Hudební, taneční a dramatická výchova

Vzdělávací obor Hudební, taneční a dramatická výchova vychází z performativních druhů umění (hudba, tanec, divadlo) a vztahuje se k nim. Performativní druhy a formy umění jsou primárně založené na přímém kontaktu umělce s divákem/posluchačem a na využívání sebe sama (hlasu, těla, pohybu, své instrumentační dovednosti) jako prostředku uměleckého vyjádření. Charakter těchto druhů umění ovlivňuje obsahy, procesy a cíle tohoto vzdělávacího oboru v RVP. Akcentují práci s celistvou žákovou osobností – s jeho hlasem, tělem, pohybem, ale i myslí a emocemi, zaměřují se na žáka v jeho individualitě i sociálních vztazích, rozvíjejí jeho dovednosti tvůrčího a interpretačního vyjadřování sebou samým, případně vlastní hrou na nástroj nebo hrou s předměty, loutkou. V okruzích Recepce a reflexe uměleckého díla a Kulturní povědomí a jednání je kladen důraz i na rozvoj žákových schopností vnímat umělecká díla v autentickém a jedinečném okamžiku setkání umělce a diváka/posluchače, porozumět jejich prostředkům, struktuře i významu v uměleckém a kulturním životě. 

Kromě společných nabízejí jednotlivé druhy umění tomuto oboru také své specifické obsahy, postupy a cíle:

Hudba

Hudební tvůrčí, interpretační a poslechové činnosti mají za cíl rozvíjet hudební dovednosti, estetické vnímání a porozumění hudebnímu dědictví. Vedou žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění a k jeho využívání jako svébytného prostředku komunikace. Tyto činnosti podněcují fantazii, dávají prostor k tvořivosti, k seberealizaci, přispívají k celkovému rozvoji osobnosti žáků, posilují jejich emoční inteligenci a schopnost komunikace, a zároveň přinášejí radost a užitek z hudby jako univerzálního jazyka lidského vyjadřování. Vyžadují kontinuitu, pravidelnost a dlouhodobost. Zpěv rozvíjí slovní zásobu, artikulaci, vede k prohloubení a koordinaci dechu, má pozitivní vliv na zdraví, zpěv lidové písně pomáhá utvářet i svébytné národní cítění a zároveň budovat respekt ke kulturním hodnotám jiných národů, regionů, skupin. Hra na hudební nástroje a hudebně-pohybové činnosti rozvíjejí prostorovou orientaci, jemnou i hrubou motoriku, paměť atd. Poslechové činnosti podporují soustředěnost a vedou ke zdravému vývoji mozku a jeho funkcí. Aktivním vnímáním melodie, rytmu, dynamiky, tempa, poznáváním hudby v jejích různých žánrových, stylových i funkčních podobách, poslechem se žák učí hudbu analyzovat, porozumět hudební i mimohudební složce a jejímu emočnímu sdělení.

Prostřednictvím těchto činností žák může podle svých preferencí a zájmů uplatnit individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, individuální pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby.

Tanec

Tvůrčí a interpretační činnosti vycházející z tance pomáhají žákům vytvářet trvalé vztahy mezi myšlením, citovým prožíváním a fyzickou složkou, a tím podporují jeho harmonický psychomotorický, psychosomatický a kognitivní vývoj. Prostřednictvím těchto činností, mezi které patří kreativní taneční hry, improvizace, pohybový výzkum a taneční tvorba, rozvíjejí žákovu fantazii, tvořivost, citovost, citlivost a inteligenci těla. Metodika TPV není založená na mechanickém opakování tanečních kroků, pohybů a choreografií vytvořených učitelem. Kreativní tanec podporuje osobité pohybové vyjádření každého žáka podle jeho vlastních fyzických dispozic a pohybového nadání. Je prostředkem k sebepoznávání skrze pohyb, cestou k sebepřijetí, posilování sebedůvěry, rozvíjení vyjadřovacích schopností a komunikace, zejména neverbálním způsobem. Umožňuje všímat si prožitků vycházejících z pohybu vlastního těla a soustředit se na jeho tvar, rytmus, prostor a dynamiku, pracovat s pochopením významu pohybu a získané dovednosti vědomě uplatňovat v umělecké tvorbě i v běžném životě. Tanec rozvíjí sociální inteligenci, vede žáky k vnímavé pozornosti vůči prostředí, společenství a k respektu k druhým. Kreativní taneční a pohybová výuka přináší žákům zdraví prospěšný pohyb bez tlaku na výkon, který má vliv na wellbeing žáků, naplňuje jejich potřebu pohybu, rozvíjí pozitivní vztah k fyzické práci a vhodně kompenzuje negativní vlivy digitálních technologií.

Drama a divadlo

Tvůrčí a interpretační činnosti vycházející z divadla zobrazují uměleckými prostředky svět lidského jednání, situací a vztahů, a to nejpříměji ze všech uměleckých druhů – samotným člověkem, jeho jednáním v situacích. Prostřednictvím těchto činností se žáci učí tomuto jednání a situacím porozumět a zobrazovat je pomocí postupů a prostředků vlastních divadlu. Skrze improvizace, hry, divadelní tvorbu (určenou především k prezentaci ve třídě, mezi spolužáky) a reflexi se žáci učí porozumět svým emocím a komunikovat s ostatními, učí se porozumět sobě i druhým a objevovat svět okolo sebe z nových perspektiv. Individuální, ale především skupinová tvorba, která je divadelní tvorbě vlastní, podporuje tvůrčí myšlení a inovativní přístup k řešení problémů, posiluje sebedůvěru a podporuje rozvoj sociálních dovedností. Prezentace před diváky, vystupování na jevišti (může jím být i vymezený prostor ve třídě) je sice ústrojnou součástí procesu, hlavním cílem je ale především objevování sebe sama a vlastního místa ve světě. Holistické (celostní) pojetí procesu a práce s náměty souvisejícími s mezilidskými situacemi a tématy (přátelství, rodina, historické i současné události, vztah k přírodě, občanskému společenství, jiné kultuře, genderovým odlišnostem apod.) rozvíjí empatii, kritické myšlení, učí žáky spolupracovat, naslouchat názorům druhých, učí respektu k odlišnostem, což má pozitivní dopad na kvalitu mezilidských vztahů a sociálního prostředí ve třídě. 

Očekávané výsledky učení

• 1. stupeň, 5. ročník
• 2. stupeň, 9. ročník