Změří vybrané fyzikální veličiny, vyjádří je ve vhodných jednotkách a odhadne chyby (nejistoty) měření; výsledek měření prezentuje v číselné i grafické podobě.

• převede čas mezi analogovým a digitálním vyjádřením
• orientuje se v kalendáři a s jeho pomocí řeší reálné problémy s časovými údaji 
• odhadne a změří hmotnost, objem a délku předmětu nebo vzdálenost mezi dvěma předměty vhodnými typy měřidel
• měření porovná se svým odhadem
• měří teplotu v několika následujících dnech nebo hodinách během jednoho dne, zjištěné hodnoty zaznamenává 
• vytvoří z naměřených dat graf závislosti teploty na čase
• porovná proměny teploty ve sledovaném období s využitím vlastního záznamu

• seznámí se s různými měřidly délky, hmotnosti, objemu a jejich vlastnostmi
• seznámí se se značkami fyzikálních veličin délka, hmotnost, objem; seznámí se s jejich jednotkami vhodnými pro různé situace a jejich vzájemnými převody
• vyzkouší různé způsoby přiložení délkového měřidla a různý způsob odečítání na odměrném válci nebo kuchyňské odměrce
• změří různými měřidly daný časový interval a diskutuje různost výsledků ve skupině
• vybere vhodný typ grafu pro fyzikální měření
• z připraveného grafu přečte základní informace (minimum, maximum, hodnotu v daném čase, popíše průběh grafu)

V rámci aktivity žáci nejdříve vyberou vhodný graf pro zpracování fyzikálního měření a poté na základě “špatných grafů” zformulují pravidla, jak by měl graf vypadat.

• Odhadne a následně změří vhodným měřidlem délku a hmotnost vybraného předmětu, objem nádoby.
• Zdůvodní volbu měřidla vhodného pro dané měření. Výsledek měření zapíše se správnou jednotkou.
• Předvede, že různé způsoby přiložení délkového měřidla a různý způsob odečítání na odměrném válci nebo kuchyňské odměrce mohou vést k odlišnému výsledku, a zdůvodní, co je nevyhnutelná nejistota měření a co je zjevná chyba při odečítání.
• Změří průběh teploty v závislosti na čase, závislost znázorní graficky, pomocí svého grafu odpovídá na otázky týkající se dosažení konkrétních hodnot či průběhu.

Žák měří chladnutí vody ve dvou nádobách - v neizolované nádobě (hrnku, sklenici, kádince) a v izolované nádobě (termoska, termohrnek, kalorimetr). Žák postupně během např. 10 minut odečítá teplotu v obou nádobách, zjištěné hodnoty zapisuje do tabulky a vynese do společného grafu závislosti teploty na čase. Aktivita je vhodná na laboratorní práci; pokud to podmínky školy neumožňují, lze nechat polovinu třídy měřit, druhá polovina třídy mezitím řeší teoretické úkoly, poté se vymění. Učitel kontroluje výsledky měření - realističnost změřených hodnot, výsledný graf, případně i další parametry protokolu.

Změří vhodnými měřidly délku, objem a hmotnost tělesa, teplotu a časový interval.