Prokáže pochopení principu hlasování a jeho významu pro život v demokratické společnosti.

Učitel zorganizuje hlasování ve třídě. Hlasování může být o reálné situaci (např. volba náplně třídního výletu, zástupce třídy do třídní nebo školní žákovské samosprávy) nebo situaci simulované (např. volba prezidenta se smyšlenými kandidáty, hlasování o tom, zda by měly být peníze z obecního rozpočtu původně určené na přístavbu tělocvičny použity na pomoc lidem z okolních obcí postižených povodní).  Žáci formou hlasování veřejného či tajného (v případě volby zástupce třídy či prezidenta) provedou svou volbu. Po hlasování a vyhlášení výsledku voleb žáci reflektují své pocity při hlasování a po vyhlášení výsledků. Mohou doplnit nedokončené věty: Při svém hlasování ve třídě jsem se cítil/a …………Po vyhlášení výsledků voleb jsem cítil/a ……………………    , protože ………………………………

Zadání pro žáka

Hlasuj ve volbách/při rozhodování ve třídě.  Popiš a vysvětli, jak ses cítil při hlasování a po vyhlášení výsledků voleb a proč. 

Žák vyjmenuje, jaká pravidla musí být při hlasování (rozliší veřejné a tajné hlasování) dodržena a vysvětlí proč. Učitel zorganizuje hlasování ve třídě (např. volba náplně třídního výletu, zástupce třídy do třídní nebo školní žákovské samosprávy, volba tématu, které se bude řešit v třídnické hodině). Žák se zúčastní hlasování. Po hlasování vysvětlí, na základě jakých informací se rozhodoval.  Zhodnotí, zda byl při vyhledávání a zvažování informací dostatečně aktivní a zodpovědný a případně navrhne, jak by při další volbě mohl postupovat lépe. Vysvětlí, proč bylo v dané situaci hlasování důležité. Na základě zprostředkované informace o předmětu a výsledku hlasování na obecním/městském zastupitelstvu či v Poslanecké sněmovně či Senátu Parlamentu ČR vysvětlí dopady a význam tohoto hlasování.    

Žáci diskutují nad modelovou situací hlasování ve smyšlené třídě. Uvedené informace zpracovávají do sloupcového grafu a následně tento graf interpretují. Tím je podporován rozvoj logicko-matematické gramotnosti. V diskusi jsou vedeni k porozumění principu hlasování a nad možným ovlivněním výsledku voleb. Povědomí o důležitosti hlasování a rozhodování se na základě objektivních informací je součástí rozvoje klíčové kompetence k občanství a udržitelnosti a klíčové kompetence k řešení problémů. 

Žákům je představen úkol zrealizovat volby včetně předvolební kampaně, předvolebního shromáždění, vlastních voleb a zveřejnění jejich výsledků. Může se jednat o reálné volby ve třídě (např. volba zástupce třídy do třídní nebo školní žákovské samosprávy) nebo simulované volby. Při simulovaných volbách např. volí prezidenta smyšleného sportovního klubu. Nejprve se žáci ve třídě domluví, jak bude probíhat volební kampaň, předvolební shromáždění, jak bude probíhat vlastní volba a zveřejnění jejích výsledků. Vše dopředu připraví. U simulovaných voleb žáci rozděleni do skupin vyberou ze svého středu jednoho spolužáka, který bude za jejich skupinu kandidovat. Voleb se pak účastní všichni žáci ve třídě, případně další přizvaní hosté.   

Žák reflektuje průběh voleb ve třídě. Rozhoduje, zda je v různých situacích vhodné hlasování a proč. 

Žáci v popsaných situacích ze života třídy odhalují, které principy voleb byly porušeny. Dále se vyjadřují k popsaným problematickým situacím z volební kampaně a vysvětlují, jak mohou ovlivnit spravedlnost voleb. Jsou vedeni k tomu, aby své odpovědi zdůvodňovali a ověřovali v doporučených zdrojích. Vzdělávací strategie popsané v ilustraci vedou k rozvoji klíčové kompetence k řešení problémů a práce s předloženými texty je součástí rozvoje čtenářské a pisatelské gramotnosti.