Kriticky posoudí uplatňování demokratických principů ve škole a formuluje návrhy podporující demokratické procesy.

• seznamuje se s demokratickými principy a dokládá je na příkladech
• mapuje možnosti, jak se žák může zapojit do rozhodování ve škole
• diskutuje o situacích, kdy byl svědkem demokratických/nedemokratických procesů ve škole
• diskutuje o tom, co by ve škole podpořilo demokratické procesy

ZAPOJOVÁNÍ ŽÁKŮ

Ilustrace se vztahuje k mapování možností, jak se žák může zapojit do rozhodování ve škole.

Žák zjišťuje, k čemu se ve škole může vyjadřovat, jaké kompetence si naopak ponechávají dospělí a jaké nástroje spolurozhodování žáků škola podporuje. 

Zadání pro žáka

Víš, že je možné a dokonce žádoucí, aby ses zajímal o to, co se ve vaší škole děje? A že to dokonce můžeš ovlivňovat? Prozkoumej, jak konkrétně to funguje u vás ve škole. Výsledky svých zjištění sdílej se spolužáky.

1. Má vaše škola žákovský parlament? Jak funguje a co na něm děti řeší? O čem mohou díky němu žáci spolurozhodovat?
2. Můžete zajít za vedením školy a řešit s ním, co byste si ve škole přáli dělat/mít/zažívat? Jak to probíhá a co jste o konzultacích s vedením zjistili?
3. O čem ve škole rozhodují jen dospělí a mělo by to podle vás tak zůstat?
4. Co naopak myslíte, že by mohly rozhodovat děti a rozhodují o tom dospělí?
5. Má každá třída ve škole třídnické hodiny? A řeší na nich, jestli a jak mohou děti spolurozhodovat o záležitostech školy?
6. Probíhají ve vaší škole nějaké ankety, průzkumy veřejného mínění či focus groups?
7. Zjistili jste, že na nějaké jiné škole v ČR se děti zapojují jinak či více? Jak konkrétně a jak byste to začlenili do života vaší školy?

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Cílem této činnosti je mapování možností a zvyšování povědomí žáků, že jejich iniciativa a spolurozhodování jsou žádoucí. Je velmi pravděpodobné, že škola takovéto možnosti nenabízí a bude pak jen na žácích, co udělají, když zjistí, že tomu tak není. Stejně tak je možné, že vaše škola má parlament, dělá ankety, děti zapojuje, jak to jen jde a oni si toho nejsou příliš vědomí. Zkuste v nich probudit zvědavost a chuť měnit věci kolem sebe. Motivovanější určitě budou, když už budou chtít o něčem konkrétním spolurozhodnout. Využijte toho pro mapování způsobů, jaké ve škole máte. Bude to skvělý začátek „projektového záměru“. Počítejte s tím, že na ověřování bude potřeba čas na např. třídnické hodině / v jiném vědomém čase, kdy učitel pečuje o kolektiv třídy.

• stanovuje kritéria, podle kterých se pozná uplatňování demokratických principů ve škole
• pozoruje a zaznamenává uplatňování demokratických principů ve škole
• analyzuje získaná data o uplatňování demokratických principů
• s oporou o získaná data navrhuje alespoň jedno řešení podporující demokratické procesy ve škole

HLAS ŽÁKŮ

Ilustrace se vztahuje k pozorování a zaznamenávání uplatňování demokratických principů ve škole – analýza kultury školy z pohledu žáka.

Žák sleduje, zaznamenává a společně se spolužáky diskutuje, co se ve škole děje, pokud žáci mají nějaké stanovisko k něčemu, co se jich týká. Analyzují tak nastavené procesy ve škole a kulturu školy v tom, jak moc dospělí berou hlas žáků v potaz a jak s ním zacházejí.

Zadání pro žáka

Řešíte aktuálně ve škole nějaké téma, které zajímá takřka všechny žáky i učitele? Třeba kdy a jak chcete používat či nepoužívat telefony ve škole? Nebo jestli je povoleno jíst během výuky? Nebo cokoliv jiného? A pokud to aktuálně neřešíte, klidně takové téma navrhněte ve své třídě, na setkání žákovského parlamentu – „vypusťte jej mezi lidi“. Cílem nebude téma vyřešit, ale sledovat, jak na něj reagují dospělí. Zaznamenávej si, jak na téma reaguje třídní učitel/ka, jak ostatní učitelé a jak vedení školy:

• Berou téma spíš více osobně a říkají vám, co si o něm myslí anebo se spíš zajímají o to, jak to vidíte vy?
• Jak vás jako žáky dospělí podporují v tom, aby se váš názor na téma objevil v celoškolní debatě?
• Jsou dospělí jednotní v tom, co říkají anebo každý tvrdí spíš něco jiného?
• A co ostatní spolužáci? Říkají každý jen svůj názor a brblají anebo přemýšlejí, jak „hlas žáků“ posbírat a diskutovat o něm?

Diskutuj výsledky svého pozorování (toho, co máš zaznamenáno) se spolužáky ve třídě.

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Ačkoliv žáci budou převážně sledovat okolí či jednotlivé situace, případně se bavit se spolužáky, motivujte je k tomu, aby si z pozorování dělali poznámky. Můžete jim i poslat „strukturu“ do které si třeba v telefonech mohou dělat poznámky (např. téma – koho jsem pozoroval / s kým jsem o tom mluvil + otázky výše). Pouze poznámky pak mohou být důkazem toho, jak žáci situaci ve škole analyzovali a podkladem pro diskusi ve třídě.

• Prezentuje alespoň jeden vlastní nebo skupinový návrh na podporu demokratických procesů ve třídě, škole nebo blízkém okolí.
• Zhodnotí představené návrhy na podporu demokratických principů ve třídě, škole nebo blízkém okolí z pohledu užitečnosti, možnosti realizace, případně dalších kritérií.
• Prezentuje a/nebo interpretuje výsledky analýzy o uplatňování demokratických principů. 

INICIATIVNÍ ŽÁK

Ilustrace se vztahuje k podpoře demokratických procesů ve škole – když chce žák či skupina žáků něco ve škole změnit či udělat.

Žák v krátkém textu popíše cestu žákovského hlasu školou – co se stane, když má nápad na aktivitu (chce něco změnit, zorganizovat akci pro spolužáky, apod.). Zmapuje, jaké demokratické principy jsou uplatňovány ve škole a zkusí navrhnout, jakým způsobem by ve škole šlo podpořit demokratické principy.

Zadání pro žáka

Představ si, že máš nějaký nápad, co bys ve škole chtěl/a změnit. Třeba zařídit, aby v nevyužitém koutě knihovny vznikl relaxační koutek. Popiš v krátkém textu (1 strana A4), jak svůj nápad prosadíš a zodpověz v něm následující otázky: Jak s nápadem oslovíš spolužáky ve třídě? Jak ho představíš ostatním třídám? Za kým z dospělých zajdeš a proč? Doplň do textu, jak by ti s tímhle nápadem mohly pomoci třídnické hodiny a žákovský parlament. Na závěr v textu vyznač (barevně podtrhni, zakroužkuj) 3 situace, které ti připomínají život v demokracii (např. hlasování, vítězství názoru většiny, volba zástupce).

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Vhodné je, aby spolu se zadáním byli žáci seznámeni s kritérii hodnocení. Kritéria může nastavit učitel, ale mohou se na jejich nastavení také podílet sami žáci. Hodnocení podle kritérií nemusí provádět jen učitel, ale může jej provádět i žák k vlastnímu textu, případně k textu spolužáka. Návrh kritérií hodnocení – žák:

• dodržel zadaný rozsah popisu (1 A4);
• popsal možnost využití třídnických hodin a žákovského parlamentu;
• v popisu vyznačil 3 situace, které mu připomínají život v demokracii.

Na závěr v plénu třídy otevřete se žáky otázku, jak by se ve škole mohly podpořit demokratické procesy.

Na konkrétních příkladech posoudí uplatňování demokratických principů ve třídě, škole a v situacích běžného života.