analyzuje při rozhodování a řešení problémů objektivní informace a prezentované závěry vědeckého poznání
KRP-VED-000-ZV9-001
Popis a zdůvodnění
STRATEGIE UČITELE
- dávám žákům podněty k rozlišování mezi tím, co je faktické tvrzení, tvrzení hypotetické (hypotéza) a prostý názor, a to ve složitějších textech (výklad v učebnici, vědecký popularizační text, novinový text apod.), mluveném projevu i audiovizuálním obsahu (televizní pořad, dokumentární film, film s vědeckou tematikou apod.) s vědeckým obsahem
- rozlišování žákům pravidelně nabízím v hodině, vyhledávám i takové příležitosti, kdy není hranice mezi faktickým tvrzením, hypotézou nebo názorem zcela jasně zřetelná
poskytuji žákům psané, mluvené či obrazové materiály, v nichž se nachází tvrzení vědeckých odborníků, a vyzdvihuji jejich příznaky (vědecké autorství, přesnost vyjádření, potlačení subjektivity/neosobnost, vymezení podmínek platnosti, kontext apod.) - zaměřuji se na to, aby žáci při posuzování relevance získávané vědecké informace systematicky zohledňovali povahu zdrojů tvrzení s vědeckým obsahem (učebnice, vědecký text, novinový text, dokumentární film, autorské video, sociální sítě apod.)
- vybízím žáky k rozpoznání vědeckých konceptů užitých v ve složitějších textech (výklad v učebnici, vědecký popularizační text, novinový text apod.), mluveném projevu i audiovizuálním obsahu (televizní pořad, dokumentární film, film s vědeckou tematikou apod.)
- vyzdvihuji souběžnost konceptů náležejících k různým vědním oborům v jednom textu, výkladu, promluvě (např. fotosyntéza – chemie, rostlina – biologie, světlo – fyzika, energie – fyziky, chemie...) a podtrhuji tak vzájemnou prostupnost jednotlivých vědních oborů
- podněcuji žáky k posuzování míry přesnosti v užití odborných výrazů v různých typech textu či jiného mediálního obsahu (např. „deprese“ v rozvolněném vs. technickém užití)
- začleňuji do výkladu a diskutuji s žáky konkrétní příklady praktických dopadů vědeckých objevů či poznatků na život společnosti
- s oporou v konkrétních příkladech s žáky diskutuji o společenských dopadech mylných či záměrně manipulativních tvrzení, která se nacházela v konfliktu s dostupným vědeckým poznáním (např. zatajování historických faktů, manipulace s výsledky přírodovědného výzkumu, intuice „zdravého rozumu“...)
- navádím žáky k uplatňování systematické pozornosti k autorství tvrzení s vědeckým obsahem a k zohledňování povahy zdroje, z nichž je dané tvrzení čerpáno, při posuzování jeho relevance
- předkládám žákům tvrzení s vědeckým obsahem získaná v různých zdrojích (odborných i neodborných) a provázím je při porovnávání jejich obsahu
- vyzdvihuji možné důsledky zaujatosti a předsudků (cizích i vlastních) pro formulaci tvrzení s vědeckým obsahem i pro jeho interpretaci
- předkládám žákům konkrétní příklady pokřivení objektivity vědeckého sdělení v důsledku zaujatosti či předsudků
- podporuji žáky v posuzování kvality prezentovaných tvrzení s vědeckým obsahem dle předem diskutovaných kritérií (neselektivnost, zohlednění míry nejistoty, míra shody relevantních aktérů na správnosti informace, vsazení tvrzení do příslušného kontextu...)
- nacvičuji s žáky rozpoznání typických chyb a manipulací v argumentaci s vědeckým obsahem (např. argumentace příkladem proti pravděpodobnostnímu tvrzení, útoky ad hominem, nepodložená zobecnění atd.)
- zaměřuji se na to, aby žáci reflektovali postavení nově získané vědecké informace z hlediska její shody či konfliktu s jejich očekáváními, preferencemi, názory
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Podpora udržitelných technologií a inovací
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:
komponenta: rozlišování různých typů tvrzení
- rozlišuje mezi faktickými tvrzeními, názory a hypotézami ve složitějších sděleních s vědeckým obsahem
- využívá charakteristik tvrzení vědeckých odborníků k jejich odlišení od tvrzení neodborných
- při posuzování relevance tvrzení s vědeckým obsahem si klade otázku jejich autorství a zohledňuje povahu zdroje, v nichž tato tvrzení nachází
komponenta: propojenost vědeckého poznání
- rozpoznává složitější vědecké koncepty a určuje, jak jsou vzájemně propojeny a závislé, např. „Fotosyntéza je proces, kdy rostliny přeměňují energii světla na energii chemickou. Tato energie je následně využita v celém potravním řetězci."
- rozlišuje různou míru nároku na přesnost užití odborných termínů v různých typech textů a jiných médií
- zohledňuje společenský dopad vědy a to, jak vědecký výzkum může pozitivně i negativně ovlivnit společnost
komponenta: důvěryhodnost prezentovaných vědeckých informací
- při posuzování důvěryhodnosti tvrzení s vědeckým obsahem si klade otázku jejich autorství a zohledňuje povahu zdroje, v nichž tato tvrzení nachází
- využívá tvrzení s vědeckým obsahem z různých zdrojů, aby ověřil jejich spolehlivost
- kriticky posuzuje zaujatost, předsudky nebo chybné argumenty v prezentovaných tvrzeních s vědeckým obsahem
- reflektuje a rozpoznává svá vlastní předpojetí a své názory i to, jak mohou ovlivnit jeho vnímání nově získaných vědeckých informací