Porovná chování světla v různých prostředích a na jejich rozhraních; popíše důsledky ve vybraných praktických situacích.

• Popíše „zvláštnosti“ odrazu v zrcadle.
• Uvede příklady, kde má ve svém okolí zrcadla.
• Popíše, jak brýle pozmění pohled na okolí.

Vyučující zadá žákům jako (dobrovolný) domácí úkol vyfotit několik různých zrcadel ze svého okolí a rozdělit je na dutá, vypuklá a rovinná. 

Při práci si žáci jednak všímají, kde všude mají ve svém okolí zrcadla a jednak zkoumají, jaký dělají obraz. Je užitečné s nimi explicitně diskutovat, proč je zrcadlo např. na křižovatce a jaký je v něm vidět obraz (a proč je potřeba, aby v něm byl obraz zmenšený a vzpřímený). Stejně tak, jaký obraz je žádoucí vidět v kosmetickém zrcátku (a jaký tvar tedy má zrcátko má), atd. 

Je na vyučujícím, jak formuluje zadání - zda bude uznávat i další plochy, které sice nejsou zrcadly, ale zrcadlí (lžíce, televize, …) a naopak plochy, které fungují jako zrcadlo, ale ne pro viditelné světlo (satelitní anténa).

• Zkoumá odraz v různých zrcadlech a zrcadlových plochách ve svém okolí.
• Zkoumá průchod světla čočkami (vznik obrazu, změnu směru paprsku, …).
• Seznámí se se strukturou oka, průchodem světla okem a zachycením světla na sítnici.

Aktivita Zrcadlení B. Mikulecké (Dílny Heuréky 2021, sborník z konference. ISBN: 978-80-7378-458-4, str. 149-151, dostupné z: https://kdf.mff.cuni.cz/heureka/ke-stazeni/sborniky-dilen-heureky/sborniky/SbornikDilenHeureky2021.pdf) ukazuje možnou cestu, jak mohou žáci zkoumat vlastnosti zrcadel a obrazů v nich. Předcházet by mělo zobrazení obrazu v jednom zrcadle, součástí aktivity by mělo být i zkoumání obrazu ve dvou kolmých zrcadlech (což vede k pochopení principu koutového odražeče - odrazky).

• Předvede přímočaré šíření světla, odraz světla (na zrcadle), lom světla (na rozhraní vzduchu a vody nebo vzduchu a skla).
• Popíše konkrétní příklady využití rovinných i zakřivených zrcadel v praxi.
• Experimentálně ukáže průchod světla spojkou a rozptylkou.
• Popíše průchod světla okem a funkci jeho jednotlivých částí, vysvětlí, jak se oko zaostřuje na různé vzdálenosti, co je krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a jak se korigují.
• Uvede příklady z běžného života, kde se využívá setrvačnost oka (film, televize, blikání zářivky, …).

Žáci porovnají vlastnosti spojek a rozptylek na základě jejich chování: směs čoček rozdělí na dvě skupiny a popíší vlastnosti každé ze skupin. V přiloženém materiálu je popis aktivity i ukázka žákovského řešení.

Popíše konkrétní příklady využití zrcadel a čoček a na jednoduchém pokusu ukáže některé jejich vlastnosti.