Člověk a společnost

Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávací oblast je zásadní pro formování a posilování postojů souvisejících s demokracií, rovností, otevřeností k rozmanitosti a významně se podílí na utváření hodnotové orientace žáků. 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich pestrosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života, prostředí, ve kterém lidé žijí, mají vliv na utváření společenského klimatu a podporují udržitelný přístup k životu. Důležitá je rovněž kultivace historického myšlení žáků a uvědomování si proměnlivosti historické paměti a obrazů minulosti v čase a prostoru, včetně aktivního podílu žáků na jejich utváření a kultivaci veřejného prostoru a péči o kulturní dědictví. Vzdělávací oblast prohlubuje zodpovědnost žáků za sebe, svůj budoucí život, za své vztahy, rodinu, komunitu, obec, stát, Evropu i planetu Zemi.

Vzdělávací oblast Člověk a společnost směřuje k obecným cílům explicitně pojmenovaným ve školském zákoně, zejména pak k cílům, které souvisejí s pochopením a uplatňováním zásad demokracie a právního státu, lidských práv a svobod, principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, s utvářením vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k identitě každého, k poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, k ochraně prostředí, ve kterém žáci žijí. Vzdělávací oblast usiluje o to, aby se žáci projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti, aby projevovali respekt, toleranci a ohleduplnost k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.

Vzdělávací obsah je budován na základě historického poznávání a bádání, na základě znalostí a porozumění vlastní roli ve společnosti a postavení člověka v minulém, současném i budoucím světě, porozumění společnosti a světu v nejširších souvislostech, včetně orientace v možnostech udržitelného rozvoje. Důležité je poznávání dějů, skutků, procesů a jevů, které zásadním způsobem ovlivňují vývoj společnosti. Klíčové je také seznamování s rolí občana ve vztahu k jeho právům, povinnostem a k možnostem, jak může utvářet svůj život, společnost, svět a území, kde žije. Vzdělávací oblast záměrně rozvíjí multiperspektivní hledisko, kdy je na určitou událost nebo situaci více pohledů, které se navíc proměňují v čase i v prostoru. Vzdělávací oblast proto obsahuje témata, která lze považovat nejen za aktuální, ale i za společensky kontroverzní, ba polarizující. Vzdělávací proces má proto klást důraz na dialog a utváření vlastních postojů, a nikoli na předávání hotových názorů.

Prostřednictvím vzdělávacího obsahu jsou rozvíjeny dovednosti žáků pro používání znalostí v konkrétních situacích, pro rozpoznávání příčin a následků, pro nahlížení témat z různých pohledů a pro jejich propojování do komplexnějšího celku, pro rozlišování faktů a názorů a kritickou práci s různými zdroji informací. Jsou rozvíjeny dovednosti rozpoznávat, formulovat a hodnotit společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro řešení problémů a vyvozovat závěry. Žáci si postupně osvojují dovednost, jak jednat jako zodpovědný občan, jak se podílet na občanském a společenském životě a jak reflektovat svět kolem sebe.

Vzdělávací obsah je členěný do vzdělávacích oborů Dějepis a Výchova k občanství. Očekávané výsledky učení vzdělávací oblasti jsou formulované pro 2. stupeň základního vzdělávání a navazují na očekávané výsledky učení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět pro 1. stupeň. Podporovány jsou především vazby se vzdělávacími obory Geografie, Český jazyk a literatura a se vzdělávacími obory vzdělávacích oblastí Umění a kultura a Člověk a příroda. Důležitá je také souvislost se vzdělávacími obory Osobnostní a sociální výchova (vzdělávací oblast Člověk, jeho osobnost a svět práce), Výchova ke zdraví a bezpečí (vzdělávací oblast Člověk, zdraví a bezpečí), které nově obsahují některé vzdělávací obsahy, které byly doposud zařazeny do vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Významné je také propojení s průřezovými tématy.

Výuku na 2. stupni je potřeba organizovat tak, aby učební činnosti žáků vedly k budování jejich vlastní zkušenosti, názorů a postojů na základě ověřených fakt, k jejich zapojování do společnosti a pěstování vzájemné spolupráce mezi žáky i v rámci širší společnosti. Důležitá je vlastní činnost žáků, vlastní objevování (badatelská forma výuky), aplikace znalostí v konkrétních situacích a opakované reflektování prožitků. Učební aktivity jsou navržené tak, aby žáci nejen přijímali informace, ale také aktivně přemýšleli o jejich významu a dopadu na společnost a území, kde žijí. Klíčové je to, aby se vzdělávací obsah a učební činnosti vztahovaly k aktuálním a reálným problémům, kterým mladí lidé a společnost čelí. Je potřeba, aby byl žákům nabízen prostor pro vyjádření, navrhování a prosazování změn a aby byly vytvářeny takové výukové situace, jejichž prostřednictvím si žáci utvářejí vlastní postoje a pěstují kritický přístup k informačním zdrojům. Do výuky jsou zařazovány aktivity, při kterých žák na konkrétních modelových životních situacích navrhuje, jak by se rozhodoval. Své rozhodování zakládá na posouzení situace, jejím zhodnocení a argumentaci. Zařazovány jsou aktivity, které podporují zapojení žáků do praktických aktivit a školních projektů. Ve výuce jsou využívány diskuze a debaty pro vyjadřování názorů a postojů, pro porozumění názorům ostatních a pro získávání zkušeností s hledáním kompromisu nebo konsenzu. V diskuzích o společenských nebo kontroverzních tématech žáci předkládají argumenty a protiargumenty, stanoviska podporují důkazy, rozlišují fakta a názory.

Hodnocení v této oblasti proto vyžaduje velkou míru citlivosti. Je naprosto klíčové od znalostí a dovedností odlišovat hodnoty, postoje a názory, které učiteli nepřísluší hodnotit. To ale neznamená, že se není potřeba hodnotově vymezovat vůči názorům, které popírají ústavně ukotvené hodnoty nebo které mohou směřovat např. k trestné činnosti. Předmětem hodnocení může být to, jak žák hodnoty, postoje, názory formuluje, jak je umí podpořit argumenty a ověřenými fakty, jak zvládá reagovat na protichůdné názory, jak je schopen reflexe. Účelné je sledovat nejen vlastní výsledky žákovské práce, ale také jevy a procesy, jejichž prostřednictvím žáci dospěli k výsledkům učení. Nástroji pro ověřování a hodnocení žáků mohou být písemné projevy, ústní vyjádření žáků, didaktické testy, myšlenkové mapy, pozorování práce žáka učitelem, hodnocení žákovských projektů, žákovského portfolia. Důležitými nástroji může být zpětná vazba od spolužáků a sebehodnocení žáka. V postojových a hodnotových záležitostech je vhodné vyhnout se standardizovanému testování.