Rozpozná složení organismů z buněk s použitím mikroskopu a při další práci s informačními zdroji objasní funkci buňky jako komplexního živého celku.

• rozlišuje živou a neživou přírodu
• odebírá vzorky, u kterých lze mikroskopovat buňky
• popíše základní funkce orgánů v těle živočichů
• pozoruje preparát a ovládá ostření mikroskopu, nastaví vhodnou intenzitu světla
• reflektuje princip zvětšení a otočení obrazu

Začínáme s mikroskopem

Žáci se nejprve učí manipulovat s mikroskopem - tj. nastavení světla, clon, zasunutí preparátu, zaostření. Poté pozorují vytištěná písmena. Vyvozují, že obraz pozorovaného objektu je převrácený.

Popis ověřování: zakreslení písmen do tabulky

práce s mikroskopem

• pozoruje preparát a ovládá ostření mikroskopu, nastaví vhodnou intenzitu světla
• reflektuje princip zvětšení a otočení obrazu
• rozliší biologický objekt pozorování od rušivých objektů (např. bubliny, praskliny apod.)

příprava a pozorování preparátu

• do kapky média (typicky vody) na podložním sklíčku vloží vhodný biologický objekt (např. pokožku cibule, list měříku, kousek dužniny šípku, šupinu, peří)
• zakryje krycím sklíčkem a objekt pozoruje
• do protokolu zaznamená heslovitý postup, zvětšení a nákres pozorované struktury tužkou

složení z buněk

• rozliší s pomocí zadaných kritérií jednobuněčný organismus a složitější struktury (pletivo, tkáň, mnohobuněčný organismus)
• pozoruje více preparátů pletiv/tkání (např. řez stonkem, řez listem, otiskový preparát či řez tkání) a jednobuněčný organismus (např. kvasinky z pekařského droždí) v mikroskopu či na fotografii a porovná, z kolika buněk se daný organismus skládá
• pozoruje, popíše a vyvodí, že u mnohobuněčných organismů jsou různé typy buněk, které se specializují na různé funkce
• vyvodí složení organismů z různých typů buněk jako základní společný rys všeho živého

struktury a funkce uvnitř buňky, viry jako nebuněčné organismy

• pomocí přirovnání a analogií (např. s vlastním tělem, budovou, firmou, školou) popíše struktury uvnitř buňky a jejich funkce
• pojmenuje funkce základních organel (membrána, jádro, cytoplazma s organelami v případě eukaryotické buňky: mitochondrie, chloroplast [znalost těchto pojmů se u žáků nepředpokládá], různé typy váčků a membránových útvarů
• na základě jednoduchých přirovnání ze života (např. uchovávání důležité informace, pořizování kopií v knihovně; ohraničení a kontrola, kdo projde dovnitř a ven – vnější zdi budovy a vrátnice; solární panely apod.) popíše vybranou buněčnou organelu s ohledem na typ buňky a její funkci v buňce jako celku: např. chloroplast přítomný v buňkách zelených (fotosyntetizujících) rostlin, řas a sinic, který je díky zelenému barvivu schopný zachytit energii slunečního záření a přeměnit ji na energii v cukru, kterou může buňka dále využít
• popíše virus jako parazitický organismus, který není schopen zmnožit svoji dědičnou informaci, vytvořit podle ní bílkoviny, ani jiné látky, a tedy se rozmnožit se či se projevit jako živý jinak, než že použije látky, energii, procesy a ústrojí hostitelské buňky

propojení funkcí, procesů a organel do komplexního celku

• na vybraném příkladu organely (např. mitochondrie) zjednodušeně popíše, co se v ní (na ní apod.) odehrává, co do daného děje vstupuje, jaké jsou produkty a jakou má tento děj význam pro buňku, např. na úrovni: v mitochondrii probíhá buněčné dýchání, tedy děj, při kterém se energie z živin (cukrů) přemění na energii vázanou tak, že ji buňka může rychle použít. K buněčnému dýchání je potřeba kyslík, vzniká při něm také oxid uhličitý a voda.
• vysvětlí, jak jsou spolu propojeny funkce a procesy na úrovni buňky do komplexního celku

Mechový nálev pod mikroskopem

Příprava materiálu: K vytvoření nálevu z mechu postačí mech z podmáčené půdy nebo mokřadu (rašeliník, ploník …), který se po vytažení z mokřadu (voda nesmí okapat) umístí do sklenice s trochou vody. Vodu z mechu lze mikroskopovat hned druhý den. Pozorovat lze nálevníky, rozsivky, měňavky atd. Žáci si připraví klasický nativní preparát a pozoruje. 

Zadání pro žáky: 

1. Odeberte kapátkem nálev z mechu a připravte preparát
2. Zakreslete náčrt pozorovaného organismu nebo přiložením fotoaparátu mobilního telefonu k okuláru pořiďte fotografii. Poté zakreslete náčrt podle fotografie.
3. Zaznamenejte zvětšení pozorovaného objektu.
4. Pomocí obrazového atlasu se pokuste pozorované organismy zařadit do skupin (př. nálevníci, rozsivky, měňavky, želvušky atd.)

Popis ověřování: zakreslení pozorovaného objektu se záznamem zvětšení

• Samostatně připraví jednoduchý preparát a mikroskopuje.
• Vysvětlí, že organismy jsou z buněk, a rozliší jednobuněčný a mnohobuněčný organismus.
• Popíše, že u mnohobuněčných organismů jsou různé typy buněk specializované na různé funkce.
• Na základě jednoduchých přirovnání ze života popíše funkce, které v bakteriální buňce a v buňce rostlin, hub a živočichů plní její části (organely a membrána).
• Popíše virus jako nebuněčného parazita, který není schopný životního projevu bez hostitelské buňky.

Buňka v práci

1. Vysvětlíme žákům, že buňku a její části je možné podle jejich funkce přirovnat k fungování organizace. Můžeme začít u školy. Kdo a co ve škole plní podobnou funkci, jako má v buňce buněčné jádro, buněčná stěna, chloroplast, mitochondrie, vakuola? Podobně se můžeme ptát také u města nebo celého státu. Žáci určitě přirovnání vymyslí.
2. Objevujeme funkci organely v buňce. S žáky se podíváme na přirovnání buňky a jejich organel k firmě a jejím zaměstnancům. Rozdělíme si buněčné organely, u kterých žáci vyplní Žádost o práci v buňce, stejně jako uchazeč reaguje na pracovní nabídku. Žáci odpovídají na otázky k funkci buněčné organely. Jako zdroj informací mohou využít odborné publikace a nahlédnout do knih o buňce či pracovat s informacemi na internetu.
3. Sdílíme vlastní zjištění. Po vyplnění žádosti žáci prezentují vlastní poznatky o funkci jejich buněčné organely v buňce. Přitom dávají důraz na to, jaký hlavní přínos má jejich organela pro buňku a její fungování. Soustředí se nejen na prezentování vlastních zjištění, ale také na zjištění spolužáků. Tím si prohlubují znalosti i ostatních organelách v buňce.
4. Reflektují vlastní práci a navrhují zlepšení.

vazba na KK: 

Podporuji žáky a zaměřuji se na práci se zpětnou vazbou a reflexí – žáci oceňují, co se jim povedlo, pojmenovávají, co příště udělat jinak a jak, aby proces řízení a realizace zkvalitnili, pracují s chybou.

Rozliší s pomocí zadaných kritérií jednobuněčný organismus a mnohobuněčný organismus.