popíše evoluci na příkladu konkrétní skupiny organismů s použitím vhodných zobrazení vývoje, zdůrazní přitom dlouhé časové škály
Popis a zdůvodnění
Hlavními principy evoluce je myšlen vývoj z jednoho společného předka, vznik mnohobuněčnosti, konvergence, vývoj od jednodušších ke složitým nebo naopak. Všechny organismy mají za sebou stejně dlouhou historii, neexistují „vývojově pokročilejší“ a „primitivní“, což musí použitá fylogenetická zobrazení zohledňovat. Vývoj k jednodušším strukturám probíhá např. u parazitů. Nejde nám o to, aby žák třídil organismy do jednotlivých taxonomických skupin, ale o to, aby věděl, na základě čeho taxonomické skupiny vznikají (příbuznost) a uměl se orientovat v zobrazení znázorňujících příbuznost jednotlivých taxonů (fylogenetický strom). Znalost základních vztahů mezi velkými taxonomickými skupinami by měla sloužit k pochopení významných evolučních událostí a vývoje významných znaků.
OVU má přenést důraz na evoluci jako základní princip v přírodě a nahradit dřívější důraz na systematiku a třídění organismů. Namísto memorování názvů taxonů a příslušných druhů je kladen důraz na pochopení principu, na základě kterého se organismy do taxonů třídí (příbuznost). Práce s fylogenetickými zobrazeními rozvíjí schopnost vyčíst informace z grafů. OVU vede žáka k uvědomění, že člověk je součástí přírody a sdílí s mnoha druhy společnou evoluční historii.
Jedná se o aktuální výzvu současnosti, v souladu s hodnotovým rámcem, navazuje na průřezové téma Udržitelné prostředí.
Hodnoty
- Respektování potřeb planety
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- rozliší hlavní skupiny bezobratlých živočichů, obratlovců (plazi, ptáci, obojživelníci…), rostlin, hub, jednobuněčných („prvoků“ a řas) a prokaryot a popíše jejich místo ve vývojovém stromu života
- zařadí člověka do příbuzenských vztahů s ostatními skupinami živočichů a popíše vývoj člověka ve vztahu s paralelními vývojovými větvemi a křížením
- s pomocí jednoduchých grafických klíčů třídí pozorované organismy do taxonomických skupin
- vyvozuje charakteristické znaky (morfologické, behaviorální, ekologické…) pro dané taxony
- na základě vhodného fylogenetického zobrazení, práce s informačními zdroji a vlastního pozorování zhodnotí u konkrétních příbuzných taxonomických skupin vývoj vybraných znaků
- rozlišuje na konkrétních příkladech příbuznost a podobnost, vysvětlí, že příbuzné druhy si nemusí být podobné (a naopak)
- popíše společného jednobuněčného předka včetně jeho vlastností a prostředí, ve kterém se vyskytoval
- vysvětlí a ukáže na modelu princip vzniku organismů s pravým jádrem a organelami díky pohlcení jednobuněčného organismu jiným
- vytvoří jednoduché grafické znázornění, pomocí kterého porovná druhovou rozmanitost jednobuněčných a mnohobuněčných organismů
- uvede několik evolučních událostí, při kterých vznikla mnohobuněčnost