Člověk a jeho svět
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která je koncipovaná pouze pro 1. stupeň, svým široce pojatým integrovaným obsahem dává prostor k funkčnímu propojení rozvoje klíčových kompetencí, základních gramotností, průřezových témat a vlastních vzdělávacích obsahů a směřuje ke znalostem a dovednostem uplatnitelným v běžném životě žáka a k utváření návyků a postojů pro celoživotní učení.
Cílem vzdělávací oblasti je utváření uceleného náhledu na svět a sebe sama, kultivace žákovy osobnosti včetně jeho emocionální složky a podpory zdravého životního stylu.
Komplexně pojatá vzdělávací oblast vyváženě propojuje přírodovědná témata s tématy o životě společnosti. Žák si na základě vlastní zkušenosti postupně osvojuje znalosti týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti a přírody. Poznává sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamuje s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Vhled do minulosti získává s využitím specifik a událostí, které souvisejí s konkrétním regionem. Prostřednictvím pozorování si utváří dovednosti, které směřují k pojmenovávání věcí, jevů a dějů, jejich vzájemných vztahů a souvislostí. Získává dovednost vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe přirozeně utváří postoje k hodnotám a vztahům ve společnosti, učí se porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti.
Obsah vzdělávací oblasti je rozdělený do šesti tematických okruhů:
- Místo, kde žijeme
- Lidé kolem nás
- Lidé a čas
- Rozmanitost přírody
- Člověk, jeho zdraví a bezpečí
- Lidé a svět financí
V jednotlivých tematických okruzích je budována propedeutická konceptová vrstva pro vzdělávací oblasti Člověk a společnost, Člověk a příroda, Geografie, Člověk, jeho zdraví a bezpečí, které na vzdělávací oblast na 2. stupni navazují.
Charakter vzdělávací oblasti umožňuje postupné osvojování znalostí a dovedností na úrovni osobního maxima každého žáka. Základem je formativní hodnocení, ke kterému je možné využít jako nástroj žákovské portfolio, které je vhodným zdrojem evidence pokroků daného žáka a podkladem pro vlastní sebehodnocení, záznamové archy průběžného pozorování učitele a vrstevnické hodnocení zaměřené na doporučení pro další učení.