Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.
Komentář:
Všechny organismy mají za sebou stejně dlouhou historii, neexistují „vývojově pokročilejší“ a „primitivní“, což musí použitá fylogenetická zobrazení zohledňovat. Vývoj k jednodušším strukturám probíhá například u parazitů. Nejde nám o to, aby žák třídil organismy do jednotlivých taxonomických skupin, ale o to, aby věděl, na základě čeho taxonomické skupiny vznikají (příbuznost) a uměl se orientovat v zobrazení znázorňujících příbuznost jednotlivých taxonů (fylogenetický strom). Znalost základních vztahů mezi velkými taxonomickými skupinami by měla sloužit k pochopení významných evolučních událostí a vývoje významných znaků.
OVU má přenést důraz na evoluci jako základní princip v přírodě a nahradit dřívější důraz na systematiku a třídění organismů. Namísto memorování názvů taxonů a příslušných druhů je kladen důraz na pochopení principu, na základě kterého se organismy do taxonů třídí (příbuznost). Práce s fylogenetickými zobrazeními rozvíjí schopnost vyčíst informace z grafických znázornění. OVU vede žáka k uvědomění, že člověk je součástí přírody a sdílí s mnoha druhy společnou evoluční historii.
Hlavními fylogenetickými skupinami jsou myšleny tyto: bezobratlí živočichové (hmyz, pavoukovci, korýši, měkkýši, kroužkovci, žahavci), obratlovci (ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci), houby, rostliny (mechorosty; plavuně, kapradiny a přesličky; semenné rostliny - nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny). Řasy a prvoci jsou tradičně používané skupiny na základě morfologických znaků, ale je třeba zdůraznit, že se nejedná o dobře vymezené skupiny v evolučním smyslu.
To neznamená, že se žáci nemohou seznámit i s jinými fylogenetickými skupinami, nemají ovšem být zahlceni výčtem taxonů. Při výuce nižších taxonomických skupin je vhodné se zaměřit na ty, které jsou pro žáky významné a pozorovatelné (výskyt v regionu, chov apod.).
Jedná se o aktuální výzvu současnosti, v souladu s hodnotovým rámcem, OVU navazuje na průřezové téma Udržitelné prostředí.
Vazby na další OVU
Vzdělávací oblasti
Úroveň: Na začátku
Popis:
Určí daný organismus s pomocí určovacího klíče, atlasu nebo aplikace.
Vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu organismů.
Zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů.
Ilustrace
Žáci mají za úkol roztřídit organismy do skupin podle společných znaků (anatomie, fyziologie atd.). Jednoduchá otevřená úloha cílí na odvozování na základě pozorování, vytváření systémů, syntézu znalostí anatomie, fyziologie a taxonomie, zopakování základních znaků živočichů a rostlin. Učitel motivuje žáky k sestavení většího počtu různých skupin (nejen taxonomických jednotek), zdůvodnění zařazení organismů do vytvořených skupin a popisu znaků, na základě kterých byly zařazeny. Aktivitu je vhodné zakončit nalezením znaku společného pro všechny zobrazené organismy (přizpůsobení životu na Zemi, využívání kyslíku, chemické složení na bázi uhlíku apod.).
Zadání pro žáky:
- Rozdělte organismy do skupin a popište jejich společné znaky.
- Kolik různých skupin jste sestavili?
- Najdete v rámci jednotlivých skupin i znaky, které jedince odlišují?
- Jaké společné znaky mají všechny zobrazené organismy?
Popis ověřování: písemné nebo grafické znázornění skupin, slovní zdůvodnění
| pdf zadání | pr-7-8-znaky-organismu-poster.pdf | Stáhnout |
| prezentace se zadáním, ukázkovým řešením a poznámkami k vedení aktivity | pr-7-8-znaky-organismu.pptx | Stáhnout |
Úroveň: Na cestě
Popis:
S pomocí jednoduchých grafických klíčů určí pozorované organismy (např. vodní živočichové, půdní živočichové, stromy, …), obvykle ne do druhu, ale do širší taxonomické skupiny.
Na základě znalosti charakteristických znaků, zařadí organismy podle do hlavních fylogenetických skupin.
S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu popíše, jak se konkrétní znak vyvíjel u příbuzných skupin a zdůvodní význam přizpůsobení (např. způsob dýchání/pokryv těla u různých skupin obratlovců).
Zařadí člověka do příbuzenských vztahů s ostatními skupinami živočichů a popíše vývoj člověka ve vztahu s paralelními vývojovými větvemi a jejich křížením.
Vyjmenuje několik příkladů, kdy mají organismy podobný znak, ale není to z důvodu příbuznosti, vysvětlí, proč u těchto nepříbuzných skupin podobný znak vznikl (např. křídlo ptáků x netopýrů).
Popíše společného jednobuněčného předka včetně prostředí, ve kterém se vyskytoval, a jeho vlastností (byl jednobuněčný, žil ve vodním prostředí bez současného množství kyslíku, měl jednoduchou buňku podobnou současné bakteriální).
S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu porovná rozmanitost jednobuněčných a mnohobuněčných organismů a ukáže vznik organismů s pravým jádrem.
Ilustrace
Fylogenetické stromy
Žáci pracují s pracovním listem. Vztahy mezi taxonomickými skupinami vyjádří graficky, čtou v textové a v grafické podobě.
| pracovní list Fylogenetické stromy | Fylogeneticke-stromy-CAP-PRI-002-ZV9-012-na-ceste.docx | Stáhnout |
Úloha je zaměřena na rozvoj základní schopnosti žáků určovat organismy a zařazovat je do taxonomických skupin na základě typických znaků. Žáci se seznámí s jednoduchým evolučním stromem a pochopí základní vztahy mezi hlavními skupinami organismů. Aktivita rozvíjí klíčové kompetence žáků v oblasti vyjadřování prostřednictvím odborných výrazových prostředků vědeckého poznání a jejich schopnost analyzovat vědecké informace při řešení problémů. Podporuje dovednost pracovat s evolučním stromem jako modelem zjednodušujícím realitu na základě logických struktur, analyzovat a vyhodnocovat znaky a vztahy mezi nimi.
| příloha evoluční strom | 12-evolucni-strom-priloha.pdf | Stáhnout |
| Materiál pro ilustraci vazby na KK obsahuje zadání pro žáky, metodický komentář pro učitele a popis | PRI-012-na-ceste-Evolucni-strom.pdf | Stáhnout |
Úroveň: Splněno
Popis:
- S pomocí jednoduchých klíčů určí pozorované organismy, obvykle ne druh, ale širší taxonomickou skupinu.
- Uvede příklady hospodářsky významných, chráněných, pro člověka nebezpečných a jedovatých druhů z různých skupin a vysvětlí důležitost jejich rozpoznávání.
- Na základě znalosti charakteristických znaků zařadí organismy do hlavních fylogenetických skupin.
- S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu popíše, jak se konkrétní znak vyvíjel u příbuzných skupin, a zdůvodní význam přizpůsobení (typicky způsob dýchání nebo pokryv těla u různých skupin obratlovců).
- Zařadí člověka do příbuzenských vztahů s ostatními skupinami živočichů a popíše vývoj člověka s použitím zobrazení paralelních vývojových větví, křížení a šíření předků člověka v prostoru.
- Vyjmenuje několik příkladů, kdy mají organismy podobný znak, ale není to z důvodu příbuznosti, vysvětlí, proč u těchto nepříbuzných skupin podobný znak vznikl (např. křídlo ptáků × netopýrů).
- Popíše společného jednobuněčného předka včetně prostředí, ve kterém se vyskytoval, a jeho vlastností: byl jednobuněčný, žil ve vodním prostředí bez současného množství kyslíku, měl jednoduchou buňku podobnou současné bakteriální buňce.
- S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu porovná rozmanitost jednobuněčných a mnohobuněčných organismů a ukáže vznik organismů s pravým jádrem.
Ilustrace
Žák pracuje s pracovním listem s grafickým znázorněním vývoje člověka a dalšími informačními zdroji
Zadání pro žáky:
Vyplň do pracovního listu na základě fylogenetického zobrazení
- Které dva druhy s primitivními znaky spadají již do linie vedoucí k člověku, ale objevili se dříve než před 6 miliony let? Jaký znak je spojuje s člověkem více než se šimpanzem?
- Velmi rozšířeným rodem s mnoha druhy byl Australopithecus. Žili jeho druhy na Zemi současně? Který vznikl nejpozději?
- Jaký druh z předků člověka žil nejdéle?
- Jak zhruba starý je druh Homo sapiens (dnešní moderní člověk)?
- Jaká schopnost spojuje druhy rodu Homo? Našli bychom ji i u šimpanzů? Jak moc je u nich vyvinutá? (využij např. popularizační článek https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/pouzivani-a-vyroba-nastroju-u-lidoopu-a-pocatky-je.pdf).
- Když se podíváš na lebky všech druhů, jaké změny jsou vidět u moderního člověka oproti jeho předkům?
Popis ověřování: vyplněný pracovní list
Předkládáme žákům tvrzení s vědeckým obsahem získaná v různých zdrojích (odborných i neodborných) a provázíme je při porovnávání jejich obsahu. Vyzdvihujeme možné důsledky zaujatosti a předsudků (cizích i vlastních) pro formulaci tvrzení s vědeckým obsahem i pro jeho interpretaci na příkladu používání nástrojů lidmi a šimpanzi, křížení Homo sapiens a neandrtálců, šíření a doložených kosterních pozůstatků Homo sapiens.
| pracovní list se zobrazením vývoje člověka | marketa-klimesova-pr-hominidi.pdf | Stáhnout |
Úloha propojuje pozorování řas s vyhledáváním informací, využití schémat a vyjadřování pomocí vizuálních prostředků. Předpokladem pro správné zvládnutí úlohy je dovednost žáků pracovat s mikroskopem a zvládnutí přípravy preparátu vybrané řasy. Každý žák si z nabízených druhů řas vybere 1 řasu, připraví preparát a mikroskopuje (u mikroskopu se žáci dle potřeby střídají). Řasu načrtne a určí pomocí jednoduchého klíče. Předpokladem je také znalost pojmu chloroplast a stélka. Dále žák vyhledává informace o významu a použití řas. Vybírá informace, které vycházejí z vědeckého poznání, a doplňuje je do záznamového listu.
| Materiál pro ilustraci vazby na KK obsahuje zadání pro žáky, metodický komentář pro učitele a popis | PRI-012-Splneno-Rasy-pod-mikroskopem-a-na-taliri.pdf | Stáhnout |
Úroveň: Minimální doporučená úroveň
Popis:
Třídí vybrané zástupce živočichů, rostlin a hub do skupin.
