Vysvětlí rozdíl mezi zobrazováním minulosti v dějepisectví a ve filmu, v literatuře a v nových médiích včetně produktů umělé inteligence.
Komentář:
Žák se postupně setká s různými podobami historického vyprávění. Naučí se rozpoznávat rozdíl v kvalitě zobrazení minulosti v odborných textech (využívání důkazů, přiznaná nejednoznačnost závěrů, odkazování na zdroje) a v různých žánrech fikce (film, beletrie, komiks). Seznámí se s tím, jak okolnosti vzniku produktu a typické znaky žánrového zpracování ovlivňují naše vnímání dějin (např. role emocí, barev, ironie, domýšlení dobových reálií). Zvláštní důraz je kladen na fenomén široce rozšířených digitálních produktů (počítačové hry, memy, texty a obrázky generované umělou inteligencí).
Podle dostupných výzkumů utváří historické vědomí v daleko větší míře fikce než odborná produkce. Vážným problémem je šíření hoaxů a dezinformací s historickou tematikou. Nezbytným předpokladem pro rozvoj kultivovaného postoje k dějinám a omezení vlivu dezinformací a historických manipulací je schopnost fikci rozpoznat a osvojit si kritéria, která žákovi pomohou v občanském životě odlišit kvalitní a méně kvalitní historickou produkci.
