Při čtení i psaní posuzuje autorské záměry, účinky a prostředky textu i kontext autora nebo čtenáře.

• Vysvětluje, proč by různí adresáti i skupiny adresátů mohli reagovat na text různě, odlišně.
• Promýšlí a vytváří vztah mezi sebou jako autorem a čtenářem, kterého má na mysli, když píše svůj text, a odhaduje, jak by na jeho text mohli reagovat různí adresáti.
• Vyjasní a pojmenuje i nepřímo vyjádřené autorovo stanovisko a zdůvodňuje, proč s ním souhlasí nebo nesouhlasí, případně navrhuje jiný, vyváženější pohled na věc.
• Při psaní volí autorské stanovisko podle svého záměru, vysvětluje, jakou odezvu může vyvolat jeho stanovisko u adresáta.
• Rozhoduje se, kdy je vhodné psát nezaujatě.
• Posuzuje, kterými prostředky autor napomáhá porozumění významu a čím ovlivňuje čtenářovy emoce nebo názory.
• Vybírá mezi možnými formami textu, uspořádává text a vybírá prostředky tak, aby dosáhl svého záměru vzhledem k adresátovi a kontextu.
• Vybírá, umísťuje a případně pojmenuje schémata, obrázky a jiné vizuální prvky tak, aby přispívaly k porozumění. významu textu a působily na čtenáře podle jeho záměru.
• Posuzuje, kterými vnějšími okolnostmi a jak může autor být ovlivněn při psaní nebo čtenář při čtení.
• Při psaní rozpoznává své i cizí stereotypy a hledá objektivnější přístupy, podává informované argumenty namísto dojmů a domněnek svých i obecně šířených.
• Při čtení knih a textů vyhledává a využívá informace o zdroji, aby porozuměl kontextu, identifikuje, kde informace nejsou uvedeny, nebo kde chybí podstatný údaj a posuzuje, jak může práce se zdroji ovlivnit porozumění textu.
• Vyhledává si a ověřuje zdroje informací podle záměru svého psaní, zvažuje jejich relevanci, aktuálnost a důvěryhodnost.
• Cituje zdroje podle normy (např. s využitím generátoru citací).

Identifikuje své prožitky ze čtení i psaní, pojmenuje hlavní myšlenku textu.