Na konkrétních příkladech kriticky vyhodnocuje obsah a záměr mediálních sdělení.

• učí se rozumět tomu, proč některým zdrojům věří více, některým méně a některým vůbec ne 
• uvádí příklady toho, jaká média využívá při komunikaci se sourozenci, spolužáky, kamarády 
• sdělí ostatním, odkud nejčastěji získává různé, pro sebe potřebné informace 

Moje TOP 5 

Aktivita se zaměřuje na to, aby žák dokázal sdělit ostatním, odkud nejčastěji získává různé – pro sebe potřebné – informace a proč některým zdrojům věří více, některým méně a některým vůbec ne 

Zadání pro žáka:

Nejprve učitel napíše na tabuli 4-6 základních typů/druhů masových a online médií (např. noviny, časopisy, televize, rozhlas, Internet aj.), poté vyzve žáky, aby postupně přicházeli k tabuli a doplňovali ty zdroje, ze kterých nejčastěji a nejraději získávají informace. Poté obdrží každý žák papír, na který má za pomoci údajů zapsaných na tabuli vypsat pět pro něj nejdůležitějších zdrojů informací, může samozřejmě přidat i ty, které na tabuli nejsou. Vznikne anketa TOP 5 vztahující se k informačním zdrojům jednotlivých žáků. Poté se žáci rozdělí do čtyř/pětičlenných skupin, ve kterých porovnávají svou TOP 5 anketu mezi sebou navzájem a zjišťují, v čem jsou jejich informační zdroje shodné a v čem se liší. Každá skupina si zvolí svého tzv, tiskového mluvčího, který poté před třídou sdělí výsledky vzájemné diskuse. 

Způsob ověření 

Učitel sleduje samostatnou práci žáků, poté i skupinovou diskusi, moderuje výstupy, které prezentují zástupci jednotlivých skupin, a pomocí otázek zjišťuje, kterým informačním zdrojům ve výstupech uvedených věří žáci nejvíce, kterým méně a PROČ. 

 Metodická poznámka:

V seznamu informačních zdrojů, které žáci budou psát na tabuli, se mohou objevit i takové, které jsou pro své přihlášení a využití omezené věkem (Instagram, YouTube, WhatsApp aj. – nejčastěji 13 let) – tuto skutečnost nelze přehlédnout, učitel na ni upozorňuje a zároveň jsou pro něj tyto informace důležité pro další práci s třídním kolektivem. 

https://edu.ceskatelevize.cz/video/2219-co-jsou-to-media

Varianta - Komu a čemu věřím 

Aktivita se zaměřuje na to, aby žák dokázal sdělit ostatním, odkud nejčastěji získává různé – pro sebe potřebné – informace, proč jsou pro něj potřebné a proč některým zdrojům věří více, některým méně a některým vůbec ne. Aktivita vychází z předpokladu, že důvody pro to, proč žák některému zdroji důvěřuje a jinému ne jsou neuvědomované, často spíše emocionální.

Zadání pro žáka:

Žák se zapojí do hry „Věř, a komu věříš, měř“, která je založena na tom, že ve třídě jsou porůznu rozvěšené obrázky/nápisy různých informačních zdrojů (rodiče, kamarád/ka, učitel, televize, webová stránka apod.). Učitel vždy přečte informaci („Litvínov zvítězil nad Pardubicemi 2:0“, „Sněhurka je vyšší než trpaslíci“, „iphone je nejlepší mobil na světě“, „Bajaju napsal Václav Čtvrtek“, Karel Gott byl český prezident“) a zeptá se „Kdo vám to poví správně?“, načež se každý žák rozeběhne ke zdroji, který považuje za vhodnou odpověď na otázku. U jednotlivých zdrojů pak ve skupinkách zdůvodňují vlastní volbu. 

Způsob ověření 

Zapojení do hry a do diskuse. Cílem je, aby žáci začali přemýšlet o důvodech volby zdrojů.

• uvědomuje si, jaké informace a odkud získává a jakým zdrojům dává přednost a proč 
• snaží se získat informace z různých zdrojů 
• vyhledává si v médiích informace, které považuje pro sebe za důležité, a zamýšlí se nad tím, jak a k čemu je využívá 
• zkouší využívat různá média pro různou podobu komunikace s ostatními 
• rozpoznává, která sdělení v něm vyvolávají emoce, a zkouší přijít na to, zda to způsobují slova nebo obrazy 

Můj mediální deník 1 

Aktivita se zaměřuje na sledování, jaké médium žák používá, co si z něj vybírá, s kým o tom mluví apod.

Zadání pro žáka

Žák si vede po určitou společně ve třídě domluvenou dobu tzv. mediální deník, ve kterém si odpovídá na společně domluvené otázky, které mohou být například: 

Která média používám nejvíce, která nejméně? 

S kterými typy aktivit má jednotlivá média spojena? – učení, příprava do školy, komunikace s ostatními atd. 

Bez kterého média bych se neobešel? 

Chtěl/a bych na svém mediálním konzumu něco změnit? 

Když se rozhoduju, co budu užívat/sledovat, PROČ (z jakého důvodu dám něčemu přednost a něco odmítnu?)  

Způsob ověření 

Diskuse ve třídě o vlastních pozorováních

Ověřování je založeno především na formativním hodnocení zejména z toho důvodu, že mediálně výchovné aktivity není vhodné klasifikovat. Proto pro následné ověřování a reflexi tématu je důležité, aby učitel vytvořil jednotnou osnovu/strukturu (otázky) tzv. mediálního deníku – formulaci otázek a společně se žáky se domluví, na tom, že na ně budou odpovídat, a to po určitou předem stanovenou dobu (například v průběhu třech po sobě jdoucích vyučovacích hodinách, nebo se může jednat o domácí práci, či kombinaci obou možností)

Vhodné je zařadit nejdříve skupinou práci (skupiny po 5 žácích), kdy učitel sleduje, zda a jak se žáci navzájem se svými odpověďmi seznamují. Rovněž je možné sledovat, zda a jak se žáci zhostili svých rolí, pokud jim byly přiděleny (vedoucí skupiny, zapisovatel, mluvčí, pozorovatel apod.)

Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žáci nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.

• Roztřídí informace podle toho, odkud je nejčastěji získává, a sdělí, proč některému zdroji dává přednost.
• Odliší (např. v textu, v mluveném projevu), kdy se jedná o vyjádření faktu a kdy jde o názor (postoj).
• Rozpozná, zda sdělení obsahuje slova a obrazy vyvolávající emoce.

Můj mediální deník 2

Aktivita se zaměřuje na sledování mediálních obsahů v průběhu celého dne v chronologické časové ose s důrazem na čas a okolnosti užívání média.

Zadání pro žáka:

Žák si v průběhu jednoho dne (bude v rámci výuky vytvořen pro tuto činnost prostor) zapisuje sdělení, která v médiích četl, viděl, slyšel a která ho zaujala. K jednotlivým sdělením si poznamená i to, jaký v něm vyvolala pocit. Při diskusi s ostatními hledá, co mohlo jeho pocity vyvolat, pocity pojmenuje. Jakmile přijde na to, co je důvodem jeho pocitů, napíše vlastní krátký text ve dvou variantách tak, aby z jeho pohledu vyvolal u čtenáře odlišné pocity.  

Způsob ověření 

Ověřování bude obdobné jako u aktivity Na cestě – tedy bude založeno především na formativním hodnocení zejména z toho důvodu, že mediálně výchovné aktivity není vhodné klasifikovat. Proto pro následné ověřování a reflexi tématu je důležité, aby učitel vytvořil jednotnou osnovu/strukturu (otázky) tzv. mediálního deníku – formulaci otázek a společně se žáky se domluvil na tom, že na ně budou odpovídat, a to po určitou předem stanovenou dobu (například v průběhu třech po sobě jdoucích vyučovacích hodinách, nebo se může jednat o domácí práci, či kombinaci obou možností)  

Vhodné je zařadit nejdříve skupinou práci (skupiny po 5 žácích), kdy učitel sleduje, zda a jak se žáci navzájem se svými odpověďmi seznamují. Rovněž je možné sledovat, zda a jak se žáci zhostili svých rolí, pokud jim byly přiděleny (vedoucí skupiny, zapisovatel, mluvčí, pozorovatel apod.)

 Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žáci nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.  

Uvede na konkrétních příkladech, které informace a odkud nejčastěji přijímá, uvede jednoduchý příklad dopadů těchto sdělení.