Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.

• určí daný organismus s pomocí určovacího klíče, atlasu nebo aplikace
• vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu organismů 
• zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů

Třídění živých organismů dle společných znaků

Žáci mají za úkol roztřídit organismy do skupin podle společných znaků (anatomie, fyziologie atd.). Jednoduchá otevřená úloha cílí na odvozování na základě pozorování, vytváření systémů, syntézu znalostí anatomie, fyziologie a taxonomie, zopakování základních znaků živočichů a rostlin. Učitel motivuje žáky k sestavení většího počtu různých skupin (nejen taxonomických jednotek), zdůvodnění zařazení organismů do vytvořených skupin a popisu znaků, na základě kterých byly zařazeny. Aktivitu je vhodné zakončit nalezením znaku společného pro všechny zobrazené organismy (přizpůsobení životu na Zemi, využívání kyslíku, chemické složení na bázi uhlíku apod.).

Zadání pro žáky:

1. Rozdělte organismy do skupin a popište jejich společné znaky.
2. Kolik různých skupin jste sestavili? 
3. Najdete v rámci jednotlivých skupin i znaky, které jedince odlišují?
4. Jaké společné znaky mají všechny zobrazené organismy?

Popis ověřování: písemné nebo grafické znázornění skupin, slovní zdůvodnění

• s pomocí jednoduchých grafických klíčů určí pozorované organismy (např. vodní živočichové, půdní živočichové, stromy, …), obvykle ne do druhu, ale do širší taxonomické skupiny
• na základě znalosti charakteristických znaků, zařadí organismy podle do hlavních fylogenetických skupin
• s pomocí jednoduchého fylogenetického schématu popíše, jak se konkrétní znak vyvíjel u příbuzných skupin a zdůvodní význam přizpůsobení (např. způsob dýchání/pokryv těla u různých skupin obratlovců)
• zařadí člověka do příbuzenských vztahů s ostatními skupinami živočichů a popíše vývoj člověka ve vztahu s paralelními vývojovými větvemi a jejich křížením
• vyjmenuje několik příkladů, kdy mají organismy podobný znak, ale není to z důvodu příbuznosti, vysvětlí, proč u těchto nepříbuzných skupin podobný znak vznikl (např. křídlo ptáků x netopýrů)
• popíše společného jednobuněčného předka včetně prostředí, ve kterém se vyskytoval, a jeho vlastností (byl jednobuněčný, nezískával energii z kyslíku, měl jednoduchou buňku podobnou současné bakteriální)
• s pomocí jednoduchého fylogenetického schématu porovná rozmanitost jednobuněčných a mnohobuněčných organismů a ukáže vznik organismů s pravým jádrem

Fylogenetické stromy

Žáci pracují s pracovním listem. Vztahy mezi taxonomickými skupinami vyjádří graficky, čtou v textové a v grafické podobě. 

Popis ověřování: vyplněný pracovní list

• S pomocí jednoduchých klíčů určí pozorované organismy, obvykle ne druh, ale širší taxonomickou skupinu.
• Uvede příklady hospodářsky významných, chráněných, pro člověka nebezpečných a jedovatých druhů z různých skupin a vysvětlí důležitost jejich rozpoznávání.
• Na základě znalosti charakteristických znaků zařadí organismy do hlavních fylogenetických skupin.
• S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu popíše, jak se konkrétní znak vyvíjel u příbuzných skupin, a zdůvodní význam přizpůsobení (typicky způsob dýchání nebo pokryv těla u různých skupin obratlovců).
• Zařadí člověka do příbuzenských vztahů s ostatními skupinami živočichů a popíše vývoj člověka s použitím zobrazení paralelních vývojových větví, křížení a šíření předků člověka v prostoru.
• Vyjmenuje několik příkladů, kdy mají organismy podobný znak, ale není to z důvodu příbuznosti, vysvětlí, proč u těchto nepříbuzných skupin podobný znak vznikl (např. křídlo ptáků × netopýrů).
• Popíše společného jednobuněčného předka včetně prostředí, ve kterém se vyskytoval, a jeho vlastností: byl jednobuněčný, nezískával energii z kyslíku, měl jednoduchou buňku podobnou současné bakteriální buňce.
• S pomocí jednoduchého fylogenetického schématu porovná rozmanitost jednobuněčných a mnohobuněčných organismů a ukáže vznik organismů s pravým jádrem.

Vznik a vývoj člověka

Žák pracuje s pracovním listem s grafickým znázorněním vývoje člověka a dalšími informačními zdroji 

Zadání pro žáky:

Vyplň do pracovního listu na základě fylogenetického zobrazení 

1. Které dva druhy s primitivními znaky spadají již do linie vedoucí k člověku, ale objevili se dříve než před 6 miliony let? Jaký znak je spojuje s člověkem více než se šimpanzem? 
2. Velmi rozšířeným rodem s mnoha druhy byl Australopithecus. Žili jeho druhy na Zemi současně? Který vznikl nejpozději? 
3. Jaký druh z předků člověka žil nejdéle? 
4. Jak zhruba starý je druh Homo sapiens (dnešní moderní člověk)? 
5. Jaká schopnost spojuje druhy rodu Homo? Našli bychom ji i u šimpanzů? Jak moc je u nich vyvinutá? (využij např. popularizační článek https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/pouzivani-a-vyroba-nastroju-u-lidoopu-a-pocatky-je.pdf). 
6. Když se podíváš na lebky všech druhů, jaké změny jsou vidět u moderního člověka oproti jeho předkům?

Popis ověřování: vyplněný pracovní list

provazba KK VED: 

• předkládám žákům tvrzení s vědeckým obsahem získaná v různých zdrojích (odborných i neodborných) a provázím je při porovnávání jejich obsahu
• vyzdvihuji možné důsledky zaujatosti a předsudků (cizích i vlastních) pro formulaci tvrzení s vědeckým obsahem i pro jeho interpretaci na příkladu používání nástrojů lidmi a šimpanzi, křížení Homo sapiens a neandrtálců, šíření a doložených kosterních pozůstatků Homo sapiens

Třídí vybrané zástupce živočichů, rostlin a hub do skupin.