeho řešení (např. provedou anketu mezi obyvateli obce, kde budou zjišťovat, jaká řešení problému místního parku preferují), případně získá takové informace z médií (včetně AI). Porovná a diskutuje různé názory na řešení problému (např., jaké argumenty používají občané, kteří doporučují lepší ochranu parku? Jaké jsou silné a slabé stránky jejich argumentace?). Vyjádří vlastní názor na nejvhodnější řešení problému i pocity, které v něm problém vyvolává. 

Se spolužáky a učitelem vybere takové řešení, které vyhodnotí jako smysluplné a zvládnutelné. Ujasní si, s jakými partnery by pro realizaci svého záměru měli žáci spolupracovat (např. zástupci obce odpovědní za údržbu obecní zeleně). Naplánuje a ve spolupráci s dalšími partnery (např. zástupci obce) realizuje či prosadí vhodné řešení. Na závěr vyhodnotí a oslaví výsledek a reflektuje, co se z práce na projektu naučil. 

Popis ověřování

Výběr projektu závisí na možnostech školy, žáků i na konkrétních potřebách obce. V některých školách se proto žáci mohou rozhodnout zabývat se spíše menšími, lokálními problémy s relativně snadným řešením (mohou např. požádat obec o odstranění místní černé skládky a současně uspořádat osvětovou kampaň proti jejímu obnovení – postavit na místě ceduli s prosbou o nevyhazování odpadků). V jiných školách se žáci mohou pustit do náročnějších projektů, např. prozkoumat problém ubytku vody ve studních a uspořádat k němu besedu s místními obyvateli a zástupci obce. 

Předmětem ověření tedy není samotný charakter realizovaného projektu, ale zapojení žáka do jeho realizace. Žák by se měl aktivně účastnit především fáze výběru a plánování projektu. Měl by také dokázat shrnout, proč žáci daný projekt vybrali, jaké řešení problému vybrali a co se z celé zkušenosti naučil.