Reflektuje svůj vztah k přírodě na základě aktivit podporujících environmentální senzitivitu, ocenění rozmanitosti a chápání evoluční příbuznosti lidí a ostatních organismů.

• reflektuje své pocity z poznávání přírodnin prostřednictvím smyslů
• porovná rozdílné přístupy ve sdílení poznávání v rámci různých přírodovědných vzdělávacích institucí
• hodnotí svými slovy význam přírodovědných vzdělávacích institucí v kontextu sdílení poznávání pro sebe i pro společnost
• hodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů

Hledání jara

Žáci vyhledávají první projevy jara v okolí školy. Pro motivaci lze využít detailní fotografie jarní přírody (https://www.outdoorphotographyguide.com/post/photographing-early-blooming-spring-flowers nebo https://www.akademiefoceni.cz/cs/kurzy/jarni-detaily-kvetin-s-janem-striou/26.3.2024/). Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby se dívali z nezvyklých úhlů, hledali pupeny a květy např. pod zbytky sněhu, využívali i jiné smysly než zrak (čich, hmat). 

Žáci dostanou prostor v klidu propátrat vymezený prostor a o samotě se zastavit a žasnout nad jarní přírodou. Vyberou detail, který ohraničí papírovým rámečkem (lze připevnit např. kolíčkem). Ke svému rámečku přivedou spolužáka a sdílí s ním, proč si detail vybrali: jaké pocity v nich vyvolává, zda je tento detail důležitý i pro jiné živé tvory, k čemu může lidi inspirovat. Ke sdílení dochází nejprve ve dvojici, pak lze také společně.

Způsob ověření: Učitel pozoruje, zda žák využívá určený čas k individuálnímu pozorování přírody. Při společné reflexi žáci odpovídají na otázky učitele (lze také písemně formou tzv. propustky nebo pětilístku). Důležité je u aktivity dodržet strukturu Plynulého učení: Probuzení nadšení - Zaměření pozornosti - Přímý prožitek - Sdílení inspirace.

Zdroje:

Plynulé učení: https://ucimesevenku.cz/flow-learning-jak-ho-zazit-s-detmi/

Rámečky a pětilístky: https://ucimesevenku.cz/pribehy-venku/okna-do-pribehu/

Jaro kvete - využití rámečků: https://ucimesevenku.cz/laborator-venku/jaro-kvete/

• vyhledává příležitostí k pobytu v přírodě a projevuje environmentální senzitivitu (citlivost k živočichům i prostředí)
• popisuje a vyjadřuje svůj postoj k rozmanitosti (druhů i tvarů – v terénu i pod mikroskopem)
• reflektuje, že rozmanitost má hodnotu sama o sobě
• zkoumá v přírodě rozmanitost živých organismů, na úrovni druhů i širších skupin (v půdě, vodě, louce, lese), 
• objasní roli živých organismů (rozkladači v půdě, opylovači) v přírodě na základě předchozího zkoumání 
• reflektuje závislost lidí na činnosti živých organismů a vzájemnou vývojovou spřízněnost těchto organismů s lidmi
• uvede příklad úbytku biodiverzity, zhodnotí příčinu a sdílí svoje emoce s ostatními
• vyjádří svůj postoj k tomu, jak různí lidé (filozofové, přírodovědci, umělci, významní lidé z regionu aj.) vnímají hodnotu přírody a evoluční příbuznost jako spřízněnost se živými organismy (prostřednictvím příběhu, videa, rozhovoru…)
• pojmenuje, čím je pro něj příroda osobně důležitá, vyjádří svůj názor na roli člověka v přírodě a na jeho odpovědnost za okolní prostředí

Mizící motýli

Krátký popis:

Žáci pracují s grafem zobrazujícím úbytek různých skupin hmyzu. Sledují video o úbytku denních motýlů na Říčansku. Vysvětlují příčiny úbytku motýlů na základě rozhovoru s odborníkem. Reflektují svoje pocity a vlastní postoj k motýlům a jejich ochraně. Hledají informace, jak podpořit motýly a další opylovače. Výuková jednotka vychází z procesu doporučovaného pro vyrovnání se s environmentálním distresem popsaného Joannou Macy v knize Aktivní naděje.

Způsob ověření:

Učitel dává prostor žákům k sdílení vlastních zkušeností s diverzitou motýlů a jejím úbytkem. Vytváří bezpečné prostředí pro sdílení emocí. Žák zaznamenává své emoce do myšlenkové mapy, se třídou sdílí pouze dobrovolně. Učitel dává žákům najevo, že jejich emoce jsou legitimní a že nepříjemné emoce jsou adekvátní reakcí na ztrátu biodiverzity. Učitel připravuje výuku tak, aby se žák mohl dozvědět nejen o příčinách úbytku motýlů, ale také o snahách o jejich podporu a o možnostech aktivního zapojení. 

Zdroje:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-6/zprava-stavu-zeme-odhmyzeno.html

Cena pro Respekt: Ze života umírajícího hmyzu • RESPEKT

https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/nature-restoration/

video Tisíce motýlů: https://www.youtube.com/watch?v=6SceimE9p5M

https://muzeumricany.cz/regionalni-ucebnice/nase-tipy/motyli-na-ricansku/

kartičky pocitů: https://nenasilnakomunikace.org/wp-content/uploads/2021/01/karticky-pocity-nvc-v2.pdf

metodika pro práci s emocemi souvisejícími s environmentálním distresem: https://ucimoklimatu.cz/metodiky/prace-s-emocemi-klima/jak-pracovat-s-emocemi-deti-pri-vyuce-o-zmene-klimatu/

• Při pobytu v přírodě projevuje environmentální senzitivitu (citlivost k živým organismům i prostředí), reflektuje vzájemnou vývojovou spřízněnost těchto organismů s lidmi.
• Popisuje rozmanitost druhů i tvarů, vyjadřuje svůj postoj k ní a reflektuje, že rozmanitost má hodnotu sama o sobě.
• Zkoumá v přírodě rozmanitost živých organismů na úrovni druhů i širších skupin. 
• Objasní roli živých organismů (rozkladači v půdě, opylovači) v přírodě a závislost lidí na činnosti živých organismů.
• Uvede příklad úbytku biodiverzity, zhodnotí příčinu a sdílí svoje postoje s ostatními.
• Vyjádří svůj postoj k tomu, jak nějaká významná osobnost vnímá hodnotu přírody a spřízněnost se živými organismy.
• Pojmenuje, čím je pro něj příroda osobně důležitá, vyjádří svůj názor na roli člověka v přírodě a na jeho odpovědnost za okolní prostředí.

Ocenění rozmanitosti (louka)

Žáci navštíví přírodní lokalitu ve vhodném období (např. polovina května – orchidejová louka) a nejlépe při slunečném počasí, aby měli příležitost získat pozitivní zážitek z rozmanitosti přírody (pozorovat např. motýly na kvetoucích rostlinách).

Žáci mají na výběr z různých aktivit podporujících senzitivitu – zapojení smyslů: čich (např. příprava koktejlu vůní do kelímku – pozor netrhat chráněné rostliny; zápach vzorků půdy - rašelina, glejové půdy v nivě - zápach po sirovodíku), zrak (fotografování detailů květů a opylujícího hmyzu na květech), hmat (vlhkost půdy; listy a struktury jiných částí rostlin – např. pcháč, kostival, suchopýr, přeslička)

Dokumentují rozmanitost kvetoucích rostlin a opylujícího hmyzu na květech kresbou nebo fotografiemi.

Hmatem (prsty nebo bosýma nohama) zjišťují vlhkost v různých částech mokřadní louky a dávají ji do souvislosti s výskytem různých rostlin (vliv různorodosti prostředí): vlhčí část s blatouchy vs. sušší část louky s prstnatcem májovým.

Reflektují svůj zážitek z kvetoucí louky metodou Pětilístku – krátké charakteristiky louky (jaká je, co se tam děje, jednou větou, synonymem nebo metaforou - https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/18339/PETILISTEK.html)

Využívá příležitost k rozvoji citlivosti k přírodě a k ocenění její rozmanitosti a uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy.