rozpozná složení organismů z buněk s použitím mikroskopu a při další práci s informačními zdroji objasní funkci buňky jako komplexního živého celku
Komentář
Složení organismů z buněk žák vyvodí na základě vlastního pozorování. Pro úvodní aktivity lze využít i virtuální mikroskop. Dále je možné využívat digitální mikroskopy připojitelné k obrazovce laptopu nebo zvětšující čočky pro mobilní telefony apod. Při porovnávání různých pletiv a buněk žák využívá také další informační zdroje a vyobrazení.
Na základě životních funkcí organismů (např. analogie s vlastním tělem) vyvodí žák životní funkce, které musí vykonávat jedna buňka (jednobuněčného i mnohobuněčného organismu). Jde nám o základní pochopení funkcí organel v rámci buňky. Neočekáváme, že v ZŠ bude žák přesně znát názvy různých organel jako např. „endoplazmatické retikulum“. Názvy organel, které jsou nezbytné pro procesy jako fotosyntéza a buněčné dýchání (mitochondrie a chloroplasty), budou žákům představeny, ale nepředpokládá se, že by žáci tyto názvy znali nazpaměť.
Neočekává se, že budou vyučovány složité biochemické rovnice pro vysvětlení fotosyntézy a buněčného dýchání. Důraz by měl být kladen na to, aby nedocházelo k mylným představám, které by zaměňovaly dýchání (výměnu plynů v plicích) a buněčné dýchání (v buňce, zejm. v mitochondriích). Buněčné dýchání může být zjednodušeně vysvětleno tak, že ze živin (cukrů) za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie.
Jedná se o zásadní oborový koncept. Prioritně je zaměřený na pozorování mikroskopem.
Hodnoty
- Zdravá planeta
- Sdílené poznání
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- po seznámení s mikroskopem ovládá jeho funkce, nastaví zvětšení, světlo a pozoruje trvalý preparát
- vytvoří jednoduchý preparát odpovídající zadání, za vhodného nastavení mikroskopu preparát pozoruje a pozorování dokumentuje
- rozliší s pomocí zadaných kritérií jednobuněčný organismus a složitější struktury (pletivo, tkáň, mnohobuněčný organismus) a vyvodí složení organismů z různých typů buněk jako základní společný rys všeho živého
- pomocí přirovnání a analogií (např. s vlastním tělem, budovou, firmou) popíše struktury uvnitř buňky a jejich funkce
- propojí funkce (např. přeměna energie), procesy (např. buněčné dýchání) a nezbytné zdroje (kyslík, stavební látky) na úrovni buňky
- vysvětlí, které funkce a procesy u nebuněčných organismů (virů) vykonává hostitelská buňka