Zkoumá a reflektuje rozmanitost a propojenost světa.

• pozoruje rozmanitost mezi lidmi, kulturami a místy ve svém blízkém okolí a ve světě
• uvede společné znaky mezi sebou a spolužáky a uvede, co je pro každého jedinečné
• zamýšlí se nad tím, jakým způsobem mohou být lidé a místa mezi sebou propojena

TĚKEJ - ŠTRONZO - TĚKEJ

Žáci pomocí hry zjišťují, co mají s druhými spolužáky společného a v čem jsou jedineční, reflektují, jaké to pro ně je.

Zadání pro žáka 

Na pokyn „těkej“ se společně s ostatními spolužáky procházej cik cak po celé místnosti. V momentě, kdy zazní pokyn „štronzo“, se zastav a utvoř dvojici s nejbližším spolužákem/spolužačkou. Povídejte si o sobě, abyste našli alespoň tři věci, které máte společné, a každý jednu věc, kterou se od sebe lišíte. Až uslyšíte opět pokyn „těkej“, ukončete rozhovor a znovu se začněte procházet po třídě. 

Situace se bude opakovat, abys měl/a příležitost se potkat aspoň se třemi spolužáky.

Poté ve společné diskuzi odpověz na otázky:

Jaké to pro Tebe bylo, když jsi zjistil/a, co máš s druhými společného?

Jaké to pro Tebe je, když najdeš něco, čím jsi jedinečný/á?

Zapiš na tabuli, čím myslíš, že jsi jedinečný/á. Pak se můžete podívat se spolužáky na soupis všech charakteristik a zkusit pojmenovat, které charakteristiky jsou vidět na první pohled a které charakteristiky, jsou skryté (např. že někdo umí hrát na klavír, narodil se na Slovensku apod.).

Popis ověřování

Učitel sleduje diskuze žáků ve dvojicích, pozoruje, jaké charakteristiky svých jedinečností zapisují na tabuli, a pomocí reflektivních otázek zjistí, jak žáci úkol zvládli.

Metodický komentář

Žákům pro jejich rozhovory pomůže, když učitel situaci nejprve modeluje s některým z žáků nebo s asistentem pedagoga. V rozhovoru mohou dojít například k tomu, že mají stejnou barvu očí, bydlí ve stejné ulici a rádi bruslí. Jedinečností může být, že jeden dobře hraje košíkovou a druhého baví vymýšlet a psát příběhy.

V reflexi učitel zdůrazní, že máme spolu mnoho společného a každý z nás je v něčem jedinečný. Diskuze nad našimi viditelnými a skrytými charakteristikami učiteli také pomáhá pro práci se stereotypy a předsudky.

Alternativou může být zaznamenávání společných a jedinečných charakteristik do Vennových diagramů.

Zdroj: RUTOVÁ, Nina a kol.: Největší přání – svět ve výuce. Člověk v tísni, o. p. s., Praha 2018. Str. 32. ISBN 978-80-7591-003-5. Dostupné online w WWW: https://www.clovekvtisni.cz/nejvetsi-prani-svet-ve-vyuce-1111pub#:~:text=P%C5 %99 %C3 %ADru%C4 %8Dka%2C%20kter%C3 %A1 %20je%20ur%C4 %8Dena%20u%C4 %8Ditel%C5 %AFm,byl%20realizov%C3 %A1n%20s%20podporou%20EU. Materiál použit se svolením Člověk v tísni, o.p.s.

• uvede příklady rozmanitosti v blízkém okolí i ve světě z pohledu různých aspektů
• vysvětlí, co znamená, že každý člověk je jedinečný
• pojmenuje, co rozmanitost může přinášet jemu samotnému a jeho třídě
• zjistí příklady svého propojení s různými místy a lidmi u nás i ve světě

CO VŠECHNO CESTUJE

Žáci zjišťují, jaké zboží a z jakých zemí je dováženo do České republiky, a ukazují si tak příklady propojenosti světa.

Zadání pro žáka 

Přemýšlej nad otázkou: Z jakých jiných zemí se k nám dováží zboží? Uveď některé příklady, o kterých víš. Můžeš to nějak zjistit?

Zkus se podívat na cedulky či nápisy na různých věcech – např. na potravinách, oblečení, hračkách, školních pomůckách a jinde, zda tam je uvedeno, kde bylo zboží vyrobeno.

Nakresli si velkou loď s kontejnery, která bude vyjadřovat příklady toho, co všechno se k nám dováží. Na jednotlivé kontejnery napiš typy zboží (např. plyšové hračky, fixy, těstoviny, telefony). Vypiš si také země, ze kterých se zboží podle Tvých zjištění dováží.

Najdi na mapě světa nebo ve školním atlasu země, z nichž se zboží dováží. Do vytištěné mapy si tyto země barevně označ a také si označ Českou republiku. Potom si Česko čárami propoj se všemi označenými zeměmi. Uvidíš tak příklady našeho propojení se světem.

Zamysli se, jakým jiným způsobem je současný svět propojený. Svoje nápady diskutuj s dalšími spolužáky.

Popis ověřování

Učitel sleduje, co žáci objevili a zaznamenali, že se do Česka dováží a odkud se dané zboží dováží. Také zjišťuje, jak se orientují na mapě, vyhledávají konkrétní země a propojují je s Českou republikou. Naslouchá další nápadům propojenosti světa, které žáci uvádějí, a diskutuje je s nimi.

Metodický komentář

Učitel může sám žákům uvést příklad, jak si všimnul, odkud pochází určité zboží (např. že jeho tričko bylo vyrobeno v Indii). Předem může žákům připravit pracovní list, do něhož budou žáci svá zjištění zapisovat – např. předkreslená velká loď s kontejnery. Také jim pomáhá orientovat se na mapě světa a připraví jim mapy, do nichž žáci označují konkrétní země. K dalším způsobům propojenosti světa dává žákům dle potřeby návodné otázky, díky kterým mohou přicházet s nápady týkajícími se např. cestování, dopravy, hudby, módy, technologií, sociálních sítí, kulturních tradic atd.

Zdroj: SKALICKÁ, Petra a kol.: Největší přání – svět ve výuce. Člověk v tísni, o. p. s., Praha 2018. Str. 45 - 46. ISBN 978-80-7591-003-5. Dostupné online z WWW: https://www.clovekvtisni.cz/nejvetsi-prani-svet-ve-vyuce-1111pub#:~:text=P%C5 %99 %C3 %ADru%C4 %8Dka%2C%20kter%C3 %A1 %20je%20ur%C4 %8Dena%20u%C4 %8Ditel%C5 %AFm,byl%20realizov%C3 %A1n%20s%20podporou%20EU. Materiál použit se svolením Člověk v tísni, o.p.s.

• Vyjádří, v čem je přínosné, že je každý člověk jedinečný.
• Jmenuje příklady příležitostí, které rozmanitost přináší.
• Vysvětlí propojenost světa na příkladech věcí a situací jemu důvěrně známých.
• Na základě konkrétních lidských příběhů posoudí, jak může pozitivně i negativně ovlivňovat životy lidí jinde ve světě.

KAŽDÝ MÁ SVŮJ PŘÍBĚH

Ilustrativní příklad kombinuje inspiraci pro výukové lekce a projektovou činnost.

Zadání pro žáka 

Žák má nejprve příležitost zažívat rozmanitost ve vyučovacích hodinách napříč vzdělávacími obory i během činností souvisejících s životem školy. Příkladem aktivity do výuky může být hra s citrony[1], kdy si každý žák vezme z košíku jeden citron, pozorně si ho prohlédne a vrátí ho zpět do košíku. Poté má svůj citron mezi ostatními citrony najít. Žák diskutuje s ostatními, podle čeho citron poznal, v čem si jsou všechny citrony podobné a v čem se jeden od druhého mohou lišit. Následně nachází podobné a společné znaky mezi žáky ve třídě (např. pomocí aktivity Sociometrie[2]), přičemž je důležitý citlivý přístup ze strany učitele. Může si všímat výšky postavy, tvaru a barvy očí, barevných odstínů pleti, délky a barevných odstínů vlasů atd. Naváže i diskuzích o těch podobných a odlišných znacích, které nemusí být na první pohled poznat – zájmy, dovednosti, zážitky, země původu aj. Důležité přitom je, že při popisu rozmanitosti používá věcně správné informace, vyvaruje se nálepkování. Na tyto aktivity je možné navázat třídním projektem.

Cílem projektu bude připravit seznámit se s příběhy různých lidí, poznat jejich jedinečnosti a objevit společné charakteristiky. Žák nejprve pojmenovává, s jakou rozmanitostí mezi lidmi se ve svém okolí setkává, aby se dohodnul se spolužáky ve třídě, jakému hledisku rozmanitosti se chtějí věnovat – může to být národnost, věk, mateřský jazyk apod. Žáci si na základě toho si promyslí, jak na to půjdou, jaké budou jejich kroky, které konkrétní lidi osloví, na co jich budou ptát. Ve skupinkách uskuteční s vybranými lidmi rozhovory.

Návrhy otázek (ideální však je, když žáci sami vymyslí otázky): Jak se jmenuje? Jaké oslovení má nejraději? Kde se narodil/a? Co rád/a dělá ve volném čase? Jaké je jeho/její oblíbené jídlo (barva, zvíře, místo…)? Co bychom se od něj/ní mohli naučit? Jaký den v roce má nejraději? Co zajímavého zažil/a za uplynulý rok/měsíc/týden? Co se mu/jí někdy povedlo a těší ho/ji to? Co mu/jí dělá radost? Co si přeje?...

Z odpovědí respondentů sestaví příběhy, které prezentuje zvolenou formou, na níž se žáci domluví (výstava literárních či výtvarných výstupů, prezentace na celoškolní akci, brožurka, setkání s dotazovanými lidmi apod.). Společně se spolužáky reflektuje, co se o lidech, s nimiž vedli rozhovory, dozvěděl, jaká zjištění pro něj byla zajímavá, jaké odpovědi předpokládal a co ho překvapilo, v čem ho dotazované osoby inspirovaly, čím ho setkání s různými lidmi obohatilo, co si o rozmanitosti uvědomil. Diskutují, v čem je cenné, že jsou lidé rozmanití, že je každý jedinečný, a proč je důležité hledat, co máme s druhými společného. Navrhnou, jak mohou jako třída využít rozmanitosti mezi sebou. 

Popis ověřování

Prožité aktivity, setkávání žáků s rozmanitými lidmi, zpracování jejich příběhů a následné diskuze by měly žáky vést k porozumění rozmanitosti v jejich nejbližším okolí a k utváření respektujících postojů. Učitel je v tom jednak podporuje kladením reflektivních otázek, sleduje jejich diskuze a odpovědi, a jednak pro něj jako důkazy o učení budou sloužit zpracované výstupy. 

[1] Winkelman, Anne Sophie: More than Culture – Více než kultura, Diverzita v mezinárodní práci s mládeží. Dům zahraniční spolupráce, Praha 2016. Str. 44-50. ISBN 978-80-88153-24-5

[2] Moree, Dana, Bittl, Karl-Heinz: Dobrodružství s kulturou, Transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, Plzeň 2007. Str. 95-96. ISBN 978-80-7043-566-3

Zkoumá rozmanitost a propojenost světa.