Navrhne a provede pozorování, demonstrace a pokusy včetně záznamu, zpracování a prezentace jejich výsledků.

• Popíše základní postupy pozorování a měření (např. teploty, pH, doby průběhu chemické reakce).

Úvod (10 min) – „Jak měříme svět?“

• Učitel ukáže různé typy měřicích přístrojů (teploměr, pH metr, stopky, váhy, odměrný válec) a klade otázky:
  • Jak bychom změřili teplotu vody?
  • Jak bychom zjistili, zda je nějaká látka kyselá nebo zásaditá?
  • Jak bychom přesně změřili čas chemické reakce?
• Krátká diskuse o důležitosti měření v chemii a vědě obecně.

Hlavní část (25 min) – „Měříme sami!“

• Praktická část: Žáci pracují ve dvojicích a na třech stanovištích si vyzkoušejí různé způsoby měření:
  1. Teplota: Měření teploty vody v různých fázích a přechodech mezi nimi (led, vlažná voda, horká voda).
  2. pH: Testování kyselosti a zásaditosti různých kapalin (ocet, minerálka, mýdlová voda) pomocí pH papírků či pH senzoru.
  3. Čas: Měření rychlosti reakce mezi octem a jedlou sodou.
• Každá dvojice zapíše své hodnoty do sdílené tabulky. Poté, co všichni dokončí měření každá skupina porovná data v tabulce a vyhodnotí závěry.

Závěr (10 min) – „Co jsme zjistili?“

• Reflexe výsledků – kde vznikaly chyby? Jak zajistit přesnost měření?
• Učitel shrne klíčové poznatky a vysvětlí, proč je přesnost a správná metodika měření důležitá ve vědě.

• Naplánuje provedení pokusu, provede jej, vyhodnotí a prezentuje jeho výsledky.

Úvod (10 min) – „Jak navrhnout pokus?“

• Učitel představí jednoduchou chemickou reakci: rozklad peroxidu vodíku pomocí kvasinek jako katalyzátoru.
• Otázky pro žáky:
  • Jak bychom mohli ovlivnit rychlost reakce?
  • Co všechno bychom měli při pokusu měřit?
• Společně s žáky sepíše faktory, které mohou ovlivnit průběh pokusu (teplota, množství kvasinek, množství nebo koncentrace peroxidu).

Hlavní část (25 min) – „Experimentujeme!“

• Skupinová práce: Žáci ve skupinách po 3–4 naplánují a provedou pokus.
• Každá skupina si zvolí jednu proměnnou, kterou bude měnit (např. množství kvasinek).
• Žáci měří čas průběhu reakce a sledují množství vznikající pěny.
• Zaznamenávají svá data do tabulky a srovnávají s jinými skupinami sledujícími stejný faktor.

Závěr (10 min) – „Prezentujeme výsledky!“

• Každá skupina krátce odprezentuje své výsledky třídě:
  • Jak probíhala jejich reakce v závislosti na změně jednoho parametru?
  • Co by udělali jinak, kdyby pokus opakovali?
• Učitel shrne, jak správně vyhodnocovat experimentální data a jak prezentovat vědecké výsledky.

• Pracuje bezpečně s chemickými látkami, při práci používá ochranné pomůcky.
• Formuluje cíle pozorování, demonstrací a pokusů.
• Navrhne postup a následně provede a vyhodnotí pokus s cílem ověření faktorů ovlivňujících rychlost chemické reakce (koncentrace, povrch, teplota).
• Zaznamená naměřená data a výsledky prezentuje systematickým a přehledným způsobem (např. tabulky, grafy, fotografie).
• Analyzuje získaná data z pozorování, demonstrací nebo pokusů a vyvodí z nich závěry.
• S využitím vhodných experimentálních metod od sebe oddělí dvě složky směsi.
• Provede extrakci přírodní látky z jejího přirozeného zdroje (např. kofeinu z kávy, barviv z ovoce a zeleniny).
• S využitím acidobazických indikátorů demonstruje změnu pH vyvolanou přidáním kyseliny/zásady.
• Na základě provedeného pokusu zhodnotí, zda se mění hmotnost látky v průběhu chemické a fyzikální přeměny.
• Na základě informace o vlastnostech (hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, teplota tání a varu) od sebe rozliší vybrané látky (např. sůl, cukr, jedlá soda).
• Experimentálně prokáže přítomnost vybraných látek vznikajících při reakci (např. kyslík, oxid uhličitý, kyselina, zásada).

Žák na příkladu reakce mezi jedlou sodou a octem navrhne postup ověření faktorů (koncentrace, reakční povrch, teplota) ovlivňující rychlost chemické reakce. 

Žák má k dispozici: 

Chemikálie – jedlá soda (tablety a prášek), ocet 8%, voda 

Pomůcky – digitální váhy, teplotní čidlo/teploměr, čidlo tlaku, datalogger/tablet/jiné zařízení pro záznam dat z čidel, odměrný válec, kádinky, baňky, zkumavky, skleněná tyčinka, lžička na chemikálie 

Na základě dostupných chemikálií a pomůcek žák navrhne postup ověření vlivu (1) koncentrace, (2) reakčního povrchu, (3) teploty na rychlost reakce. Postupy konzultuje s učitelem, experimenty provede a zpracuje závěr. 

Následně uvede konkrétní příklady z každodenního života, ve kterých se využívá poznatků o rychlosti chemické, a konkrétně popíšou, z jakého důvodu se dané procesy uplatňují.

Modelové postupy viz: 

https://www.vernier.cz/stahnout/kucharka/kod/rychlost-chemicke-reakce-vliv-teploty-GA 

https://www.vernier.cz/stahnout/kucharka/kod/rychlost-chemicke-reakce-vliv-velikosti-povrchu-GA