Porovná jednotlivá skupenství látek na základě jejich typických vlastností, vlastnosti ilustruje konkrétními situacemi z vlastní zkušenosti a navrhne a provede experimenty, které umožní zjistit další vlastnosti.

• ověří experimentálně vybrané vlastnosti látek 
• zdůvodní výběr materiálu pro výrobu konkrétních předmětů 
• roztřídí předměty dle materiálů do kontejnerů na tříděný odpad
• navrhne, předvede a popíše pokus změny skupenství 
• popíše skupenství vody při oběhu vody na Zemi
• uvede příklady látek v různých skupenstvích

• navrhne experiment k ověření určené vlastnosti látek nebo skupenství
• roztřídí látky podle skupenství za běžné teploty
• uvede příklady, kdy a kde se voda v přírodě vyskytuje v pevném, kapalném a plynném skupenství
• jmenuje některé vlastnosti jednotlivých skupenství

Žák podle pokynů učitele určuje skupenství, v němž se nacházejí vybrané látky. Práce probíhá v několika krocích: 

• určování skupenství látek, z nichž jsou vyrobena tělesa v učebně metodou řízeného rozhovoru učitele se žáky (téměř vše jsou pevné látky kromě vody a nápojů žáků, případně vazelíny v mechanismu tabule – kapaliny – a vzduchu obsahujícího kyslík, dusík, oxid uhličitý a vodní páru – plyny), 
• určování skupenství látek podle obrázků a určování skupenství těles tvořených vodou. Tato činnost žáků může probíhat ve skupinách (maximálně 4 žáci), ve dvojicích v lavicích (to je optimální varianta), či mohou pracovat žáci samostatně, a to v závislosti na vyspělosti žáků. 
• Ve všech případech je nezbytné závěrečné shrnutí odpovědí, společná debata učitele a žáků nad odpověďmi skupin zdůrazňující podstatné charakteristiky jednotlivých skupenství a sebehodnocení a hodnocení práce skupin. 

Učitel může podle svých představ modifikovat úkoly žákům, například na to, se kterými kapalinami se mohou žáci setkat doma v kuchyni, nebo v obchodě s potravinami, nebo tím, že využijí tabulky a na základě tabulky plynů (například v části tabulek věnovaných hustotě plynů) se mohou zamyslet nad tím, kde se některé z uvedených plynů vyskytují, či proč se plyny kromě vzduchu uchovávají v uzavřených nádobách. Je možné zmínit i čtvrté skupenství plazma (fyzikálně je plazma středního rodu, plazma ženského rodu je spíše doménou biologie a lékařství a označuje něco jiného). Ve skupenství plazmatu je například plamen ohně, blesk nebo hvězdy.

V závěru tématu je vhodné debatovat nad tím, že u některých látek nelze jednoznačně určit skupenství, například u zubní pasty, smoly, skla, případně mokrého písku apod.

• Identifikuje tři skupenství vody, jmenuje několik dalších látek, které zná alespoň ve dvou skupenstvích; uvede, při jaké teplotě dochází k tání a varu vody.
• Porovná vlastnosti jednotlivých skupenství – jmenuje, které jsou společné pro kapaliny a plyny, které jsou společné pro pevné látky a kapaliny, které platí pouze pro jednotlivá skupenství.
• Vyslovuje otázky týkající se dalších vlastností látek, navrhne vhodný experiment, který pomůže na položené otázky odpovědět.

Jednou z otázek, na které žáci mohou pomocí vhodného experimentu odpovědět, je, zda plyny tečou.

Žáci vyrobí oxid uhličitý z jedlé sody a octa a pod dozorem učitele vyzkouší, že CO2 zháší plamen zapálené špejle. Poté zkusí plyn přelít a pomocí plamene ověří, zda plyn přelili. Experiment lze rozšířit i na ověření, zda je CO2 v limonádách.

Poté žáci zkusí vymyslet způsob, jak „přelít“ vzduch. Žáci experiment navrhnou samostatně, nebo je učitel dovede návodnými otázkami k tomu, že je potřeba mít nádoby v jiném prostředí, vhodným prostředím je voda. Vzduch tak lze „přebublat“ v převrácených skleničkách pod vodou. 

Roztřídí vybrané látky ze svého okolí podle skupenství, pojmenuje typické vlastnosti jednotlivých skupenství látek.