vychází při rozhodování a řešení problémů z objektivních dat a informací
KRP-VED-000-ZV5-001
Popis a zdůvodnění
STRATEGIE UČITELE
- dávám žákům podněty k rozlišování mezi tím, co je faktické tvrzení, tvrzení hypotetické (hypotéza) a prostý názor, a to v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či v mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.)
- rozlišování netestuji v testu, žákům je nabízím pravidelně v hodině při vhodných příležitostech, tj. když je význam rozlišování mezi faktickým tvrzením, hypotézou nebo názorem zřetelný; rozlišování s žáky ve vhodné míře uplatňuji také v jejich běžných interakcích
- vyzdvihuji operátory, které činí faktické tvrzení faktickým tvrzením, názor názorem a hypotézu hypotézou („víme, že“; „vyslovuji hypotézu, že“; „možným vysvětlením je“; „myslím si“, „domnívám se“, „přijde mi“ ad.)
- poskytuji žákům psané, mluvené či obrazové materiály, v nichž se nachází tvrzení (různých typů) s vědeckým obsahem, a společně s nimi vyzdvihuji příznaky jeho vědeckého zázemí (konstatování stavu s využitím měření, vysvětlení přírodního principu, popis přírodního procesu, tvrzení o zákonitostech přírody, pravidelnostech v životě společností apod.)
dávám žákům podněty k rozlišování mezi faktickými tvrzeními s vědeckým obsahem („voda se vaří při 100 °C“), hypotézami („astronomové se domnívají, že srážka asteroidu se Zemí nehrozí“) a názory („podle mě se tedy určitě srazí!“) - dávám žákům podněty k rozpoznávání odborných výrazů užitých v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či v mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.). Vybízím žáky k tomu, aby tyto výrazy přiřazovali k některé oblasti vědění (živá příroda, neživá příroda, vesmír, společnost atp.)
- vyzdvihuji a diskutuji s žáky rozdíly mezi významy slov v jejich odborném a běžném užití (např. „růst“ rostliny, který pro biologii není pouze jejím zvětšováním, ale také změnami tvaru a vnitřního uspořádání)
- vedu žáky k rozřazování odborných výrazů dle různých kritérií příbuznosti (výrazy spadají do společné oblasti poznání, výrazy popisují procesy, výrazy označují pouhému oku skrytý svět atp.)
- zaměřuji se na to, aby žáci v různých typech tvrzení, která v jednoduchém textu (dětská knížka, pojednání v dětském časopise, pohádkový příběh, encyklopedie ad.) či mluveném projevu (dětská rozhlasová hra, vyprávění, žákovská prezentace ad.) rozlišují, správně určovali jejich mluvčí
- podporuji žáky v systematické pozornosti vůči autorství čteného textu, slyšeného mluveného slova nebo sledovaného audiovizuálního obsahu (vyžaduji např., aby žáci při prezentaci knihy, básničky, divadelní hry atd. vždy uváděli autora)
- podporuji žáky v systematické pozornosti vůči typu zdroje/nosiče textu, slyšeného mluveného slova nebo sledovaného audiovizuálního obsahu (kniha, časopis, noviny, televizní stanice, youtube, web školy, sociální sítě...)
- poskytuji žákům příležitost k vyjádření pocitů, které v nich nově získaná informace vyvolává
vybízím žáky k rozlišení věrohodných a nevěrohodných tvrzení, diskutuji s nimi znaky nevěrohodnosti (tvrzení může být například nadsazené, v něm obsažená informace zjevně zkreslená nebo vymyšlená) - k čtenému či slyšenému tvrzení předkládám žákům doplňující informace a jako jejich průvodce usměrňuji jimi formulované závěry o důvěryhodnosti tvrzení
vyzdvihuji význam otázky autorství a důvěryhodnosti zdroje tvrzení s vědeckým obsahem pro posouzení jeho relevance - podporuji žáky ve zpochybňování nedůvěryhodných tvrzení, a to i v případech, kdy mají jejich zdroje v očích dětí autoritativní povahu (tištěný časopis, kniha, internet apod.)
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Podpora udržitelných technologií a inovací
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:
komponenta: rozlišování různých typů tvrzení
- rozlišuje mezi faktickými tvrzeními, hypotézami a názory v jednoduchých textech
- rozpoznává základní vědecký obsah v tvrzeních, která jsou jim prezentována (např. „Vědci zjistili, že se voda za obvyklých podmínek vaří při 100 °C", ale také „Voda se přece vaří při 100 stupních, prohlásil důležitě malý Pavlík", versus „Voda mu připadala studená, vůbec se mu do ní nechtělo.“)
- rozlišuje mezi různými typy tvrzení s vědeckým obsahem
komponenta: propojenost vědeckého poznání
- rozpoznává základní vědecké koncepty a chápe jejich propojenost, např. „Rostliny potřebují světlo pro fotosyntézu, která jim pomáhá růst"
- rozeznává několik klíčových pojmů a jejich vztahy v určitém vědeckém oboru
komponenta: důvěryhodnost prezentovaných vědeckých informací
- pečlivě sleduje, kdo je mluvčím tvrzení, jejichž základní typy rozlišuje
- rozpoznává, když některá informace zní „příliš dobrá, aby byla pravdivá“, a hledá způsoby jejího ověření
- zpochybňuje či se kriticky vymezuje k nedůvěryhodným tvrzením