Vysvětlí vztah mezi pohyby litosférických desek a vznikem a přeměnou hornin na základě studia informačních zdrojů a modelů.

Žáci prostřednictvím videozáznamů analyzují projevy a dopady geologických rizik, vytvářejí pojmové mapy přírodních rizik a navrhují preventivní opatření pro zmírnění jejich následků.

Zadání pro žáka

Žák sleduje krátká videa vybraných přírodních rizik (např. sesuv půdy, lavina, zemětřesení, sopečná erupce apod.). Do připraveného archu zapisuje:

• konkrétní změny, které na záběrech pozoruje (např. praskání země, sesouvání svahu, proudění lávy)
• projevy přenosu energie (např. pohyb objektů, padání stromů, šíření otřesů)
• dopady na lidské stavby a infrastrukturu

Poté žák samostatně vytváří pojmovou mapu. Do středu papíru píše "přírodní rizika" a kolem připojuje všechna přírodní rizika, která zná. Barevně zvýrazňuje ta rizika, která podle něj/ní souvisí s pohyby v litosféře a s přeměnami hornin (geologická rizika). Mezi souvisejícími pojmy vyznačí spojnice. Následně si společně se spolužákem sdílí vytvořenou mapu a doplní si chybějící pojmy, aby následně sdíleli s učitelem. Učitel zaznamenává na základě informací od žáků geologická rizika a jejich vzájemné souvislosti na tabuli.

V závěrečné části žák vybírá čtyři rizika z těch, která označil/a jako geologického původu. U každého rizika popisuje dva konkrétní důsledky (např. u zemětřesení: zničení domů, přerušení dopravy) a navrhuje jedno reálné řešení, jak těmto důsledkům předcházet či zmirňovat jejich dopady.

Ověření

Žák v pojmové mapě správně identifikuje minimálně tři geologická rizika a odlišuje je od ostatních přírodních rizik. U vybraných rizik uvádí reálné důsledky podložené pozorováním z videí nebo vlastní zkušeností. Navrhuje alespoň dvě proveditelná preventivní opatření.

Žáci na zjednodušeném modelu demonstrují vznik velkých superkontinentů a jejich rozpad až do současné podoby uspořádání kontinentů. Popisují model a vysvětlují, které důkazy vědci postupně předkládali pro teorii deskové tektoniky.

Zadání pro žáky:

1. Podívejte se na mapu světa a všímejte si tvaru kontinentů. Které tvary do sebe zapadají jako puzzle? O čem to svědčí?
2. Podívejte se na krátké video o autorovi teorie deskové tektoniky Alfredu Wegenerovi (do 2:15) a zapište si, které důkazy pro svoji teorii používal. Jaká otázka zůstala nezodpovězená?
3. Rozdělte se do skupin po 4 žácích. Vystřihněte si kontinenty a pokuste se je složit dohromady tak, aby navazovaly i barevné části. Vysvětlete, co symboly znamenají. Identifikujte jednotlivé dnešní kontinenty a popište, které se od sebe vzdálily/přiblížily.
4. Dodívejte se na video a zapište si, jaké další důkazy pro teorii deskové tektoniky vědci shromáždili.
5. Zjistěte, jak je možné, že se kontinenty opravdu pohybují. K vysvětlení použijte příklady z běžného života, jako to dělají autoři videa Minute Earth.

Popis ověřování: diskuze při skupinové práci, závěrečná prezentace s vysvětlením důkazů pro teorii deskové tektoniky

Zdroj:  papírové puzzle kontinentů https://www.floridamuseum.ufl.edu/wp-content/uploads/sites/16/2020/05/Florida-Museum-Pangea-Activity.pdf

video o autorovi teorie deskové tektoniky Alfredu Wegenerovi: Why It Took Scientists So Long To Accept This Very Obvious Idea (Be Smart)

video Plate Tectonics Explained (Minute Earth) 

Příprava materiálu: K vytvoření modelu Pangey postačí fyzická  mapa světa, kterou budou moci žáci rozstříhat na jednotlivé kontinenty. Optimální velikost připravené mapy je velikost A3. Žáci pracují ve dvojici.

Postup: 

1. Žák ve dvojici se spolužákem si připraví mapu- rozstříhají ji na jednotlivé kontinenty a veliké ostrovy. 
2. Žáci si prohlíží obrysy a reliéf jednotlivých kontinentů a hledají možné podobnosti
3. Žáci skládají novou mapu světa, která bude spojovat jednotlivé kontinenty na základě jejich tvarové podobnosti (J Amerika a Afrika, Antarktida a Austrálie, Evropa a S Amerika, Indie a Afrika). Postupně tvoří nejprve dvojice kontinentů, které dále spojují do větších celků s ostatními. Výsledkem skládání bude jeden superkontinent- Pangea.

Zadání pro žáky:

1. Prohlédněte si předloženou fyzickou mapu světa, všímejte si jednotlivých kontinentů a jejich rozložení na Zemi (S a J; Z a V polokoule)
2. Mapu pečlivě rozstříhejte na jednotlivé kontinenty. Všímejte si tvaru jednotlivých kontinentů.
3. Najděte kontinenty, které mají tvarovou podobnost a mohly do sebe „zapadat“ podobně jako puzzle. Postupně k sobě takto připojujte i ostatní kontinenty- vyjde vám jeden veliký superkontinent.
4. Zjistěte s pomocí vhodného informačního zdroje, co to je superkontinent, a zda a kdy se někdy v minulosti na planetě Zemi vyskytoval. Pojmenujte s pomocí informačních zdrojů superkontinent, který jste vymodelovali.

Popis ověřování: Sestavení modelu superkontientu Pangey a pojmenování dnešních částí světa, které jej tvořili.

Žáci během exkurze dokumentují identifikované typy hornin, používají k tomu geologickou mapu území. Fotografují nebo natáčí procesy (např. usazování v potoce, zvětrávání) v terénu nebo na modelech u táborového ohně (např. tání a tuhnutí, přeměn a tlakem a teplotou). Vyplňují pojmy do horninového cyklu v pracovním listu a natáčejí videa horninového cyklu ve stylu Rock Cycle Song. Využívají inspiraci z podobných studentských prací na youtube. 

Zdroje:

https://muzeumricany.cz/wp-content/uploads/2023/11/Ondrejov-Zvanovice.pdf

Tato výuková úloha rozvíjí pochopení deskové tektoniky v propojení s reálnými geologickými lokalitami v České republice. Žáci v praktickém modelu simulují vznik tektonických struktur (vrása, zlom) a propojují získaná data se skutečnými geologickými jevy. Úloha podporuje práci s objektivním vědeckými informacemi, rozvoj digitálních kompetencí, přírodovědné gramotnosti a mezioborového propojení vědních disciplín. Aktivita je určena pro jednu vyučovací hodinu.

Žák nejprve na modelu vnitřní stavby Země vymezí litosféru (může použít již hotový grafický model a do něj litosféru zakreslí, nebo si celý model vnitřní stavby Země vytvoří sám- schéma, plastelínový model) a s pomocí různých informačních zdrojů (učebnice, encyklopedií) popíše rozdíly mezi pevninskou a oceánskou litosférou. Následně na mapách dokládající rozmístění kontinentů v geologické minulosti identifikují, jak se kontinenty během geologické historie měnily. Pomocí různých informačních zdrojů (učebnice, encyklopedie, audiovizuální názornost) pak vysvětlí, jak konvekční proudy v astenosféře  pohybují litosférickými deskami a jak energie z jádra a pláště ovlivňuje jejich pohyb. 

V dalším kroku pomocí videozáznamů reálných tektonických situací (zemětřesení, vulkanická činnost) a dynamických modelů (modely pohybů desek na jednotlivých typech rozhraní) identifikují různé typy pohybů litosférických desek a odvodí geologické procesy, které na těchto rozhraních probíhají (vrásnění, vulkanická činnost a zemětřesení). Současně vysvětluje fyzikální podmínky (zvýšený tlak a teplota), které vedou ke vzniku typických hornin na deskových rozhraních. Pozoruje lávu vylévající se na zemský povrch (na divergentních rozhraních), tavení hornin a jejich přeměnu vlivem rostoucího tlaku a teplot při tření litosférických desek u konvergentních rozhraní. S pomocí dalších informačních zdrojů (učebnice, encyklopedie) poté charakterizuje základní typy hornin, které na deskových rozhraních vznikají - vyvřelé (magmatické) horniny a přeměněné (metamorfované) horniny.

V posledním kroku žák na základě vlastní zkušenosti a pozorování a s pomocí fotografií a dalších vizuálních materiálů objasní vliv deskové tektoniky na formování zemského reliéfu (vznik pohoří, údolí, rozsáhlých oceánských pánví a hřbetů). Na konkrétním příkladu vysvětlí, co se děje se vzniklými horninami na zemském povrchu (vliv větru, srážek, změny intenzity slunečního záření na zvětrávání hornin) a jak konkrétní reliéf a vliv atmosférických podmínek ovlivňuje vznik sedimentárních hornin. Příkladem může být např. horský reliéf, kde dochází k intenzivnímu zvětrávání a následnému odnosu materiálu např. vodními toky dolů do údolí, kde se ukládá v podobě nezpevněného sedimentu (štěrk, písek). Žák může vycházet z vlastního pozorování a zkušenosti či zprostředkované názornosti.

Popis ověřování: žákovský model, který zobrazuje proces vzniku hornin v konkrétní tektonické situaci. Model může být grafický (schéma) či plastický (prostorový, např. z plastelíny). Příkladem může být modelování divergentního rozhraní Středoatlantského hřbetu a vznik sopečného ostrova Island na tomto rozhraní.

Výuková úloha seznamuje žáky se základními procesy deskové tektoniky, vývojem kontinentů a vztahem deskové tektoniky k horninovému cyklu. Žáci prostřednictvím fyzického modelování a digitální simulace (např. pomocí aplikace Tectonic Explorer nebo interaktivních map) rekonstruují geologickou minulost Země a zkoumají souvislosti mezi pohybem litosférických desek a vznikem různých typů hornin. Úloha podporuje analytické myšlení a využití digitálních nástrojů při řešení komplexních problémů.