prokáže pochopení principu hlasování a jeho významu pro život v demokratické společnosti 

• sdílí své zkušenosti ze zapojení do praktikování nebo simulace voleb 
• na příkladu vysvětlí, jak volby probíhají 
• uvádí příklady dopadu voleb 

Žáci nejdříve společně ve skupině reflektují průběh (simulovaných) voleb ve třídě (např. volba zástupce třídy do třídní nebo školní žákovské samosprávy) a své zapojení v nich a poté vyplňují pracovní list, ve kterém sdílí své zkušenosti ze (simulovaných) voleb, vysvětlí, jak volby probíhají, a prokážou, že chápou jejich principy a smysl. Před touto ověřovací aktivitou je potřeba ve třídě zrealizovat (simulované) volby včetně předvolební kampaně, předvolebního shromáždění, vlastních voleb a zveřejnění jejich výsledků. 

Zadání pro žáka

A. Vyjádři se se k proběhlým (simulovaným) volbám v diskusi:

1. Jaké fáze měly tyto volby? 
2. Jak hodnotíš průběh volební kampaně, samotného hlasování a vyhlášení výsledků voleb?
3. Jak hodnotíš své zapojení do voleb?
4. Jak jsi spokojen/a s výsledky voleb? Co tě nejvíce překvapilo?
5. Jaký smysl mají volby?
6. Co ses o volbách naučil/a?

B. Očísluj, v jakém pořadí se odehrávaly tyto záležitosti:

Vyhlášení výsledků voleb - Předvolební shromáždění – Volba – Předvolební kampaň 

C. Doplň věty:

Při předvolební kampani se kandidáti snažili …

Aby byly volby platné …

Ve volbách každý volič…

S výsledky voleb není každý spokojen, ale …

Popis ověřování (z pohledu učitele)

a) Veďte reflektivní diskusi po proběhlých (simulovaných) volbách ve třídě a sledujte, zda se do reflexe zapojují všichni žáci.

• Jaké fáze měly volby? 
• Jak hodnotíte průběh volební kampaně, samotného hlasování a vyhlášení výsledků voleb?
• Jak hodnotíte své zapojení do voleb?
• Jak jste spokojeni s výsledky voleb? Co vás nejvíce překvapilo?
• Jaký smysl mají volby?
• Co jste se o volbách naučili?

b) Zadejte každému žákovi pracovní list (viz Zadání pro žáka).

Žák očekávaný výsledek učení zvládnul, pokud uspokojivě vyplnil pracovní list. Předpokládáme, že učitel ví o případných specifických některých potřebách žáků (např. problémy některých žáků písemně formulovat odpovědi na otázky vyšší kognitivní náročnosti) a může proto odpovědi těchto žáků v pracovním listu doplnit záznamy z jejich pozorování při reflektivní diskusi. V ní může záměrně k odpovědím tyto žáky vyzývat.