změří vybrané fyzikální veličiny, vyjádří je ve vhodných jednotkách a odhadne chyby (nejistoty) měření; výsledek měření prezentuje v číselné i grafické podobě

Žák odhadne a následně změří vhodným měřidlem např. délku chodby, šířku lavice, hmotnost penálu nebo láhve limonády, objem sklenice. Výsledek zapíše se správnou jednotkou.

Žák předvede, že různé způsoby přiložení měřidla a různý způsob odečítání může vést k odlišnému výsledku (např. na odměrném válci nebo siloměru) a zdůvodní, co je nejistota měření a co je zjevná chyba při odečítání.

Žák změří např. chladnutí vody v hrnku (teplotu v závislosti na čase), změřené hodnoty vynese do grafu.

Žák změří parametr několika předmětů ze svého okolí - pro délku např. délku chodby, výšku dveří, šířku lavice; pro hmotnost např. hmotnost penálu, sklenice s vodou, atd. Obdobně pro objem. Výsledek zapíše. Učitel posoudí přesnost měření a správnost zápisu. 

Žák změří objem v různých nádobách s měrkou (odměrné válce, ale i kuchyňské odměrky, stříkačky,…). Popíše správný postup odčítání objemu (hladina vodorovně, ve výši očí,…). Zdůvodní nepřesnost při určování objemu, pokud není hladina přesně na rysce. Obdobně změří sílu na různých siloměrech.

Žák měří chladnutí vody ve dvou nádobách - v neizolované nádobě (hrnku, sklenici, kádince) a v izolované nádobě (termoska, termohrnek, kalorimetr). žák postupně během např. 10 minut odečítá teplotu v obou nádobách, zjištěné hodnoty zapisuje do tabulky a vynese do společného grafu závislosti teploty na čase. Aktivita je vhodná na laboratorní práci; pokud to podmínky školy neumožňují, lze nechat polovinu třídy měřit, druhá polovina třídy mezitím řeší teoretické úkoly, poté se vymění. Učitel kontroluje výsledky měření - realističnost změřených hodnot, výsledný graf, případně i další parametry protokolu.