Rozezná a vysvětlí volbu výrazových prostředků, kterými se mediální sdělení snaží ovlivnit vnímání konkrétního tématu.

• vyhodnotí uživatelské návyky v konzumaci médií u sebe i u svých vrstevníků
• sdělí, proč jsou pro něj některé mediální produkty (např. na Facebooku, Instagramu, Whatsappu, Youtube aj.) jako jsou videa, počítačové hry, hudební klipy přitažlivé
• najde mediální obsahy s přímými či nepřímými výzvami k rizikovému jednání (např. k šikaně)
• najde a pojmenuje projevy kyberšikany
• roztřídí si informace podle toho, odkud je nejčastěji získává, a sdělí, proč některému zdroji dává přednost  
• odliší (např. v textu, mluveném projevu) kdy se jedná o vyjádření faktu a kdy jde o názor (postoj)  
• rozpozná, zda sdělení obsahuje slova a obrazy vyvolávající emoce 

Komu věřím na internetu 

Aktivita se zaměřuje na rozvoj reflektovaného (sebe)kritického přístupu žáků k vlastnímu užívání médií a mediálních sdělení. Žák si postupně osvojuje představu, proč jsou pro něj některé mediální produkty přitažlivější než jiné, a hledá podobnosti a rozdíly mezi svým přístupem a přístupem vrstevníků.

Zadání pro žáka:

Žáci připraví ve skupině přehled produktů a služeb, které nakupují na základě sledování profilů svých oblíbených influencerů. Zároveň uvedou důvody, které je vedou k tomu, že svému oblíbenému influencerovi věří a napodobují ho v nejrůznějších aspektech svého chování a jednání. Žáci na konkrétních příkladech (po předchozí domácí přípravě) ukazují, jak se změnila reklama od dob jejich rodičů do současnosti.

Způsob ověření 

V diskusi žáci formulují důvody oblíbenosti influencerů, které pravidelně sledují a chovají se a jednají často podle nich. 

• postupně nalézá, z kterých výrazových prostředků je sdělení sestaveno (jazyk, obraz, pohyb, hudba, bezprostřednost, stylizace apod.)  
• na příkladech uvádí, která témata se v mediálních sděleních nabízejí 
• rozeznává typy mediálních sdělení a jejich výrazové prostředky (např. zpráva, reklama, hudební klip, komiks, www stránky, osobní profil konkrétního člověka a další) 
• u síťových médií vnímá užívání prostředků přímého oslovení a vytváření pocitu důvěrného (kamarádského) a neformálního kontaktu
• rozeznává rozdíly mezi „seriózním“ a „bulvárním“ zpravodajstvím a výrazové prostředky, které jsou pro něj příznačné
• hledá možné záměry, které za volbou témat, kontextů a výrazových prostředků stojí  
• při vlastním tvořivém sestavování různých sdělení (zpráva, reklama aj.) se snaží volit různé výrazové prostředky (např: slova, obrazy) podle toho, jaký záměr sdělením sleduje 

• Rozpozná společensky významné téma (např. válečný konflikt, klimatická změna) v mediálním sdělení.
• Vyhodnotí, zda mediální sdělení týkající se společensky významného tématu obsahuje pouze fakta, nebo i postoje a názory.
• Mediální sdělení kriticky vyhodnotí a určí, zda a jaké prostředky užívá k ovlivnění názoru na určité téma.
• Vyhledá několik zdrojů ke konkrétnímu tématu a porovná prostředky, které mediální sdělení užívají. 
• Uvede příklad mediálního sdělení, které záměrně vyvolává emoce ohledně vnímání tématu.

Školní internetová televize

Aktivita se zaměřuje na posilování vnímavosti vůči hodnotícím prvkům v mediálních sděleních a schopnost a ochotu diskutovat o vlastních i cizích tvůrčích výstupech. Součástí aktivity je i posilování povědomí (a) o rozdílu mezi zpravodajstvím a publicistikou, (b) o (bezděčné) roli publika/uživatelích při utváření mediálního sdělení a (c) o emocionálním a hodnotícím náboji výrazových prostředků. Aktivita také vede k získání povědomí o organizaci práce v médiích.

Zadání pro žáka 

Žáci připraví ve skupině dva pořady pro fiktivní „školní“ internetovou televizi. Jeden pořad bude zpravodajské povahy, druhý bude diskusní. Pořady budou skupiny žáků připravovat v alternativách pro různé skupiny uživatelů (veškerou dospělou populaci, vrstevníky, obyvatele konkrétního regionu apod.). Vždy po „odvysílání“ pořadu bude následovat společné vyhodnocení ve skupině, v němž budou žáci vyhodnocovat míru názorové/postojové neutrality zpráv a způsoby vyjadřování/ prosazování postojů v diskusním pořadu a odlišnosti v zarámování podle předpokládaného uživatele. 

Popis ověřování 

Učitel společně s žáky se zaměřuje na to, zda žák vhodně užívá výrazové prostředky informativní a komentativní.  

Na základě vlastní zkušenosti uvede příklady, jak konzumace médií může ovlivnit jeho postoje nebo postoj jeho vrstevníků k určitému tématu.