Vychází při rozhodování a řešení problémů z objektivních dat a informací.

KRP-VED-000-ZV5-001
divider

Komentář:

VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE UČITELE:

  • dávám žákům podněty k rozlišování mezi tím, co je faktické tvrzení, tvrzení hypotetické (hypotéza) a prostý názor, a to v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či v mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.)
  • rozlišování netestuji v testu, žákům ho nabízím pravidelně v hodině při vhodných příležitostech, tj. když je význam rozlišování mezi faktickým tvrzením, hypotézou nebo názorem zřetelný; rozlišování se žáky ve vhodné míře uplatňuji také v jejich běžných interakcích 
  • vyzdvihuji operátory, které činí faktické tvrzení faktickým tvrzením, názor názorem a hypotézu hypotézou („víme, že“; „vyslovuji hypotézu, že“; „možným vysvětlením je“; „myslím si“, „domnívám se“, „přijde mi“ ad.)
  • poskytuji žákům psané, mluvené či obrazové materiály, v nichž se nacházejí tvrzení (různých typů) s vědeckým obsahem, a společně s nimi vyzdvihuji příznaky jeho vědeckého zázemí (konstatování stavu s využitím měření, vysvětlení přírodního principu, popis přírodního procesu, tvrzení o zákonitostech přírody, pravidelnostech v životě společností apod.)
  • dávám žákům podněty k rozlišování mezi faktickými tvrzeními s vědeckým obsahem („voda se vaří při 100 °C“), hypotézami („astronomové se domnívají, že srážka asteroidu se Zemí nehrozí“) a názory („podle mě se tedy určitě srazí!“)
  • dávám žákům podněty k rozpoznávání odborných výrazů užitých v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či v mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.); vybízím žáky k tomu, aby tyto výrazy přiřazovali k některé oblasti vědění (živá příroda, neživá příroda, vesmír, společnost atp.)
  • vyzdvihuji a diskutuji se žáky rozdíly mezi významy slov v jejich odborném a běžném užití (např. „růst“ rostliny, který pro biologii není pouze jejím zvětšováním, ale také změnami tvaru a vnitřního uspořádání)
  • vedu žáky k rozřazování odborných výrazů podle různých kritérií příbuznosti (výrazy spadají do společné oblasti poznání, výrazy popisují procesy, výrazy označují pouhému oku skrytý svět atp.)
  • zaměřuji se na to, aby žáci v různých typech tvrzení, která v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.) rozlišují, správně určovali jejich mluvčí
  • podporuji žáky v systematické pozornosti k autorství čteného textu, slyšeného mluveného slova nebo sledovaného audiovizuálního obsahu (vyžaduji například, aby žáci při prezentaci knihy, básničky, divadelní hry atd. vždy uváděli autora)
  • podporuji žáky v systematické pozornosti k typu zdroje/nosiče textu, slyšeného mluveného slova nebo sledovaného audiovizuálního obsahu (kniha, časopis, noviny, televizní stanice, youtube, web školy, sociální sítě…)
  • poskytuji žákům příležitost k vyjádření pocitů, které v nich nově získaná informace vyvolává
  • vybízím žáky k rozlišení věrohodných a nevěrohodných tvrzení, diskutuji s nimi znaky nevěrohodnosti (tvrzení může být například nadsazené, v něm obsažená informace zjevně zkreslená nebo vymyšlená)
  • ke čtenému či slyšenému tvrzení předkládám žákům doplňující informace a jako jejich průvodce usměrňuji jimi formulované závěry o důvěryhodnosti tvrzení
  • vyzdvihuji význam otázky autorství a důvěryhodnosti zdroje tvrzení s vědeckým obsahem pro posouzení jeho relevance
  • podporuji žáky ve zpochybňování nedůvěryhodných tvrzení, a to i v případech, kdy mají jejich zdroje v očích dětí autoritativní povahu (tištěný časopis, kniha, internet apod.)

NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:

Komponenta: rozlišování různých typů tvrzení

  • Rozlišuje mezi faktickými tvrzeními, hypotézami a názory v jednoduchých textech.
  • Rozpoznává základní vědecký obsah ve tvrzeních, která jsou mu prezentována (např. „vědci zjistili, že se voda za obvyklých podmínek vaří při 100 °C“, ale také „voda se přece vaří při 100 stupních, prohlásil důležitě malý Pavlík“, versus „voda mu připadala studená, vůbec se mu do ní nechtělo“).
  • Rozlišuje mezi různými typy tvrzení s vědeckým obsahem.

Komponenta: propojenost vědeckého poznání

  • Rozpoznává základní vědecké koncepty a chápe jejich propojenost (např. „rostliny potřebují světlo pro fotosyntézu, která jim pomáhá růst“).
  • Rozeznává několik klíčových pojmů a jejich vztahy v určitém vědeckém oboru.

Komponenta: důvěryhodnost prezentovaných vědeckých informací

  • Pečlivě sleduje, kdo je mluvčím tvrzení, jejichž základní typy rozlišuje.
  • Rozpoznává, když některá informace zní „příliš dobrá, aby byla pravdivá“, a hledá způsoby jejího ověření.
  • Zpochybňuje nebo se kriticky vymezuje k nedůvěryhodným tvrzením.

Očekávané výsledky učení