Analyzuje a interpretuje dostupná data o složení ovzduší v ČR i ve svém okolí.

• Vyjmenuje hlavní složky ovzduší.

Tato aktivita propojuje vizualizaci, manipulaci s objekty a spolupráci, což pomáhá žákům lépe si složení vzduchu zapamatovat.

Pomůcky:

• Průhledné skleněné nádoby (např. zavařovací sklenice)
• Barevné papíry nebo barevné kostky (modrá – dusík, červená – kyslík, člutá - oxid uhličitý, zelená – ostatní plyny)
• Papírové kartičky s názvy plynů (dusík, kyslík, oxid uhličitý, vzácné plyny)
• Graf znázorňující složení atmosféry

Postup:

Úvodní otázky (5 min)

• „Co dýcháme?" "Je vzduch, který vdechujeme, složen jen z kyslíku?“
• “Co vydechujeme?" "Je vydechovaný vzduch složen jen z oxidu uhličitého?”
• “Které složky ovzduší vidíme” “Jak je možné dokázat přítomnost vzduchu?”

Modelování složení vzduchu (10 min)

• Učitel ukáže průhlednou sklenici a vysvětlí, že je naplněná vzduchem, i když jej nevidíme.
• Žáci dostanou barevné kostky nebo papírky (modrá = dusík, červená = kyslík, zelená = ostatní plyny).
• Společně sestaví „model vzduchu“: přibližně 8 modrých (78 % dusík), 2 červené (21 % kyslík) a 1 zelenou (1 % ostatní plyny).

Skupinová práce (10 min)

• Žáci dostanou kartičky s názvy plynů a přiřazují je k odpovídajícím barvám.
• Ve dvojicích vyhledají/vysvětlují, které plyny tvoří vzduch, jak se do ovzduší dostávají, a proč je každý z nich důležitý.

Shrnutí a reflexe (5 min)

• Učitel zopakuje klíčové informace a žáci se pokusí vlastními slovy vyjmenovat hlavní složky vzduchu.
• Následně učitel klade otázky např.: Který plyn produkují relené rostliny? a žáci ukazují barevné kostky představující daný plyn.

• Sestaví přehled hlavních zdrojů znečištění ovzduší a interpretuje jejich vliv na kvalitu života.

Tato aktivita rozvíjí analytické myšlení, schopnost interpretace dat a propojuje přírodní věduys reálným životem.

Pomůcky:

• Obrázky nebo kartičky se zdroji znečištění (doprava, průmysl, domácí topeniště, zemědělství, přírodní zdroje – např. požáry, sopečné erupce)
• Kartičky s názvy znečišťujících látek (CO₂, oxidy dusíku, oxidy síry, prachové částice)
• Grafy a mapy kvality ovzduší (např. online nástroje jako Český hydrometeorologický ústav)

Postup:

Úvodní diskuse (5 min)

• Učitel se ptá: „Kde se vzduch nejvíce znečišťuje?" "Jaké jsou hlavní zdroje znečištění?“ apod.
• Žáci vymýšlí odpovědi a zapisují je na tabuli.

Třídění zdrojů znečištění (10 min)

• Žáci ve skupinách obdrží obrázky/kartičky se zdroji znečištění a snaží se je roztřídit do skupin (doprava, průmysl, domácnosti, zemědělství, příroda).
• Společně přiřazují druhy znečišťujících látek ke zdrojům (např. auta → oxidy dusíku a prachové částice).

Myšlenková mapa (10 min)

• Na velký papír nebo tabuli vytvoří třída myšlenkovou mapu s hlavními zdroji znečištění a jejich vlivem (např. "auta → znečištění NOx → smog → dýchací potíže").

Interpretační úkol: Jak znečištění ovlivňuje život? (10 min)

• Žáci dostanou grafy/mapy kvality ovzduší a diskutují: „Ve kterých oblastech je vzduch nejčistší? Kde je nejhorší a proč?“
• Skupiny si vymění názory na otázku: “Jakým způsobem se onižuje znečištění ovzduší” „Jak by se dalo znečištění snížit?“

Shrnutí a reflexe (5 min)

• Každý žák napíše jednu věc, kterou se dnes dozvěděl, na tabuli nebo papír.
• Učitel zopakuje hlavní závěry a připomene, proč je důležité chránit ovzduší.

• Porovnává koncentrace hlavních složek vzduchu (např. dusík, kyslík, oxid uhličitý) a na datech z dostupných zdrojů identifikuje rozdíly v různých lokalitách.
• Rozlišuje mezi jednotlivými složkami vzduchu a zapíše je chemickou značkou či vzorcem.
• Rozlišuje pojmy směs, roztok, atom a molekula a správně a aktivně je používá v ústní i psané komunikaci.
• Interpretuje data o složení vzduchu v kontextu platných norem a doporučení (např. limity WHO, česká legislativa).
• Vysvětlí přínos měření kvality vzduchu v různých místech.
• Vysvětlí vliv koncentrace znečišťujících látek (např. prachové částice, oxidy dusíku, oxid siřičitý) na kvalitu ovzduší, životní prostředí a zdraví člověka.
• Na příkladech z reálného života vysvětlí základní vlastnosti plynů (hustota vzduchu v závislosti na teplotě, rozdíly hustoty běžných plynů, zkapalňování plynů, podporuje nebo nepodporuje hoření apod.).

Žákům bude předložena tato infografika:

1. Infografika

• Které zdroje energie jednotlivé regiony využívají?
• Jak se změnila celková výroba elektrické energie v jednotlivých regionech v horizontu 2000-2019?
• Proč tomu tak dle vašeho názoru je?
• Co si představíte pod pojmem biomasa? Jaký je rozdíl mezi fosilním a alternativním zdrojem energie?

2. Jak se se celosvětově zvýšila produkce elektřiny porovnáme-li roky 2000 a 2019?

• Co může daný trend způsobovat? (očekávaná odpověď: nárůst populace)
• Pokuste se danou skutečnost vyjádřit matematicky v přepočtu na jednu osobu?(danou otázku bych klasifikovala spíše jako bonusovou)
• Vykazují všechny zdroje energie vrůstající trend? Proč tomu tak dle vašeho názoru je? 

3. Které tři nejdůležitější informace nám infografika říká?

4. Brainstorming:

• Co je to dle vás udržitelnost v kontextu zdrojů energie?
• Co si představíte pod pojmem životní cyklus?
• Proč se o životním cyklu bavíme v kontextu rozličných zdrojů energie?

Reflexe:

Na samotném závěru vyučovací jednotky žáci sami zhodnotí: 1. Jak se jim pracovalo s grafy, a co se dozvěděli, a 2. jak pracovali, kde byli jejich slabé stránky a jak by je eliminovali.

Porovná informace o složení vzduchu ve svém okolí s využitím poskytnutých zdrojů dat.