Na základě vlastních experimentů popíše, co je zvuk, jeho vznik, vlastnosti a šíření; fyzikální vlastnosti zvuku dá do souvislosti s hudebním pohledem na zvuk.

• Uvede příklady zdrojů zvuku.
• Uvědomuje si, že některé děje se pravidelně opakují.
• Uvědomuje si, že zvuk hromu má jinou rychlost než světlo blesku.
• Uvědomuje si, že různé zvuky mohou mít různou hlasitost.
• Uvede příklady způsobů omezení hluku, které zná ze své zkušenosti.
• Uvědomuje si, že různá tělesa vydávají zvuky různé výšky.

Aktivita ukazuje možnost, jak uvést téma Akustika. Žáci si uvědomí, jak vzniká zvuk, navázat lze zkoumáním různých zvuků pomocí digitální aplikace.

• Předvede kmitavý pohyb.
• Seznámí se s pojmem perioda, frekvence a amplituda.
• Pozoruje, že tělesa, která vydávají zvuk, kmitají.
• Uvede příklady různých vlnění.
• Seznámí se s digitální aplikací schopnou vizualizovat zvuk.
• Připomene si výpočet vzdálenosti ze známé rychlosti a času.
• Seznámí se s digitální aplikací schopnou určit hluk.
• Seznámí se s typickými hodnotami hladiny intenzity zvuku s ohledem na zdraví.
• Experimentálně zkoumá různé způsoby omezení hluku.

Vyučující ukáže žákům několik konkrétních kmitavých pohybů (závaží na pružině, kyvadlo, …). Je lépe, pokud žáci mohou pozorovat fyzickou pomůcku, pokud to podmínky školy neumožňují, lze použít i vhodné video. 

Žáci nejdříve uvádí další příklady kmitavých pohybů, poté vymýšlí, co vše by šlo u kmitavého pohybu měřit. Vyučující jen doplní názvy příslušných veličin (uvádíme typické formulace žáků a korektní název):

• “kam až to vykmitne” = amplituda (maximální výchylka)
• “jak dlouho to trvá” = perioda
• “jak je to dlouhé” - objevuje se často u kyvadla, myšlena je délka provázku; tady ale nejde o popis samotného kmitavého pohybu, i když na délce provázku samozřejmě záleží

Žáky obvykle nenapadne frekvence, tu vyučující doplní. Je vhodné, aby si žáci uvědomili několik příkladů, kdy se s frekvencí setkali (frekvence rádia, síťová frekvence, frekvence srdečního rytmu, …). Často si někdo i vybaví její jednotku.

Pokud to lze, je vhodné, pokud vyučující naváže změřením časového průběhu kmitavého pohybu, na kterém si žáci uvědomí a určí periodu a amplitudu (a dopočítají frekvenci).

Aktivita vede žáky k experimentování s různými zdroji zvuku a k následnému zjištění, že tělesa, která vydávají zvuk, kmitají. 

Zdroje zvuku jsou různorodé, a stejně tak experimentování s nimi je na různých úrovních, od jednoduché manipulace až po měření pomocí aplikace na tabletu či mobilním telefonu. Žáci se seznámí s prací s volně dostupnou aplikací a zjistí, že mobilní telefon není jen komunikační nástroj, ale i měřicí zařízení

• Vysvětlí vznik konkrétních zvuků.
• Změří periodu a amplitudu u vhodného kmitavého pohybu.
• Předvede vlnění.
• Pomocí vizualizace na digitální aplikaci ukáže průběh šumu a průběh tónů různých frekvencí i různých hlasitostí.
• Ze znalosti času mezi bleskem a hromem vypočítá přibližnou vzdálenost bouřky.
• Pomocí digitální aplikace změří hluk na různých místech ve svém okolí, v konkrétních situacích popíše způsoby ochrany před nadměrným hlukem.
• Pomocí digitální aplikace určí, jak vysoké tóny ještě slyší.

OVU ilustrujeme aktivitou "Hluk kolem nás" popsanou v publikaci I.Dvřáková, V. Koudelková: ICT ve fyzice na ZŠ. Příklady dobré praxe. MatfyzPress, Praha 2020. ISBN 978-80-7378-438-6. Dostupné z https://kdf.mff.cuni.cz/materialy/ICTveFyzice.pdf (str. 12-13).

Cílem aktivity je žákovské měření hluku v jejich okolí (doma, ve škole, v okolí bydliště) a diskuze různých protihlukových opatření.

Identifikuje zdroje zvuku v běžných situacích, popíše potenciálně škodlivé důsledky zvuku a popíše způsoby ochrany před nadměrným hlukem.