Rozvíjí a buduje svůj vztah k hudbě pomocí poslechových činností a propojuje svou zkušenost se základními prvky hudební řeči.

• vnímá rozdíly mezi tichou a hlasitou hudbou, rychlým či pomalým tempem
• dokáže reagovat na hudbu pohybem (tleskání v rytmu, chůze v tempu hudby, napodobováním rytmických úseků, apod.) 
• naslouchá jednoduchým skladbám či krátkým úsekům hudby, vyjadřuje své pocity a zážitky pomocí slov, obrázků, neverbálních projevů 
• zapojuje se do jednoduchých aktivit propojených s poslechem hudby a vnímá v dané aktivitě svou roli i roli spolužáků

Název ilustrace: Od semínka ke květince -poslech: Eduard Grieg – Ranní nálada

Anotace: Žáci se poprvé seznamují s vážnou hudbou. Reagují na jemnou instrumentální hudbu evokující jarní přírodu. Každé dítě se rozhodně, jakou květinou nebo stromem bude, až vyroste. Před poslechem o tom diskutují. Po poslechu diskutují o hudbě, jak se dětem líbila, jak si představovaly všechny ty rostliny, jak se cítily při růstu, jak se cítily, když byly slunce. Mohou si pak i malovat na toto téma a rozvinout představivost do výtvarné podoby.

Zadání / popis situace, činnosti žáka: Každý si najde svoje místo na zemi a schoulí se do klubíčka – stane se semínkem. Může na začátku říct, jaká rostlina/květina z něj vyroste. Čeká, až na něj zasvítí sluneční paprsek v podobě zvuku trianglu.Z každého semínka se rozvine květina, rostlina či strom tím, že na ně zasvítí sluneční paprsek. Učitel pustí hudbu a chodí mezi žáky s trianglem. Nad vybraným semínkem (dítětem) cinkne do nástroje. Semínko (dítě) vyroste (postupně vstane) a rozvine lístky či větve (roztáhne paže), může se též na místě zatočit. Pak předává učitel tomuto žáku triangl, z rostliny se stává sluníčko a jde vybrat další semínko stejným způsobem. Když vyklíčí další semínko, jeden žák druhému opět předá triangl a ten, který ho předal, si jde už sednout a do konce této hry sleduje ostatní. Hudba zní, dokud nevyklíčí všechna semínka - děti.

Způsob ověřování / hodnocení z pohledu učitele: Učitel sleduje zapojení dětí do činnosti, motivuje je, pomáhá vytvářet klidnou a soustředěnou atmosféru vhodnou pro činnost i poslech.

Pomůcky: Zvuk (poslech z youtube), 1 triangl pro celou třídu

Autor ilustrace: Marie Sommerová

• rozvíjí schopnost rozpoznávat hudební prvky, jako je tempo (pomalu / rychle, zrychlování / zpomalování) a rytmus (těžká / lehká doba), dynamika (hlasitě / potichu), reaguje na tyto prvky v rámci svých činností 
• tříbí schopnost rozpoznávat sluchem barvu tónu či zrakem podobu některých hudebních nástrojů 
• rozlišuje různé nálady v hudbě (veselá /smutná, klidná / dramatická) * aktivně se zapojuje do tvořivých aktivit souvisejících s poslechem hudby 
• v aktivitách vnímá smysl svého zapojení, tak i zapojení ostatních spolužáků a učí se spolupracovat 
• rozvíjí své dovednosti při používání jednoduchých hudebních i nehudebních nástrojů

Název ilustrace: Skřítci v kouzelné jeskyni

Anotace: Rytmicko - pohybová hra spojená s poslechem hudby: Eduard Grieg: Ve sluji krále hor.
Zadání / popis situace, činnosti žáka: Učitel si připraví za pomůcky: Hudba (poslech z youtube), plachta nebo padák, ozvučná dřívka v počtu třetiny třídy. Třetina třídy jsou skřítci v jeskyni, ostatní drží jeskyni a budou ji postupně otevírat.

Cca třetiny žáků z třídy si sedne pospolu na zem, mají v ruce ozvučná dřívka. Ostatní žáci je přikryjí padákem či velkou plachtou tak, aby byli žáci přikrytí. Žáci uvnitř padáku jsou skřítci ve skále. Skála je kouzelná a skřítci ji mohou otevřít díky ťukání do ní. Je to rytmické zaklínadlo, kterým kopírují rytmus použitý v této skladbě. Žáci, kteří drží plachtu vně, reagují na dynamiku skladby. Ta je napsána v jedné velké gradaci od pp (velmi potichu) až ff (velmi nahlas). Čím hlasitější hudba, tím žáci pomalu zvedají plachtu (otevírají skálu). Když na konci skladby dojde k největší dynamice, skřítci se rozběhnou ze skály a žáci držící plachtu začnou plachtou máchat ve vzduchu. S posledním akordem skladby se opět skála uzavře, ale již v ní nikdo není. Tedy děti opět prudce stáhnou plachtu na zem. Žáci se mohou prostřídat, aby si každý vyzkoušel obě role.

Cíl poslechové činnosti: Žáci se naučí vnímat jak rytmus, dle kterého ťukají na ozvučná dřívka, tak dynamiku, dle které zvedají plachtu nebo padák.  

Způsob ověřování / hodnocení z pohledu učitele: Učitel/ka sleduje žáky, kteří drží plachtu/padák a zpočátku naznačuje, jak decentně skálu otevírat směrem nahoru dle dynamiky. Skladba má zpočátku pomalý dynamický růst, tedy žáci velmi pomalu pohybují plachtou směrem nahoru. Po této činnosti si mohou všichni společně popovídat, jak se odvíjela dynamika, jaké dynamické znaménko by použili (p, mf, f), jak se žákům líbilo ve skále, jak se cítili, co prožívali.

Odkaz na zdroje, autor: Marie Sommerová

• Prostřednictvím poslechových činností si žák buduje elementární základy hudební percepce.
• Pozorně a citlivě vnímá vhodně vybrané hudební dílo. 
• Je schopný emocionálně reagovat na atmosféru zvolené hudby. 
• Pojmenuje v proudu znějící hudby některé výrazné hudební znaky (např. tempo, dynamiku, kontrasty, změny nálad, některé hudební nástroje). 
• V rámci tvořivého poslechu se aktivně zapojuje do činností, při nichž využívá získané dovednosti. 
• Vyjádří se ke znějící hudbě a využívá k tomu získané hudební poznatky a dovednosti i zkušenosti z tvořivých aktivit. 

Název ilustrace: Balet nevylíhnutých kuřátek / Modest Petrovič Musorgskij

Anotace:  Ilustrace uvádí příklad jednoduchých pohybových činností spojených s poslechem hudby. Žáci se učí orientovat ve formě a reagovat na ni pohybem. Co je třeba si na výuku připravit: Poslech z youtube (Kartinky /Obrázky z výstavy -9/15/ - BALET NEVYLÍHNUTÝCH KUŘÁTEK, volný prostor k chůzi, ozvučná dřívka.

Zadání / popis situace, činnosti žáka:

Motivace: Jsme kuřátka, která se právě vylíhla a máme hlad. Potřebujeme nějaké zobání. Dřívka evokují zobání. Budeme chvíli zobat a chvíli hledat další potravu, zapojíme pro pohyb z místa na místo křidélka (paže). Ve střední části přeskakujeme bidýlko, které vytvoříme položením obou dřívek na zem. Celé se to odehrává při hudbě z Musorgského Obrázků z výstavy, konkrétně části Balet nevylíhnutých kuřátek (orchestrální verze). Pedagog se seznámí s metodikou dopředu, aby mohl děti naučit postup pohybů a hry na dřívka v symbióze s hudbou (přiložený odkaz metodiku činnosti). 

Poznámka: Nácvik se děje nejprve bez hudební ukázky. Pedagog hesly vyjadřuje změny v činnosti (hledáme něco k snědku, už jsme vše sezobali – letíme jinam, vykoukneme do dálky, skáčeme přes bidýlko, zatočíme se). Pak se celá pohybová kreace realizuje již s hudební ukázkou z youtube. K této činnosti postačí zvuk bez obrazu.

Co poslech učí: Žáci se učí orientovat se ve formě a reagovat na ni. Zapojují dovednosti rytmické s ozvučnými dřívky. Celou aktivitu realizují bez mluvení, ticho je důležité pro vnímání hudebního průběhu. Je to tedy hudební pantomima částečně s jednoduchými opakujícími se rytmickými úseky. Celý průběh poslechové aktivity je možné děti nechat zaznamenat pomocí grafické partitury, kam můžou na časovou osu namalovat jednotlivé činnosti (zobání – kuřátko, křidélka – pohyb, vykouknutí do dálky – oči, atd). Děti si tak uvědomí průběh nejen své činnosti, ale také celé hudební formy A B A´.

Způsob ověřování / hodnocení učitelem: Učitel sleduje aktivitu dětí, porozumění ověřuje i pomocí rozhovoru nad grafickou partiturou.

Odkaz na zdroje, autor: Marie Sommerová

odkaz pro metodiku činnosti:

https://www.youtube.com/watch?v=R9cB5xZIieE

Buduje svůj vztah k hudbě pomocí poslechových činností.