Analyzuje při rozhodování a řešení problémů objektivní informace a prezentované závěry vědeckého poznání.

Komentář:

VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE UČITELE:

• dávám žákům podněty k rozlišování mezi tím, co je faktické tvrzení, tvrzení hypotetické (hypotéza) a prostý názor, a to ve složitějších textech (výklad v učebnici, vědecký popularizační text, novinový text apod.), v mluveném projevu i audiovizuálním obsahu (televizní pořad, dokumentární film, film s vědeckou tematikou apod.) s vědeckým obsahem
• rozlišování nabízím žákům pravidelně v hodině, vyhledávám i takové příležitosti, kdy není hranice mezi faktickým tvrzením, hypotézou nebo názorem zcela jasně zřetelná
• poskytuji žákům psané, mluvené či obrazové materiály, v nichž se nacházejí tvrzení vědeckých odborníků, a vyzdvihuji jejich příznaky (vědecké autorství, přesnost vyjádření, potlačení subjektivity / neosobnost, vymezení podmínek platnosti, kontext apod.)
• zaměřuji se na to, aby žáci při posuzování relevance získávané vědecké informace systematicky zohledňovali povahu zdrojů tvrzení s vědeckým obsahem (učebnice, vědecký text, novinový text, dokumentární film, autorské video, sociální sítě apod.)
• vybízím žáky k rozpoznání vědeckých konceptů užitých ve složitějších textech (výklad v učebnici, vědecký popularizační text, novinový text apod.), v mluveném projevu i audiovizuálním obsahu (televizní pořad, dokumentární film, film s vědeckou tematikou apod.) 
• vyzdvihuji souběžnost konceptů náležejících k různým vědním oborům v jednom textu, výkladu, promluvě (např. fotosyntéza – chemie, rostlina – biologie, světlo – fyzika, energie – fyzika, chemie), a podtrhuji tak vzájemnou prostupnost jednotlivých vědních oborů
• podněcuji žáky k posuzování míry přesnosti v užití odborných výrazů v různých typech textů či jiného mediálního obsahu (např. „deprese“ v rozvolněném vs. technickém užití)
• začleňuji do výkladu a diskutuji se žáky konkrétní příklady praktických dopadů vědeckých objevů či poznatků na život společnosti
• s oporou v konkrétních příkladech se žáky diskutuji o společenských dopadech mylných či záměrně manipulativních tvrzení, která se nacházela v konfliktu s dostupným vědeckým poznáním (např. zatajování historických faktů, manipulace s výsledky přírodovědného výzkumu, intuice „zdravého rozumu“)
• navádím žáky k uplatňování systematické pozornosti k autorství tvrzení s vědeckým obsahem a k zohledňování povahy zdroje, z něhož je dané tvrzení čerpáno, při posuzování jeho relevance
• předkládám žákům tvrzení s vědeckým obsahem získaná v různých zdrojích (odborných i neodborných) a provázím je při porovnávání jejich obsahu
• vyzdvihuji možné důsledky zaujatosti a předsudků (cizích i vlastních) pro formulaci tvrzení s vědeckým obsahem i pro jeho interpretaci
• předkládám žákům konkrétní příklady pokřivení objektivity vědeckého sdělení v důsledku zaujatosti či předsudků
• podporuji žáky v posuzování kvality prezentovaných tvrzení s vědeckým obsahem podle předem diskutovaných kritérií (neselektivnost, zohlednění míry nejistoty, míra shody relevantních aktérů na správnosti informace, vsazení tvrzení do příslušného kontextu apod.)
• nacvičuji se žáky rozpoznání typických chyb a manipulací v argumentaci s vědeckým obsahem (např. argumentace příkladem proti pravděpodobnostnímu tvrzení, útoky ad hominem, nepodložená zobecnění) 
• zaměřuji se na to, aby žáci reflektovali postavení nově získané vědecké informace z hlediska její shody či konfliktu s jejich očekáváními, preferencemi, názory

NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:

Komponenta: rozlišování různých typů tvrzení

• Rozlišuje mezi faktickými tvrzeními, názory a hypotézami ve složitějších sděleních s vědeckým obsahem.
• Využívá charakteristiky tvrzení vědeckých odborníků k jejich odlišení od tvrzení neodborných.
• Při posuzování relevance tvrzení s vědeckým obsahem si klade otázku jejich autorství a zohledňuje povahu zdroje, v nichž se tato tvrzení nacházejí.

Komponenta: propojenost vědeckého poznání

• Rozpoznává složitější vědecké koncepty a určuje, jak jsou vzájemně propojené a závislé (např. „Fotosyntéza je proces, kdy rostliny přeměňují energii světla na energii chemickou. Tato energie je následně využita v celém potravním řetězci“).
• Rozlišuje různou míru nároku na přesnost užití odborných termínů v různých typech textů a jiných médií.
• Zohledňuje společenský dopad vědy a to, jak může vědecký výzkum pozitivně i negativně ovlivnit společnost. 

Komponenta: důvěryhodnost prezentovaných vědeckých informací

• Při posuzování důvěryhodnosti tvrzení s vědeckým obsahem si klade otázku jejich autorství a zohledňuje povahu zdroje, v nichž se tato tvrzení nacházejí.
• Využívá tvrzení s vědeckým obsahem z různých zdrojů, aby ověřil jejich spolehlivost.
• Kriticky posuzuje zaujatost, předsudky nebo chybné argumenty v prezentovaných tvrzeních s vědeckým obsahem.
• Reflektuje a rozpoznává svá vlastní předpojetí a své názory i to, jak mohou ovlivnit jeho vnímání nově získaných vědeckých informací.