Změří vybrané fyzikální veličiny, vyjádří je ve vhodných jednotkách a odhadne chyby (nejistoty) měření; výsledek měření prezentuje v číselné i grafické podobě.

• Přečte čas na digitálních i analogových hodinách.
• Orientuje se v kalendáři a s jeho pomocí řeší reálné problémy s časovými údaji.
• Odhadne a změří hmotnost, objem a délku předmětu nebo vzdálenost mezi dvěma předměty vhodnými typy měřidel.
• Měření porovná se svým odhadem.
• Měří teplotu v několika následujících dnech nebo hodinách během jednoho dne, zjištěné hodnoty zaznamenává.
• Vytvoří z naměřených dat graf závislosti teploty na čase.
• Slovně vyjádří průběh teploty ve sledovaném období s využitím vlastního záznamu.

• Seznámí se s různými měřidly délky, hmotnosti, objemu a jejich vlastnostmi.
• Seznámí se se značkami fyzikálních veličin délka, hmotnost, objem; seznámí se s jejich jednotkami vhodnými pro různé situace a jejich vzájemnými převody.
• Vyzkouší různé způsoby přiložení délkového měřidla a různý způsob odečítání na odměrném válci nebo kuchyňské odměrce a uvědomí si, jak předcházet chybnému odečtu.
• Změří různými měřidly daný časový interval a diskutuje různost výsledků ve skupině.
• Vybere vhodný typ grafu pro záznam a zobrazení výsledků fyzikální ho měření.
• Z připraveného grafu přečte základní informace (minimum, maximum, hodnotu v daném čase, popíše průběh grafu).
• Převede čas na desetinné vyjádření (např. 30 minut převede na 0,5 h).

V rámci aktivity žáci nejdříve vyberou vhodný graf pro zpracování fyzikálního měření a poté na základě “špatných grafů” zformulují pravidla, jak by měl graf vypadat.

• Odhadne a následně změří vhodným měřidlem délku a hmotnost vybraného předmětu, objem nádoby.
• Zdůvodní volbu měřidla vhodného pro dané měření. Výsledek měření zapíše se správnou jednotkou.
• Předvede, že různé způsoby přiložení délkového měřidla a různý způsob odečítání na odměrném válci nebo kuchyňské odměrce mohou vést k odlišnému výsledku, a zdůvodní, co je nevyhnutelná nejistota měření a co je zjevná chyba při odečítání.
• Změří průběh teploty v závislosti na čase, závislost znázorní graficky, pomocí svého grafu odpovídá na otázky týkající se dosažení konkrétních hodnot či průběhu.
• Navrhne, jakým způsobem je možné zmenšit nejistotu měření (např. opakované měření a výpočet aritmetického průměru, přesnější měřidlo, měření více předmětů a vydělení počtem – listy v knize, šroubky apod.), a svůj návrh provede.

Žák měří chladnutí vody ve dvou nádobách - v neizolované nádobě (hrnku, sklenici, kádince) a v izolované nádobě (termoska, termohrnek, kalorimetr). Žák postupně během např. 10 minut odečítá teplotu v obou nádobách, zjištěné hodnoty zapisuje do tabulky a vynese do společného grafu závislosti teploty na čase. Aktivita je vhodná na laboratorní práci; pokud to podmínky školy neumožňují, lze nechat polovinu třídy měřit, druhá polovina třídy mezitím řeší teoretické úkoly, poté se vymění. Učitel kontroluje výsledky měření - realističnost změřených hodnot, výsledný graf, případně i další parametry protokolu.

Změří vhodnými měřidly délku, objem a hmotnost tělesa, teplotu a časový interval.