Zapojuje se do opatření a akcí, které podporují demokratickou kulturu ve škole, místní komunitě a blízkém prostředí.

• uvede příklady různých rolí ve třídě, škole, obci a společnosti a popíše, kdo je za co zodpovědný a o čem může rozhodovat
• respektuje výsledky rozhodování a přijímá je i v případě, když jeho názor/návrh/ podnět nebyl vybrán nebo akceptován 
• identifikuje, co je vhodné, nebo co je potřebné udělat ve prospěch školy/třídy/ komunity/obce 
• navrhne, nebo si vybere činnost, kterou si chce ve třídě/ škole/ komunitě/nebo obci vzít na starost
• aktivně se věnuje činnosti ve prospěch třídy, nebo školy, kterou si vzal na starost 
• pojmenuje, co mu pomáhá a co mu brání přistupovat ke zvolené činnosti odpovědně 

ROLE VE SKUPINĚ

Ilustrace se vztahuje k situaci, kdy žák uvede příklady různých rolí ve třídě/škole a popíše, kdo je za co zodpovědný a o čem může rozhodovat.

Žák se v rámci třídnických hodin / v jiném vědomém čase, kdy učitel pečuje o kolektiv třídy, účastní procesu, kdy si rozdělují a zvědomují role ve skupině, které jim jako kolektivu pomáhají „být spolu“. Práce s rolemi skvěle slouží jako příležitost pro to, aby žák rozvíjel svou zodpovědnost. 

Zadání pro žáka

Nejprve si pod vedením třídního učitele zahrajte hru „Zveleb/zútulni místnost“ (viz https://cedu.cz/hra/zveleb-mistnost). A odpovězte si po ní společně na otázky: Co vám tato aktivita přinesla? Proč myslíte, že jsme ji dělali? Následně si vyzkoušejte pod vedením učitele hru Přechod třídy bez mluvení. Dejte ke straně lavice a židle dejte na jednu stranu učebny. Vaším úkolem bude v tichosti (bez mluvení i zvuků, které dělají židle a vaše pohyby) si stoupnout na židle a pomocí toho, že si je podáváte se přesouvat tak, abyste postupně všichni přešli učebnu. Máte 5 minut na to, abyste domluvili strategii, poté aktivita začne. Po aktivitě odpovězte na tyto otázky:

• Jakou jste na začátku zvolili strategii?
• Jak se vám dařilo ji naplnit?
• Co vám pomáhalo a co naopak vás brzdilo?
• Měl někdo z vás pocit, že svým úsilím pomáhal tomu, že jste to zvládli?
• Kdo z vás co dělal během diskuse při volbě strategie a kdo co dělal v průběhu aktivity?

Jiný den, jinou třídnickou hodinu společně budete přemýšlet o tom, jaké činnosti by vám pomáhaly i při jiných problémových úkolech, které vaše skupina řeší a jak z toho vytvořit systém, kdy se každý z vás na něčem podílí a skupina tak může zažívat úspěch.

• Jaké z činností z „Přechodu třídy“ by vám pomohly i při jiných problematických úkolech?
• Zkuste k činnostem vymyslet roli, která by to měla na starosti pravidelně (např. nám pomáhalo, když jeden z nás měřil čas = časoměřič, nebo když do toho někdo moc nemluvil, ale pak dělal přesně to, na čem jsme se domluvili = týmový hráč, atd…).
• Dejte dohromady takovýto seznam rolí a rozdělte se do skupin tak, aby u každé role byli alespoň dva lidé a aby vám ta role byla něčím blízká. Společně popište, co role obnáší.

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

První aktivita je evokační – žáci nevědí, že mají všichni na starosti ten samý úkol a cílem je sledovat, jak se k odpovědnosti obecně žák staví a pak s nimi tuto zkušenost reflektovat (uvědomit si, že odpovědnost a iniciativa trochu bolí, člověk na ni musí mít odvahu a „nutit“ se do nich – proto je potřeba se jim učit). Problémový úkol s přechodem třídy je zážitková příležitost pro to zažít přirozené role ve skupině. Pokud žáci dělají hluk, učitel jim odebírá židle, čímž zvyšuje napětí a ztěžuje aktivitu. Sleduje, jak si s tím žáci poradí a využívá toho při reflexi při pojmenovávání rolí ve skupině. Následující činnost je převedení zážitku do obecných principů fungování skupiny a vytěžení pro pojmenování rolí ve skupině obecně. Žádoucí je s tím pak dlouhodobě pracovat. Ilustrace popisuje minimálně 2 vyuč. jednotky a naznačuje až dvouměsíční zaměření každotýdenních třídnických hodin. 

Ilustrace byla připravena na základě hry Zveleb místnost, viz URBANOVÁ, Eliška a kolektiv: Soubor aktivit. CEDU – Centrum pro demokratické učení, Praha 2022. Str. 81. ISBN 978-80-908414-0-6. Dostupné z https://cedu.cz/hra/zveleb-mistnost. Aktivita je využita se svolením CEDU.

• jednorázově nebo opakovaně se účastní rozhodování nebo spolurozhodování o různých záležitostech, které jsou předloženy k projednání
• zpracuje plán pro realizaci své aktivity ve prospěch třídy/školy/komunity/ obce a kritéria pro posouzení svého zapojení 
• uskutečňuje některé dílčí kroky ze svého plánu ve prospěch třídy/školy/komunity/ obce
• hodnotí své zapojení do činností ve prospěch třídy/ školy/komunity/ obce podle různých kritérií
• diskutuje o svém osobním přístupu k odpovědnosti 

ROZHODOVÁNÍ VE SKUPINĚ

Ilustrace se vztahuje k situaci, kdy se žáci opakovaně účastní rozhodování nebo spolurozhodování o různých záležitostech, které jsou předloženy k projednání – projednávání projektů žákovského parlamentu.

Žák se v rámci třídnických hodin / v jiném vědomém čase, kdy učitel pečuje o kolektiv třídy, účastní představení projektů navrhovaných žákovským parlamentem, aktivně o nich diskutuje a následně společně s ostatními rozhoduje o tom, jakou variantu třída preferuje. 

Zadání pro žáka

Zástupci třídy v žákovském parlamentu představili, co jim vzešlo z mapování školy (zjištění xy) a navrhli k tomu jako řešení 3 varianty projektů, které představují ve všech třídách. Potřebují získat podněty a rozhodnutí tříd o tom, co by si žáci školy přáli ze všeho nejvíc.

• Napiš si ke každému ze 3 variant projektů své odpovědi na otázky: Jak je projekt podle tebe potřebný a jak dobře odpovídá na zjištění z mapování školy? Jak bys posoudil náročnost projektu na realizaci (zda bude parlament schopen jej úspěšně dokončit)? Jak vidíš přínosnost projektu pro žáky a učitele co do počtu lidí, kterých se bude týkat a aktivně je zapojovat?
• Zformuluj si argumenty, který z projektů doporučuješ a proč?
• Seřaď si projekty od 1. po 3. a připrav se na dvoukolové hlasování (budeš hlasovat pro jeden projekt ze 3 a následně opět pro jeden z těch dvou, které dostanou více hlasů).

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Učitel je průvodcem situace, a tak pečuje o to, aby zástupci parlamentu prezentovali co nejvíce informací o mapování i projektech. Ostatním žákům ve třídě pak vytváří podmínky pro to, aby mohli své stanovisko promyslet, vedli diskusi a následně se všichni zapojili do dvoukolového hlasování pomocí udělování “puntíků” nejprve ke všem 3 projektům a po sečtení ve druhém kolem k těm dvěma, které dostaly více hlasů. Vysvětluje, že je důležité, aby v obou kolech spolurozhodovali všichni ve třídě a aby výsledek třídy respektovali. Parlamenťáci tedy prezentují a poskytují informace, ostatní žáci nejprve zapisují odpovědi na otázky, mohou diskutovat a hlasují o variantách.

• S oporou o argumenty vyjadřuje své stanovisko k předkládaným návrhům nebo nápadům na zlepšení třídního, školního nebo blízkého okolí.
• Podílí se na realizaci opatření nebo akcí, které podporují demokratickou kulturu ve škole, místní komunitě a blízkém prostředí.
• Reflektuje své vlastní zapojení do rozhodování, do realizace společných akcí.
• Reflektuje svůj osobní přístup k odpovědnosti obecně.

ŽÁKOVSKÝ PROJEKT

Ilustrace se vztahuje k reflektování vlastního zapojení do realizace společné akce – žákovského projektu. 

Žáci popíšou projekt žákovského parlamentu nebo inciativu své třídy, jíž se účastnili všichni a která má přesah do komunity. Popíšou, jak se do projektu zapojili, a zhodnotí, co si během projektu vyzkoušeli a co se naučili.  

Zadání pro žáka

Vzpomeň si na projekt, který jste jako škola pod záštitou žákovského parlamentu nebo jako třída organizovali (např. návštěva domova seniorů, benefiční akce pro místní útulek opuštěných zvířat, úklid okolí, sázení stromů, připomínání slavných rodáků apod.). A se sousedem si vzájemně zodpovězte následující otázky:

1. Jak jste vybírali, čemu se bude projekt věnovat? Popiš proces výběru zaměření projektu a zda a jakým způsobem jste o něm hlasovali.
2. Jak jste si rozdělili potřebné role pro úspěšné splnění vašeho projektového záměru? Dostal jsi na starost činnost, kterou jsi chtěl? Proč ano/ne? Cítil jsi se za svěřenou činnost odpovědný? Proč ano/ ne? Jaký to byl pocit?
3. Jak jste plánovali průběh jednotlivých kroků v projektu? Jak a komu jste si říkali o pomoc?
4. Co se vám v projektu dařilo? Co bylo naopak výzvou? Co co by se příště dalo udělat lépe?
5. Jak bys zhodnotil/a zapojení ostatních – za co bys je ocenila? Za co bys ocenil/a sám/sama sebe?

Odpovědi na poslední dvě otázky (4. a 5.) si společně představte v celé třídě. Zkuste odpovědět na otázku, co jste si během projektu uvědomili a co jste se naučili.

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Žáci ve dvojicích popisují průběh projektu a své zapojení do něj. Následně společně v plénu celé třídy reflektují a seznamují ostatní s odpověďmi na poslední dvě otázky (4. a 5.). Vybídněte k promluvě všechny žáky, ale nechte mluvit ty, kteří sami chtějí. Na závěr položte otázku Co jste si během projektu uvědomili a co jste se naučili?, a nechte na ni odpovědět postupně všechny žáky ve třídě. Dbejte na bezpečí ve třídě (připomeňte pravidla třídy), nenuťte mluvit jednotlivce, kteří neví nebo nechtějí odpovídat, zmiňte, že na odpovědi spolužáků se nebude reagovat. 

Zapojuje se do opatření a akcí, které podporují demokratickou kulturu ve škole, místní komunitě a blízkém prostředí.