Přírodopis

divider

Obsah vzdělávacího oboru Přírodopis je specifický svým zaměřením na oceňování významu přírody a pochopení procesů, vztahů a jevů, které se v ní odehrávají. Směřuje k uvědomění, že lidé jsou součástí přírody. Vyzdvihuje význam přírody samotné a zdůrazňuje, jak dlouhodobý byl vývoj její současné podoby a jaké procesy k němu vedly. Současně nahlíží na přírodu jako životní prostředí pro veškeré organismy včetně člověka a jejich závislost na přírodních procesech a vzájemných vztazích s okolním prostředím. Vede k prohlubování vztahu k místu, rozvoji citlivosti k přírodě (environmentální senzitivity) a k reflexi etických otázek.

Očekávané výsledky učení vzdělávacího oboru jsou rozdělené do 5 tematických oblastí, vycházejících z klíčových oborových konceptů (Big Ideas of Science). Zohledňují porozumění genetickým a evolučním mechanismům, struktuře živých soustav a vzájemné interakci živé a neživé přírody.

Formulace výstupů zdůrazňují využívání badatelských metod (kladení si otázek, reflektování aktuálního stavu, experimentování a pozorování, hledání řešení) při zkoumání živých organismů a jevů v přírodním prostředí. Očekávané výsledky učení vedou k chápání významu péče a ochrany životního prostředí a zapojení žáků do nich.

Výuka na 1. stupni (v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět) klade důraz na rozvoj smyslového vnímání přírody, přímé pozorování přírody a jeho reflexi. Důležitý je rozvoj environmentální senzitivity, postojů a vztahu k přírodě. Výuka staví na hledání vztahů, souvislostí, shod a rozdílů s cílem utváření kategorií a jejich aplikaci.

Výuka na 2. stupni dále rozvíjí a prohlubuje základní vědecké postupy – pozorování, měření, používání slov a symbolů k popisu jevů a skutečností, vyvozování příčin, následků a souvislostí na základě pozorovaných jevů a objektů. Důraz se klade na práci s informačními zdroji, digitálními technologiemi a laboratorní a terénní práci. Organizace výuky umožňuje učení venku a v souvislostech a vede k aktivnímu zapojení žáků do péče o přírodu.

Hodnocení v oboru staví na průběžné zpětné vazbě k činnostem prováděným žáky při zkoumání přírody. To platí zejména u hodnocení vědeckých dovedností a postupů, např. pozorování, formulace domněnek, plánování postupů, tvorba grafů. 

Při vypracování výstupů jsou žáci zapojováni do společné formulace kritérií. Po prezentaci probíhá hodnocení podle těchto kritérií od vrstevníků a od učitele. Důležitým nástrojem je také sebehodnocení. U zkušenostních výstupů je důležitá reflexe zážitku a vlastního zapojení do společné práce a návrhy na zlepšení organizace i typu činností do budoucna. U skupinové práce žáci hodnotí vlastní zapojení i celkově spolupráci ve skupině. 

Pro hodnocení rozvoje znalostí a dovedností jsou vhodné úlohy zaměřené na pochopení základních principů formou vytváření schémat, grafů, koloběhů, potravních sítí apod. nebo komentování předložených zobrazení. U fylogenetických zobrazení nebo výstupů zaměřených na historii planety Země pracují žáci s oporou tohoto zobrazení, časové osy apod. Podobně u popisu orgánových soustav by žáci měli mít k dispozici modely nebo zobrazení.  

Předmětem hodnocení u postojových cílů (např. vztah k přírodě, etické otázky) může být to, jak žák hodnoty, postoje, názory formuluje, jak je umí podpořit argumenty a ověřenými fakty, jak je schopen reflexe. Nástroji pro ověřování a hodnocení žáků mohou být písemné projevy, ústní vyjádření žáků, didaktické testy, myšlenkové mapy, pozorování práce žáka učitelem, hodnocení žákovských projektů, žákovského portfolia. Důležitými nástroji může být zpětná vazba od spolužáků a sebehodnocení žáka. U postojů a hodnot je vhodné vyhnout se standardizovanému testování. 

Očekávané výsledky učení

2. stupeň, 9. ročník

Živé struktury a jejich funkce

Organismy a prostředí

Rozmnožování a dědičnost

Evoluce a rozmanitost

Dynamická planeta