Vysvětlí rozdíl mezi zobrazováním minulosti v dějepisectví a ve filmu, v literatuře a v nových médiích včetně produktů umělé inteligence.

• Pracuje s populárně naučnými texty; hledá v nich důkazy pro a proti určitému tvrzení. 
• Postupně se seznámí s dalšími mediálními žánry, které historii různou formou zprostředkovávají - historickým dokumentem, filmem, literaturou, komiksem nebo příspěvkem na sociálních sítích či blogu. 
• Popíše s pomocí vyučujícího základní rozdíl ve zobrazení minulosti populárně naučným textem a vybraným mediálním žánrem.  
• Za přítomnosti vyučujícího pokládá dotazy umělé inteligenci, které se týkají historických událostí. 
• Sleduje, jak vyučující odhaluje fabulaci nebo nepřesnosti v odpovědích umělé inteligence. 

Je Asterix věrohodný Kelt?

Lekce je koncipována na 45 minut, během kterých žáci analyzují populární zobrazení kultury Keltů v komiksu Asterix (a jeho filmové adaptaci) a porovnávají jej s různými dalšími zdroji, např. rekonstrukcemi archeologů nebo krátkými texty historiků.

Postup

1. Každý žák dostane kopii badatelského listu (viz přílohy na úložišti), pracovat mohou individuálně i ve skupinách.
2. Učitel žákům pustí na projektoru krátkou ukázku z filmu Asterix (6Asterix.wmv - Disk Google), na jejím základě pak žáci vybírají odpovědi v badatelském listu týkající se zobrazení života Keltů v ukázce.
3. Úkol č. 2 (viz pracovní list na úložišti) žáci plní s pomocí rekonstrukce podoby Keltů vypracované archeology, kterou porovnávají s Asterixem a Obelixem.
4. V úkolu č. 3 (viz pracovní list na úložišti, stejně tak další úkoly) pracují s výřezy z komiksů a texty historiků, v úkolu č. 4 se k nim pak vracejí na základě informací od archeologů a historiků.
5. V úkolu č. 5 vybírají na základě práce se zdroji správnou odpověď. Během reflexe hodiny je možné žáky také nechat rozvzpomenout, jestli znají další taková podobná filmová či jiná zpracování historických fenoménů nebo událostí a proč můžeme předpokládat, že se budou nějakým způsobem lišit od toho, co na základě výzkumů tvrdí odborníci.

• Prohlubuje své seznámení se s různými mediálními žánry a samostatně popíše jejich základní rozdíly v zobrazení minulosti a vliv na publikum (role emocí, barev, ironie, domýšlení dobových reálií apod.). 
• Porovná dvě odlišná zobrazení určité události a popíše hlavní rozdíly.
• Odliší v textu informace ze zdroje od vlastní interpretace autora. 
• Porovnává původní zobrazení minulosti s texty a obrazy, které vygenerovala umělá inteligence.

Holokaust Romů ve filmu

Lekce seznamuje žáky s různými zdroji k poznání romského holokaustu a tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, především s filmem Nezapomeňte na tohle děvčátko. Žáci jsou vedeni k reflexi tohoto filmu a porovnávají tvrzení v něm (a v jeho dobové anotaci) použitá s odbornými články.

Zadání pro žáka:

Vyučující pustí žákům krátký dokumentární film Nezapomeňte na tohle děvčátko (7 min). https://www.youtube.com/watch?v=tpFpoJfRyzo&t=134s 

• ÚKOL 1) Podívejte se společně na film a přečtěte anotaci ve Filmovém přehledu (viz samostatná příloha č. 1 na úložišti). Ve skupinkách vypracujte odpovědi: Co je hlavní myšlenkou filmu? K jaké historické události se film vztahuje? K jakému historickému místu se vztahuje? Jaké prostředky ke sdělení autor dokumentu používá? Proč asi zvolil právě tyto? 
• ÚKOL 2) Zodpovězte (s pomocí dostupných informací v literatuře/na internetu/umělé inteligence) a diskutujte nad těmito (všemi nebo jen některými) otázkami: Do jaké míry byl tisk a filmová produkce důvěryhodným zdrojem na přelomu 50. a 60. let v Československu? Jak mohl být podle vás uvedený film / text k filmu zcenzurován? Jak funguje propaganda? Jak byste definovali pojmy „propaganda“ a „dezinformace“?

Přečtěte si úryvek z odborného článku z časopisu Dějiny a současnost (viz samostatná příloha č. 2).Přečtěte si úryvek ze zadání soutěže pro výstavbu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách (v Letech u Písku) – historie a podmínky v táboře v Letech: viz Příloha č. 3 (Kol. autorů, LETY. Zadání krajinářsko-architektonické soutěže Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, 2019, s. 38–48.).

• ÚKOL 3) Přečtěte si úryvek k historii místa (příloha č. 3 na úložišti) a pokuste se odpovědět: V čem se tento pramen liší od předešlých? Jaké informace v něm můžeme nalézt? Pokuste se identifikovat fotografie použité ve filmu a uveřejněné v historickém textu (viz fotografie na s. 40, 55). Jak na vás fotografie působí v publikaci a jak s fotografií pracuje režisér? „Fotografie se používá k věrnému zachycení daného historického/společenského/osobního okamžiku.“ Souhlasíte s tímto tvrzením? Vysvětlete proč. 

• Vyhledá v textech příklady kritérii, podle kterých pozná kvalitní historický text – odkazování na primární i sekundární zdroje a argumentace podpořená důkazy.
• Popíše s využitím příkladů, čím jsou jednotlivé mediální žánry při zacházení s minulostí specifické a jak ovlivňují vnímání publika.
• Na příkladu vyučujícím vybraného hoaxu nebo dezinformace s historickou tematikou vyhledá kvalitní informace a na jejich základě ověřuje historická tvrzení.
• Využije umělou inteligenci při zkoumání minulosti.

Jak film zobrazuje historické události

Lekce se zaměřuje na zobrazení stejných dějinných událostí v českých filmech. Konkrétně žáci posuzují zobrazení kolektivizace, následně porovnávají i různé zobrazení vypálení obce Lidice. Lekce je vede rovněž k práci s generátory obrázků za pomoci AI.

Zadání pro žáka

Vypracuj úkoly v kapitole Jak film zobrazuje historické události z badatelské učebnice Soudobé dějiny nakl. Fraus (učebnice s. 68–69), stránky jsou dostupné i z úložiště. Prohlédneme si tři ukázky z českých filmů ilustrující proces tzv. kolektivizace – vyvlastnění bohatých zemědělců (sedláků) a zakládání tzv. JZD (Jednotných zemědělských družstev). Filmové úryvky zachycují stejnou situaci – dobytek rolníků je odváděn do společných stájí, což bylo vnímáno jako důležitý krok ke kolektivnímu hospodaření, přesto se tyto obrazy liší.

Následně pracuj v aplikaci HistoryLab.cz se cvičením Lidice ve filmu (odkaz viz zadání v úložišti). Tvým úkolem bude porovnat dva filmové klipy, ve kterých je zobrazeno zničení obce Lidice za druhé světové války. První klip je z filmu Otakara Vávry Sokolovo (1974), druhý z filmu Lidice režiséra Petra Nikolaeva (2011). Při práci nás bude zajímat otázka, jaké skutečnosti mohou mít vliv na různá filmová zobrazení stejné historické události.

Nakonec si vyber jednu ze zmíněných scén filmu Lidice a využij některý z dostupných generátorů obrázků za pomoci AI. Popiš jednu z filmových scén, kterou jsme zkoumali v aplikaci, a vygeneruj její AI verzi. Vytvoř jednoduchou tabulku, ve které porovnáš filmovou scénu a AI obrázek scény na třech příkladech (např. Jak je zobrazeno místo popravy lidických mužů). V pěti větách odpověz na otázku, jak umělá inteligence zpracovala historickou událost zničení Lidic odlišně od filmů.

Popis ověřování 

Tato úloha pomáhá žákům seznámit se se specifikem filmu jakožto média zobrazení historických událostí. Využita je k tomu kapitola pro práci s prameny badatelské učenice, která schopnost žáka pracovat s filmem rozvíjí krok za krokem. Vyučující ověřuje zejména schopnost žáků porozumět tomu, že žádný film nezobrazuje minulost „takovou, jaká byla“, vždy se do něj dle autorů učebnice „promítá něco z doby, ve které vznikl, a z postojů a hodnot autorů (scénáristy, režiséra), kteří jej vytvořili. Filmy nám mohou pomoci „proniknout“ k historické události, ale musíme je pečlivě zkoumat a porovnávat, mezi sebou i s dalšími zdroji.” Detailní metodický postup pro práci s klipy kolektivizace nabízí Příručka učitele k učebnici Soudobé dějiny (s. 96–99) a Doporučený postup ke cvičení Lidice ve filmu v aplikaci HistoryLab.

Závěrečný úkol předpokládá, že žáci jsou ve výuce učeni zacházet s generátory obrazu pomocí AI. Učitel může žákům pomoci stanovit si, co konkrétně budou porovnávat.

Popíše na příkladech zobrazování minulosti a dějinných událostí ve filmu, v literatuře a v nových médiích včetně umělé inteligence.